Na základě článku o „silných ženách“ přicházím s dalším tématem, které by mohlo lépe osvětlit celou bublinu kolem silných žen. Mnoho z vás totiž tento, skoro už fenomén, chytilo za špatný konec. Naštěstí ne všechny. Vzaly jste si tento článek jako omluvu, proč máte špatné vztahy, odmítly odpovědnost za vlastní povahové vlastnosti a nesnesitelnost a hodily na smrdící hovno deku.
Milé dámy, sama jsem žena a vidím do vás jako do oka na punčoše. Nejste dokonalé, jen proto, že jste ženy a porodily jste pár dětí. Nejste dokonalé jen proto, že si umíte všechno opravit, otevřít dveře, vyřídit hypotéku, splácet ji a chodit do dvou prací najednou. Umíte vyměnit odpad, řídit kamion, umíte skvěle vařit a opravit pračku. Umíte to možná mnohem rychleji než muži a někdy u toho ztropíte i daleko méně cavyků. Když váš drahý vrčí nad otevíráním lahve od okurek, tak přijdete a bez řečí ji otevřete. Když na vás chlápek na ulici houkne, jste schopné se postavit a jednu mu natáhnout.
Tohle není silná žena
Jojo, tohle všechno zvládnete. Tohle ale není SILNÁ ŽENA! Nejste silné tím, co všechno zvládnete. Vím, že vás do této chvíle stálo mnoho sil, než jste své pozice dosáhly. Vím, že je velmi těžké se ji vzdát a je tak jednoduché v ní setrvat. Je to vaše ochrana a ta není špatná. Byla a je tady proto, že jste potřebovaly ochránit. Možná před zlým tátou, který vás bil za všechno, co se mu nelíbilo. Možná vás prostě nikdy nepochválil, když jste se ze všech sil snažily, aby vás alespoň trošku miloval.
Nebo máma. Byla na vás zlá a ten slaboch se svojí holčičky nezastal. Byl tak slabý, že se taky mámy bál a raději odešel do garáže nebo do hospody, aby měl od ní klid.
Pak manžel. Zpočátku to byla pohádka a pak následovalo peklo ponižování, zákazů a omezování svobody.
Je toho mnoho, proč jste si musely vybudovat silnou ochranu. To z vás ale nedělá silné ženy. Jste pořád malé holčičky, jen s tělem silačky. Většina takových žen má problémy s nadváhou. Ukládají si své tuky kolem bříška a nejsou schopny se pneumatiky zbavit. Nezbaví se jí, dokud budou potřebovat ochranu. Ty, co nemají problémy s nadváhou, jsou hubené a mají mnohem větší svalovou citlivost a stačí jim málo, aby se jim muskulatura vyrýsovala. Znaků je mnoho, ale tyto jsou nejčastější.
Vracíte to vašim mužům
Raněná holčička také velmi touží po lásce. Po čase však začne partnera provokovat a podvědomě potřebuje, aby ji potrestal. Podvědomě touží vyvolat scénu. Chce, aby na ni byl partner hrubý, aby na ni křičel, aby ji ignoroval, podváděl. Podvědomě totiž touží zažít stejnou bolest jako v dětství. Po takové scéně se cítíte stejně mizerně jako v dětství a program je nasycen. Nic hlubšího v tom nehledejte. Nakrmily jste program a ten získal větší sílu.
Můžete se hlavou říkat, že to přece takhle nechcete, že se máte rády a pracujete na sobě, ale dokud se vám tohle děje, je vaše sebevědomí na bodě nula a muž se snaží vás z té nuly vykopat na číslo, které už jde násobit.
Pro muže to také není příjemné
Pro partnera je to velmi nepříjemné. Ve vaší nepřítomnosti se totiž chová normálně, ale sotva se přiblíží vašemu energetickému poli, něco ho nutí být agresivní a trestat vás. Samozřejmě, že ne vždy je muž bez viny a také si nese své programy z dětství a nezpracovanou mámu, ale kdyby chtěl být stokrát jiný, tak vaše nastavení mu to nedovolí. Proto odchází z nemocného prostředí uzdravit se jinam. Vždy je celé „divadlo“ pro oba partnery.
Jak se z raněné holčičky stát silnou ženou?
Není to snadné. Trvá to a dost to bolí. Nic jiného vám ale nezbývá. Přestaňte si myslet, že je partner středobodem vašeho života a že bez něj to nezvládnete. Důvěřujte, že je o vás v každou chvíli postaráno. Pracujte se svými strachy a vědomě sledujte své myšlenky. Jsou více radostné nebo si častěji na všechno stěžujete a vidíte svůj osud černě?
Žijete v nefunkčním partnerství, které vás dusí, a myslíte si, že jiného muže neseženete? Nebo jste už dlouho samy? Koukněte se na své rány z dětství. Přijměte svého tátu a zkuste na něm vidět něco, za co by vám jako muž stál. Jaký máte vztah k tátovi, takový budete mít pravděpodobně vztah ke svému muži.
Máma a táta
Od těch dvou vše začíná, ať jste muž nebo žena. Ty dva musíte přijmout se všemi jejich chybami. Oni taky neměli lehké dětství a tak ho nemohli udělat šťastné ani vám. Nikdo se rodičem nenarodil. Školy na to nemáme. Jsme všichni jako rodiče i partneři hozeni do vody a plav. Opakujeme to, co už známe.
Jedině tím, že se podíváme na tyhle dva jedince tak, že kritiku přeměníme v obdiv a lásku, se uzdraví naše partnerské vztahy. Jde to. I po velmi těžkých zážitcích tohle jde. Nenávist jde přeměnit v lásku pouze pochopením všech souvislostí. Ptejte se. Mluvte s těmi, kterým nemůžete odpustit. A pokud jsou mrtví, vykonejte s nimi rozhovor vnitřní. Pokud se chcete uzdravit. Pokud se příliš své nenávisti bojíte a nechcete ji opustit, pak už si na partnery nikdy nestěžujte. Je jen na vás, jak se budete cítit a jaké chcete do svého okolí přitahovat lidi.
Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz
Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí.
Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet.