Může takhle vypadat žena ve své síle? Tak křehce? Zranitelně?

Právě proto, že je ve své síle, může si dovolit být i křehká. Nemusí se bát ukázat svoji jemnost a zranitelnost, protože se dobře zná. Rozumí si. Ví, co potřebuje a umí si to dát. Nečeká na prince na bílém koni, který by ji zachraňoval. Nečeká totiž vůbec na nic. Žije. Dovoluje si, aby její život obohatil muž, který by ji miloval takovou, jaká je. Ne jinou, lepší a dokonalejší, ale právě takovou, jaká je teď.

Nehraje si na hrdinku, která všechno zvládne sama, a proto umí přijmout pomoc. Umí si o ni říct a umí za ni být vděčná. Taky ví, co to znamená být vděčná. Ví, že to neznamená obchod ve stylu "ty pomůžeš mě a já pak musím pomoci tobě". Umí ocenit pomoc druhého. Je si vědoma toho, že každý je svobodný stejně jako ona, takže není povinen jí pomáhat. Nic nevyžaduje a nevynucuje. Respektuje, pokud druhý nechce pomoc poskytnout a zařídí se jinak. Je totiž dospělá a samostatná.

Za svoje volby bere zodpovědnost. Nefňuká a neobviňuje druhé ze svých nezdarů. Zná svoji moc tvořit si svůj život. Dovoluje si dělat chyby a dovoluje si plakat, když je smutná. Je totiž dost silná na to, aby nemusela skrývat svoje slzy.

Její křehkost dává muži prostor projevit vedle ní pevnost. Takovou ženu má smysl chránit a není potřeba s ní bojovat, protože ona se s muži nepoměřuje. Stejně jako oceňuje své ženské kvality, váží si těch mužských a nevidí důvod, proč by po sobě měla chtít být stejná jako muž.

Její vděčnost se projevuje v úctě, poděkování, úsměvu a vyzařování laskavosti. Když vám poděkuje, cítíte, že jste pro ni udělali něco, co nebere jako samozřejmost a čeho si cení. To je vše.

Svojí bytostí a svými aktivitami projevuje vnímání své skutečné hodnoty a její ocenňování. Díky tomu, že se zná, může si sebe vážit. Přirozeně se oceňuje a nechce po sobě být dokonalá. Je totiž živá pulzující bytost, která se proměňuje a přizpůsobuje tomu, co je třeba. Stejně jako řeka umí téct pomalu a líně v rovinách, a prudce když stéká z kopců. Je přirozeně proměnlivá, ale nechce po nikom, aby řešil její nálady.

Je sama sebou za všech okolností. Neskrývá se za společensky oceňované masky, protože si potřebuje být věrná. Je velmi otevřená a upřímná. Má se ráda a kritika ji může inspirovat, ale těžko ji zraní. Nechce totiž po sobě, aby odpovídala vašim představám. Když vás odmítne, cítíte, že to nedělá, aby vám ublížila, ale aby zůstala v souladu se sebou. Takové odmítnutí může být pro vás inspirací dovolit i sobě více respektu a svobody být těmi, kterými skutečně jste. Živými a stále se vyvíjejícími, prostě skutečnými lidmi, kteří se milují a respektují takoví, jací právě teď jsou.

Křehkost, jemnost, krása, přijetí, láska a otevřenost pro partnerství jsou tématem  esence z růže. Učí nás odložit svoje domnělé obrany z trní a rozvinout se do své ženské krásy a síly.

Ovšem samozřejmě je nutná rovnováha. I ženy občas potřebují být velmi rázné, jasné a důrazné, když třeba hájí svoje hranice. Pak přichází na řadu např. esence z dubu. Jde o pružnost, schopnost se přizpůsobit a dovolit si být v daném okamžiku právě taková, jaká potřebuji být. Tedy někdy hrdá lvice a někdy mazlivá kočička. Každá žena má mnoho podob a její síla tkví v tom, že si dovoluje používat je všechny. I ty, které se mohou jevit jako méně oceňované. Být hodnou a poslušnou holčičkou ji totiž už dávno nezajímá. Je ženou - naplno.

Podrobně se tématu věnujeme ve vysílání Příznaků transformace na téma  Žena ve své síle.

Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz

Průvodkyně na cestě k sobě, autorka Slunečních esencí a lektorka kurzů pro ženy. Podporuje ženy i muže v tom, aby se mohli mít rádi, uměli se ocenit, být samostatní a šťastní. Pak mohou tvořit harmonické, šťastné vztahy. Cestou k tomu je pravda a uvědomění si toho, kdo jsem a co jsem prožil/a.

Skvělou podporou na této cestě nám mohou být Sluneční esence.