Opět budu psát trošku osobně, protože jedině skrze vlastní zkušenosti můžeme vypovídat o věcech. Vše je jen odrazem našich zkušeností, životního příběhu, aktuálního stavu vědomí, pozorování a zpracování našich myšlenek a informací kolem nás.

Předtím, než jsem poznal svojí životní lásku, mojí nastávající princeznu, žil jsem úplně jiný život. Od výplaty k výplatě, ničení těla, neustálá práce, která se mi zdaleka nevyplácela, nesplněné sny, deprese, sebelítost, hněv na svět kolem sebe… Nyní po roce, kdy jsem dělal první cvičení se svojí přítelkyní se vše změnilo. Prací na sobě, uvědomování si vlastních traumat a zranění, SRT terapií, zkrátka osobním rozvojem. Podle mě nic jiného v dnešní době nemá větší cenu než osobní rozvoj.
Dnes se mi plní sny, daří se mi vcelku vše, co si nastavím, všude kolem mě je krása, radost a přijímání. A to je to o čem bych chtěl psát.

Před rokem po mě Ava chtěla, abych řekl nahlas ,,Dovoluji si přijímat lásku, dovoluji si být milován,, a tak… Nedokázal jsem to ani vyslovit, vždy se ve mně zvedl tichý hlas odporu, který mi říkal ,,neříkej to.“ Jak je to možné? Jak je možné, že člověk nedokáže vyřknout větu? Proto bych chtěl, abyste to teď všichni zkusili.

,,Dovoluji si přijímat lásku.“
,,Dovoluji si dávat lásku.“
,,Dovoluji si plnit sny.“
,,Dovoluji si vydělávat tolik peněz, kolik potřebuji.“
,,Dovoluji si – sami si doplňte.“

Ač se to zdá šílené, právě toto mi pomohlo nastartovat systém sebelásky, protože sebeláska je jedna z nejdůležitějších věcí. Ano, nejdůležitější energie nebo emoce chcete-li na světě je Láska. Ta s velkým L. Ale jak by člověk dokázal dávat někomu, nebo přijímat od někoho lásku, když nemá sebelásku. Proto je to velice důležité. Hledáme neustále jinde, ale ne uvnitř.

Je to naše osobní projekce. Představte si, že koukáte na bílou zeď, kde se promítá to, co nechcete. Strach, deprese, nenávist, lítost. A Vy budete skákat po zdi a snažit se ty obrázky změnit na lásku, radost, přijetí, sebejistotu. Vždy obraz skryjete, zakryjete je svojí snahou, ale ve chvíli, kdy se přestanete úmorně snažit, se obrazy opět vrátí. Když se nám nelíbí světlo, které vidíme, musíme změnit žárovku. Ta žárovka je v každém z nás. Tím, že si dovolíme určitě věci, změní se naše vnitřní žárovka, nastavení, které určuje jaké věci zažíváme a s tím je přímo spojená moc podvědomí. Je o tom napsaná i hezká knížka, kterou velice doporučuji Joseph Murphy : Moc podvědomí.

Pokud si budeme neustále něco říkat a programovat, budete jednat neustále na základě podvědomí. A stejné je to i se sebeláskou. Musíme se pozitivně programovat, vědomě na to myslet a nedovolit tyto podvědomé programy. Spousta cvičení radí např. dívat se do zrcadla a říkat si u toho hezké věci. Mluvit o věcech co chceme v přítomnosti a o tom nechceme v minulosti.

Napiště si seznam několik hesel a čtěte si je několikrát za den a nejvíce před spaním.

Mám skvělou práci.
Mám úžasnou rodinu.
Jsem skvělý, krásný a láskyplný.
Finance mi nedělají problém.
Mám ideální postavu dle svých představ.

A tak dále. Je vědecky dokázáno, že to funguje. Tak proč se nesnažíme? Jen vědomá tvorba a seberealizace má smysl. Zde máte několik vysvětlení a možností, jak začít. Někdo by řekl, že už je pozdě, já bych řekl, že je právě teď.

Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - moderátor rádia Svobodný vysílač CS, terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com