„Není snad zvířete, které bychom znali lépe než psa, které bychom více milovali a kterému bychom více důvěřovali...Léčebné účinky života se psem nejsou objevem moderní psychologie, lidé je znají již tisíce let“. Pes domácí (Canis familiaris) je potomkem prvního lidmi domestikovaného druhu – vlka (Canis lupus).

Podle tradičních představ se vlci začali domestikovat v období před deseti až dvaceti tisíci lety. Ovšem nejmodernější průzkumy DNA psů a vlků ukazují, že vlk se poprvé transformoval v psa mnohem dříve – před více než sto tisíci lety. Tyto nové důkazy rovněž dokládají, že vlci se domestikovali několikrát, nikoli pouze jednou a že křížení psů s divokými vlky dále pokračovalo. Pokud se tato teorie potvrdí, bude to znamenat, že naše dávné přátelství se psy sehrálo zřejmě důležitou úlohu v evoluci lidstva. Psi pravděpodobně hráli zásadní roli při vývoji loveckých schopností člověka v době před 70 až 90 tisíci lety.

Pes je od počátku své existence stále v kontaktu s člověkem, žije s ním a pracuje s ním. Neexistoval před člověkem a nemůže existovat bez člověka. Pes svým spojenectvím s lidmi narušil vztahy a vazby se světem zvířat, do kterého se již nemůže nikdy začlenit na svou původní pozici. Dobrovolně se tak připravil o vlastní nezávislost. Vlčí povaha psa byla námi lidmi podstatně změněna. Tak vznikaly psí rasy. Byla vyšlechtěna plemena pro lov, pastevectví, boj, pro tahání saní, pro společenskou zábavu a potřebu. Podle kynologických klubů máme v současnosti asi 400 psích plemen, kdy každé bylo vyšlechtěno pro určitý účel. Dnes plní pes své hlavní poslání – být společníkem člověka.

Mnoho zobrazení psů, ať už maleb nebo sošek, je známo ze všech civilizací starého světa.

Důkazem, že pes byl pro člověka blízkým tvorem je nález paleolitického hrobu na území severního Izraele z doby přibližně před 12 000 lety. Kosterní pozůstatky psa a člověka zde spočívaly vedle sebe, paže člověka byla obtočena kolem krku psa a ruka spočívala na jeho rameni. Už staří Egypťané uctívali psa jako strážce podsvětí. Anup, černý bůh s hlavou divokého psa, obsluhoval váhy se srdcem zemřelého na jedné a pravdou na druhé misce. Takových psích božstev bylo ve starém Egyptě více. V pozdní době starého Egypta vzkvétaly rozmanité zvířecí kulty a mimo jiné také kulty posvátných psů. Jejich hřbitovy se nachází na různých místech Egypta. Egypťané chovali rozmanité druhy zvířat, měli o nich důkladné znalosti a často s nimi sdíleli svá obydlí. Mezi domácí zvířenou se však jedině psovi dostalo privilegia povinně mít vlastní jméno.

V Etiopii psi dokonce rozhodovali o lidských osudech. Byl zde korunován psí král, který se stal porotcem náčelníka a svým chováním rozhodoval o vyřizování žádostí (vrtění ocasem znamenalo souhlas, štěkot naopak  nesouhlas). Starověký Sumer byl znám cíleným chovem psů, nejen pracovních, ale i společenských. Stejné úctě se psi těšili i později v Asýrii a Babylónii. V Persii byl pes považován za tvora, který umí rozlišit dobro a zlo. Posvátná kniha Avesta uváděla tresty za špatné zacházení se psem. Nejvyšší trest byl stanoven za zabití psa, který něco uměl (1000 ran bičem a tisíc ran řemenem), což mohl přežít asi málokterý člověk. A i tato smrt byla provázena prokletím duše pachatele.

U Inků předpovídal pes Chihuahua vytím smrt a chránil pánovu duši na cestě do ráje. U Aztéků pes Xolotl provázel Slunce na jeho noční pouti podsvětím. Na Borneu věří, že u bran do ráje stojí divocí psi, kteří ochraňují všechny panny, které tam vkročí. Na různých místech světa (např. Sumatra, Aljaška) mnohé kmeny uctívaly psy jako své předky. V Austrálii sloužil (a dodnes slouží) domorodcům pes Dingo jako přikrývka, štěňata jsou vychovávána společně s dětmi. V Indii měl Bůh Khandoba psí původ, psí hlavu i psí doprovod. Služebníci v jeho chrámech při slavnostech štěkali jako psi. V některých částech Bombaje je pes uctíván jako přítel boha Šivy dodnes. Zápisky z Číny staré více než 4000 let dokazují, že cvičitelům psů byla prokazována velká úcta. Známé jsou sošky psa Fu neboli lvího psa. Ten se dodnes objevuje na keramických nádobách a nástěnných malbách. Číňané věřili, že má přinášet štěstí a dobrý osud.

Zvířata jsou napojena na Vyšší vědomí, snadno čtou v našem energetickém poli.

Možná o tom nemáte ani tušení, ale Vy a Váš pes jste na energetické úrovni propojeni. A to zvlášť pokud máte pejska jako člena rodiny, milujete ho, trávíte s ním hodně času, ať už jen tím, že jste s ním doma, nebo spolu něco podnikáte. Je prokázáno, že zejména psi a kočky dokážou poznat záměry lidí vzdálených několik kilometrů. Tím se vysvětluje, že tzv. morfický rezonanční přenos mezi lidmi a domácími zvířaty je možný. Ze všech zpráv o „telekomunikačním“ (telepatickém) chování zvířat vyplývá, že mimořádně silně reagují na lidi, s nimiž jsou spojeni láskyplným citem. Ze psího chování je patrné, že ihned vycítí, kdy se jejich páníček vrací domů, a stejně rychle poznají, že ho něco zdrželo. Vnímají to často na vzdálenost několika kilometrů.

Komunikace mezi domácím zvířetem a člověkem i rezonanční jevy probíhají v duševní rovině a mají energetický charakter. Emocionální pole lidského emocionálního těla tvoří energie, jež prostupuje fyzické tělo a interaguje s ním. Každý člověk dokáže ve svém těle cítit emoce, které mají přímý vliv jak na fyzické tělo, tak na jedince, kteří s ním rezonují. Emocionální tělo člověka je energetickým polem, které zahrnuje celé spektrum emocí vlastní frekvence. V této rovině může být buď vysílačem nebo přijímačem.

Pes Vás miluje víc než sám sebe!

Pes spatřuje svůj úkol v tom, že milované osobě ulehčuje život a přebírá její problémy. Jde to tak daleko, že za ni trpí i chorobnými symptomy. Má-li mu veterinář pomoci, musí především jeho majiteli vyložit, jakou službu mu pes prokazuje, jaký problém či konflikt za něho prožívá. Pokud to majitel psa či jiného stejně postiženého zvířete do té doby netušil, čeká ho těžká práce. Může svému zvířecímu parťákovi pomoci jen tím, že vyřeší svůj problém v lidské rovině, jinak se zvíře neuzdraví. Bez přispění našich zvířecích společníků bychom měli o dost horší a bolestivější potíže, takže jim musíme být vděční za mnohem větší služby, než jaké bychom od nich čekali. Eckhart Tolle řekl, že věří, že psi mají absolutně výsostnou funkci, a to udržet lidstvo zdravé v přechodném období mezi dvěma stavy vědomí.

Jejich posláním je přimět lidi prostřednictvím nemoci či nápadným chováním k nezbytné schůzce „mezi čtyřma očima“, aby jejich majitelé mohli poznat, že existuje souvislost mezi nemocí zvířete a jimi samotnými. Tak mohou poznávat sebe samé a tím i možnost vlastního vývoje léčivým působením zvířecího systému. Chovatelé a majitelé zvířat tak mají možnost sledovat své nevědomé emoce a jejich tělesné účinky z bezprostřední blízkosti a uvědomovat si je. Pamatujte však: Cítění funguje pouze v myšlenkovém tichu, daleko od vřavy světa.

Věděli jste, že drahé kameny mohou pomoci i našim domácím mazlíčkům?

Pejskové a kočičky mohou nosit přívěsek na obojku nebo můžete umístit pár malých tromlů případně placiček například pod čalounění pohovky či do pelíšku. A jaké minerály zvolit?

• AMETYST – Je kamenem klidu a ochrany. Odstraňuje parazity, podněcuje produkci hormonů a činnost metabolismu. Vložený do pitné vody, kterou zvířata pijí, dodává energii, a také zklidňuje jejich hyperaktivitu. Pokud Váš pejsek v noci hodně štěká, zklidní se.

• AVENTURÍN – Zelený aventurín uklidňuje a působí blahodárně na srdce a mysl. Také se hodí pro větší zvířata, která žijí ve stísněných prostorách.

• MAGNEZIT – Je vhodný pro mláďata, která se bojí spát sama ve tmě. Toulavým zvířatům zase pomáhá držet se domova.

• RŮŽENÍN – Pomáhá po traumatickém zážitku, a zvířátkům, která jste si přinesli z útulku. Uklidňuje březí zvířata i jejich mláďata. Placičku růženínu můžete dát mazlíčkovi pod pelech nebo klidně jen tak, aby se o ni mohl otírat a hrát si s ní.

• JASPIS DALMATIN – Tento kámen se hodí nejen pro všechny psy a domácí mazlíčky, ale také pomáhá dětem překonat strach ze zvířat. Umí také skvěle zvyšovat účinky bylinek a květin při léčbě zvířat.

• LARIMAR – Zklidňuje zvíře před návštěvou veterináře. Také lépe komunikuje při výcviku.

• JANTAR – Zvyšuje samoléčitelské schopnosti u starých zvířat.

• LAPIS LAZULI – Úžasný pomocník při boji s neklidem či stresem. Svému nositeli dodává vyrovnanost a posiluje jeho psychické schopnosti. Kromě toho má silnou ochrannou moc. Disponuje silnými protizánětlivými účinky.

• KŘIŠŤÁL – Vašemu mazlíčkovi dodá pocity klidu a harmonie. Urychluje hojení všech nemocí, srdečních chorob, obtíže při trávení, žaludeční a hormonální poruchy, únavu či krvácení.

Tam někde na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most...

Každý, kdo miloval svého psa, zažil i onu ukrutnou bolest, když vás opustil...Je to den, kdy se zastaví čas, den, kdy se vám zbořil svět před očima, den, kdy je váš psí parťák s vámi naposledy. Krásný příběh o Duhovém mostě není u nás příliš rozšířen, v severní Evropě a anglosaských zemích má ale dlouhou historii. Traduje se, že pověst vznikla z dávných severských legend. Podle některých autorů jsou zmínky o Duhovém mostě obsaženy i v dalších severských ságách. Je-li tomu tak, ukazuje se, že naši dávní předkové měli zvláštní a krásný vztah k domácím zvířatům po celá staletí, pravděpodobně od dob, kdy se stala jejich blízkými společníky a pomocníky.

Říká se, že tam jsou krásné louky, kopce a jezera, kde si naši psí kamarádi mohou spolu hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá, vitální a při síle. Zvířata jsou šťastná a spokojená, až na jednu věc: všechna postrádají někoho jedinečného, někoho, koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den, kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji, až se nakonec Ty a Tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete. Spřízněné duše k sobě prostě neodmyslitelně patří a je jedno, zda jsou lidské nebo zvířecí.