Nejsme zde proto, abychom se vzdávali vlastní osobnosti, abychom popřeli sebe a byli zde jen pro druhé, nejsme zde proto, abychom sloužili vlastním konceptům o morálce, abychom na sebe vyvíjeli tlak a stali se otroky svého bezútěšného kritika.
Zdravé ego je ve skutečnosti nástrojem, který nám umožňuje vstoupit do vlastní síly a uchopit tak celý svůj tvůrčí božský potenciál.
Tzv. duchovní lidé často varují před projevy ega, považují ho za méněcennou složku a pouhý projev lidské slabosti. Ano, ego s námi umí pěkně zatočit, a umí otřást s celým našim životem, pokud nás ovládá jeho nízká pudová část. Ale ego není jen součástí našeho stínu.
Ego je naší základní stavební strukturou, je formou, která má vliv na energetický tok v našem systému, je definicí toho, jak vnímáme sami sebe v přítomném okamžiku. Ego napomáhá utvářet náš vývoj jako jednotlivce i celé společnosti.
Ovšem pokud se ho zříkáme a považujeme za méněcenné, pak nastává v našem energetickém systému nerovnováha a my žijeme životy druhých namísto toho vlastního.
Nejde o to, aby nás ego ovládalo, ale o uznání jeho důležitosti pro náš lidský život.
Pokud je ego zdravé a vyvážené, pak přirozeně naplňujeme své potřeby a dokážeme mít zdravou sebedůvěru a sebelásku, která zároveň navyšuje naši duchovní kapacitu.
Chceme být dobrými lidmi pro druhé, ale sami si nedokážeme vytyčit hranice a definovat vlastní teritorium. Tím se připravujeme o významnou složku sebe sama, protože člověk, který se zříká vlastních potřeb, nedokáže skutečně naplnit svůj život k plné spokojenosti, o druhých ani nemluvě.
Takže když se například narodí talentovaný hudebník, který z ostychu a pocitu vlastní nedokonalosti nikdy nepředstoupí před publikum aby ukázal svůj dar, může svůj život promarnit a promrhat tak velkou příležitost, jak obohatit velký kus světa a uspat svou duši ně pěkný čas v blažené nevědomosti.
Když se jedná o skutečnou službu druhým lidem, pak tato zahrnuje plné přijetí a projevení toho, kým jsem ve všech svých aspektech a formách, ač se to druhým může jevit jakkoliv neskromné, nedokonalé, neobvyklé nebo dokonce šokující.
A pokud někdo odmítá být viděn, slyšen, vnímán ve své síle jen proto, že to považuje za projev egoismu nebo dokonce narcismu, může tím také propásnout svou životní šanci skutečně pomoct mnoha lidem.
Skutečný narcis nebo egoista se totiž nad takovou otázkou vůbec nezamýšlí.
Moje zkušenost mi říká, že neexistuje jediná věc ve vesmíru, která by v sobě neobsahovala duchovní složku, protože celá existence je složená z ducha.
Proto, ať si o čemkoliv myslíme, že je méněcenné a vyčleňujeme to ze šuplíku užitečných nebo duchovních věcí, vše slouží jednomu celku a právě rovnocennost uznání všech aspektů života vede k naplněnému životu ve skutečné osvícené službě.
Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše.
Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody.
Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů.
