Rujána (původně Rána, německy Rügen, latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu. Celková rozloha Rujány je 926 km2, což je pro srovnání téměř dvojnásobek Prahy. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko v Baltském moři. Poněkud nezvyklý název tohoto ostrova je dán původním slovanským osídlením ostrova. Konkrétně se jednalo o západoslovanský kmen známý jako Rujánci (německy Rujanen), který ostrov osidloval od 7.století. Dnes na Rujáně žije přes 70 000 obyvatel v celkem 45 obcích, z nichž čtyři mají status města. Nachází se zde jedny z nejvyhledávanějších pláží nejen v celém Německu, ale i v rámci celého Baltu.

Rujána je ostrovem mnoha tváří. Existuje Rujana tajemná, plná bludných balvanů a obětních kamenů. Pak objevíte Rujanu historickou. Pozůstatky hradišť dokládají, že zde žili slovanští předci. Cihlové románské kostely zase upomínají na dobu křesťanskou. Rujana je i malebná, s borovicovými hájky svažujícími se k písečným plážím s nezbytnými proutěnými či umělohmotnými kukaněmi, jež chrání před neustálým větrem. Nejvyšší bod ostrova má 161 metrů a za lány obilí se leskne hladina moře a bělostné skalní útesy. Nechybějí divoké stráně a stáda pasoucích se ovcí. A co takhle Rujana lázeňská a mondénní s typickou vzdušnou architekturou, kasiny a hotely? Vyberte si Rujanu takovou, jaká vám je nejbližší.

Na obzoru se tyčí bílé útesy Arkonské…

Ránové neboli Rujanci měli své centrum na ostrově Rujaně, jejíž hlavním městem byla Arkona. Kronika kněze Helmolda popisuje, že Ránové již byli obráceni na křesťanství, ale následně se vrátili ke svému původnímu náboženství a vyhnali křesťanské kněze. Vzhledem ke skutečnosti, že jejich bohem byl Svantovít, dlouho se předpokládalo, že jeho postava vznikla až po seznámení s osobou sv. Víta, což popsal i kronikář Helmold a dánský historik Saxo Grammaticus. Dnešní odborníci již považují tuto myšlenku za překonanou. Odvolávají se například na fakt, že severní cíp Rujany je nazýván Wittow, z čehož mohlo vzniknout i jméno zde uctívaného boha. Zároveň poukazují na skutečnost, že „svanto“ -, což vykládáme jako „svatý“, v původním významu znamenalo spíše „silný“ a druhá část složeniny „-vit“ není ojedinělá, obsahovalo ji jméno více pobaltských božstev (Jarovít, Porevít, Rugiaevit).

I zde v Arkoně byly prováděny věštby a byly pravidelně každým rokem přinášeny obětní dary, dokonce se zde konaly lidské oběti. Kupci procházející tímto územím nesměli prodávat a nakupovat, aniž by přinesli bohu dostatečnou oběť ze svého zboží. O bohu Svantovítovi Helmold píše, že byl nejslavnější ve vítězstvích a nejúčinnější při věštbách! Podrobené kmeny byly nuceny odvádět poplatky jeho chrámu. Moc svatyně na Rujaně vzrostla poté, co byla roku 1068 dobyta Retra. Arkona byla dle pramenů ještě funkční v 11. a 12. století a zničena byla rovných 100 let po Retře. Kronikář Helmold se krátce vyjadřuje i k dobytí Rujany dánským králem Valdemarem I.

„Král nechal vynést onu prastarou modlu Svantovítovu, kterou uctíval všechen slovanský lid. Přikázal jí uvázat kolem krku provaz a vláčet ji středem vojska před očima Slovanů. Potom ji dal rozsekat na kusy a hodit do ohně. Zničil také chrám se všemi posvátnými předměty a vyloupil bohatý poklad. Přikázal, aby se vzdali svých bludů, v nichž se narodili, a přijali uctívání pravého Boha“.

Arkona ovšem nebyla jedinou svatyní na Rujaně, o které se prameny zmiňují. Saxo Grammaticus totiž popisuje, že na tom samém ostrově se nacházely další tři svatyně ve městě Korenica, které bylo ze všech stran obklopené močály a mělo jedinou přístupovou cestu – přes bažinatý brod. V první z těchto svatyň byla socha Rugiaevita. V druhé svatyni údajně stála socha Porevíta a ve třetí čtyřhlavého Porenuta.

Mys Arkona patří mezi nejnavštěvovanější místo ostrova, ročně ho navštíví okolo 800 tisíc návštěvníků. Mimo úžasných výhledů z vlastního útesu nabízí mys Arkona dvojici majáků (Leuchttürme). Vyšší je 35 metrů vysoký a dodnes je v provozu nejen jako vyhlídka pro turisty, ale i fungující maják. Nižší věž, tzv. Schinkelturm, má 20 m a je druhým nejstarším německým majákem na Baltu. Postavená byla v letech 1826-1827 a jméno dostala po svém staviteli Karlu Friedrich Schinkelovi. Sloužila od roku 1928 až do roku 1905, kdy byla uzavřena a její funkci převzal vyšší kolega v bezprostřední blízkosti. Nedaleko je třetí osamocený maják, tzv. Peilturm (nebo Marinepeilturm), který sloužil jako radionavigační věž. Měří 23 m a dnes je v něm muzeum a galerie. Stejně jako ostatní dva majáky, má i tato věž vyhlídkovou terasu, která nabízí úžasný výhled na poloostrov Wittow. Jestliže panuje dobré počasí, je z něho možné bez problémů dohlédnout až do Dánska či Švédska.

Bělostné křídové útesy Národního parku Jasmund

National Park Jasmund je chráněná přírodní oblast bukového lesa, kde je příroda ponechána svému přirozenému rozvoji bez zásahu člověka. Je tak zachovaná původní krajina historického baltského lesa, jak ji znali naši předci. Díky své jedinečnosti byly lesy zapsány i na seznam přírodních památek UNESCO. Park každoročně navštěvuje kolem 300 000 návštěvníků, což ho zařazuje mezi nejoblíbenější přírodní rezervace v Německu.

Další zajímavostí jsou křídové útesy na pobřeží, které park kopíruje. Patří k největším v Německu a jsou známé jako Königsstuhl (Králova židle). Slavné křídové útesy padají kolmo do moře z výšky až 110 metrů. Staly se symbolem ostrova, a pokud byste na Rujánu přicestovali lodí ze Švédska, budou útesy u Sassnitz to první, co z Rujány spatříte. Podobně jako je tomu s doverskými útesy při trase napříč Lamanšským průlivem do Anglie.

Gigantický komplex Prora měl původně sloužit Třetí říši jako lázně

„Prora byla zamýšlena jako „cukr“ v nacisty oblíbené metodě cukru a biče. Jako jakési uklidňující gesto, které mělo dostat lid na Hitlerovu stranu. Rekreační areál Prora měl německým dělníkům poskytnout množství volnočasových aktivit, zároveň však šířit nacistickou propagandu. Prora neunikla pozornosti, a tak byl projekt dokonce oceněn na Světové výstavě 1937 v Paříži“.

Více než 4 kilometry dlouhé monstrum postavené v letech 1936 až 1939 díky nacistickému hnutí Kraft durch Freude (Síla skrze radost) stojí jen několik metrů od břehu Baltského moře. Od roku 1936, kdy se na stavbě začalo pracovat, se zde vystřídalo více než 9 000 dělníků. Z důvodu začátku 2. světové války se práce zastavily. 8 bloků hotelu včetně divadla a kina zůstalo nedokončeno. Během bombardování Německa na konci války zde našlo útočiště mnoho uprchlíků z okolních měst.

V kolosu si teď můžete za necelých 13 milionů korun koupit 3+1 s vůní Baltu a vzpomínkou na Třetí říši. Pohled na komplex je dnes velmi rozporuplný. Běloskvoucí omítka luxusního hotelu vybudovaného v jednom z bloků a další opravené části ostře kontrastují s temnými místy, kde se zastavil čas. Oproti tomu zrenovovaná část, kde rostou byty, je příkladem preciznosti. V přízemí každého bloku je obchůdek nebo stylová kavárna, kolem roste krátce střižený trávník a naleštěná okna čekají na nové nájemníky či vlastníky. „Minulost je minulost. Prora možná byla postavena nacisty, ale ti ji nikdy nepoužívali. To místo je nádherné a lidé touží po návratu k přírodě a lokalitě, kde by si mohli užívat její krásy“, řekl před časem německému tisku mluvčí marketingové společnosti Manfred Hartwig.

Ostrov je plný tajemných kamenů a balvanů!

Z doby ledové se tu nacházejí obrovské, několikatunové balvany. Největší z nich se jmenuje Buskam (v názvu slyšíme slovanský boží kámen) a nachází se v moři u lázní Göhren. Leží v pětimetrové hloubce, 200 metrů od břehu. Dosahuje výšky téměř devíti metrů a není to žádný drobek – váží zhruba 550 tun. Podle prastaré legendy na jeho vrcholku tancovali svatebčané a ženich s nevěstou tu naplňovali poslání čerstvě uzavřeného svazku. Největší obětní kámen na Rujaně se nazývá Opferstein. Z parkoviště v Quoltitzu na okraji Národního parku Jasmund se k němu prodíráte od staré vodárny stráněmi vzhůru. Pohoříčko nepřevyšuje 100 nadmořských metrů, přesto má ráz Orlických hor. V přítmí mezi prastarými lipami leží mohutný opracovaný plochý balvan. Není nutné se příliš nutit do snění, abyste spatřili dávné kněze obětující bohům. Hlubokým žlábkem tekla po kameni kouřící se krev obětovaných zvířat a možná i lidí.

Nedaleko Nobbinu na poloostrově Wittow leží 5. tisíc let starý megalitický hrob, dolmen, pocházející z mladší doby kamenné. Řady kamenů tvoří lichoběžníkovou komorovou mohylu, kterou v rozích střeží čtyři další balvany. Nejcennější památkou je Lancken-Granitz. Pět velkých megalitických hrobů na louce nad vesnicí pochází z doby před 1800 až 3500 lety. Vztyčené kameny přikrývá horní kamenná deska, mezi stromy pak stojí další dva menhiry.

Rujána vás mile překvapí, vydejte se na ni, jen myslete na to, že na pobřeží bude nejspíš hodně foukat, počasí nemusí být úplně typické letní, jak jsme na něj zvyklí třeba z Itálie nebo Chorvatska, a voda bude chladnější než v jihoevropských mořích. Co byste neměli minout, když budete své volno trávit na Rujáně? Jednoznačně je to Fischbrötchen a cokoliv s rakytníkem. To totiž k Rujáně a vůbec Baltskému moři patří asi jako Paella ke Španělsku