Barbora Englischová: Rozchod aneb Jak z bolesti ven?

,, Ale já ho pořád miluji, nechci být bez něj,“ řekla a podívala se mi do očí s naprosto šíleným bolestným výrazem. Potom si položila obličej na desku stolu, u kterého jsme spolu seděly a srdceryvně se rozplakala. Trhalo mi to srdce. Jedna z mých nejbližších kamarádek se v totálně nefunkčním vztahu zmítala již několik let.

Vždycky, když hledala sílu ho opustit a ukončit svoje trápení tak jí ON vysvětlil, že ji miluje a chce s ní přece zůstat. A ONA povolila. Několikrát. Rezignovala na svůj vlastní život. Po jeho boku se s holky, která milovala svět stala zakřiknutá, smutná bytost s nepřítomným výrazem v očích. Bytost, pro kterou se smyslem života stalo neustálé napětí, co ON udělá, čím jí ON ublíží a strach zda ji nakonec neopustí.

Již nedokázala přemýšlet jinak, v tom šíleném bludném kruhu se nořila víc a víc do bahna svých utkvělých bolavých představ, které ON mistrně podporoval a v její fantazii neustále prohluboval strategií hodnou úžasného manipulátora. Uměl to.


Zamilovat se je pro mnohé z nás poměrně jednoduché. Mám nyní na mysli spíše navázání partnerského nebo milostného vztahu, protože tématem opravdové lásky se budeme zabývat v samostatném článku. Paradoxní je, že mnohem těžší je pro mnoho z nás vztah ukončit. Hlavně ženy mají velmi vyvinutou fantazii pokud jde o určení aspektů, které se rovnají funkčnosti vztahu. Mnoho žen ví o problému v jejich vztahu dávno předtím, než se rozhodnou situaci řešit. Napovídá jim jejich skrytý hlas z vesmíru. Intuice.

Bohužel místo řešení nastupuje v první linii tzv. pštrosí reflex. Člověk ví, že se něco děje, ale nechce pátrat po příčinách potíží. Ve valné většině případů doufá, že jde o přechodnou záležitost a stejně jako se problém objevil, zase zmizí. Tudíž strčí hlavu do písku. Všimněte si, že spousta z nás (pokud zatím může) volí vždy tu lehčí cestu a chce se vyhnout neodvratitelné změně.

Už tady dochází k mylnému závěru, protože žádný problém se nezjeví jen tak. Dřímá pod povrchem (chápejte v něčí mysli) a pomalu se dere nahoru. Ve chvíli kdy spatří světlo světa už bývá pozdě na naději, že se to samo spraví. Tím, že se řešení odsouvá pouze posiluje problém jako takový a ten roste do obřích rozměrů.


Hlavním problémem většiny párů je fakt, že si odmítají přiznat realitu. Připustit si možnost, že si pro partnerský vztah nevybrali tu správnou osobu. Možnost, že se zkrátka zmýlili ve výběru druhé polovičky. Pokud lidé dokážou přežívat ve špatném vztahu několik let, je to obrovská chyba a nebývá to bez následků (na duši). Ale znám i lidi, kteří ve špatném vztahu žijí celý život a to již lze nazvat sebedestruktivním jednáním.

    -Co vede lidi k tomu, aby setrvávali v nefunkčním partnerství tolik let?
    -Odolávali za každou cenu (do budoucna přínosné) změně?
    -Trápili se každý den a dokonce podobným pocitům vystavovali i své děti?

Moc každého člověka je tak veliká, že má dokonce moc vzdát se své vrozené moci a udělat ze sebe naprosto bezmocného jedince. A tuto variantu my lidé velmi často využíváme. Občas to vypadá, jako by to byla jedna z našich oblíbených kratochvílí.


Určité lidi nic nerozčílí víc než prohlášení, že jsou mocnými bytostmi. Je to velmi dobře vidět na přednáškách, poněvadž ničím jiným v prvním okamžiku lidi nenadzvednu více, ničím jiným tolik nezjitřím jejich emoce jako tímto konstatováním.

Proč tomu tak je? Každý, kdo má obrovskou moc, nese zodpovědnost za své pocity, myšlenky i činy – za celý svůj život. A to je pro mnoho lidí velmi těžké přijmout. Je totiž snadnější cítit se jako oběť. Dává nám to falešnou možnost obviňovat z naší situace okolí a činit odpovědnými za náš život jiné.

Ono zrekapitulovat dosavadní život a najít sílu pro změnu není nic jednoduchého. Odpověď lze shrnout do jednoho slova. Strach. Strach je nejhorší emoce, je to protipól lásky. Kromě toho strachů máme bezpočet a je velmi snadné podlehnout dojmu, že strach je ta konstanta, která ovládá náš život.

    -Strach ze samoty.
    -Strach, že už si nikoho nenajdeme.
    -Strach z finančního diskomfortu.
    -Strach z pocitů opuštěnosti.
    -Strach z toho, že odloučení od partnera nezvládneme.
    -Strach ze změny.
    -Strach udělat první krok.
    -Strach z odsouzení okolí a rodiny.

Strach je společný jmenovatel pro mnoho negativních pocitů, z kterých už předem cítíme úzkost a nedokážeme je vždy ukočírovat. Pokud máte chuť situaci řešit a víte, že je rozchod na spadnutí (důvody jsou nyní vedlejší) je nutné si uvědomit, že prvotní nutností je láska k sobě. Vnímat svoji sebe-hodnotu. Vážit si sama sebe.

,, Víš, neumím žít s ním ani bez něj,“ řekla a sklopila hlavu. Po chvíli pokračovala.  A mě zatím běželo hlavou, co jí tak důležitého dává, že nechala svůj vlastní život tak zdevastovat ve jménu (pseudo)lásky?

Zvedla hlavu. ,, Já vlastně nevím, asi nic, ale já se bojím. Kam půjdu? Jak vysvětlím našim další partnerský karambol? Znáš tátu! A hlavně podívej kolik už mi je roků. A budu zase sama na svátky a tak je třeba lepší to nějak vydržet.“


PROČ vyškrtnout z podvědomí PROČ a dosadit do něj JAK?

Zastavte se a vyměňte slovo PROČ za slovo JAK. Ptáte se na důvod? Slovo PROČ vás nikam neposune, naopak vás bude nutit stále dokola se zaobírat problémem. Slovo JAK je nadějí jak pro vás tak i pro vaši sebeúctu a sebeuvědomění.

Pojďme si to vysvětlit. Jestli jste právě po rozchodu nebo těsně před ním, jestli vás opustil partner, či jste ten krok udělali vy, ani jedno není důležité. Nyní je velmi důležitý PŘÍSTUP, který zvolíte. Podle něj se bude odvíjet váš další život, podle něj vyhodnotí vesmír, jak jste zvládli zkoušku. Podle něj vyhodnotí vaše podvědomí zda budete muset odstraňovat další následky, které nabalíte za dobu, kterou jste věnovali slovu PROČ.

K vysvětlení. Ve chvíli, kdy se vaše mysl bude zaobírat slůvkem proč ocitá se v začarovaném, nic neřešícím kruhu. Může to vypadat následovně:

    -Proč mě opustil?
    -Proč mi ubližuje?
    -Proč jsem ve vztahu, kde se necítím dobře?
    -Proč mi neodpovídá na moje otázky?
    -Proč si našel jinou partnerku?
    -Proč mě nemiluje?
    -Proč mi nedá ještě šanci?
    -Proč jsem to ukončila, když toho nyní lituji?

Ve chvíli, kdy si toto uvědomíte uděláte první obrovský krok směrem k vyřešení problému a zachránění si vlastního já. Tudíž škrtněte slovo PROČ z vašeho repertoáru myšlenek a dosaďte slovo JAK. Může to vypadat následovně:

    -Jak to udělám, abych se cítila lépe?
    -Jak se dokážu co nejrychleji zvednout ze dna?
    -Jak zaženu svoje vnitřní démony a strachy?
    -Jak v sobě najdu zase klid a rovnováhu?
    -Jak zařídím, aby mi již neubližoval?
    -Jak uchráním děti, aby nevyrůstali ve strachu?
    -Jak vyřeším svoji finanční situaci?
    -Jak se vnitřně vyrovnám se svým selháním?

Z otázek JAK čiší nutnost situaci řešit a zabývat se hledáním cest jak toho řešení dosáhnout. Pamatujme si, slovo proč ztrácí význam ve chvíli, kdy intuice ví a křičí na vás tak, že ji slyší i sousedé. Uvolněte se a zaposlouchejte se do hlasu svého srdce. Napoví vám, vždy, když je to (pro zachování vaší integrity) nutné.

Ptáte se jak poznat, že je vztah u konce? Každé partnerské soužití má specifické parametry. Proto jsou plné ordinace psychologů a psychiatrů. Poněvadž každý člověk má vlastní příběh. A je velmi těžké zobecnit desítky, stovky, tisíce nebo sta tisíce příběhů do pár vět.

Mojí odpovědí je vaše vnitřní já. Sebeláska je základním kamenem vaší bytosti a cesta k ní (i když je někdy trnitá a dlouhá) je odpovědí na každý problém na tomto světě. Jeden moudrý pán mi poslal tato rčení. V první linii vyznívají věty úsměvně. Při bližším zkoumání dochází k pochopení a uvědomění si.

Přísloví Indiánů z kmene Dakotů prý zní:

„Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni.“ Je to efektivní způsob žití, který umožňuje rychlé změny. U nás si dovolujeme luxus „beze změn“ a důsledkem bývá hned několik mrtvých koní v naší stáji (dosaďte dle vlastního uvážení partnerský vztah, zaměstnání, nefunkční přátelství atd.)

ZJISTÍ-LI ČLOVĚK, ŽE SEDÍ NA MRTVÉM KONI, KTERÝ JE MU VELMI DRAHÝ, TAK:

* tvrdí, že kůň je stále živý a pouze má špatné období
* diví se, protože ten kůň přece vždycky jezdil
* setrvává, protože co by tomu řekli ostatní jezdci na mrtvých koních
* setrvává ze soucitu k mrtvému koni
* snaží se uvěřit, že je lepší mrtvý než žádný kůň
* s kamarády vymýšlí, jak oživit mrtvého koně
* ptá se kamarádů, jak oni jezdí na mrtvých koních
* přesvědčuje sebe a okolí, že tento kůň je mu osudem určený, ať živý nebo mrtvý
* vyvíjí smysluplné aktivity, aby nemusel na svého mrtvého koně myslet
* nakoupí lepší potravu a doplňky do stáje a snaží se mrtvého koně oživit
* absolvuje pokročilý kurz jezdectví se specializací na jízdu na mrtvém koni
* zvažuje pro a proti zda žít s mrtvým koněm
* porovnává průběžně s ostatními, jak hodně je jeho kůň mrtvý
* upraví kritéria určující, zda je kůň mrtvý
* zaplatí věštkyni, aby předpověděla další osud mrtvého koně
* jde na terapii, k léčiteli a na kurz, aby pochopil svého mrtvého koně
* křísí svého mrtvého koně k životu, protože vzdávat se člověk nemá, když mu o něco jde
* prohlásí, že žádný kůň nemůže být natolik mrtvý, aby se na něm nedalo ještě chvilku jezdit
* prohlašuje, že se mu noha zasekla ve třmenu a nemůže z mrtvého koně sestoupit
* prohlašuje, že si na mrtvém koni vždycky přál jezdit
* vyhrne si rukávy a nosí mrtvého koně sám
* trpělivě čeká, až se kůň sám zvedne

Pokud jste dočetli až sem, jistě už víte, v jaké oblasti cváláte na nepojízdném vraníkovi, v jaké oblasti klečíte a oživujete vysíleného poníka a kde můžete hrdě shlížet ze sedla zdravého hnědáka dolů. Právě nyní můžete změnit svoje myšlenky a začít zhmotňovat váš nový, šťastný život. Právě nyní se lze zbavit strachu, že to nezvládnete. A já vám povím jak.

Láska je darem, kterým byli v celém vesmíru obdařeny pouze lidé a proto se vesmír dnes dívá právě sem, jak s tímto hodnotným darem naložíme a co díky němu vytvoříme. Láska je mocnou zbraní, díky níž můžeme činit svět lepším. Láska je čisté tvoření bez nároku na odměnu. Láska není egoistická, pokuste se upozadit sebe ( i když máte mylný pocit, že celá existence je o vás a prostředí plném hmotných statků) a začněte hledat uvnitř svého vědomí to, co je opravdu důležité.

Ve chvíli, kdy tuto cestu najdete, začnete být prospěšní všem a až tady začíná to, proč tady jsme. Škrtněte ze svého repertoáru slovo já. A nahraďte ho slůvkem JSEM. Jestli máte chuť na moje povídání, pusťte si ho. Pokud ne, třeba ten den přijde jindy. Ale dala jsem dohromady něco, co funguje a nabízí pomocnou ruku.


Uběhlo pár týdnů. A můj mobil se ozval tolik známou melodií, kterou mám nastavenou pouze na moje nejbližší kamarádky. S povzdechem jsem zvedla sluchátko. Obavy nepramenily z toho, že můj návod nefunguje, ale z toho, že ON a jeho destruktivní energie budu silnější.

,, Ono to funguje,“ její hlas zněl jinak. Byla to zase ona. S jejím humorem, s jejím nadšením a bez křečovité úzkosti, která jí držela několik let v šachu. Ano, ona byla tehdy první kdo otestoval moji e-knihu Porozchodník a také první, která mi na něj dala upřímnou zpětnou vazbu.


Vždy se snažím dělat věci, které mám nejen vyzkoušené a tudíž jim sama věřím. Proto se neschovávám za nicneříkající název webu a podávám pomocnou ruku všem, kteří ji potřebují.

Se všeobjímající laskavostí, Baru.


Autorka článku: Barbora Englischová

můj web: www.barboraenglischova.cz
můj FB : detoxikuj život

Barbora Englischová, autorka projektu DETOXIKUJ ŽIVOT, publicistka a maminka zelenookého kudrnáče. ,,Pomáhám lidem, kteří padají v jakékoliv životní oblasti směrem dolů, roztáhnout jejich křídla. Není důležité v jaké životní fázi se právě nacházíte, důležité je co začínáte dělat právě nyní. Svoji intuici s láskou tříbím již přes dvacet let a skrze ni a s vhledem do podstaty vědomí vám nabízím nový životní náhled, pojmenování původce problému ve vašem životě a pomocnou ruku při změně směru vaší životní cesty."