BENJAMIN KURAS: O pohřbívání svobody a o tom, že i růst někdy bolí…

Jak se můžeme bránit pohřbívání svobody? Tady totiž nejde jen o tu evropskou svobodu, ale i o naši vlastní. Tu, která je manipulována médii, tu, díky které si přece jen ještě můžeme vybrat farmářskou lokální potravinu a vidět to, jakou skutečnou hybnou světovou moc mají peníze, tedy přesněji ti, kteří je nemají a tudíž se stávají ovladatelnými ve prospěch mocnějších. S Benjaminem Kurasem nejen o jeho nové knize Pohřbívání svobody, ale především nad otázkami, které přináší řešení pro každého jednotlivce.

Pošetilost mocných, dalo by se říct, ale Vaše kniha Pohřbívání svobody, a mnoho předchozích, nutno říci, vyvede čtenáře z omylu. To není pošetilost a hloupost, ale celý svět je podřízen velmi promyšlené touze po moci, po vykořisťování menších a slabších. Řekněte mi hned na úvod, jak se proboha z tohohle vědomí nezbláznit hned od mládí?

Nejsnadnější způsob nezbláznění je ignorance. Kdo nic neví, toho nic netrápí. Tak žije většina z nás po většinu času. V určitém myšlenkovém či nemyšlenkovém rámci, společném většině, v němž se většina cítí v pohodě. Většina lidí potřebuje k životu jistotu – a to znamená, že co se kolem nás děje, odpovídá naším představám, co by se dít mělo. Ale pozor, ignorance není jen pasivní nevědění, nýbrž aktivní odboj proti vědění. Pasivnímu nevědění se říká „inocence“, též znamenající nevinnost. Myšlenkovému rámci, v němž v tu či onu dobu funguje většina lidí, se říká „paradigma“. Existence v rámci daného paradigmatu je pohodová, dokud se nezačnou dít věci, které mu protiřečí, nebo se do něho nevejdou. Konfliktu zaběhlého paradigmatu s měnící se realitou se říká krize. Krize se tváří jako malér, ale zároveň přináší nové naděje. Ty však vyžadují změnu paradigmatu: přinejmenším jeho rozšíření, ale často jeho demontáž a nahrazení novým paradigmatem vznikajícím z oněch nových událostí neodpovídajících starému paradigmatu.  Nové paradigma se časem opět stane starým paradigmatem a potřebuje jiné změny podle měnící se reality. Změna paradigmatu může mnoha lidem způsobit psychickou – ne-li nemoc, tak nevolnost, které se budou bránit ještě silnějším lpěním na starém paradigmatu. Tak dogmata a ideologie mrzačí realitu (přesně řečeno její vnímání našimi smysly) a nárazem na ni mohou explodovat v bigotnost a nenávist. Druhý způsob nezbláznění je vědět, že realita je permanentně pohyblivá a proměnlivá, a že nejistota a riziko jsou nedílnými aspekty lidského růstu. A počítat s nimi, s vědomím, že růst i někdy bolí. Náraz starého paradigmatu s novou realitou však bolí víc. Pohyblivá a proměnlivá realita je také základem Mojžíšova přikázání nedělat si pevná zobrazení čili modly ničeho živého.

Jakmile si totiž takovou modlu vytvoříme, nastavili jsme si neměnné paradigma, zatímco realita běží dál a mění se. Je to přikázání psychologické, ne zákaz výtvarného umění – pokud to umění nebereme jako náhražku reality či modlu. No a přejdeme-li k té touze po moci, tak je to vždy touha něco z té proměnlivé reality vyříznout a ovládnout. A k tomu potřebujeme neměnnou mocenskou ideologii.  My teď prožíváme poměrně dramatickou změnu paradigmat, spočívající v tom, že staré paradigma „liberální demokracie“ se svou bezmeznou tolerancí a nerozlišováním hodnot ztrácí schopnost sebeobrany a přestává sloužit lidstvu jako mustr tvořivosti. Soustřeďuje své energie na cenzuru a umlčování idejí a činů tomuto paradigmatu nevyhovujících. Zatím si nejsme přesně jisti, jaké to nové paradigma bude, ale už cítíme, že bude provázeno pády liberálně demokratických model a obrazů, které si toto paradigma vytvořilo.

Takže zachovat pružnou mysl i duši! V knize jste uvedl, že základem vztahu mezi svobodou a totalitou je poučka: Kdekoliv je zneužívání moci možné, je nevyhnutelné. A řešením je nikoliv věřit v dobro, ale funkčně zabránit vůbec tomu, aby prostor pro zneužití moci vznikl. Jenže padouši jsou vždycky o krok napřed, řekla bych… Co je podle Vás nejúčinnější nástroj pro potlačení tohoto pro padouchy lákavého prostoru? Je to vážně jenom hrozba trestu?
Je to jasné jako Murphyho zákon. Potlačování padouchů dlouhodobě nefunguje, neboť k porážce padouchů potřebujeme další padouchy (či přinejmenším lidi s padoušskými schopnostmi, aby byli schopni boje). Účinnější je styl džiu-džitsu. Ne tlačit proti padouchům, nýbrž využít jejich energie a nasměrovat ji trochu jinam, než kam mířili. V politice to znamená nastolovat zákony a pravidla, v nichž by padouši mohli jít za svým, ale zároveň, třeba i bezděky, vytvářet dobro pro druhé. V Talmudu máme přísloví „je lépe konat dobro ze zlých úmyslů než zlo z dobrých“.

Ale je něco málo věcí, které máme ve svých rukou. Doslova hladivě na mě působila třeba možnost volby, kterou občas máme, když se můžeme rozhodnout třeba jen o tom, jestli si koupíme vajíčka od farmáře, nebo dovážené stovky kilometrů ze zahraničních farem, na kterých je nesou slípky polonahé ze stresu i nedostatku místa v klecích. Je třeba i ta podpora regionálního zemědělství dobrou cestou?

Je, a to třeba už jen proto, aby člověku byla zachována volba. Problém je v tom, že v Česku jsou biopotraviny několikanásobně dražší než obyčejné, takže pro Čecha je to volba drahá. V Británii je to jen asi o polovinu, takže vás neruinuje tak drasticky. Farmářské trhy jsou v Česku dražší než potraviny v obchodech, a je těžké pochopit proč, když pouštějí farmáře přímo ke kupujícím bez mezičlánků zprostředkovatelských. To na rozdíl od trhů v Itálii nebo ve Francii, nebo vlastně i v Londýně, kde můžete koupit ovoce a zeleninu za méně než poloviční cenu toho, co platíte v Česku. Jako třeba 6 avokád za libru, nebo krabice 11 mangů za 2 libry.  Podpora regionálního zemědělství samozřejmě dává smysl, ale musí to – s našimi výrobními náklady zákazníka přijít levněji než dovážené. Jak může třeba české máslo stát o třetinu víc než německé?

No pravda, ano. Při čtení kapitoly o neekologickém, ale vlastně i neekonomickém zemědělství se mi nabízí otázka, kde se proboha stalo to, že soběstačná zem před třiceti lety přišla o soběstačnost. Teoreticky, co by se stalo, kdyby se nyní náhle uzavřely hranice a nebylo možno nic dovážet, vyvážet… čeho by se nám dostávalo nadbytek a co by z regálů obchodů zmizelo?
Dočasný nedostatek následovaný úsilím o opětnou soběstačnost. Toto třeba Rusku způsobil bojkot. Přestalo dostávat ovoce a zeleninu z EU, tak honem obnovilo vlastní produkci a už si z EU nikdy žádné jablko nekoupí. Odskákala to EU, Rusko vydělalo.  

Také mi to nedalo vzpomenout Řecko, ekonomika ukázkově odraná mocnými… přitom tak srdečný národ, který snad měl díky svému temperamentu šance se bránit, nebo ne?
No, oni si k tomu ti Řekové přispěli sami, když si začali platit důchody a podpory, které neodpovídaly ekonomickému výsledku, a zapadli do dluhů. A jakmile je člověk dlužník, přestává být svobodný.

To je pak složitá situace, to ano. Zaujalo mne také téma vzdělanosti a fakt, že vysokoškoláků je příliš, vzdělání je tím degradováno. Je to skutečně tak? Je všeobecná vzdělanost výhodnější, než postupující nevzdělanost? Nůžky se možná rozevírají, kde je zlatý střed, nebo toho netřeba? Kam tedy mají dnes rodiče směřovat své děti… ke vzdělanosti obecné (i s rizikem, že potom skončí s prosíkem u kasy hypermarketu a slibem, že vážně nebudou kvůli titulu chtít vyšší plat než kolegyně se základním vzděláním), nebo k řemeslům, tvořivosti a podporovat ten risk, že jednou třeba budou opravdu dělat tu práci, ke které jim tíhne srdce?
Příliš mnoho vysokoškoláků studuje nepraktické obory, které neprodukují nic užitečného a zároveň je nedostatek řemeslníků, ale taky fyziků, chemiků, strojařů a matematiků. To není jenom v Česku, je to tak v celé západní Evropě. S výjimkou Švýcarska, kde počet absolventů vysokých škol je někde na 20 či méně procentech. Komenského vzdělávací systém stavěl na výuce praktických vědomostí a řemesel. Zajímavá debata probíhala v Británii po brexitském referendu. Poukazovalo se na to, že „zůstači“ měli mnohem vyšší procento vysokoškoláků. Až na to kápnul jeden z těch vysokoškolsky vzdělaných „odcházečů“ takto: „Když my jsme studovali, Británie měla 19 % vysokoškoláků. Vás studovalo 50 %.“  A co radit těm rodičům? Všeobecné vzdělání do puberty, pak specializace nejen podle zájmu, ale i schopností. Kdo se taktak s trojkami čtyřkami protlačí na konec základní školy, nemá smysl ho tlačit k maturitě, ale může z něho být pořád ještě dobrý truhlář, krejčí nebo švec. S řemeslnickou hrdostí a úctou, jakou požívali v dřívějších dobách. A dnes s lepším příjmem než vysokoškolsky vzdělaní učitelé.

Citace z knihy, kapitola Eurošprýmy a eurošpásy: „Tohle potěší hračkáře. Podle ní musejí farmáři vybavit prasata měkkými hračkami, nejlépe míči, aby byla šťastnější a spokojenější. Chovatel, který svým prasatům žádné hračky nedá, se vystavuje pokutě 1500 eur nebo vězení až do tří měsíců. Zato tím ale vznikají nové pracovní příležitosti pro další inspektory, kteří ta prasata musejí jezdit kontrolovat, jak vesele čutají do mičudy.“ Takže… jsme taková prasátka svých farmářů, vezmeme-li v potaz vztah občan – vládnoucí sféra. Jakých měkkých hraček se vyvarovat, abychom nebyli sváděni na falešnou cestu? A jaké hračky naopak po svých farmářích požadovat, pane Kurasi?
Po farmářích požadovat kvalitní jídlo za dostupné ceny a neotravovat je ničím jiným. Jakými hračkami toho oni docílí, je jejich věc.  

Tak to je myslím dobrý konec rozhovoru a moudro na závěr. Děkuji velice za rozhovor a popřeju hodně inspirace k další tvorbě. Hodně pozitivní inspirace…

Děkuji za rozhovor, Renata Petříčková, www.petrickova.cz www.eminent.cz


Rozhovor s prezidentským kandidátem Petrem Hannigem 



  • Simple Item 43
  • Simple Item 37
  • Simple Item 42
  • Simple Item 41
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • Vendula Kociánová: Potlačuješ se a přizpůsobuješ? Dostaneš na budku!

    Vendula Kociánová: Potlačuješ se a přizpůsobuješ? Dostaneš na budku! Proč mě manžel bije?Proč mnou žena pohrdá a neváží si mě, když pro ni dělám všechno?Proč na mě neustále vidí chyby, i když se opravdu snažím?Dnes a denně problém snad celého lidstva. POTLAČENÍ SEBE SAMA A PŘIZPŮSOBOVÁNÍ.Nejčastěji to dělají ženy, které mají nízké sebevědomí a Číst dál
  • Miroslav Čonka: Pitná živá voda - základ úplně všeho...

    Miroslav Čonka:  Pitná živá voda - základ úplně všeho... Naše těla jsou složena z velkého množství vody. Její obměna v těle je tak extrémně důležitá. K transformaci těla, zvyšování vibrací a frekvencí, všech našich těl, je co nejživější voda velmi důležitá. Spousta duchovních lidí, řeší stravu, co jí, ale často neřeší co pijí a Číst dál
  • Antalii: Nový most

    Antalii: Nový most Máš vize, přání, očekávání?Je přirozené mít přání, ale nevkládej do toho očekávání.Vše se může poskládat jinak...Ze dne na den se mohou zřítit základy a Tvůj domeček z karet se zboří.Můžeš pak cítit zklamání, smutek. Tam kde není očekávání není smutek a zklamání.Pusť své představy o Číst dál
  • Karla Czechová: Příběh obyčejného šílenství: Neděláme, co máme rádi, ale chceme žít spokojeně

     Karla Czechová: Příběh obyčejného šílenství: Neděláme, co máme rádi, ale chceme žít spokojeně Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně paradox. Honíme se za penězi, abychom si mohli užívat. Škudlíme každou korunu, abychom mohli odjet na vysněnou dovolenou, pořídit si auto podle naších představ nebo postavit dům či koupit chatu za městem. Stále hledáme dokonalost v podobě Číst dál
  • Antalii: Vnitřní kompas

    Antalii: Vnitřní kompas Vysyp ze svého energetického systému a ze všech těl veškeré informace, vyžádané i nevyžádané rady. Uvolni tělo, uvolni mysl... Ztiš se... Nyní slyšíš svůj vnitřní hlas. Možná jen lehounce, potichu, ale slyšíš. Ztiš se ještě více... Nech vše těžké zhroutit se do sebe. Nechej to Číst dál
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28

Sledujte náš youtube kanál PŘÍZNAKY TRANSFORMACE

Nadcházející události

14srp
Numerologické povídání se Soňou Sofi na téma možnosti a úskalí osudových cest. To, kterým směrem se vydáme po naší osudové cestě, tedy k čemu jsme předurčeni a zda si vybereme tvoření za přispění osudu nebo zkušenosti, které naše duše potřebuje k osobnímu růstu, kterou můžeme vnímat jako nepřízeň osudu, je jen na nás samotných. Naše svobodná vůle může v mnohém rozhodnout, kterým směrem se vydáme a jaké lekce si vybereme. Obtíže a úskalí cesty osudu, mezilidských vztahů, finančního růstu, stabilizace či pádu, harmonických či nenaplněných partnerských vztahů, spokojenost v oblasti práce, anebo budeme-li věčnými hledači? JAKOU CESTU SI VYBERETE VY? V tomto vysílání dostanete numerologický klíč k naplnění Vašeho osudu - NÁVOD. JAKÉ DVEŘE SI TÍMTO KLÍČEM ODEMKNETE, JE NA VÁS SAMOTNÝCH. Jsem ráda, že Vám mohu předat vše, co jsem se doposud naučila. Soňa Sofi " id="dp-module-upcoming-default-136-events-370-370-description">
15srp
Další zajímavé vysílání z naší hvězdou Astroložkou Helenou Heclovou s tématem slunce - světla v nás a jeho vědomého probouzení.+ půlhodinka s aktuálními energiemi dle mayského kalendáře." id="dp-module-upcoming-default-136-events-371-371-description">
17srp
Další vysílání s hostem Jardou Grűnwaldem na téma základy duchovní praxe. Praktické rady, jak žít duchovní život. " id="dp-module-upcoming-default-136-events-376-376-description">
18srp
18.08.2018 09:30 - 19:30
Seminář: Sebevědomá žena
Seminář pro ženy pod vedením Avy Chrtkové Brožové s tématy přijetí svého fyzického těla a své osobnosti.Hravá a zábavná forma jak odblokovat svá negativní přesvědčení a nastavit si nové pozitivní a prospěšné programy.SOBOTA - práce na přijetí svého fyzického těla (Jedna část po druhé s láskou a vděčností bude přijata. Naše tělo je chrám a je třeba ho hýčkat).NEDĚLE - práce na přijetí své osobnosti (jsem chytrá, šikovná, zábavná, schopná... dovoluji si být sama sebou).Seminář je určen jen pro 7 žen pro zachování intimity ženského kruhu a dosatku prostoru pro sebevyjádření každé účastnice.Účastnice semináře dostanou dárek, který může být později využit pro posílení sebevědomí.CENA SEMINÁŘE JE 2222,- Kč. Máte-li zájem se na seminář přihlásit, napište své jméno, příjmení a telefon na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakf4250af0812eea9aea3ce9022932101d').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addyf4250af0812eea9aea3ce9022932101d = 'info' + '@'; addyf4250af0812eea9aea3ce9022932101d = addyf4250af0812eea9aea3ce9022932101d + 'priznakytransformace' + '.' + 'cz'; var addy_textf4250af0812eea9aea3ce9022932101d = 'info' + '@' + 'priznakytransformace' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloakf4250af0812eea9aea3ce9022932101d').innerHTML += ''+addy_textf4250af0812eea9aea3ce9022932101d+''; a zálohu na kurzovné 1222,- Kč zašletena účet 2201380141/2010IBAN: IBAN: CZ7720100000002201380141BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX s variabilním symbolem 3333.Doplatek v hotovosti první den semináře.KURZ JE POŘÁDÁN V CENTRU PŘÍZNAKY TRANSFORMACE V MNICHOVICÍCH U PRAHY (RODINNÝ DŮM SE ZAHRADOU). Dům je určen pro transformaci a práci na sobě. Přes oběd můžeme být na krásné zahradě nebo zajít na obídek do několika restaurací v okolí. DOSAŽITELNOST BEZ PROBLÉMŮ AUTEM (10 MINIUT PO DÁLNICI Z PRAHY) nebo z Brna z dálnice 4 minuty exit PŘÍMĚSTSKÝM VLAKEM na MHD lítačku či lístek s malým doplatkem za 2 pásmo (35 minut do stanice Stránčice z Hlavního nádraží). Je to krásný výlet a u vlaku Vás nabereme autem a pojedeme 2 minuty k nám. Vlaky jezdí každých 15 minut.Ubytování - poradíme kde (v Mnichovicích) v penzionu - pěšky 5 minut. Velice se těším na každou z Vás, bude to krásná bohulibá práce protože naše společnost silně trpí negativními programi a každé zvědomění a propuštění takové zátěže pomůže nejen Vám ale také Vašemu okolí." id="dp-module-upcoming-default-136-events-348-348-description">
Připojte se k nám na facebooku
national cpr association