„Tato semena, zvaná mandle či kakao, se rozdrtí na prášek a tento prášek spolu s nadrcenými dalšími malými semeny se nasype do nádoby s drážkami (ať už sloužily k čemukoliv), na to se nalije voda a vše se promíchá lžící. Po důkladném míchání se tekutina přelije do jiné nádoby, čímž dostane pěnu, kterou odebereme do mísy, k tomuto účelu vyrobené. A pokud se chystáme k pití, tyto dvě složky znovu smícháme pomocí malých, zlatých, stříbrných, či dřevěných lžiček a při pití je nutné pořádně otevřít ústa, aby si pěna sedla, a pak pít lok po loku. Tento nápoj je tou nejzdravější a nejvelkolepější tekutinou ze všech moků na světě, kterou můžete dostat k pití, protože ten, kdo vypije šálek této tekutiny, vydrží putovat celý den, nehledě na to, jak daleko, bez dalšího přísunu potravy“. – jeden z prvních záznamů o výrobě tohoto nápoje.

Kakaovník pravý (Theobroma Cacao) je rostlina, kterou pojmenoval v roce 1753 Carl von Linné. Theobroma je jméno rodu, ke kterému kakaovník patří, a pochází z řeckého výrazu „potrava bohů“. Není zcela jasné, které bohy měl Linné na mysli, ale je o něm známo, že čokoládu miloval. Původem je kakaovník ze Střední Ameriky, odtud se vlivem původního obyvatelstva a kolonialistů dostal nejdříve do Jižní Ameriky, později do Evropy, Asie, Afriky. Obyvatelé těchto oblastí pili v té době zvláštní nápoj, který se z kakaa připravoval – čokoládu. V historii tato plodina nabývala nejen náboženského významu, ale v aztéckém hospodářství bylo kakao tak významné, že se kakaovými boby dokonce platilo. Semena tohoto plodu si získala také sociální, lékařskou a gurmánskou důležitost. Chuťové pohárky Evropanů si však hořký kakaový nápoj připravovaný původním obyvatelstvem neoblíbily a trvalo téměř dvě staletí, než se oslazené a teplé kakao dostalo na dvory předních evropských panovníků.

OLMÉKOVÉ, TOLTÉKOVÉ, MAYOVÉ, AZTÉKOVÉ – PRVNÍ PĚSTITELÉ A KONZUMENTI KAKAA

Přestože v představách Evropanů jsou často za první pěstitele kakaovníku považováni Aztékové, není tomu tak. Olmékové, jedna z nejstarších kultur v Mezoamerice, byli pravděpodobně první, kteří pěstovali kakao a konzumovali kakaové boby, jež nazývali cacau. Nálezy ze San Lorenza a Paso de la Amada dokazují, že již v raných fázích Ojochi a Bajío byly na keramice nalezeny stopy kakaa. Bohužel není zřejmé, zda se jednalo o zkvašené pivo z kakaové dřeně, nebo nápoj, který poznali Conquistadoři v 16. století. I přes tyto nejasnosti hrálo kakao v olmécké kultuře důležitou roli. Především pak v době dominance San Lorenza, kdy olmécká šlechta kakao využívala během pohřebních a obětních rituálů.

MAYOVÉ – V několika částech Drážďanského kodexu jsou popisovány rituály zobrazující sedící bohy, kteří v rukách svírají nádoby přeplněné kakaovými boby. Že se jedná opravdu o kakao, dokazují řádky napsané pod každým výjevem, vysvětlující, že to, co drží v rukou, je „jeho kakao“. Kakao hrálo důležitou roli i při mayských hostinách. Jednalo se o jeden z nejcennějších darů, které mohl host obdržet. Kakao vyjadřovalo také prestiž, ekonomickou sílu a společenské postavení. Zaměříme-li se na mystickou úlohu kakaa, najdeme mnoho příkladů ve většině předkolumbovských civilizací. Kakao se spojovalo se smrtí, svatbou nebo mayskou obdobou křtu. Indiáni z okolí Choluly užívali na přípravu kakaa vodu, ve které se omývaly obětní dýky, jinde se barvilo barvivem Achiote do ruda (srdce a krev byly metafory pro kakao), protože se jednalo o vzácnosti. Jeho úloha v rituálech stále rostla. Například výměna kakaových bobů při svatbě do jisté míry symbolizovala i splynutí nebo smíšení krevních linií.

TOLTÉKOVÉ – Pozdější aztécké záznamy je popisují jako nadlidskou rasu, neobyčejně schopnou a dovednou v umění. Patřili mezi zdatné obchodníky. Zajímali se o 3 druhy zboží: peří, bavlnu a kakao. Významnou postavou Toltéckých dějin byl bůh větru a úrody Quetzalcoatl (v překladu „Opeřený had“), představitel sil dobra. Ten údajně v ráji ukradl kakaovník a sestoupil na zem, kde naučil prostý lid pěstovat kakao a další zemědělské plodiny. Co se týče využívání kakaa, i Toltékové z něj podle všeho vařili Xocoatl (hořká tekutina vzniklá smícháním kakaových zrn s vodou, následným zahuštěním kukuřičnou moukou a přidáním nejrůznějších koření – např. chilli a pepř) a používali jej jako platidlo.

AZTÉKOVÉ – Poslední civilizací byli Aztékové, kteří dle pověstí přišli do Mexika z města Aztlan ležícího kdesi na severu a kteří se stali dominantním národem v polovině 14. století. Aztékové převzali od starších civilizací velkou část kultury a zvyků, a to včetně těch, které souvisely s kakaem. Také oni platili kakaovými boby, vařili Xocoatl a věřili, že kakaovník přinesl lidem bůh Quetzalcoatl. Využití bobů jako platidla bylo naprosto běžné, skoro by se daly boby přirovnat k dnešním penězům. Platily se jimi daně, vojáci je dostávali coby žold a byly za vše směnitelné. Nebylo tedy divu, že se je někteří Aztékové snažili falšovat tím, že z bobu opatrně vybrali náplň a naplnili jej hlínou. A jaká byla vlastně hodnota kakaových bobů? - Králík nebo zajíc stojí 100 kakaových bobů

- Malý králík stojí 30 kakaových bobů

- Jedno krůtí vejce stojí 3 kakaové boby

- Čerstvé avokádo stojí 3 kakaové boby, přezrálé avokádo se rovná jednomu kakaovému bobu

- Velký plod sapoty, nebo dva menší, má cenu jednoho kakaového bobu

Za největšího fanouška Xocoatlu se považuje poslední aztécký král Montezuma II., o němž se říká, že nepil nic jiného a že byl schopen spořádat až 50 pohárů denně! Nejvíce Xocoatlu vypil před vstupem do harému, neboť Aztékové nepochybovali o afrodiziakálních účincích kakaa, jež bylo rovněž považováno za zdroj moudrosti a síly. Kromě Xocoatlu se vyráběly i velice výživné placky, kterými se na svých výpravách živili vojáci. Touto skutečností se inspirovala Americká armáda, která za 2. světové války rovněž vybavovala své vojáky tabulkou čokolády.

CEREMONIÁLNÍ KAKAO – CESTA KE SJEDNOCENÍ TĚLA, DUŠE I MYSLI

Kakaová ceremonie se může stát vaší novou relaxační technikou pro uvolnění přetažené mysli a vypuštění stresu, jelikož kakao působí jako přírodní antidepresivum. Obsahuje minerály jako je železo, zinek, hořčík, vápník, měď, draslík a také vitamíny skupiny B, vitamín C a E. Působí preventivně proti kardiovaskulárním onemocněním, snižuje vysoký krevní tlak, podporuje koncentraci a kreativitu. Působí jako afrodiziakum, což v pravém smyslu znamená posílení a oživení energie, naší vnitřní síly. Ceremoniální kakao je lahodná a mocná medicína, která přirozeně, nenásilně a jemně otevírá naše energetická centra. Má schopnost v člověku probouzet pocity lásky, radosti a vděčnosti. Duch kakaa nám pomáhá spojit se sami se sebou, odbourat negativní bloky, otevřít své srdce a projasnit svou mysl.

Jak připravit ceremoniální kakao? Na jednu porci smíchejte 20-40 g kakaa s rostlinným mlékem či vodou s maximální teplotou 50 °C, aby se nezničily cenné látky. Konzistence nápoje by měla být krémová, hladká a s pěnou. Podle mayské tradice je kakaová pěna na šálku tzv. „telefonem nahoru“ a umožňuje nám spojení mezí Zemí a Nebem. Výborným pomocníkem při šlehání je ponorný mixér, ale stačí i nápoj vyšlehat běžnou šlehací metličkou, nebo tradiční dřevěnou míchačkou, které se říká Molinillo. Pro dochucení můžete přidat skořici, kardamon, vanilku nebo kokosovou smetanu na zjemnění.

Ať se pro vás stane pití kakaa rituálem, který přinese dobrý pocit a dobrou náladu z toho, že jste udělali další krok pro výživu a vitalitu vašeho těla.