Letohrádek Hvězda v Praze 6 je významným místem jak historicky tak energeticky. Není tedy náhodou, že byl vybrán již podruhé jako dějiště hromadné meditace s názvem Dejme sílu míru. Na tuto akci mne pozvalo několik přátel s okruhu Ernestíny Velechovské, dámy, která je duchovní mistryní, terapeutkou a léčitelkou duše, vším co dělá. Především je ale vysokou duchovní bytostí světla. Tato krásná žena byla iniciátorkou této akce. Proto jsem se tedy 29.8.2015, v den úplňku v Rybách, vypravila na místo setkání.

Byl krásný den, slunce, babí léto, nebe bez mráčku a poklidná sobotní odpolední atmosféra. Na akci bylo cca 70 lidí různých věkových skupin, což bylo málo oproti mému očekávání, vzhledem k velkému sdílení na televizi Cesty k sobě, vzhledem k natočenému rozhovoru s pozvánkou na této televizi a také k tomu, že jsem i já na Příznacích a mnoho dalších, hojně sdíleli. Trochu mne to mrzelo, ale nakonec, byl konec prázdnin a hodně lidí se snažilo poslední volné dny užít k relaxaci mimo Prahu.

Přišla jsem na akci ve chvíli, kdy začínala meditace a bez okolků jsem se vmísila do “ležícího davu” na trávníku a snažila se uvnitřnit, abych mohla navozovat mír v sobě. Zběžně jsem koukla dopředu, uviděla Petru Nel Smolovou a Lucii Meškanovou, mé milé přítelkyně, a také Igora Chauna s tabletem a především Ernestínu.

Stála na malém pódiu s koberečkem, tak akorát velkém, aby mohla pohodlně stát naboso u mikrofonu a vést meditaci. Mír, mír, mír… znělo mi v uších a nalaďovala jsem se na klid a pokoj v mé duši a těle. Ale, nešlo mi to. Bylo tam hodně mravenců a opravu kousali a štípali.

Zase jsem otevřela oči a koukám, Igor se připojil k meditujícím a sedl si mi za záda. Divný pocit. Dala jsem si na záda mikinu se znakem vzkříšení, abych tím vyjádřila, že ať se stane cokoliv, přežijeme, i kdyby třeba jen jako duše. Opět jsem se ponořila do sebe a vnímala ten divný neklid, proč se mi nedaří se vnořit do meditace.

V tu chvíli začaly velice agresívně houkat sanitky a houkaly a vřeštěly a křičely varovné signály na všechny strany a stále další a další jezdily po hlavní silnici kolem Letohrádku, zřejmě kvůli blízké motolské nemocnici. Neustávaly a stále trápily naše uši. Mír, mír, mír… soustřeď se… říkala jsem si. Klid a pokoj, ponoř se do svého klidu… Najednou ticho.

Ticho. Ernestýna nic neříká a minuty se prodlužují. Otevřela jsem oči. Sním či bdím? Ernestína otevírá pusu, sanitky stále řvou, ale není slyšet. Mohlo mne napadnout, že se jedná o nějakou transcendentální zkušenost, ale jsem člověk racionální a došlo mi, že přestala jít elektřina a Ernestína, jak byla ponořená do napojení, si toho nevšimla. Po 5 minutách kdosi přinesl megafon a podal jí ho do ruky.

Znovu jsme se napojili a oddávali se klidu a míru. Klid a pokoj, klid a pokoj. Ať mír dál zůstává ve mne, se mnou… Najednou se vedle naší meditující skupiny začali rvát šíleně dva psi. Agresivita, krev, masakr, chlupy lítaly, páníčkové je nemohli od sebe odtrhnout. Začala jsem být značně nervózní a nemohla si prostě nevšimnout těch znamení. Řev psů a jejich pánů utichl asi po 4 minutách a skupina se opět snažila dostat do klidu. Ale mne to už nešlo.

Řekla jsem si, že potřebujeme posilu. Aby se napojilo více lidí. Tahle podivně smolná katarze přece musí přestat. Vyfotila jsem shromáždění s tím, že ho dám na facebook na Příznaky, ať se k nám připojí více lidí. Nešel mi v mobilu najednou internet. Asi je to místo tak silné, že ruší všechny tyto proudy, pomyslela jsem si. Nevím.

Po chvíli letargie jsem si všimla dvou asi sedmiletých chlapců, kteří byli přímo uprostřed meditující skupiny se svými rodiči a “hráli si”. Jeden, na pohled velmi milý chlapec, najednou expresivně vyhlásil: “Já mám atomovku!”. Držel v ruce kus šišky. Zamrazilo mne. Druhý chlapec na to: “Já mám dvě atomovky!”. Obešla mne hrůza až do morku kostí. Jejich máma s třetím dítětem u prsu poté vykřikla: “Kluci, jděte si s těma atomovkama hrát jinam!”. Alegorie naší doby.

Po dalších minutách meditace, kdy jsem už nezamhouřila oko, Ernestína vyhlásila, abychom sdíleli své pocity a příběhy s okolo sedícími. Obrátila jsem se na milou, ale mne cizí paní a začaly jsme si povídat. Paní pracuje v Klokánku a povídala mi o dluzích a problémech… Smutné. Asi po dvou minutách k nám přistoupil Igor a podal nám ruku se slovy, že je rád, že s námi mohl sdílet v propojení v blízkosti tuto meditaci a poté se obrátil na mne s tím, že jako bývalý tvůrce České sody, si nemohl nevšimnout a neocenit můj symbol na zádech (lebka se zkříženými hnáty). Zasmála jsem se a opáčila, že je to schválně, že i kdyby se stalo cokoliv, vždycky jako duše přežijeme. Ale začalo mi docházet, že vzít si tuhle mikinu sem, nebyl dobrý nápad. :-))

Silné, silné, silné…

Po meditaci následovalo milé vystoupení mladičké zpěvačky Naty Hrychové, které bylo ale také velice nemile provázeno technickými problémy. Elektřinu nahodili a po minutě zase nešla. Ta holčička, Naty, nakonec zpívala bez mikrofonu a nějak se to prostě udělalo. Nejdříve měla u hlavy mobil s hrajícím podkladem pro písně a poté ten mobil dali k megafonu a pouštěli jí to z něj. A ona zpívala. Děti nám mohou pomoci, děti a jejich bezprostřednost je naše šance, naše budoucnost. Naty byla dokonalá. Já jako zpěvačka vím, že to je moc nepříjemné, když jsou problémy s technikou. Naty dokonce i tančila a diváci se rozpačitě, ale láskyplně, smáli jejímu pohybu. A také tleskali a všechno se nakonec s úsměvem zvládlo. A to jen proto, že všichni šli k podiu blíž a spojili se a podpořili jí.

Tak to nějak vnímám, že to asi nebude tak hladké a že i velké osobnosti, kteří by měli být plně v proudu, mají proti sobě silnou energii protivenství. Padneme nebo budeme za mír a pokoj v naší zemi a za naší bezpečnosti bojovat? Najdeme v sobě svojí sílu a ubráníme naše domovy?

Když tento článek píšu, pláču. I tam jsem plakala. Cítila jsem, že to bude velká síla. Během meditace mi kapaly slzy.

Ale ať se stane cokoliv, posílí nás to. Možná, že konečně pochopíme, že drobné kraviny, co nás v životě štvou, jsou naprosto hloupé se jimi vůbec zabývat a že jsme rozmazlení blahobytem a nevážíme si dostatečně krásy života v míru.

Spojíme se? Potáhneme za jeden provaz? Nebo budeme dávat i nadále hlavu do písku? Já věřím, že ne. Miluji svojí zem, miluji Evropu. Ámen.

Autorka článku: Ava Chrtková  www.priznakytransformace.cz

Upozornění: Text na této stránce je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem s uvedením zdroje a autora článku, včetně funkčního odkazu. 

  • Simple Item 42
  • Simple Item 44
  • Simple Item 43
  • Simple Item 41
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • Helen Stanku: Staré duše

    Helen Stanku: Staré duše Co znamená, když Vám kartářka či vědma řekne, že jste stará duše. A jste starou, nebo mladou duší, či zralou?Na tom jestli jste starou, či mladou duší, váš věk nic nemění. Ani vaše postavení, zajištěnost, moc, majetek, či chudoba, prohry i úspěchy nehrají roli. Mladá Číst dál
  • Tom Borl: Sklonit se před životem

    Tom Borl: Sklonit se před životem V pouti své sklonil jsem svůj hřbet před Životem a před Bohem. Poklekl jsem do stavu srdce, neboť i když je cesta pozemská, tolik jsme více nehmotou než hmotou. Náš čas je věk těla a v tomto krátkém čase, který máme v této cestě každý, Číst dál
  • Anna Vršník: Otipujte se – Kolik úrovní nepořádku vnímáte?

    Anna Vršník: Otipujte se – Kolik úrovní nepořádku vnímáte? Šůrujete byt každou sobotu, velký úklid jednou měsíčně a generální úklid před Vánoci? A stejně máte pocit, že to někdy není dost? Existuje totiž více typů nepořádku včetně těch, které nejsou úplně viditelné a přesto nás ovlivňují. Každý vnímáme do jiné úrovně nepořádku a podle Číst dál
  • Jitka Bičíková: KDE A PROČ VZNIKAJÍ DEPRESE??

    Jitka Bičíková: KDE A PROČ VZNIKAJÍ DEPRESE?? Nikdo o nich nemluví, je to citlivé tabu. Přitom na ně trpí každý druhý jedinec. Lidé se za své pocity, emoce, dojmy, „podivné psychické stavy“ stydí, aby nebyli považováni za blázny. Přitom tajně k psychiatrům chodí více jak třetina populace a antidepresiva používá více jak Číst dál
  • Jitka Bartošová: Po týdnu zhuštěných energií - II.

    Jitka Bartošová: Po týdnu zhuštěných energií - II. Navážu na téma předchozí, spoustu lidí mělo těžkosti hlavně minulý týden, kdy to kolem novoluní vrcholilo. Pozorovala jsem se od víkendu ve vlastní multidimenzionalitě. Svým způsobem jsem dospěla do bodu, kdy mě nebaví (a proto ignoruji, ať si říká, kdo chce, co chce) se pohoršovat Číst dál
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20

Sledujte náš youtube kanál PŘÍZNAKY TRANSFORMACE

Nadcházející události

15 říj
Zájezd na pyramidy v Bosně s Avou, Ondrou a Janou
15.10.2018 13:00 - 21.10.2018 16:00
Z naší skvělou terapeutkou Janou Pozlovskou a s naším týmem Avou, Ondrou a Jirkou, se můžete vydat na bosenské pyramidy a strávit příjemný týden seberozvojem a být také svědkem natáčení dokumentu o této výjmečné lokalitě.7- DENNÍ PROŽITKOVÝ SEMINÁŘ U BOSENSKÝCH PYRAMID, KTERÝ NÁS POVEDE K NAŠÍ PODSTATĚ.Tuto cestu pořádáme spolu s portálem osobního rozvoje PŘÍZNAKY TRANSFORMACE, který o cestě natočí dokument. PROČ " n dom lid kte p do tohoto m uv maj pocit jako by se vr j sama tento za pravideln ka umoc to i velice v a pohostinnost kdy jsou dnes ji bl ten je hlavn podpo t energie kter velmi rychle snadno vedou k sob dovnit na nejhlub podstat tedy skute z pom otev co br uvid d energetick pyramid u si l relaxa pobyt tunelech budeme hr bavit pozn pomoc r her cvi veden relaxac postav rovnov pohody. uk prakticky jak b souladu sami sebou s popis programu najdete zde: http: cena zahrnuje ubytov polopenzi vstupy dle sebepozn programcena nezahrnuje cestu pobytu doprava vlastn auty domluvit spoluj tak aby byly vozy vyt cesta dopravu bude vy podle jednotliv pl pro malou skupinu proto pokud ni chcete vydat rezervujte sv nejd>
15 říj
Připojte se k nám na facebooku
national cpr association