Příběh plný bolesti z lásky

Byla tak v pátém měsíci těhotenství. Vysněné dítě. Před tím tři umělá oplodnění a neúspěšně. Až to přišlo. Necítila se bezpečně, mívala často strach. Jak o dítě, tak o sebe. O to co bude.

Začala si uvědomovat, jaká je to odpovědnost, že toho malého drobečka nikam neodloží, že ho bude mít všude s sebou. Přesto doufala, že ten vysněný prcek všechno změní. Jakoby měl kouzelnou moc, uvést její život do harmonie, ulevit jí od strachů a dodat jistoty. Jak byla naivní. Dítě nemůže spravit něco, co nefunguje. Naopak, rozhází kompletně to, co funguje a ověří pevnost.

Jednou zažila ošklivou hádku. Takovou, která jí úplně otřásla a vzala poslední zbytky jistoty a důvěry. Jak to teď sama zvládne? Jak ochrání své dítě? Co s nimi bude? Třásla se a měla velké křeče v břiše.

Ochromená strachem, že předčasně porodí, nemohla nic. Jen plakat a omlouvat se svému dítěti, že ho přivede na tento svět, že sama není připravena. Pořád polohlasně opakovala „to zvládnu, vím, že to zvládnu.“ V hloubi duše věděla, že je to na ni velké sousto. Byla v tom úplně sama. Nebo si to tehdy určitě myslela. Velmi mladá na správná rozhodnutí.

Prosila to pár měsíců staré dítě, aby to zvládlo, aby neodcházelo. Pokoušela se uklidnit, ale bylo to ještě horší. Donutila se necítit. Necítit tu bolest, zradu a samotu, aby ji necítilo její dítě. Jenže ve své naivitě si neuvědomila, že mezi sebe a dítě postavila zeď.

Tlaky v břiše povolily. Dítě se přestalo mrskat a už nikdy nezačalo. Nedávalo o sobě moc vědět. Bylo poslušné a necítilo stejně, jako jeho máma. Necítilo pocity matky a matka necítila pocity svého dítěte.

Život jim plynul dál. Holčička se narodila zdravá, byť ji lékaři v prvním trimestru strašili velkou pravděpodobností downova syndromu. Matka se tehdy rozhodla, že nepodstoupí zákrok, který by ohrozil dítě na životě. Radši se bude do konce těhotenství modlit, aby bylo zdravé, než aby jej náhoda poškodila. Dcera byla nádherná, ale byly s ní neustálé potíže. Stále se dusila, stále omdlévala. Matka měla neustálou dvacetičtyř hodinovou paniku, že o svou dcerušku přijde. Naučila se necítit ještě víc. Když jí dítě minimálně dvakrát denně omdlévalo v křečích v náručí, nikdy nevěděla, jestli znovu naskočí. A lékaři mlčeli. Neřekli, že by na vině mohla být reakce na očkování.

Holčička rostla a byla čím dál nádhernější. Potřebovala velké množství lásky, ale mezi ní a matkou to nešlo. Zapomněly na svou zeď, která je měla chránit a ta se začala stávat hradbou proti lásce a něžnostem. Jedna druhé neuměla dát lásku tak, aby ji cítily. Povrchní objímání a líbání ještě zvětšovalo odstup a rozepře se stupňovaly.

Obě se velmi snažily. Obě měly touhu toto překonat, ale zeď je nepustila. Způsobovala jim jen bolest a odcizovala je každým dnem více a více. Mohly se naobjímat kolik chtěly, ale nebylo to tam. Bylo to jako napít se z prázdného hrnku.

Matka pochopila, že lásku si nelze vynutit, ale že zeď možná společně dokážou zbořit. Odstranit vše neláskyplné svou pílí a přesným zacílením. Čeká je dlouhá cesta, kde cíl je znám. Je jím otevřené srdce, kde si obě dosytí to, co jedna neuvážená myšlenka vzala. Svobodně si zvolit lásku a věřit, že ta všechny rány zhojí. Otevřít se bolesti, která se za ta léta v obou srdcích střádala a hromadila. Prosit o milost a láskyplné vedení.

Je to volba. Stagnovat v daném procesu nebo se zdi postavit čelem a jít kupředu. První možnost přináší zatvrdlost a bolest. Druhá možnost otevírá bolest, aby nabídla lásku. Svádět boj se sebou samým a dovolit srdci se uzdravit.

Nic jiného než láska totiž smysl nemá.

Vendula Kociánová


Navazující články:

Vendula Kociánová: Až odpustíte svým rodičům, začnete konečně žít…

Vendula Kociánová: Proč jsou vědomé holky singl?

Vendula Kociánová: Vyplakané děti a uplakaná partnerství aneb nenechávejte svá miminka plakat, zkazíte jim život!

Vendula Kociánová: 7 nejčastějších ezo keců, ze kterých vstávají vlasy na hlavě, ale popřít je nemůžete.

Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce


Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz

Vendula KociánováNavádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí.

Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet.

loading...

Další zajímavé články:

banner2.gif