Lež má krátké nohy.

Někteří duchovní učitelé, zjevně dost dobře nechápou princip, který jasně říká, že lhát se nemá. Je to jeden ze základních předpokladů, pokud máte mít možnost se k jakýmkoliv informacím dostat. Mám to jen z doslechu, ale prý se u nás pár takových najde. Ne že by mě to rmoutilo, ale na druhou stranu, pokud balamutí větší množství lidí, není to ani trochu dobré. Já si myslím, že duchovno má lidi spojovat, dávat jim odpovědi a ne jim věšet bulíky na nos.

Když někdo tvrdí, že staří slované jsou promiskuitní hovada, vychází ze dvou hlavních skutečností. Jednak, že takřka neexistují historické záznamy a potom, že do svých tvrzení promítá svou osobnost. Ono známé, přání otcem myšlenky. Jenže tady už se mluvilo o tom, že historie se nám může vynořit pokud chápeme některé principy utváření jazyka.

Když například děláte překlad Bible, přeložíte všechna slova, která mají v jazyku, do kterého překládáte stejný, nebo podobný význam. Slova, která se v něm vůbec nevyskytují, z originálu přenesete. Známe to u slov jako křesťanství, nebo třeba karma, čakry a tak dále. To důležité je, že všechna slova, která přeložíte, nemají a nemohou mít původ v díle, které překládáte. Musela se zrodit nezávisle na něm. Proto ona původní slova říkají, že se zrodila v souvislosti se starodávnými zvyky Slovanů a teprve později, je Bible napasovala na své dogma.

V těchto slovech najdeme výrazy, které nám jasně ukazují, že život Slovanů byl jiný, ale nikoliv zvrácený. V dávných dobách se neuzavíralo manželství v kostelech, ani na úřadě. Manželství se uzavíralo slibem a aby tento slib nabyl vážnosti, protože tu nebyla instituce která by jej stvrdila, byl k němu jak ze strany nevěsty, tak i ženicha přizván svědek. Jeden aby v případě potřeby svědčil ve prospěch dívky a druhý aby svědčil ve prospěch chlapce. Církev tento princip pouze převzala jako mnoho jiných, aby anulovala smysl původních tradic. Jenže pokud je sňatek uzavírán na úřadu, nebo v kostele, jde o instituce a žádní svědci nejsou třeba, proto se zvyk nemohl zrodit v těchto souvislostech.

Nebudu to rozvádět úplně celé, ale dalšími kroky se ukáže, že v těchto časech na rozdíl od mnoha ostatních národů, bylo postavení žen a mužů mezi Slovany naprosto rovnoprávné. Proto si ke slibu jak dívka tak i chlapec přiváděli svého svědka. Svědek sloužil jako garant, že se ani jeden nezřekne svých závazků. Tedy že bude plnit závaznost slibu. Asi těžko si lze představit, že si chlapec s dívkou sliboval, že si budou stále nevěrní a provozovat skupinový sex. Na to by žádný svědek nebyl potřeba. Tento slib byl zpečetěn polibkem.

Celý obřad převzalo křesťanství a jeho stvrzení knězem, tedy oddávajícím, nebylo nic jiného než projev nadřazenosti této instituce, ale to je jiný příběh. Ano mohl bych to rozvést do hloubky, ale jde jen o ukázku, že se nikdy nemůžeme spoléhat na pocit, že můžu lhát, protože pravda už neexistuje. Existuje vždy stejně jako ti, kteří ji dokážou najít.

Autor článku: Jaromír Schmidt