Nevím, jak to máte vy, ale já se setkávám s lidmi, kteří za mnou chodí, protože mají problém s konflikty ve vztazích, často partnerských. Ptají se mě, jak je možné, že se mají rádi, a přesto neustále trpí vzájemným nepochopením.
Tak například, žena je podrážděná nebo smutná. V naší společnosti jsme si zvykli své pocity nálepkovat a hodnotit, a proto podle všeobecných měřítek je tento emoční stav považovaný za nežádoucí.
Proč tomu tak je? Protože její chování a nálady jsou nelogické a mužský princip se snaží najít řešení na každý problém v racionální mysli. Takže mužské chápání světa zní: když něco nefunguje, oprav to. Ve fyzické realitě je to velmi užitečná rada, ale co se týká pocitů, je to jen přilévání oleje do ohně. Protože muž nerozumí iracionálním pocitům ženy, snaží se v ní vyvolat pocit, že je něco špatně, že koncept klidného domova byl narušen a tím pádem se žena musí začít chovat jinak, aby bylo zase vše v pořádku.
V tu chvíli nastoupí mužské rácio i v ženině mysli, protože žena podle naučených konceptů také své pocity odmítá, a proto hledá omluvu pro své jednání. Tato omluva sice na chvíli upokojí neklidnou mysl, ale nic nevyřeší, naopak někdy ještě celou situaci zhorší.
ANI JEDEN Z NICH NENÍ SCHOPEN PŘIJMOUT FAKT, ŽE PROŽÍVAT RŮZNÉ EMOCE V RŮZNÝCH CHVÍLÍCH JE PŘIROZENÉ A ŽE NENÍ DŮVOD, PROČ JE JAKKOLIV HODNOTIT, BOJOVAT PROTI NIM NEBO JE OPRAVOVAT.
Pocity se totiž při zdravě přirozeném postoji a prožívání mění samy od sebe, a to během několika vteřin. Pokud je však označíme za nežádoucí, vytváříme ODPOR, který v sobě s každým popřením a potlačením živíme a ten postupně narůstá do gigantických rozměrů.
Není to tedy pocit samotný, který je problémem, ale je to odpor k tomuto pocitu, který nám ve skutečnosti přináší utrpení. Odpor se neustále hromadí i tím, že při řešení konfliktu oba partneři zaujmou negativní postoj vůči projevené emoci.
Uvedu jeden příklad:
Ona se cítí naštvaná a myslí si, že je to tím, že on si jí nevšímá. On se jí zeptá, co se děje, ona mu vyčte, že on tráví moc času v práci. On se cítí zmatený, protože tu práci přece dělá pro celou rodinu a je dotčený, že ona mu to vyčítá. Začne jí vyčítat, že je naštvaná, když on se tak snaží pracovat pro společné dobro. Ona se cítí nepochopená, on se cítí znevážený a je oheň na střeše.
Kdybychom neměli potřebu své pocity racionalizovat a vysvětlovat, mohlo vše dopadnout jinak. Ona by řekla, že se cítí osamělá, smutná nebo naštvaná, on by jí prostě objal nebo jí věnovat pozornost do té chvíle, než by se tento pocit proměnil.
Díky SOUCITU BEZ POSUZOVÁNÍ, PŘIJETÍM pocitů a bdělé POZORNOSTI získáváme i životní energii, která nám pomáhá při prožívání negativních emocí získávat ODSTUP od dramat, vytvořených naší myslí.
Pokud jim věnujeme dostatečnou pozornost bez potřeby analýzy, můžeme zároveň cítit smutek, ale i soucit sami se sebou a přijetí tohoto smutku. Tím tento pocit slábne, až se nakonec přemění v jiný druh energie. Pozornost, přijetí a láska pozvedá vibrace a mění naše pocity z nepříjemných na přijatelné, nebo nás dokonce zavede až do stavu čistého bytí, až za tyto pocity, do stavu prožívání, kde vládne mír a rovnováha.
Není jednoduché přijmout tento postoj a učinit z něj návyk. Jsme tak zvyklí svoje emoce racionalizovat, že je prakticky nedokážeme rozlišit od myšlenek. A to je dáno tím, že velkou část své reality prožíváme v mysli, namísto v těle. Přesunout svou pozornost z mysli do těla a sféry prožívání nám umožňuje meditace, cvičení, tanec, hudba nebo jiný druh neintelektuální činnosti. Tím se náš život stane bohatším o prožitky a chudším o koncepty a chybné analýzy.
Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/
Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.
Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou.
Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s
R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie.
V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy.
Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.
Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích.
Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti.
Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě.
Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou.
Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje,
tanec, malování a přírodu.
Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí.
Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány.
