Beltain, v moderní irštině Bealtaine, anglicky Beltane, gaelsky Bealltainn, starším pravopisem Bealltuinn je gaelský svátek, který slavíme v noci z 30.dubna na 1.května. Slovo Beltain znamená „zářivý oheň“ a oslavuje příchod světla, tepla, jara, znovuzrození a také keltského boha Belena. V době římské byl Belenus přirovnáván k Apollónovi. Byl to především sluneční bůh uctívaný hlavně v jižní Galii a severní Itálii, ale jeho kult se rozšířil až na Británii a Irsko (pod jménem Beli). Po vzoru Apollónově byl spojován s léčitelskými schopnostmi termálních vod a věštectvím. Je ztotožňován s božstvem, vyobrazeným na kotli z Gundestrupu.

Beltain je druhým hlavním keltským svátkem a jedním ze tří jarních svátků společně s Imbolcem a Ostarou. Beltain se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na Beltain, krátce před rozbřeskem, vychází na horizontu spolu se Sluncem hvězdokupa Plejády. Hvězdokupu tvoří sedm výrazných hvězd, jimž se přezdívá Sedm sester a jsou součástí souhvězdí Býka přibližně v oblasti jeho ramene.

Beltain je svátek uctívající život. Je zároveň obdobím, kdy zima uvolní ze svého sevření Slunce a je mu opět umožněna vláda nad létem a životem. Beltain, stejně jako Samhain, představuje období „bez času“, kdy se oba světy (živých a mrtvých) spojují, komunikují mezi sebou a magické pouto je silnější. Je to období, kdy se víly probouzejí ze svého zimního spánku. Jde o hranici temné a světlé poloviny roku jako u Samhainu.

Ohně, oslavy a rituály

Beltain značí, že zima nadobro skončila a začíná léto. Úroda na polích je však ještě mladá a choulostivá a může podlehnout zkáze mrazem nebo nákazou, a proto lidé dělali vše, co bylo v jejich silách, aby povzbudili slunce a jeho paprsky, protože věděli, že bez něj by země svá bohatství nevydala. Ohně, oslavy a rituály byly důležitou součástí oslav Beltainu a měly zaručit, že teplo slunečních paprsků učiní zemi plodnou.

V minulosti prostí lidé v předvečer svátku pro svoji ochranu u svých oken i dveří pokládali větve jeřábu, neboť věděli, že v tomto období může do jejich životů tento druhý svět zasahovat. Podle staré tradice ostrova Man, nejmladší člen rodiny v předvečer Beltainu trhá prvosenky a pokládá je na práh domu, aby zajistil jeho ochranu. V Irsku se podle jiné tradice zbytky jídla z večeře zakopou nebo věnují vílám. Tradicí je kladen velký důraz na jídlo a zacházením s ním.

Beltainový večer Keltové zapalovali dva velké ohně, ohně Bela, které zažehli pomocí devíti posvátných druhů dřeva. Oheň Bela představuje invokaci Bela (Boha Slunce) a zahrnuje prosbu, aby přinesl své požehnání i ochranu kmeni. Mezi těmito ohni byla během rituálu prováděna stáda zvířat pro očištění, štěstí a zaručení jejich plodnosti. Pak byla odvedena na letní pastvy. Oheň Bela je posvátný oheň, který má očisťující a léčivou moc. Lidé si popel z ohňů Beltainu mazali na obličej a rozprašovali jej po polích. Krby domů se na svátek nechaly vyhasnout, aby znovu vzplály ohněm Bela.

Pletení pomlázek a mrskání tradičně začíná v předvečer Beltainu. Podle tradice mladí hoši připevňovali girlandy a větve, na okna a dveře mladých dívek, které měli rádi. Listy jeřábů a hlohů znamenaly lásku, zatímco trní pohrdání. Tento zvyk dal pravděpodobně vzniknout tradici 1.Máje, která spočívá ve věšení kytic na dveřním knoflíku.

Májka je důležitou součástí oslav Beltainu. Dlouhý rovný sloup je ozdoben pestrobarevnými stuhami, listy, květinami a věnci. Dívky a chlapci kolem ní tančí, a tak proplétají stuhy nad, pod i kolem májky. Tanec kolem májky je důležitou součástí ritualizovaného procesu znovuprobuzení plodivosti země.
Tanec kolem májky je magickým zážitkem a slouží i jako brána pro průchod energie, která spojuje všechny světy v jediném okamžiku.

Beltain – oslava sexu a plodnosti

V předkřesťanských dobách se na Beltaine setkávaly Ženy, aby slavily svátek ženskosti a plodnosti. Šlo především o oslavu a uctění daru Velké bohyně svým dcerám, schopnosti dávat život. Ženy doslova tahaly své vyvolené do křoví, aby vyzkoušely, zda je tento muž schopen zplodit děti a být otcem. O Beltainu kraluje MILENKA. Ta zastupuje schopnost užívat si svět skrze všechny smysly. Schopnost milovat a užívat si své ženské tělo. Schopnost milovat sama sebe, milovat druhé. Propojuje v sobě lásku a sexualitu. Její rituály jsou všechny činy lásky a potěšení. Tuto noc neplatili žádné závazky, muži i ženy si mohli sundat snubní prsteny a chovat se jako svobodní. Tyto praktiky měly také zabránit uzavírání neplodných manželství.

Tyto svobodné, sexuálně nezávislé a sňatkem neposvěcené reje se znelíbily církvi…Křesťanští kněží začali podněcovat strach mužů z divoké, ženské sexuality. Označili účastnice tohoto svátku za čarodějnice a upalovali je…

Valpuržina noc, Filipojakubská noc a pálení čarodějnic

Germánská tradice má Valpuržinu noc podle svaté Valpurgy, která ochraňovala všechny zbožné bytosti před vlivem zlých čarodějnic. Z křesťanské tradice známe Filipojakubskou noc, pojmenovanou podle apoštolů sv. Filipa a sv. Jakuba, jejichž ostatky byly 1.května přeneseny do Říma. Staré slovanské tradice mluví o Noci ohňů, kdy se nejdřív uhasí staré ohně a pak se nový oheň rozdělá pomocí křesadla. U nás je nejustálenější zvyk pálení čarodějnic.

Ve středověku, kdy byly běžné procesy s čarodějnicemi, se o Filipojakubské noci ohně nepálily, naopak se prováděly ochranné rituály před čarodějnicemi a jejich vlivem. Na práh stavení a chléva se sypal písek nebo se na něj dávaly drny s trávou. Čarodějnice nemohla překročit práh, dokud nespočítala všechna zrnka písku nebo stébla trávy. Nade dveře se věšely byliny, nejčastěji se používal černobýl a ratolesti z lípy. Práskalo se bičem a mlátilo se do nádobí, aby se čarodějnice odehnaly. Také se o této noci nesmělo půjčovat nádobí ze stavení, čarodějnice by ho mohla uřknout a pak by se celý rok nedařilo.

Víra v existenci čarodějnic je stará jako lidstvo samo. Také v našich krajích byla lidová magie nedílnou součástí života lidí na venkově, ale i ve městech. Lékařská péče byla v rukou ranhojičů a bylinkářek, o zrození nového života se staraly porodní báby a různé vědmy pomáhaly lidem řešit nástrahy, které před ně život kladl.

Inkvizice v aktivní spolupráci se světskou mocí uspořádala „HON NA ČARODĚJNICE“, většinou nevinné lidi – oběti pověr a závisti. Vlna procesů proti ženám (ale i mužům) vrcholila v novověku, mezi lety 1550–1650, a týkala se jak katolických, tak i protestanských komunit. Doloženo je 50 000 obětí, avšak předpokládá se jich daleko více. Jen v Německu bylo obviněno z čarodějnictví 30 000 lidí, kteří byli následně upáleni na hranici.

Magické rituály

PARTNERSKÝ RITUÁL: Pro posílení Lásky a plodnosti mezi partnery si tito milenci připíjeli číší vína, ve které byly utržené čerstvé jarní kvítky jako symboly jara, Lásky a plodnosti.

OCHRANNÝ RITUÁL: Na Beltaine si utrhněte jeřabiny a pověste si je na dveře, aby byl váš domov chráněn před neštěstím. Nebo můžete provést rituální vykuřování sušenými rostlinami. Vhodný je např. zmiňovaný jeřáb, břečťan, hloh, kadidlo, mařinka vonná, měsíček, mandloň, růže.

PRO KRÁSU A VZHLED: Ženy a dívky sbíraly ranní kapky rosy, aby si jimi otřely oči, uši a obličej, aby byly další rok krásné, a především aby měly možnost slyšet a vidět věci běžným očím a uším skryté. Pro krásu si Ženy také pletly věnečky z květin, které pak pouštěly po vodě.

RITUÁL OPUŠTĚNÍ STARÉHO: Pokud se potřebujete zbavit něčeho starého, co už Vám neslouží, např. nějaký vzorec chování, rozhodování, s nímž se potýkáte, využijte k tomu moc této noci. Připravte si suchý kousek klacíku, větévky, který omotejte šňůrkou, nitkou, provázkem či stužkou v takové barvě, která souzní s Vaším problémem. Během namotávání nitky na větévku si představujte, jak se tohoto problému zbavujete. Jakmile budete mít pocit, že jste ze sebe vydali vše, přestřihněte provázek symbolizující vazbu mezi Vámi a tímto problémem. A uprostřed noci tento problém vhoďte do ohně, ideálně se snítkou šalvěje a poděkujte ohni za to, že Vás zbavil tohoto problému.

Pravá podstata svátku Beltaine spočívala ve spojení mužské a ženské tvůrčí energie, ve spojení Boha s Bohyní, jejichž Láska a rovnováha jsou tou silou, která může změnit celý svět. Tvrdilo se, že každý muž se na Beltaine stává Bohem a každá žena Bohyní, a proto dítě počaté v tento svátek je Božím dítětem a bude mít v životě štěstí.

Tento svátek je o odhození strachů, bolesti a otevření se Lásce, harmonii a souznění.