Vánoce stejně jako celé předvánoční období, jak už jsem psala, mám moc ráda.Slunce, slunovrat

Cítila jsem vždycky celou tu dobu jako posvátnou, ačkoliv jsme nikdy nebyli věřící rodina ve smyslu jakékoli církve. Naopak. Všechny církve mi s jejich dogmaty vadily. Ale jaksi z tradice jsme stavěli betlém, který mám ručně vyřezávaný, zdobili stromeček, pekli perníčky, cukroví i domácí vánočky. Přestože doba, kdy mně ze stoličky u všeho pomáhaly mé děti, je dávno pryč. I jako dospělé a samostatné nelení přijet a pomáhat s přípravami, abychom každoročně „ty letošní“ Vánoce prožili společně a krásně.

Letos poprvé však necítím dech Vánoc. Spíš přehodnocuji a zkoumám. Kouzlo Vánoc, které jsem zažívala dosud, je nenávratně pryč. Nová poselství tohoto období je ale nejen plnohodnotně nahrazují, řekla bych, že dokonce mnohonásobně převyšují.

Jakou energii nám dává spojení slov „kouzlo Vánoc“. Kouzlo = ku zlu = ke zlu – kdo by chtěl prožívat něco špatného? A ještě o Vánocích? No a samotné Vánoce? Už vícekrát mě napadlo, že to není původní slovanské – pohanské označení Vánoc. Trochu jsem pátrala v jiných jazycích. Nejpravděpodobnější je pro mě verze přijetí a přizpůsobení německého výrazu WEIHNACHTEN (Svatá Noc) – Vánoce.   V českém jazyce je mnoho přejatých slov z němčiny, proto mně tato varianta připadá nejpravděpodobnější. Je tu ale ještě druhá možnost výkladu. Va – noc: va jako „varganiť“, což v ruštině znamená vytvářet, tvořit radost a pohodu. Mohli bychom to obrazně chápat i jako vytvoření nového světla, radosti. Ve spojení se slovem – noc – bych význam viděla jako vytvoření nového slunce přes noc (v jejím průběhu).

V Bulharsku se Vánoce nazývají „Коледа“, stejně jako v Bělorusku „Каляды „ (Koleda) a hodně podobné je to i v Litvě – Kalėdos. Podle zvyku chodit koledovat. Tento zvyk v dávných dobách stíral rozdíl mezi chudými a bohatými, mezi mladými a staršími. Vyváděly se při tom různé taškařice, což se nelíbilo církvi, a proto se snažila tento zvyk vykořenit.

U jižních Slovanů (Slovinci, Srbové, Chorvaté, Makedónci) se Vánoce nazývají Božič, v Rusku Рождество a na Ukrajině Різдво.

Tento název má přímou souvislost s každoročním znovuzrozením Dažboga, Boha Slunce. Každoročně umírá a se slunovratem se opět rodí. Mezi jeho smrtí a novým narozením je krátké údobí bezvládí, kdy má silnou moc temný svět a magické síly.

Proti tomu se naši Předkové s lehkostí bránili. Zažehávali na kopcích velké ohně - vatry, při nichž probíhaly veselé oslavy často v maskách představujících různá zvířata, ale i čerty, kteří měli zahánět a zastrašit různé běsy a démony. Při těchto ohních setrvávali až do úsvitu, kdy se vlády ujal opět narozený Dažbog (nebo-li Božice – odtud název svátečního období).

Věra OvečkováOheň nebyl obyčejný, ale ochranný. Již ráno se vydal hospodář do lesa pro dubové poleno, které bylo rituálně upraveno. Večer se zažehlo s posledními Dažbogovými paprsky, aby do sebe nasálo jeho odcházející sílu a jeho plamen, aby ochraňoval sedící okolo něj až do rána, do narození mladého Dažboga. Tento rituál byl tak silně zakořeněný, že jej křesťanská církev nedokázala vymazat. Proto si raději vymyslela datum narození Ježíše právě v tuto dobu, aby překryla pohanskou oslavu narození Dažboga křesťanskou oslavou narození Páně. Nedávno již i papež přiznal, že se o Vánocích Ježíš nenarodil.

Je to slovanský svátek, svátek každoročního narození našeho Boha Slunce Dažboga. Z této doby se nám po tisíciletí zachovaly zvyky zapalovat v předvečer slunovratu oheň. Protože opět církev zasáhla, přesunul se oheň z kopců do domovů v podobě svíček a v dnešní moderní době i prskavek, prostě stále udržujeme zvyk živého ohně.

I tuto tradici ochranného ohně a světla nám ukradla církev a každoročně nám přináší jejich poslové do našich domovů Světlo Boží v podobě malého plamínku.  

Nenechte se tedy mýlit křesťanskou rétorikou. Vánoce jsou slovanským pohanským svátkem s kořeny hluboko v minulosti. Závěrem trochu lingvistiky. Když jsem hledala a porovnávala, jak se vysloví Vánoce v různých jazycích, došla jsem k těmto závěrům:

Je zajímavé, že latinsky se řeknou Vánoce úplně stejně jako anglicky a to Christmas.

V angličtině mají hned tři různé výrazy. Nejznámější je již zmíněný překlad Christmas, ale i další dva nejsou neznámé: Noel nebo yule. Používají se i v následujících zemích.

Severské země Dánsko, Norsko, Švédsko – Julen, Finsko – Joulu, Estonsko – Jõulud, Island – Jól. Irsky – Nollag, italsky – Natale, španělsky –Navidad, turecky – Noel, francouzsky – Noël

Nedávno jsem zaslechla i názor, že angličtina byla vytvořena jako umělý jazyk, který by měl naší myslí manipulovat. Už jen to, že většina výrazů se jinak píše a jinak čte, je zajímavé. Navíc tento jazyk se velmi rychle rozšiřuje po celém světě. Není bohatý na výrazy a člověku, který se jej učí, se v něm těžko vyjadřují různé pocity. Jeden výraz má mnoho významů a velmi záleží na jejich použití v dalších souvislostech. Oproti tomu jazyky slovanské, jsou výrazově velmi bohaté. Smutné je, že poslední dobou toto výrazové bohatství ubývá. Řeč se stává chudou a plochou. Ale to jen pro zamyšlení nakonec. 

Všem přeju krásné svátky vánoční, nebo-li Svátky narození Boha Slunce Dažboga, prožité v radosti, klidu a pohodě.

 

Více zde: http://www.veraoveckova.cz/prednasky-akce/

Vera OvečkováAutorka článku: Věra Ovečková - terapeutka a specialistka na slovanskou minulost, slovanské písmo a zdravou výživu, autorka knihy: Ještě chci žít 

skype: vera.ovecka +420 733 587 795 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem Věry Ovečkové. Portál Příznaky transformace má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění.

Novinky ze všech kategorií článků

PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč
national cpr association