Náš svět, je jedna velká emoce. Je to živel vody. V tarotu jsou karty pohárové, označené jako oblast emoční, pocitové tzv. vztahové, v rovině našeho vnímání a cítění. Každý pocit umí pohladit, jako mořská hladina, která je nehybná a svítí na ní zapadající slunce anebo umí s námi i pěkně zamávat, tak jako rozbouřené moře, které pohltí vše, co mu přijde do cesty. Umí, jak zachraňovat, tak ale i zabíjet. Každý obraz v našem životě – KAŽDÝ, je vždy o dvou vahách – proto ani jedna karta v tarotu není pozitivní ani negativní – její obraz je naprosto v rovnováze – to jediné, co mění tu pomyslnou váhu, je náš vlastní pohled na kartu – to není karta ani obraz v našem životě, kdo něco ovládá – je to náš ZRAK – naše vnímání světa, hranic, názorů, životních zkušeností a hlavně to, kde a jak jsme vyrůstali. Všechno, co máme v sobě uložené, se pomalu a jistě promítá z našeho světa do toho světa fyzického.
Živel vody, je velice proměnlivý, mění se a je schopen se změnit ve vteřině – tak jako emoce. Voda, je neskutečně tvárná – kamkoliv ji dáme, změní svůj tvar, umí se skvěle přizpůsobit svému okolí – tak jako emoce.
Zkuste si představit, jak vypadá emoce lásky ve fyzické formě – co první se Vám ukázalo? Emoce jsou krásný dar, když se zadíváte na vodu, poznáte, že je to živá bytost, tak jako je to s emocí – není to jen tok nějaké energie, je to živoucí bytost.
Jednoho dne jsem si vytvořila pro sebe takovou pomůcku a mám s ní super zkušenosti, hlavně s tématy, které jsem v sobě zpracovávala dlouho a bylo to bez úspěchu.
Každý ten emoční „problém“ si představím jako bytost, dám ji tvář – což naprosto dostane jiný obsah – najednou je to živoucí, má to tvář a už nelze ji říct – „Běž už pryč.“ Je to bytost, která Vás nesmírně miluje, ač se může zdát na první pohled, že jde proti Vám. Opět jsme u toho ZRAKU – to jen my sami vidíme co je a není problém – to jen my dáváme emocím energii.
Když si třeba pod emocí strachu, představíte bytost – může se Vám buď ukázat sama, nebo je potřeba použít maličko fantazie. Najednou vidíte před sebou ne už něco, co Vás brzdí, děsí, překáží – ale vidíte bytost, která je v nepochopení a snaží se s Vámi komunikovat.
Začněte s ní komunikovat – jakoby jste mluvily s nejlepším přítelem, kterého máte. Jen tak se můžeme dozvědět, co tyhle bytosti nesou za dar až k nám. Zeptejte se své bytosti, co přináší – čeho se ona bojí, proč se bojí a JAK BYSTE JÍ MOHLI POMOCI. Klidně si veďte deníček, všechno co uděláte krokem k sobě a k pochopení pohledu na emoci, bude zase krok k SOBĚ a o to tu jde.
Svou bytost si klidně pojmenuje a až budete mít informace, které hledáte – pak se buď bytost dostane do stavu neutrálního – tak jako karty, tak jako obraz v našem životě, tak jako my, a nebo odejde, přesně tam kam patří. Dokud to neudělá má k tomu důvod. Zeptejme se na její důvod, proč s námi setrvává – proč s námi ještě tráví čas.
Z mé praxe vím, že pokud emoci nechápeme, nevzali jsme si z toho všeho ono pochopení, moudrost, tak neodejde. Tohle všechno, musí probíhat s absolutní láskou a to je někdy velmi těžké – milovat něco, co nám způsobuje bolest, strach, komplikace v životě – ale to je ta cesta – prosvětlit tyhle bytosti v nás – prosvětlit kouty naší duše, aby mohla plout po vlnách a bouře byly menší a menší.
Víte cesta je proces a proces chce svůj čas, aby to vše uzrálo, aby to vše dalo smysl nejen nám, ale i bytosti, která je ukrytá v nás a nese esenci toho, co nám chce předat. Ráda bych se s Vámi ještě podělila o jednu věc, která mi přišla před nějakou dobou, když jsem meditovala.
„Jen ten, kdo je ve tvém životě trnem v oku, je největší láskou tvého života. Každý člověk tu má určité role vůči někomu. VĚDOMĚ vstoupil nejen do svého života a svých cest, ale také si plně uvědomoval, že bude křížit tvou cestu s nějakým záměrem. A to je největší dar. Vstoupit vědomně do určité role, aby ti pomohl tvé věci, které sis naplánoval zpracovat – i za cenu toho, že jeho postavení vůči tobě bude postavení určitého nekomfortu. TO JE LÁSKA. TO JE DAR. JE TO ONA BYTOST, KTERÁ NÁS MILUJE NEJVÍCE.“
Když jsem si tohle psala v meditaci automatickým písmem, pocítila jsem určitou moudrost toho sdělení, protože pokud to opravdu tak je a nemá cenu hledat PRAVDU, ta je ukrytá jen v nás, pak je každý nepřítel, ta nejbližší duchovní rodina, která vědomě vstoupila do našeho prostoru, aby nám pomohla.
A tímhle sdělením pro mě skončily dlouhé roky, které jsem věnovala odpuštění a různým techníkám, jenž mi moc nepomáhaly v tom pochopit, plně procítit, proč tu jsou lidé, kteří mi v mém osobním životě působí nekomfort.
Obrázky ve článku, jsou mé malby vytvořené pomocí tabletu, které je možné tisknout na plátno, dle Vašeho přání.
Autorka článku: Lenka Vlášková 
