Do otevřeného prostoru neznáma.

Čím větší informační chaos vzniká ve vnějším světě, tím větší cítím potřebu zůstávat v tiché jednoduchosti ve svém vlastním středu.

Informace zvenčí a zdravý rozum jsou už v takovém rozporu, že člověka to čím dál více vede k tomu, čerpat z vlastního poznání sebe sama, pouze na základě prožité zkušenosti.

Čím víc člověk emočně reaguje na zprávy ze svého okolí, čím víc přebírá názory druhých a snaží se vytvářet stanoviska na základě vnějších aspektů, tím větší zmatek vzniká v jeho mysli.

Existence nás vybízí k vlastní cestě a zodpovědnosti za svůj vnitřní stav. Není důležité, co se děje venku, je důležité, co se děje v našich hlavách, srdcích, v našem vědomí.
Pokud bychom dávali průchod svým negativním emocím na základě reakcí na vnější svět, necháváme se unášet spodními proudy v domnění, že tam venku je nějaká obluda, nebezpečí, která nás může sežrat.
Tuto obludu ve skutečnosti krmí náš strach a ona se pak projevuje jako naše realita.

Nic jako objektivní realita neexistuje, všichni žijeme jen svůj příběh ve vlastní hlavě a podle toho, jak se k němu stavíme, podle toho jej dál tvarujeme.

Člověk, který je dobrosrdečný a zůstává neutrální, nenaráží na překážky a nemusí bojovat.

Ten, kdo má strach, se ve skutečnosti bojí o své tělo a ego, bojí se zániku své identity, kterou si stvořil během života, aby se cítil bezpečně.

Přichází období, kdy naše obranné mechanismy padají a bezpečná zóna, ve které jsme doposud žili, odhalila svou iluzorní podstatu.
Společnost, zatížená konzumem a materiálními hodnotami, se musí zhroutit, aby vývoj lidstva mohl pokračovat na nové úrovni.
To si však žádá oběť od nás všech- oběť v podobě vzdání se dosavadních iluzorních jistot, vlastních masek, obranných mechanismů, strachu, boje, přetvářky a falešných hodnot.

Ten, kdo se rozhodl následovat duši, necítí skutečné nebezpečí, protože ví, že strach je pouhým stavem našeho nitra.
Strach je spojenec, který si žádá naši bdělou pozornost, strach můžeme prožít, poznat a vysvobodit se z jeho spárů, pokud se pro to skutečně rozhodneme.

Nebojme se neznáma, protože jen tak se můžeme stát novými lidmi.

Náš vývoj pokračuje v novém světle uvědomění a my jsme ti, kdo pokládají základní kameny pro novou zemi, pro další generace, které budou žít ve vyšších úrovních vědomí ve společnosti založené na spolupráci a skutečných morálních hodnotách.

Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/

Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.