Změny jsou plíživé a lidský tvor je bytost přizpůsobivá. Jak jinak si vysvětlit selektivní paměť, kterou mají voliči při volbách nebo při potlačování naší historie. Moc se mi líbil jeden příběh. Kdysi na jednom místě stál Slovanský svatoháj. Pak tam Církev postavila kostel. První generace říkala, že tady vždy stál svatoháj a teď tam stojí kostel. Druhá generace říká, tam kdysi byl svatoháj, teď je tam kostel. Třetí generace říká, kdysi tam něco bylo, teď je tu kostel. A další generace říká, tady vždy stál kostel. Jsou to jen příklady, důležité je si uvědomit, že kdykoliv se něco změní, naše mysl to okamžitě přijme jako součást reality. Když ztrácíte nebo nabíráte váhu, uvědomíte si to tehdy, kdy se podíváte na fotky staré třeba několik let. Vnímat změny je obtížné a u mnohých lidí projde bez uvědomění z čehož pak může plynout pocit, že se nikam neposouváme a jsme pořád stejní, ale nejsme. Stejně jako naše planeta, potažmo solární systém cestuje vesmírem obrovskou rychlostí, tak i my se měníme, ať si to uvědomujeme nebo ne. Když někoho bolí zub, nikdy si neuvědomuje aktuální moment, kdy přestane bolet, jen si vzpomene, že ho kdysi bolel a už ho nebolí. Přestal jsem si po celoživotním kousání nehtů kousat nehty. Nemyslel jsem na to, neříkal jsem si každý den, já si je nekoušu, super. Jen jsem se jednoho dne podíval na své nehty a uvědomil si, že jsem si je už asi 3 týdny nekousal, přitom se jednalo o téměř každodenní činnost posledních 20ti let. Zajímavé, sice nevím jak k tomu došlo, ale jsem moc rád, že k tomu došlo.

Proč to vše píšu? Právě proto, abyste si uvědomovali změny, které se dějí každým dnem, každým okamžikem, ať už pozitivní nebo negativní. Jsme v neustálém vývoji a nikdy nejsme stejní, jací jsme byli před chvíli. Lidé, kteří se pyšní tím, že jsou stejní, že nemění názory a jsou už desítky let pevně ve stejné pozici, těm není co závidět. Není to, že by se nevyvíjeli, ale jakýkoliv vývoj oddalují, odmítají a tím pádem zpomalují. Lidé berou prohlášení ,,Ty ses změnil" za něco negativního. Lidé nám to vyčítají a my to pak bereme jako něco špatně, ale je to právě naopak. Odpověď by měla být ,,Díky moc!".

Zůstávat stát na místě není přirozený vývoj, ať už evoluční, biologický, technologický nebo duchovní. Přirozenost je vyvíjet se, tak se vyvíjejme. Směrem nahoru ke světlu, lásce a harmonii. Občas nás něco stáhne dolů a to je normální. Netrestejte se za to, každý někdy klesne na mysli a je to v pořádku, jelikož jsme lidské bytosti a máme na to plné právo.

Další o čem bych chtěl napsat je pojem, který mě napadl a to je Andělizace.

Naší planetu navštěvují Duše, které předtím byli v Andělských dimenzích, realitách, vesmírech, planetách, ať si tomu každý říká jak chce. A to co prožívali tam, se snaží implementovat zde. Jenže potlačují jednu věc. Jsme lidé a s inkarnací Duše do těla, získáváme spousty věcí, které se k tělu váží. Vnitřní dítě, čakry, ego, mysl, emoce, myšlenky, pudy, vědomí, traumata a tak dále. A tyto věci nejde na sílu potlačovat a křečovitě se do zrcadla usmívat s tím, že jsem láskyplná světelná bytost. Takové věci fungují jinde, ale ne zatím na naší planetě a dokud s tím nebude souhlasit většina lidstva, ani se to delší dobu dít nebude. A zatím to tak vypadá, že lidstvo je stále rozdělené na lidi, kteří chtějí žít tak a jiní onak.

Spousty lidí říká, že se sem stojí fronta. Proč asi? Myslíte, že Duše stojí frontu, jelikož chtějí zde opět vytvořit realitu jednoty, pospolitosti bez pohlaví, emocí plné světla a lásky? Takových planet je tam venku mraky a můj osobní pohled je, že se nudí, tak jdou sem, jelikož zde je to velmi rozmanité a všestranné. Když sem tyto Duše přijdou tak je to pro ně velmi těžké a snaží se opět vytvořit si prostředí, ve kterém se cítí bezpečně a kde jim nic neubližuje potlačováním jasně dané 3D reality planety Země. Pokud nám vadí kolonizace, kdy přijde nějaká rasa a na sílu všechny přetvoří k obrazu svému, může se toto dít i teď na duchovní sféře. Ať si to uvědomujeme nebo ne, negativní zkušenosti, emoce a bolest, je stále součást vesmíru a je to jedna z dalších úrovní zkušeností, které si zde na planetě můžeme zažít. Každý spěchá do 5D a do lásky a harmonie, ale nejsou schopni přijmout ani zvládnout jednoduchou negativní emoci. Tak se před ní skryjme, utečme tam kde je hezky a vše je vyřešeno. Tato planeta je o přijímání, tato planeta je o prožívání všech potřebných zkušeností ať už jsou jakékoliv. Každý by měl přetvářet svůj život v lepší život a tvořit tak lepší svět, ovšem ne odmítáním světa, ve kterém teď žijeme a doufáním v hromadné zatýkání a vypařování lidí, kteří se chovají zle. I oni mají svoji roli zde na Zemi a vytváří nám zkušenosti, které nám láskyplný svět bez zla nesplní. Vše je o přijímání a tam by to mělo začít. Přijmout jaký svět je a přijmout, že jsem sem s tímto vědomím šel a nesnažit se uniknout.

Osobní rozvoj a práce na sobě jsou nástroje, jak dosáhnout toho, čeho chceme. Sedět v koutě v role oběti, ukazovat kolem sebe a plakat, jak je na mě každý, potažmo celý svět zlý fakt nikam nevede. A jestli si člověk myslí, že vede, ať se podívá na léta strávené v roli oběti a zamyslí se nad tím, jaké změny se za tu dobu staly. Žádné, pořád jsem oběť a ne tvůrce. Země je kolektivní vědomí a je tvořená jednotlivci. Nejsme oběti systému, jsme jeho tvůrci. Každý z nás se každodenním rozhodováním zasazuje o chod světa tak jak ho známe. A když chceme změnit světlo na zdi, je třeba změnit žárovku a vyzařování, jenž vyzařuje každá naše individuální Duše. Když chceš změnit svět, začni u sebe a to za tebe fakt nikdo neudělá.

S přáním krásného dne, 

Ondřej Brož 

 Autor článku : Ondřej Rimmer Brož  Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.