Náš mozek se neustále touží zabývat něčím vnějším, aby se vyhýbal řešení vnitřních konfliktů. Tak je to totiž nejpohodlnější, protože můžeme žít s pocitem, že chyba je v něčem, nebo někom tam venku. Prostě určité situace a chování lidí nezapadá do prizmatu, ze kterého vycházíme a svou nespokojenost tak přenášíme vně, namísto abychom ji řešili uvnitř.

Ten člověk něco řekl, nebo udělal a je to strašně špatné! Jistě to tak může být, ale to špatné je náš vlastní úhel pohledu, protože nejsme schopni okolnosti dějů posuzovat komplexně. Vždy z nich vytahujeme tu část, která je v daný okamžik zjevná a aktuální. Prostě jsme zaujatí v pravém smyslu slova. Tedy zaujatí pozorováním přítomného okamžiku, který je však pouze výsekem řetězce událostí předcházejících a budoucích.

Pokud dáváme přednost projíždějícímu autu, nezajímá nás odkud vyjelo a kam míří. Sledujeme pouze svůj záměr přejít silnici a tudíž je náš cíl, se projíždějícímu autu vyhnout. Nic víc ani nevnímáme a když se nás někdo zeptá, co to bylo za auto, jakou mělo barvu, nebo kdo v něm seděl, nemáme nejmenší tušení, protože to náš úhel pohledu nezahrnoval. Prostě nás to nezajímalo. A stejně tak se potýkáme s každou situací v našem životě.

Naše pozornost se zaměřuje skrze pomyslnou otázku, která představuje záměr. Co udělat, abych dosáhl cíle? Z toho pak vycházíme při volbě informací z vnějšího prostředí a aktivity kterou musíme vykonat. Většina informací tak zůstává mimo naši pozornost a proto nejsme schopni ani při vzájemné komunikaci komplexního vnímání. Vždy tu je záměr sledující určitý cíl.

Jistě že mi tyto vědomosti dovolují celkem přesně určit, s jakým cílem a proč mi někdo píše své domněnky na to kdo jsem a co dělám. A někdy je těžké si přímou reakci nechat pro sebe. Ale od dob kdy jsem byl bezprostřední a řešil vše naprosto bez přemýšlení se mnohé změnilo. Dnes vím, že text, který píšu, nezasahuje jen adresáta, ale všechny, kteří jej čtou a proto už své chování podřizuji tomu, co nazýváme ohleduplnost. Proto oněm pisatelům všech možných hodnocení vzkazuji: zkuste do svého pohledu zahrnout více, než sebe sama.