Existuje jedna zcela zásadní věc, která nesmí chybět, pokud se chcete naučit nový jazyk. Angličtinu učím již mnoho let. Ve třídě jsem měl studenty, kterým to na začátku moc nešlo, a patřili mezi ty slabší ve třídě. Přesto se po čase dostali na úroveň těch zpočátku lepších a někdy je i předběhli.

Co rozhoduje o tom, zdali budeme v učení angličtiny úspěšní? Jaký je ten nejdůležitější faktor, který rozhoduje o tom, zdali se nový jazyk naučíme či ne?

Už víme, že všichni jsme na učení jazyků talentovaní. Co tedy ještě potřebujeme k tomu, abychom uspěli? Možná už tušíte, co to je. Tou důležitou věcí je motivace. Motivace je to, co hýbe světem. Motivace je to, co rozhoduje o úspěchu či nezdaru. Slovo motivace pochází ze slova „hýbat se“. Pokud nemáte motivaci, nedojde ani k žádnému pohybu, k žádné akci a nic se tedy nezlepší. Ani úroveň vašich znalostí.

Téměř každý student má určitý druh motivace, když se začne učit anglicky. Proč ale někteří neuspějí, přestože motivaci mají? Pojďme motivaci trochu více prozkoumat. Jsou totiž dva druhy motivace a jen jedna opravdu funguje. Jaké dva druhy by to mohly být? Jsou to motivace krátkodobá a dlouhodobá.
Nejprve se pojďme podívat na tu krátkodobou. Sem zařazuji následující situace. Vyjedete si o dovolené do zahraničí a tam zjistíte, že už skoro všichni na světě kromě vás mluví anglicky, a tak se rozhodnete s tím něco udělat. V září se zapíšete do kurzu anglického jazyka a pustíte se do prvních lekcí angličtiny.
Nebo se váš zaměstnavatel rozhodne podpořit vzdělávání ve své firmě a připraví pro své zaměstnance kurzy angličtiny, na které vám přispívá nebo je máte zcela zdarma. Někdy jsou dokonce v pracovní době a tak využijete příležitosti a do kurzu se zapíšete.

Nebo si zaplatíte soukromého lektora, aby vás tu angličtinu už konečně naučil.

Toto jsou všechno typy vnější krátkodobé motivace. Nebo alespoň z mého pohledu. Někdo jiný, ve většině případů lektor anglického jazyka, pracuje pro to, abyste se angličtinu naučili. Je vaším učitelem, průvodcem. Já vím, že se to zdá, že vy sami se chcete učit, že první impuls vzešel zevnitř. Ano, věřím, že na začátku to tak opravdu je, ale abyste u studia zůstali, potřebujete někoho, kdo by na vaše učení dohlížel. Sami od sebe byste se jazyku po vyprchání počátečního nadšení tolik nevěnovali.

Nechci, abyste si teď mysleli, že jsem proti tomu, abyste chodili do jazykové školy nebo si platili soukromého lektora. Naopak, určitě to doporučuji. Chci jen, abyste pochopili rozdíl mezi tím, kdy se angličtinu učíte sami od sebe, jako se malé děti učí svůj rodný jazyk, a tím kdy potřebujete vnější kontrolu, nebo jak říkají někteří studenti, že nad sebou potřebují bič k tomu, aby se angličtině věnovali.

Mnohokrát jsem se v různých jazykových školách setkal s tím, že studenti, kteří tento bič potřebovali, studium do 6 či 12 měsíců stejně ukončili či přerušili. Hodně zde závisí na kvalitě lektora, který, pokud je opravu dobrý, dokáže studenty při angličtině udržet i za hranici 12 měsíců. Netvrdím tedy, že vnější motivace vám nepomůže zlepšit vaši angličtinu. Určitě v mnoha případech pomůže. Je tu ale jedno úskalí. Pokud jednou výuka skončí, a to se dříve či později opravdu stane a jako studenti již nad sebou bič v podobě učitele mít nebudete a vnější motivace tedy odejde, přestanete být s jazykem v kontaktu a vaše úroveň začne postupně klesat. Pokud s jazykem přestanete být v kontaktu, tak je vypozorováno, že studenti v průměru ztrácí přibližně 500 slov za rok. Vezměte si, kolik času jste museli angličtině věnovat, než jste se naučili 500 slov a teď to během roku ztratíte.
Pokud je tedy vaším cílem naučit se anglicky, ale jdete na to přes krátkodobou vnější motivaci, tak není zaručený dlouhodobý výsledek. Proto říkám, že je potřeba dlouhodobá motivace, stejně jako ji mají malé děti, když se učí svůj rodný jazyk.

Pojďme se nyní více podívat na to, co myslím tím, když říkám, že potřebujete dlouhodobou motivaci. Abychom to zjistili, je třeba se opět vrátit do dětství a podívat se na to, co je naším cílem, když jsme malé děti a učíme se svůj rodný jazyk. Čeho chceme dosáhnout? Zkuste se třeba podívat na to, jak to bylo přímo u vás samotných.

Když jste byli malé děti, dali jste si někdy za cíl naučit se česky? Rozhodli jste se někdy, že se naučíte tu zajímavou řeč, kterou všichni kolem vás mluví? Bylo to tak? Nebylo. Ale česky jsme se přesto naučili, i když to nebyl náš cíl. Co tedy pro nás bylo v tu dobu důležité?

Potřebovali jsme rozumět rodičům, sourozencům, babičkám, dědečkům. Šlo nám o to, abychom rozuměli tomu, co nám druzí chtějí sdělit a chtěli jsme sdělovat své vlastní myšlenky druhým tak, aby nás pochopili. To byl naše skutečná potřeba, náš skutečný cíl. Nebyla to ani slova ani gramatika ani úspěšné zvládnutí testů. Šlo nám o předávání myšlenek. Naše motivace šla zevnitř. Nepotřebovali jsme nad sebou žádný bič, který by nás k učení přiměl. Prostě jsme se jazyk učili tak, že jsme ho používali. Každý den jsme měli motivaci jazyk používat k předávání a přijímání informací a nikdo nás k tomu nemusel nutit.
Tento přístup k učení se jazyka fungoval. Všichni jsme se rodný jazyk naučili. Prostě jsme ho jen používali a naučili se ho. Já vím, že se to může zdát jasné a logické, bohužel ale tento přístup pak většinou nepoužíváme, když se učíme nový jazyk. Učíme se nová slova z různých seznamů slovíček. Zaměřujeme svoji pozornost na učení se pravidel, vyplňování gramatických cvičení a zvládnutí testů. Ano, tento přístup také funguje, ale jen u zhruba 20% studentů. Ostatní končí s pocitem, že se angličtinu nikdy nenaučí nebo jsou z nich věční začátečníky, kteří to každý rok či dva zkouší znovu. Posunou se o trochu výše, aby během pár měsíců, kdy si dají pauzu, opět klesli zpátky. A přitom je řešení opravdu jednoduché. Stačí změnit přístup. Stačí přestat se angličtinu učit tím, že o ní studujete a učíte se něco nazpaměť, ale začít ji používat k získávání informací. Pokud se vám podaří dostat do bodu, kdy budete mít dlouhodobou motivaci k používání angličtiny a půjde vám především a o získávání a předávání informaci v angličtině, uděláte ten nejzásadnější krok k tomu, že jednou budete opravdu schopni v angličtině komunikovat.
Dnes jsme si ukázali, jaké jsou typy motivace a která motivace opravdu funguje. Příště se podíváme na to, mezi jaké předměty angličtina vlastně patří.

V tomto článku byly použity informace z programu www.jakseucitanglicky.cz a byly publikovány se svolením Zdeňka Vaníčka, autora programu.
Doporučené materiály pro procvičování angličtiny: www.newsinlevels.com
Doporučené materiály pro pochopení základní anglické gramatiky: www.anglickagramatikapromluveni.cz
English restart program: http://www.englishrestart.com

Autor: Zdeněk Vaníček - lektor angličtiny, majitel jazykové školy TECK

Zdroj: www.jakseucitanglicky.cz