To že jsem spokojený se systémem, mi má zcela jasně říci, že změnu nepotřebuji a že se zodpovědnosti bojím jako čert kříže. Ani mě se tak nějak nechce skokem zjišťovat, jestli umím plavat, bohužel by se mě ten nahoře musel nejdřív zeptat, co chci. A řešit jeden problém druhým, není záležitost pro alternativu, ale psychiatra.
Takže když se píše o školství, je fakt geniální to spojit s tím, že je někdo samoživitel. Ono se stačí zamyslet, jak to bude vypadat za deset let a proč se má normálně fungující rodina řídit třeba nároky samoživitelek. Takže ne, vy dítě učit doma nemůžete, protože na to samoživitelky nemají čas a jejich děti se těší do školy. Ou, vlastně prrr. Oni se netěší do školy, ale na kamarády, takže co to vlastně tvrdíte? Že vám to nemyslí a tak semelete všechno dohromady a něco z toho vypadne.
Ne asi není příjemné tohle číst, jenže ono není příjemné číst hodnocení, které je postaveno na domněnkách. Ano, takže i já mám za sebou nějakých dvacet let manželství a ani ve snu by mě nenapadlo, že to je jakási přednost!!! Nebo si snad mám jít ještě dodatečně vyrobit další dítě, aby paní samoživitelka dosáhla blaženosti?? No to snad ne. Chcete to napsat natvrdo? Najděte si chlapa, to je totiž řešení jak nebýt samoživitelka, ne škola a ne systém. Protože nejsem schopen mít vztah, tak každý kdo napíše, že škola je průser, je idiot. A proč? Protože dítě se těší na kamarády.
Ale jo, opravdu to tak je, protože každé dítě se těší na kamarády, ale už mnohem méně na to, že mu někdo cizí určuje, jestli je nebo není inteligentní. Každý z nás do té školy chodil a ruku na srdce, když vynecháte spolužáky, na co se jakože bylo těšit?? Současné školství je postaveno tak, aby v hlavě dítěte vyrobilo omáčku, ve které se ani pes nevyzná a zbavilo ho samostatnosti. Tedy plně závislé na systému, protože tak z něj bude dokonalý otrok. Nacpat si do hlavy v jeden den informace z pěti oblastí, které spolu v podstatě nijak nesouvisí, nezvládne ani dospělý člověk a my to chceme po našich dětech. Tedy někdo to chce, protože pro něj je svět postaven na tom, že nikdy nechce zažít, že se nemusí bát budoucnosti.
Že se nemusí bát, že ho vyhodí z práce, že nebude mít na daně, na bydlení a jídlo. Prostě, že tu jsou okolo něj lidé, kterým na každém záleží. Jasně, hlavně se o mě nestarejte a dělejte co chci já, protože tomu sice nerozumím, ale baví mě to. Tak jo, ale tohle není můj svět a pokud to tak má fungovat, tak vlastně není důvod dál psát články, protože nakonec, když nebude veřejné osvětlení, bude v noci tma. Někdo si myslí, že to tak být nemá a já, že to tak bylo a bude vždy.
Autor článku: Jaromír Schmidt - oblíbený host našeho vysílání na youtube v pořadu VLÁKNA STVOŘENÍ. https://www.vlaknastvoreni.cz