Jak nás negativně programuje neharmonická hudba?

Malé zamyšlení nad hudbou díky otázce od divačky na Youtube... Jak nás vlastně dokáže ovlivnit negativní hudba, například depresivní, nízkovibrační, uřvaná atd?

Pokud jsme v nízké vibraci, něco krásného nás tam nevytáhne, protože jsme tomu vzdálení a nejsme schopní to přijmout do svého nitra. Proto, když je někdo v totálních depresích, nemůžete k němu přijít a začít mu říkat, jak máte úžasný život. Musíte se intuitivně a empaticky naladit na jeho vibraci, jen o trochu výše, než se dotyčný nachází.

Proto lidé říkají, chápu tě, ale mysli na to, že…. A už ho trochu vytahujeme zpět k sobě. Poté je ale důležité, se opět navrátit na svojí vibraci, což bývá složité a proto nás interakce s druhými tolik vyčerpává a snižuje nám onu vibraci dolů.

Nebo to může fungovat naopak a povedeme rozhovor s někým, kdo je veselý, hravý a šťastný.

Pokud se nenechá od nás stáhnout a je stabilní, vyvážená duše, může nás právě naopak vytáhnout naopak k sobě a my se pak cítíme dobře. Jen do doby, kdy se opět necháme stáhnout někým jiným. Proto je velice důležité společnost, ve které se nacházíme a nastavování osobních hranic. Je to složitý proces, ale po pochopení a odžití těchto zkušeností, je princip vcelku jednoduchý.

Pokud si ale pustíme hudbu, něco, co je trošku pozitivnější, tedy na vyšší vibraci než jsme, může nás to trochu vytáhnout a tak se pomalinku po krůčkách vytahujeme nahoru. Proto si lidé v šílených depresích pouští depresivní písničky, které ovšem nejsou smutné tak, jako situace v jaké se nachází. Hledají v tom jakékoliv pozdvižení nahoru. Občas se ale stane, že lidé hledají ještě větší deprese, než mají, ale právě proto, aby se utápěli až na úplné dno, ze kterého je možné se odrazit. Jenže odrazit se jde až po té opravdu nejhorší bolesti. 

Proto hudba hodně pomáhá vybít vztek, zlost, bolest, smutek, deprese a zklamání. Protože si pustíme hudbu někoho, kdo zažívá to samé a pomáhá nám to přijmout situaci, v jaké se nacházíme. Hudba, kterou posloucháme, je vždy odrazem toho co cítíme a našeho aktuálního nastavení. Například uřvaná agresivní hudba - potlačený vztek. Smutná hudba - vnitřní skleslost. Veselá hudba - veselá nálada atd. Jsou tam samozřejmě i jiné duševní vlastnosti, které rozhodují nad tím, jakou hudbu si vybereme. 

Divačka se mě ptala na to, jak jsem měnil názory na Eminema a jeho smutné, pokleslé a negativní písničky.

Na Eminema jsem změnil názor mnohokrát, ale málokdy negativně. Ono je to těžké, protože on během svého života hodně mění své postoje v rámci manipulace a MK Ultra. Když právě vydal album Recovery, byl na chvíli na vrcholu své dominance nad svými otrokáři, odkud ho samozřejmě sundali opět do role otroka a právě v těchto chvílích jsem potřeboval inspiraci pro svojí nalezenou cestu pozvednutí se do vyšší sféry myšlení a revolty proti systému. Pak jsem ale za pár let zjistil pravou podstatu těch písniček a přísahal jsem, že u mě skončil.

Vydrželo mi to několik měsíců, kdy si i pamatuji, že i moji přátelé například vypínali auto rádio, když tam hrál, protože věděli, že mě to hluboce zasáhlo. Poté jsem mu odpustil, protože vím, že situace, ve které se nachází, není jednoduchá a tak jsem ho přijal zpět do svého života. 

Protože ať už si myslíme cokoliv, nikdy nemůžeme vědět jaké je to v botách někoho jiného. Co zažívá, jakou má minulost, jakou má rodinu, traumata. Jsme odkázání na jedinou možnost a to je dočasně se vžít do situace toho druhého. I tak, ale nemáme právo kohokoliv soudit na základě našich odhadů. Můžeme jen pouze konstatovat, že víme, jak se cítíme. Ovšem to nikdy plně vědět nemůžeme. 

A jak tohle souvisí s hudbou? Právě, že hodně. Umělec nám předává své zážitky, nálady, zkušenosti, traumata a my se na ně napojujeme a pracujeme s nimi uvnitř nás samých. Proto se nám hudba líbí, pak nelíbí a pak zase líbí. Pokud s námi rezonuje delší dobu, značí to jediné.

Jsme stále v tom stavu, kdy nám hudba něco dává, nebo bere a to si určujeme samy dle potřeby.

Znáte přeci různé muzikanty, kapely, které jste dříve poslouchaly dennodenně, a teď už Vám nic neříkají. A to je právě proto, že jste se posunuly jinak na ose X a už tu hudbu nepotřebujete. Hudba je důležitá část našich životů a měli bychom být více bdělí v otázce, proč zrovna toto právě teď posloucháme a co je za tím.


Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - moderátor rádia Svobodný vysílač CS, terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com

Novinky ze všech kategorií článků

PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč
national cpr association