Je to tu, přišel čas se podělit o možnost, tu nadčasovou, jakou vidím. Připravte se ale, že taková akce je plán minimálně na několik měsíců až let. Z vlastní pozice - znám člověka (bohužel), kvůli kterému je každodenní práce, jakou mám jinak ráda, mnohem náročnější a nálada obecně horší. Nebudu se tajit tím, že se jedná o typického upíra, jaký útočí na psychiku lidí. Stačí jednou být slabý nebo naopak průbojný a on má pak rauš z jakéhokoliv kontaktu či slovní výměny. Nechová se lidsky, když na to přijde, ale rozhodně by to uměl. K tomu se ovšem odhodlá za předpokladu, že si tím zachrání zadek nebo jestli z toho chvilkového projevu lidství něco vytěží. Neváhá emoce kohokoliv usadit fakty, jaká vidí především on. Pochopitelně, vždy musí mít pravdu a protivníka zahnat do kouta. Takže, chtěl fakta? Tady je má:

1) V době, kdy jsem nastupovala, tři zaměstnanci v horizontu půl roku odešli kvůli osobním/pracovním problémům s tímto nadřízeným.

2) Raději, než aby se postaral o věci, na nichž bylo na poradách řečeno, že si je na starost vezme - na to čas není - ale na hlídání píchaček, jestli někdo nemá o minutu dřív nebo později, na navštěvování lidí a uvádění je do nepohodlných situací, na to čas má! Vždycky.

3) Nepomůže nic. Existují dva extrémy v jednání, jaké mohou přerušit kolotoč neustále odchozích, celkem šikovných lidí, kteří ovšem mají v životě jediný problém - neuchytí se, dokud práce, jakou budou vykonávat, bude v dosahu podobných úchylů. Jeho hry jsou na nejistotu, na pochybnostech o sobě samých, takže jeden extrém je: udělat ze sebe nešikovného, hloupého chudáčka, co je prostě naivní a prd ví a do toho se mu s vděkem klanět (uff, mě teda ta představa přijde odporná, to bych ho musela slepě milovat, ale pardon, já zůstávám věrná svému manželi!), druhý extrém je vyřvat se na něj. Tvrdě prorazit a říct, že takhle ne. Jsem v práci, ne v zoo nebo na módní přehlídce, aby za mnou chodil se dívat na mé reakce, (tady to nejsou pokusy o sexuální či jiné fyzické zneužívání, POZOR! NEPLÉST!!!) jsou to všecko pokusy vyvést člověka z psychické rovnováhy, což je jistá forma zneužívání moci a postavení, zpochybňování schopností a sebevědomí člověka v pozici "podřízený". Jestli zneužívání, tak na psychické úrovni.

4) Existuje něco mezi. Zarytě mlčet a nechat ho kecat, do té doby, než jste přímo vyzván na odpověď. Pokud ji nemáte nebo se netýká přímo práce, po odmlce přeci jen řekněte: "Já s Vámi komunikovat o tom nemíním." Na další podivnou otázku typu "Proč a před ředitelem můžeme?" Nebojte se. V řediteli budete mít člověka, jaký je rozumný! To je předpoklad, pak nemáte co ztratit, nebojte se a řekněte: "Výborně, jdeme za ředitelem!"

5) U ředitele můžete věci říct volně tak, jak to vidíte. Včetně faktů, o kterých jste nechtěli mluvit o samotě se zmíněným tyranem. Ředitel se zeptá:" Vy marníte čas tím, že to, co jste si mohli říct mezi čtyřma očima, to říkáte mne?" Směle odpovězte: "Ano! Možná marníme, nebo také ne. O samotě bych tomuto člověku totiž neřekl/a nic. Protože mu nevěřím. Protože s ním mám problémy. Vám to ale říct mohu, cítím se jistěji ve Vaší přítomnosti než v přítomnosti někoho, kdo deptá lidi a hledá jejich nejistoty. Nahlodává jim sebevědomí. Co vím, odešli kvůli němu tři lidé v celkem krátkém čase. A já s tímto člověkem nechci komunikovat. A hned se mi bude pracovat lépe. Chci zarazit ten řetěz, kdy Vám z firmy utíkají celkem šikovní lidé, jen nemají dost odvahy nebo drzosti? se nahlas ozvat, co je špatně. Z pochyb, aby to nebylo jen horší, aby jim to nezkazilo životy i na osobní úrovni. Jsem si rozhodně jistá, že tyto důvody jsou pro každého člověka tak závažné, že buď skloní hlavu a duševně nebo zdravotně trpí. Nebo odchází. Já jsem tvrdý typ. Jakmile odhalím toto zneužívání, nejde to jinak - neodejdu, ale také budu znatelně apelovat ke změně buď tohoto člověka (ale lidi se mění těžko) nebo jen přerušení komunikace s ním. Bez něj já se obejdu, chodím po odděleních různě a lidé tam mi umožní nahlédnout na potřebné informace bez konfliktů." "Posaďme se, bude to ještě na chvíli," vyzve ředitel.

(Přehraná situace v mysli během meditace, hodně štěstí, připravte si klidně list na povídání s panem ředitelem, mějte sepsaná FAKTA a hlavně díky pracovitosti a spolehlivosti vybudovanou důvěru ředitele! s takovou máte šanci tyrana položit...anebo ne? Já jen v tomto světě narážím, že každý člověk mi v představách reaguje jinak než ve skutečnosti se zachová, zvlášť, pokud ho neznám z pozice osobnosti hlouběji.)

Autorka článku: Jitka Bartošová

https://farhamandala.webnode.cz/