Jaroslav Dušek /  27. červenec 2017 /  15868 Zhlédnutí

Člověk je tvůrce prostoru, které tvoří svými myšlenkami. Ty jsi ten tvůrce, tak proč nevědomě posiluješ Systém tím, že dáváš pozornost "negativitě", že bojuješ proti "negativitě"? Zaměř spíše svou pozornost ke kráse, která je kolem nás, která je v tobě a uvidíš a ucítíš, jak se Svět mění. A nech Systém Systémem. A když se se Systémem střetneš (policajt, úředník), jednej srdcem, jednej s láskou k němu.

Když nebojuješ proti tomu co se ti v Systému nelíbí, nejde o nicnedělání (to neznamená, že je ti to jedno), nejde o apatyčnost, je to spíše naopak, je to vrcholná aktivita, konání nekonáním, což je mistrovské. Když začneš nadávat, bojovat, stěžovat si na Systém, co kde zas komu či mě udělal, nevědomě tomuto Systému dáváš svou sílu. Jde o to si vybrat čemu dáš svou sílu. "Hnusu" v Systému a nebo kráse, míru a lásce v tom samém Systému? A pokud ji dáš kráse, míru a lásce, tak výsledek je takový, že v té kráse, míru a lásce budeš žít, protože tomu čemu dáváš pozornost to je. A opak (Bezcitný Systém) zanikne, vznikne "Láskyplný Systém". Teď je to naopak, pozornost je dávána "hnusu", proto Láskyplný Systém není.

Systém je živen pouze našimi reakcemi. Pozoruj svoji mysl a uvidíš.

V příběhu o Anastě, ledovec je Systém. Když nedáme Systému své vědomí a pozornost (protesty, volby a jiné), Systém se změní, nebude již bezcitný, nebude bez lásky, nebude ničit kreativitu lidí, nebude ničit tu lásku v nás, to světlo, které v nás září, nebude nás trestat za blbosti. Ale ve své podstatě si to ničí každý sám, Systém za to nemůže.

Kniha, ze které je čerpáno: Vladimír Nikolaevich Megre - Anasta (10. díl)

Související videa

loading...

Hledání videa

Přihlašte se k odběru našeho newsletteru s novinkami našeho projektu.

banner3.gif