Až se ocitnete pod dunící doběla zpěněnou vodní masou jedněch z nejslavnějších vodopádů světa, plně pochopíte význam spojení „přírodní síla“. Charles Dickens tvrdil, že právě zde stojí člověk nejblíže Bohu, a hudební skladatel Gustav Mahler o zvuku vodopádů zase mluvil jako o „pořádném fortissimu“…Niagarské vodopády figurovaly v mnoha kulturách. Představovaly posvátné vody nebo místa a uctívali je i první obyvatelé amerického kontinentu – Indiáni. Později, v 17. století, je poprvé spatřilo oko Evropana, když se sem dostali roku 1678 francouzští misionáři. Museli pokleknout před tou krásou a majestátností. Niagarské vodopády sice nejsou, ani největší, ani nejmohutnější vodopády světa, rozhodně je však můžeme zařadit mezi ty nejslavnější. Jejich krása každoročně přiláká 12 milionů turistů, čímž je řadí mezi nejnavštěvovanější atrakce Severní Ameriky.

Niagarské vodopády (anglicky Niagara Falls) je souhrnné označení pro celkem tři sousedící vodopády na řece Niagara, která vytéká z Erijského jezera a vtéká do jezera Ontario. Největší a nejznámější z nich, Podkova (Horseshoe Falls), dosahuje výšky 55 metrů a je 900 metrů široký. Převážná část Podkovy se nachází na území kanadské provincie Ontario. Druhý, menší Americký vodopád (American Falls – 21 m vysoký a 323 m široký) a třetí, nejmenší Nevěstin závoj (Bridal Veil Falls) leží na území amerického státu New York. Během nejvyššího stavu vody jimi každou sekundu proteče až 5720 m3 vody. Pro srovnání – Viktoriinými vodopády, které jsou největší na světě proteče v období dešťů až 9170 m3 vody za sekundu. „Niagara“ je nejmohutnější padající vodní masou severoamerického kontinentu. Niagarské vodopády mají velmi příznivou polohu. Nachází se 130 km jižně od Toronta, odkud je nejlepší a časově nejvýhodnější využít cestu po dálnici Queen Elizabeth Way, která zabere cca 2 hodiny.

Burácení vodopádů je skutečně ohlušující a je ho slyšet na mnoho kilometrů daleko. Aby také ne – za hodinu se tu z výšky bezmála šedesáti metrů zřítí asi 7 milionů kubíků vody, a to už nadělá pořádný randál. Obecně pak platí, že na Niagarské vodopády je lepší výhled z kanadské strany, kdy máte vodopády krásně před sebou a zejména Horseshoe Falls si užijete daleko víc, protože z americké strany takřka nejsou vidět. Na americké straně mají sice postavenou speciální vyhlídkovou plošinu, ze které je na vodopády vidět aspoň z boku, ale výhled je v porovnání s kanadskou stranou opravdu nesrovnatelný.

Vše začalo v poslední době ledové…

Řeka Niagara a Velká jezera (Hořejší, Michiganské, Huronské a Erijské) jsou dědictvím poslední doby ledové. Před 18 000 lety bylo jižní Ontario pokryto 2-3 km tlustou vrstvou ledu. Jak led postupně roztával, uvolňovalo se obrovské množství vody, která se usazovala v pánvi. Samotné vodopády vznikly přibližně před 12 000 lety. Nacházely se ovšem o asi 11 km níže po proudu řeky než dnes. Vodopády se v minulosti posouvaly v průměru o 1 m ročně proti proudu, současné tempo eroze je přibližně 30 cm ročně. Odhaduje se, že ode dneška za 50 000 let vodopády překonají zbývajících 32 km k Erijskému jezeru a přestanou existovat.

Samotné vodopády byly poprvé popsány v roce 1678 belgickým misionářem Louisem Hennepinem. Během 19. století se vodopády staly turistickou atrakcí, navštívil je například bratr Napoleona Bonaparte Jérome. 28. března 1848 vodopády na 40 hodin vyschly. Udělalo se nezvyklé teplo a ledovec na opačné straně Erijského jezera se rozpadl na hromadu gigantických ledových ker. Silný vítr zahnal kry do vodního proudu a kusy ledu se zasekly na vrcholu Niagarských vodopádů. Téhož roku byl přes řeku vybudován první most. Ten byl v roce 1855 nahrazen Roeblingovým visutým mostem ze dřeva a kamene a v roce 1886 visutým ocelovým mostem, přes který dodnes jezdí vlaky. V roce 1897 přibyl další most spojující Kanadu a USA, Whirlpool Rapids Bridge. Koncem 19. století hrozilo, že vodopády budou určeny výhradně k průmyslovému využití. Na jejich ochranu posléze vzniklo hnutí Free Niagara, jehož největším úspěchem bylo v roce 1885 vytvoření prvního chráněného území státu New York – Niagara Falls State Park. Ve stejném roce začala být chráněna také kanadská strana vodopádů. Cílem bylo nejen ochránit přírodu, ale také umožnit návštěvníkům vychutnat si krásu vodopádů. Ve 20. století se ochrana vodopádů týkala zejména regulace toku řeky stanovením minimálního průtoku a snahy zpomalit erozi.

Zjeví-li se vám v těchto místech pestrobarevný klobouk, spatřili jste ducha indiánské dívky!

Jako ve spoustě dalších turistických lokalitách, tak i po Niagarských vodopádech koluje legenda – příběh indiánské dívky, jejíž duch se objevuje přímo u vodopádů. Vypráví se, že dívka zvaná Maid of the Mist (Dívka oparu) si měla z donucení a nátlaku vzít za manžela muže, kterého nemilovala, a tak se rozhodla pro sebevraždu. Vzala svou kánoi a nechala se unášet po řece Niagaře až k vodopádům, kde svůj život ve víru vody zakončila. Její duch však byl silnější a jako šíp vzlétl z vody ven. Nyní můžeme za příznivého počasí ducha indiánské krasavice spatřit ve formě jasné duhy.

LODÍ MAID OF THE MIST POD VODOPÁDY – Plavba na výletních lodích (je jich celkem 5 a všechny se jmenují Maid of the Mist) je velkým zážitkem, kde vyfasujete pláštěnky (na kanadské straně červené a na americké modré) a pak během cirka 25minutové projížďky proplujete okolo vodopádů na americké straně a pak připlujete až do srdce Horseshoe Falls, kde pochopíte, proč vám ty pláštěnky dali. Počítejte s tím, že vás hustý oblak vodního aerosolu pořádně osvěží!

Pod Kanadskou Podkovou je proražen tunel, pocházející od budování první hydroelektrárny. Tunel dnes slouží pouze turistům. Na stavbě hydroelektrárny se podílel Nikola Tesla, který má na americké straně postavenou velkou bronzovou sochu.

Co určitě nesmíte při návštěvě Niagara Falls vynechat?

SKYLON TOWER – Pokud byste si chtěli „Niagáry“ prohlédnout pořádně z výšky, tak se určitě vyplatí navštívit 236 metrů vysokou vyhlídkovou věž, z které je za jasného počasí opravdu skvělý výhled na celé vodopády. Skylon Tower je v provozu i večer, a to v letních měsících až do půlnoci a v zimě do 22 hodin, takže touto dobou se můžete pokochat krásně osvícenými vodopády. Stavba budovy začala v květnu 1964 a oficiálně byla otevřena 6. října 1965 newyorským guvernérem Nelsonem Rockefellerem a ontarijským premiérem Johnem Robartsem. Skylon Tower figurovala ve filmu Superman II. Také byla využita jako policejní rozhledna ve filmu Search and Destroy z roku 1979 s Perrym Kingem a Georgem Kennedym.

STARÁ PEVNOST NIAGARA – Nabízí návštěvníkům příležitost si prohlédnout jednu z nejvýznamnějších amerických pevností 18. století, klíčovou pro kontrolu nad přístupem k Velkým jezerům během koloniálních válek. Návštěvnické centrum a mnoho zrenovovaných původních budov tvořících pevnost zahrnuje expozice a artefakty. Návštěvníci také mohou prozkoumat místnosti se střelným prachem a vojenská kasárna, aby pochopili historii této staré a velkolepé pevnosti, která sloužila jako strategická vyhlídka pro armády po čtyři století. Poskytuje také nádherný výhled na řeku Niagara a jezero Ontario v Kanadě.

JESKYNĚ VĚTRŮ NA KOZÍM OSTROVĚ – Pro odvážnější návštěvníky je možnost podívat se za vodní oponu v tzv. Jeskyni větrů. Vezměte si ale špunty do uší – hluk padající vody je neskutečně ohlušující. Mimochodem z Kozího ostrova se čas od času někdo vrhne střemhlav do vodopádu. Bohužel jen málo z nich skok přežije. Vy to tedy opravdu nezkoušejte!

Přírodní jeskyně se nachází za vodopády Bridal Veil. Byla objevena v roce 1834 a již od roku 1841 zde probíhaly prohlídky s průvodci. Jeskyně původně nesla název po řeckém bohu větrů Aeolus. Dnes se zde nachází stejnojmenná atrakce, ze které vás může výtah svézt dolů až k úpatí vodopádu American Falls.

STÁTNÍ PARK NIAGARSKÉ VODOPÁDY – Byl založený v roce 1885 a zahrnuje 3 impozantní vodopády a 5 ostrůvků na řece Niagara. Celkově má park rozlohu 400 akrů včetně přírody a cyklostezek, zařízení pro pikniky a skvělých příležitostí pro fotografování. Pro ty, kteří nejsou zvyklí příliš chodit, nabízí park dopravu autobusem v retro stylu, který turisty odveze k hlavním atrakcím parku, jako je vyhlídková věž Observation Tower s panoramatickým výhledem na všechny tři vodopády. V návštěvnickém centru parku naleznete mimo jiné expozici o historii, řadu restaurací a kinosál Adventure Theater. Zde mohou návštěvníci shlédnout 40minutovou 4 D prezentaci, která zahrnuje film a smyslové efekty, jako je vodní tříšť z vodopádů.

Královna mlhy: Příběh ženy, která sjela Niagarské vodopády v sudu

Jmenovala se Annie Edson Taylor. Na konci 19. století jí zemřel manžel v občanské válce a ona žila jen z příležitostných prací, které se jí podařilo získat. Aby si vydělala na živobytí, rozhodla se pro něco šíleného. Jako první člověk na světě chtěla překonat Niagarské vodopády. Většina lidí tak považovala ženu, která se rozhodla, že se stane první, kdo pád vodopádů přežije, za blázna. K pokoření Niagarských vodopádů Annie Taylor použila na zakázku zhotovený sud z dubového dřeva se železnými výztužemi, který byl na vnitřní straně vystlán matrací, ovšem ještě předtím, než se očekávaná událost uskutečnila, došlo k několika odkladům, jelikož zúčastnění se obávali případného obvinění z podílení se na sebevraždě.

V den svých 63 narozenin, tedy 24. října 1901, mohla učitelka v pokročilém věku konečně vyplout. Proud řeky odnesl sud k jednomu ze tří Niagarských vodopádů, který je podle svého tvaru nazývaný Podkova. Po pádu sudu se okamžitě rozběhlo pátrání a ženu se brzy podařilo najít – k překvapení mnohých živou a bez větších zranění. Plavba celkově trvala přibližně 15 minut, po kterých následovala ještě nějaká doba, než se ženu podařilo z nepohodlného sudu vyprostit. Své poslední roky Annie strávila pózováním na snímcích s turisty u svého stánku se suvenýry a několika neúspěšnými pokusy o zbohatnutí. Její ohromné odhodlání být takříkajíc za vodou se tedy nesetkalo s úspěchem, i přesto se ale zapsala do historie velmi tučným písmem. Zemřela 29. dubna 1921 ve věku nedožitých 83 let.

„Snažila bych se odradit každého, kdo by snad chtěl podobný kousek zopakovat, a to i kdyby to měla být má poslední slova před smrtí. Raději bych vlezla do hlavně děla s vědomím, že mě rozstřelí na kusy, než abych sjela vodopády podruhé“. – Annie Edson Taylor