Horoskopy 2022 Martin Pávek Tipy na výlet Ramona Siringlen

Porod, děti, rodina

Petra Jelínková: Všem matkám svých synů

Petra Jelínková: Všem matkám svých synů

Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na svět muže, začíná jedna její velká zkouška (výzva). Z této učební lekce bude zkoušena o několik let později a po jejím zvládnutí se tato žena osvobodí a uzdraví, jak kdy jindy. Ta zmíněná výzva spočívá ve ztrátě vybudovaného bezpečí, v odvaze vzdát se moci nad opačným pohlavím, v odvaze přestat s ním bojovat, v odvaze přestat opačné pohlaví trestat za veškeré útrapy v minulosti (v odvaze odpustit). Vysvětlím. Když se ženě narodí syn, narodí se jí muž. Je však zatím dítětem. Žena jako matka má tak obrazně a nadneseně řečeno ve svých rukou jeden unikát opačného pohlaví. A hodně přehnaně řečeno (ale ta přehnanost v tomto textu je záměr) žena jako matka má nad daným „malým“ mužem moc. On je zatím dítě a je na ní závislý. A tak ona může (a často ji to nevědomě svádí) tohoto muže ovládnout a uzurpovat. Má k tomu velmi lákavý a mocný nástroj, a sice, je jeho matkou, je první ženou, se kterou se v životě setkává, kterou jako první více poznává. Matka je člověkem, který o něj pečuje, utěšuje ho, který mu dává pocit emočního bezpečí. To ovládnutí a uzurpace syna matkou se může dít rozličnými způsoby a může to být různé intenzity. Velice záleží na tom, kde se matka nachází na své cestě k sobě, když se jí syn narodí. Tedy, velice záleží na tom, nakolik je matka vědomou ženou. Tedy, do jaké míry se před narozením syna zbavila svých omezujících představ (bloků, strachů) a do jaké míry se jí podařilo otevřít své srdce. Čím větším rozsahem lásky bude prostoupena, tím méně bude mít tendence ovládat a uzurpovat syna (mimo jiné). To ovládnutí a uzurpace se může dít rozličnými způsoby. Matka se může ze syna snažit vychovat „hodného“ chlapce, který je jí obětavě kdykoliv po ruce a poslouchá jí na slovo. Tato žena svůj nedostatek lásky k sobě samé, a tak nedostatek pocitu bezpečí, se snaží často uměle vyzískat kontrolou nad vším vnějším okolo ní, a tedy i nad svým synem. Matka však může i v synovi vzbuzovat pocit lítosti, pocit, že on ji musí opečovávat a starat se o ni a ochraňovat. Děje se tak mnohdy v situacích, kdy žena ve svém vlastním vztahu s partnerem se necítí vyživovaná a podporovaná (což je ostatně i případ ženy zmíněné shora, která potřebuje mít vše pod kontrolou). Tato žena se tak přímo či nepřímo obrací na svého syna a dožaduje se dodání lásky, opory, pocitu bezpečí. Matka má vůči synovi velkou zbraň, kterou je skutečnost, že je jeho maminkou. Dala mu život, péči, lásku. Avšak, čím více je matka schopná oprostit se od pocitu, že jí její syn něco dluží, že jí má poskytnout to, co ona potřebuje, protože mu ona ze sebe dala to či ono, tím více byla a je její láska vůči jejímu synovi čistší, tím více je bezpodmínečnou, tím větší sílu a výživu tato láska poskytuje jemu a i jí. Narozením syna započíná učební lekce této ženě. Ženy a muži spolu věky vědomě a nevědomě bojují. Přetahují se, kdo je lepší a horší. Mezi nimi vzniklo tolik bolesti, tolik utlačování jednoho pohlaví druhým. Když žena přivede na svět syna, dala to nejcennější jednomu zástupci opačného pohlaví. A tím získala nad ním moc. A ta její lekce spočívá v tom, zda tohoto nástroje použije s láskou nebo ho z ega zneužije. Zneužita tato její moc bude vždy, když si bude chtít svého syna přivlastnit nebo od něj vyžadovat péči nebo jakékoliv jiné protiplnění a nevědomě na té hlubší rovině ho tak trestat jako zástupce mužského pohlaví za všechny útrapy nebo kontrolou nad ním se snažit mu zabránit v dalším utlačování. Ta zkouška je složena, když žena svému synovi dokáže dát svobodu. Maminka syna je zkoušena, nakolik je schopná vzdát se nadvlády nad konkrétním mužem, kterého porodila (a tedy nakolik je schopná vzdát se nadvlády nad opačným pohlavím obecně). Tato žena má před sebou velkou výzvu, vzdát se svého nástroje moci, který získala tím, že tomuto muži dala život. Čeká se, zda se této své moci ujme s láskou nebo ze strachu. Pokud se ujme s láskou, bude pro syna útočištěm, kde najde citové bezpečí, ujištění jej v jeho velikosti a schopnosti vše, co ho potká, zvládnout. Útočištěm, kam on může kdykoliv zavítat, bude-li chtít. Avšak, nebude ho chtít poutat k sobě, nebude ho tlačit, aby navštívil její útočiště, které je tu pro něj. Bude podporovat jeho sebehodnotu. Bude se těšit z jeho přítomnosti, kdykoliv se naskytne, avšak bude cítit vděčnost, že syn dokáže s mírem a klidem uvnitř sebe její pro něj vybudované útočiště opustit, najít ho uvnitř sebe a tedy i v jiné ženě. Matku bude vše okolo ní tlačit k tomu svého syna pustit ze svého sevření. Přijdou do jeho života partnerky, které s ní budou o něj soupeřit, přestěhuje se za prací nebo z jiných důvodů daleko, nebo se jiným způsobem ocitne mimo dosah své matky … Když matka jednoho dne dokáže pustit svého syna ze svého křečovitého sevření, a dá mu tak svobodu, dokáže pak dát více svobody a tedy skutečné lásky i jiným mužům okolo sebe. Přestane tak nevědomě trestat a vinit opačné pohlaví za útrapy a bolesti, které se muži kdy v historii dopustili na ženách. Dojde k odpuštění (alespoň částečnému). A tím tato žena nejen že uvnitř sebe bude prostoupena větším klidem a mírem, což se projeví v její větší ženskosti vyzařované ven, ale přispěje tak i ke zmírnění svárů mezi oběma pohlavími na kolektivní rovině. Každý z nás vytváří kolektivní vědomí, každý z nás tak svým přístupem kolektivní vědomí ovlivňuje. Autorka: Petra Jelínková Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím. Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl. )

Taisha Tauma: Pomsta dětských démonů

Taisha Tauma: Pomsta dětských démonů

V praxi se setkávám s agresivními dětmi. Koušou, škrábou, ječí, vztekají se div je neklepne, mlátí sebou o zem, rodičům nadávají a to dokonce "zabiju tě". Byla jsem toho nejen svědkem, ale dokonce jsem dostala kopanec do břicha, když se takové milé dítko rozhodlo, že prostě půjde nahoru do bytu a já ho na schodech chytla za ruku, že to teda nepůjde. Což bylo asi páté NE, plně ignorované samozřejmě. Dostala jsem koňáka do břicha. Rodiče nic nedělali. Co by se namáhali. Bohužel taková výchovná jednou za život moc nespraví. Dítě se zmítalo dál a ječelo. Nebylo po jeho, rval se dál nahoru s plnou silou. A takových obrázků jsem už viděla opravdu hodně. A všechny děti měly jedno společné. Rozbitou rodinu, manipulativni prarodiče, kteří buď programovali dítě rovnou, proti matce, otci a druhým prarodičům, nebo cíleně zasahovali do života svých dospělých dětí (rodičů malého agresora). Mohla bych popisovat jednotlivé případy, ale bylo by to zbytečné. Důležité je, proč se ty děti zmení v malé démony. Mstí se. Naše naivní predstava, že dítě neví co je msta, způsobuje jen jeden úhel pohledu. Dítě se mstí a to velmi záludně. Malé dítě už taky moc dobře ví, kam udeřit, kde má kdo jakou slabinu. Třeba děti rozvedených rodičů často pláčou u tatínka, že nechtějí domů k mamince a u maminky dělají totéž, akorát nechtějí k tátovi. Poštvou pak ty dva dospělé kohouty proti sobě a rozpoutají válku. Kterou nevyhraje nikdo. Ale to dítě neřeší, tak daleko nedohlíží, ostatně tak jako rodiče. Kdyby dohlíželi a nebyli by egoušci, dítě by nemělo šanci dělat takové manipulace. Dítě vzešlo z rodičů. Má jejich rysy a je spojeno aurou nejen s matkou do cca 12-14let (to je zdravý náhled). V realitě často platí, že ani 30 letý člověk nevrátil ostří rodičům a ti s ním smýkají dál a ničí jeho šance na normální život. Resp.to rodiče si nevzali zpět ostří (později vysvětlím). A tak staří manipulují "mladými" a tím i vnoučaty. Jako když prarodiče vzali do výchovy dítě od mladé matky, která měla problémy a potřebovala se z nich dostat. Když to zvládla a sháněla si bydlení, aby si mohla dítě vzít k sobě, stáří tam vždy zavolali a pomluvili ji tak, že o bydlení přišla. Vnouče se pak měnilo v maleho démona. Pomsta starým byla v rozjezdu. A upřímně, dobře jim tak. Stejně tak funguje, když prarodiče za zády dospělých dcer a synů manipulují dětmi (vnoučaty) , tahají je k léčitelům a chtějí zasahovat i do svych dospělých dětí pokoutně. Vše za zády a nebo je z toho odstraní tak, že jim neumožní, aby byli účastni. Je to podvod, znásilnění a temná manipulace. Dítě pak začne kousat, ječet, rozbijet věci, vyhrožovat likvidací. . Řve vlastně, že se mu to nelíbí. Co jiného má taky dělat? Copak by ho dospělí poslouchali? Nakonec za to může samozřejmě třeba ten léčitel, to on dítě rozbil.....lidé nechtějí nést odpovědnost za svoje životy, za hnus který si pěstují. Je třeba to hodit na kohokoliv, i kdyby to byla chudák sousedka s tím zlým pohledem. Jenže odpovědnost je vždy v rodině. Bordel je vždy v rodině. Dítě se mstí jim. Snaží se upoutat pozornost, aby těm dubovým palicím došlo, že nesouhlasí. Dítě také necítí bezpečí v rodině! O to je to horší. Dospělí nestojí ve svých rolích. Babička utlačuje do pozadí buď dceru a krade jí roli matky (ona to zvládne líp) nebo synovi (je to trouba vzal si tu krůtu, co se nechce tchýni podřídit). Paradoxně, pokud se na tom podílí i děda, je to většinou protože je řízený svou manželkou (babičkou) a té se naučil už dávno neodmlouvat. Měl by peklo. Nepostaví se jí, protože mu už dávno vzala i jeho roli. Je to taková temná královna, jako z pohádky. Ale ne vždy jsou v tom prarodiče. Jak jsem zmínila, kdyby fungovali rodiče, bylo by všechno v pořádku. Jejich malá tajemství (nevěry) i velké boje (výčitky, vydírání, agrese, hádky, tichá domácnost....) to vše dítě podemílá jako břeh řeky. Až se utrhne. Ojediněle se stává, že je dítě posedlé. Léčitelé často čistí imaginární duchy jen aby nemuseli říct "je něco špatně u vás doma". Tím se každopádně věc nevyřeší. A i kdyby bylo dítě atakováno nejakou mocí, je to zase odraz rodiny, která neposkytuje bezpečnou uzavřenou energii.... Kruh bezpečí....Jen velmi výjimečně jde o dítě šamanského typu, ale to se pak aspekty najdou všude. V kabale jména, data narození, v astrologii. S tím se musí pracovat jinak. Projevy takového dítěte jsou ovšem jiné! Pláč, noční můry, neviditelní přátelé, psotníčky, vydávání zvuků v transu, náměsíčnost.... To už je, ale na jiné povídání. Slíbila jsem vysvětlit "ostří". To je tak. Dítě se narodí a dostává od rodičů ostří. Je to typ energie, kterou má na růst. V pubertě by si rodiče měli rituálně vzít zpět ostří. Dítě se tak musí postavit na vlastní nohy, tedy vyspívá, zraje, osamostatní se. Rodiče zesílí, aby mohli obrátit pozornost ke svému životu, vždyť dítě brzy vyletí z hnízda.... Mělo by. Pokud narazíte na takového malého démona, hledejte v rodině. A počítejte s tím, že vám část lidí neřekne o svých tajnostech. Budou tvrdit, že u nich je všechno v podstatě v pořádku. Pak mají smůlu. Dítě bude likvidovat je, ne vás. To by si měli uvědomit. Lidé si neradi přiznávají, že boje s tchýní, tiché přehlížení nevěr, řevnivost, neodpuštění a výměny rolí, způsobují zrovna tohle peklo. Odpovědnost, ale nesou oni sami, ne vy, ne učitelé, ne psychologové. Těm, kteří to chtějí řešit, doporučte konstelace, případně dle svého uvážení. Spolupracovat musí celá rodina! Dál bychom mohli pokračovat malými šikanátory. Ti to neobrací proti rodině, ale proti spolužákům. "Těm slabším". Tedy většinou proti dětem, co mají doma lásku. To šikanátor závidí. Když on to nemá, tak oni taky ne. I v tomto případě by měli být hnáni k odpovědnosti oba rodiče a prarodiče. U nás to je teď tak, že agresor je nezletilý a ze školy ho nesmí vyhodit. Rodiče nelze donutit k řešení "rozmazlence". Ustoupit musí šikanované dítě. Tam je třeba s ním pracovat tak, aby si uvědomilo, že bylo terčem útoku pro svou sílu, ne naopak. Karma si srovná zbytek v budoucnu. Šikanátoři končí na drogách a v kriminále. Rodiče tomu neutečou. Říkalo se, že je rodina základ státu. Asi proto, to tady tak vypadá. Chceme-li to změnit, musíme začít, jak jinak, než u sebe a své rodiny. Láska je základem. Kde je láska, tam není manipulace, ani zlo. 💞 )

Eva Pitnerová: MŮŽU BÝT JAKÁ CHCI A TAKOVÁ JAKÁ JSEM!

Eva Pitnerová: MŮŽU BÝT JAKÁ CHCI A TAKOVÁ JAKÁ JSEM!

A už toho mám dost! Vyslovuji se razantně s ostrostí a láskou proti MĚLA BYS BÝT, NEMĚLA BYS DĚLAT. Naopak! Chci pochod v ulicích za MŮŽU BÝT JAKÁ CHCI A TAKOVÁ JAKÁ JSEM! Chci zažehnout v ženských srdcích plamen vědomí si vlastní hodnoty a toho, že ať jsou jakékoliv, jsou tak naprosto dokonalé.  Všem mělabyškám posílám vzkaz: Děkujeme za vaši ochranu, kterou se nám snažíte dát skrze vaše MĚLA BYS, ale mnohem víc léčivé pro nás bude, když nám ve svém srdci umožníte být tím kdo jsme. Ikdyby to znamenalo natlučení nosu.  Milé maminky, tetičky, babičky, kamarádky, sestřičky, naše věrné ochránkyně před bolestí světa, děkujeme za vaše služby. Ale už to stačí. Vaše MĚLA BYS v nás místo dobrých pocitů probouzí zranění, strachy, nejistotu a leckdy i ztrátu sebevědomí. My víme, že jste se to naučily z generací před námi a že děláte to nejlepší, co umíte.  Děkujeme. Nechci vám říkat, že BYSTE MĚLY přestat, ale chci vám říct, že můžete přestat. Rozhodnutí a volba je jen na vás. My vás prosíme o podporu, která je ukrytá ve slovech VĚŘÍM TI, MÁŠ NAŠI DŮVĚRU.  Ale pokud to nejde jinak, od této chvíle uvidíme ve vašem MĚLA BYS jen lásku a ochranu. Víme, že tam je schovaná, jen předtím jsme tomu nerozuměly. Myslely jsme si, že když nám říkáte  • co řeknou lidi, • neměla bys na sebe moc upozorňovat, • měla by ses víc učit, • měla by ses míň učit, • měla bys ze sebe něco dělat, • tohle bys teda dělat rozhodně neměla,• dělej už něco,• tohle se nedělá,• kdo nic nedělá, ten nic nemá, • kdo chce moc, nemá nic, • neměla by ses tak prohlížet, • neměla bys skákat, • neměla bys jen sedět, potřebuješ pohyb, • nelítej, • nekřič, • nikomu nevěř, • měla by ses naučit lidem věřit, • za každým rohem číhá nebezpečí, • když budeš hodná holka, životem propluješ, • hodný holky nikoho nezajímají, • trocha pokory by nezaškodila,• neměla bys být tolik sebejistá, • neměla by sis i sobě tolik myslet, • neměla bys snít, choď nohama na zemi,• neměla bys mít ráda peníze, • se všemi se vždycky dohodni, kompromisy jsou důležité pro život.• … , že nám nevěříte a že nejsme dost dobré.  Trvalo nám možná tisíce let, než nám to došlo, ale dnes už to víme. Dnes víme, že jste nás jen chránily před možnou bolestí, kterou jste vy samy poznaly a chtěly jste nás jí ušetřit.  Vyrostly jsme v moudré ženy a osvobozujeme vás z vašeho MĚLA BYS. Osvobozujeme vás tím, že přijímáme život se vším všudy, s radostmi i bolestmi, které přináší. Osvobozujeme vás tím, že budeme autentické a pravdivé samy k sobě. Že každou minutu svého času budeme žít tak, jak cítíme ve svých srdcí. Osvobozujeme vás tím, že přijímáme zodpovědnost za svůj život a svá rozhodnutí.  A tím osvobozujeme i sebe.  Děkujeme vám. Není třeba nás chránit skrze MĚLA BYS, ale můžete nám říci „Bojím se o tebe.“ Můžete pojmenovat svůj strach a nemusíte ho schovávat za MĚLA BYS. My vás totiž milujeme a proto věříme vašim MĚLA BYS. A protože věříme vašim slovům, myslíme si, že jsou více pravdivá než naše pocity.  Tedy myslely. Dnes už víme, že MĚLA BYS není dogma. Že MĚLA BYS je jen způsob jak nás uchránit a že někdy je to jen ošklivá manipulace, kterou nás chcete dovést tam, kde nás chcete mít.  Ale i za to vám děkujeme, protože i tím se učíme ctít své hranice.  MŮŽU je magické slůvko, které otevírá celou mou bytost. Učí mě svobodné volbě, odpovědnosti za své činy, odvaze, hranicím i svobodě, lásce a otevírá dveře k sebevědomí. A tohle slůvko a tento stav bytí si můžeme vybrat pro své další žití.  Posíláme tento pozdrav do vesmíru… kdo my? My ženy  Spolu a sobě Děkuji ženám, které my svými příběhy i sama sobě, umožnily napsat tento post.  S láskou a úctou k nám všem Eva  AUTORKA ČLÁNKU: EVA PITNEROVÁ   Jsem VĚDMA, která předává LÉČIVÁ POSELSTVÍ pro ženskou duši. Důvěřuji své INTUICI a OBRAZŮM, které vidím svým vnitřním zrakem http://evapitnerova.cz "Intuice mě naučila mnoho věcí a jedna z nich je, že život je dar. NAVAZUJÍCÍ ČLÁNKY: Eva Pitnerová: Strach v dětských postýlkách – maminko, já se bojím … Eva Pitnerová: Z žáby prince neuděláš! Bohužel… Eva Pitnerová: Přetížené kolektivní vědomí aneb kam kráčíme   )

Eva Pitnerová: Strach v dětských postýlkách – maminko, já se bojím …

Eva Pitnerová: Strach v dětských postýlkách – maminko, já se bojím …

Děsilo mě vidět, cítit a slyšet je kolem sebe. Přetahovala jsem si peřinu přes hlavu a plakala a volala mámu. „Volala“, to slovo bylo v mém podání spíš vyděšené tiché kníkání a naříkání. Přes tři místnosti mě nikdy nemohla slyšet. Intenzivně jsem na ni myslela a ona občas přišla. Rozsvítila a našla mě vyděšenou. „Evičko, máš moc bujnou fantazii. Běž zase spát. Nemáš se čeho bát. Vždyť tu nic není.“ Ano, ve chvílích kdy přišla ona a rozsvítila, tam opravdu nic nebylo. Jenže byly chvíle, kdy nepřišla a já i přes peřinu cítila, jak se mě dotýkají a slyšela jsem zvuky. Nerozuměla jsem jim, ale vím, že ke mně mluvili. Když jsem je začala vidět, byly mi asi necelé tři roky a trvalo to dlouhých deset let. Viděla jsem mrtvé lidi Mrtvé a navíc připoutané tady na zemi. Ne všichni byly hezcí a udržovaní. Někteří vypadali jako zombie. Jejich tváře byly poničené a děsivé. Až v dospělosti jsem zjistila proč. Když svlékneme tělo, ukáže se duše v pravém světle. Je formovaná podle “činů a hříchů“. A že některé byly děsivé, už jsem psala. Bytostně jsem nesnášela tmu, klid a samotu.  V těch chvílích ke mně přicházeli a já nevěděla, co mám dělat. Šíleně jsem se jich bála. Bála jsem se, že mi ublíží.  Škoda, že tenkrát jsem nevyrůstala vedle vědomější maminky, která by nejen nepopírala jejich existenci jen proto, že je sama neviděla, ale zároveň by mi vysvětlila, co můžu dělat pro sebe i pro ně. Nejhorší pro mě jako pro dítě bylo, že mi nikdo nevěřil a já tak na to byla sama. Nikdo mi nedůvěřoval a oni se vraceli.  Postupně jsem přesvědčila samu sebe, že mám opravdu bujnou fantazii a že nic takového vlastně není. Úplně jsem to potlačila. Úplně vlastně ne, zůstalo mi to, že jsem je uměla vycítit, ale už jsem je neviděla a neslyšela.  Jednou ale přišel den, kdy jsem je potřebovala začít znovu vidět a slyšet.  Už jsem pár let vykládala karty. Odpovědi jsem intuitivně cítila v sobě, ale obrazy a vize mi tenkrát ještě nepřicházely.  Cítila jsem anděly, víly, přírodní bytosti, čarodějky, bohyně, ale neviděla jsem je a neslyšela, tak jak slyším vás. „Co proto mohu udělat?“ ptala jsem se jednoho léčitele. Odpověď jsem vlastně ani slyšet nechtěla. „Chceš vidět anděly? Pak znova uvidíš i duše.“ Zas až tak jsem ty nádherné okřídlené bytosti vidět nechtěla.  Brrrr, znova vidět to, co mě tak děsilo? Ano, ona má totiž mince dvě strany. Když popřeme  jednu stranu, tak zároveň zavíráme možnost i té druhé projevit se. Je to jako ve vztazích. Když uzavřeme své srdce před další možnou bolestí, zavíráme ho i před láskou. Postupně jsem si své vnímání otevřela a dneska vidím i slyším. Stačilo vědomé rozhodnutí a malý rituál, který jsem si intuitivně vytvořila. Proč to ale všechno píšu? Chtěla bych, aby další děti nezažívaly strachy, které jsem prožívala každý večer, když ke mně přicházeli. Ráda bych inspirovala rodiče k tomu, aby dětem netvrdili, že něco takového jako duchové neexistuje a tím je nenechávala v té situaci samotné. Ráda bych, aby rodiče se svými dětmi o tom mluvili a dali jim návod, jak s tím pracovat. Milí rodiče, chtěla bych vám vysvětlit, co se vlastně u vás doma děje. Představte si, že vaše děti jsou malá sluníčka. Nádherně svítí a jak víme, tak světlo přitahuje hmyz. Můžete si myslet, že duše jsou právě tím hmyzem, které světlo vašich dětí potřebuje. Nebojte se, jsou to duše a ne upíři, takže vaše děti nepřišli vysát. Ty duše podvědomě cítí, že jim právě vaše děti mohou pomoci. A když ne děti, tak vy určitě.  Představte si, že jste odejeli někam na dovolenou a tam jste se ztratili. Budete hledat cestu sami na vlastní pěst anebo se začnete ptát lidí na cestu? A přesně tohle je to, co hledají duše u vašich dětí – CESTU. Děti jsou světlo. Duše kráčí ke světlu. Světlo podvědomě evokuje druhý břeh. Vaše děti nebo vy jim na druhý břeh můžete pomoci. Strach celé situaci nepomáhá, naopak blokuje situaci Děti jsou moudré, a když jim vysvětlíte, že ty dušičky je nechodí strašit, ale naopak k nim chodí, protože hledají pomoc, věřím tomu, že rády pomohou.  Vysvětlete svým dětem, že jsou v bezpečí v každém okamžiku a pod ochranou svých strážných andělů a navíc jim, kdykoliv si požádají, přijdou na pomoc i další bytosti světla. Prostě a jasně je důležité, aby se cítily v bezpečí a měly od vás podporu. Pro veliké strašpytlíky bych doporučila Bachovy esence a klidně nějaké kameny – růženín, křišťál nebo borce v ochranných kamenech ČERNÝ TURMALÍN..  Tip Kromě zmiňovaných esencí a kamenů, si můžete nechat vytvořit pro vaše děti i pro sebe Panenku vnitřní síly, která podpoří vaše děti i vás. Já mám doma od Nemetony již 4 nádherné panenky. Tři podporují a posilují mě a mé záměry a jednu má syn. Změny jsou vidět, jak na mně tak na něm. Stránky, kde se na ně můžete podívat více a domluvit si je, najdete na facebooku Nemetona – Posvátný háj. Je jedno, kdo z vás je větší strašpytlík a kámen nebo kapičky bude užívat či používat  Když vytvoříte atmosféru bezpečí a důvěry, vysvětlete dětičkám, že se společně pomodlíte za tu dušičku a že zavoláte Archanděla Michaela a jeho pomocníky, aby duši hledající světlo odvedli. Modlitbu a volání na Michaela si vytvořte, jak budete cítit. Modlitba může být i přáním štěstí té duše. Pak požádejte společně Archanděla Michaela o to, aby si dušičku převzal do své náruče a péče a odvedl jí na místo, které je pro ni určené. Někdy se duším nechce odcházet, protože mají strach, kam přijdou. Všichni lidé si zasloužíme soucit a lásku, stejně tak si jí zaslouží i duše, které chybovaly a ne vždy se chovaly hezky. Můžete zapálit svíčku za duši, které se nechce odejít a popřát jí hodně štěstí. I tak může vypadat vaše modlitba: „Milá duše, vím, že máš strach a bojíš se pokračovat na své pouti dál. Neměj strach, vždy existuje NADĚJE a tu máš i ty. Jednou najdeš klid a lásku. Pokračuj ke světlu. Archanděli Michaeli, prosím, abys tuto duši odvedl tam, kam dojít má. Prosím, podpoř ji a dodej důvěru.“ Cítíte po přečtení řádek úlevu a pochopení? A teď si představte, co tohle vědomí udělá s vašimi dětmi. Strach se rozpustí v lásce a ony navíc získají prožitek, že i tohle mají ve svých rukách. Nejen, že je rodiče milují a chrání, ale že jim také rozumí a jsou vždy při nich. Nezapomeňte jim říci, že tohle kdykoliv zvládnou samy, ale že jim vždy rádi, budete-li nablízku, pomůžete. Věřím, že vaše děti velmi brzy najdou způsob, který bude jen ten jejich a také, že tím, že nepotlačí svou schopnost vidět i na druhý břeh, zůstanou spojené se svou intuicí. Tip: „Vaše děti můžou hledajcím duším říci, aby nerušily jejich spánek a počkaly mimo místnost. Slíbit jim pomoc, ale zároveň nastavit pravidla, která budou vyhovovat oběma stranám. A nemusíte se bát být více důrazní (i vaše děti), některé dušičky jsou trochu tvrdohlavější“. Kniha pro maminky které chtějí umět naslouchat své intuici a probudit schopnosti „vidění“. Stačí kliknout na obrázek knihy a budete přesměrovány na knihu. AUTORKA ČLÁNKU: EVA PITNEROVÁ   Jsem VĚDMA, která předává LÉČIVÁ POSELSTVÍ pro ženskou duši. Důvěřuji své INTUICI a OBRAZŮM, které vidím svým vnitřním zrakem http://evapitnerova.cz "Intuice mě naučila mnoho věcí a jedna z nich je, že život je dar." )

Ľubomíra Bartošová: Matka může svým myšlením zachránit život dítěte

Ľubomíra Bartošová: Matka může svým myšlením zachránit život dítěte

Když se dítě narodí i po odstranění pupeční šňůry je matčina energie propojena s dítětem. Dítě je od energie matky závislé. Takto to funguje prvních 8 let. V praxi to znamená, že matka může svým myšlením zachránit život dítěte. Bohužel málokdo o tom ví a většinou svým strachem matky dítě ještě více ubíjí. Takže když je dítě nemocné, matka má k tomu přistupovat tak, jakoby byla nemocná ona sama. Tak, jakoby ještě bylo v jejím klíně. Totiž dítě je její zrcadlem. Čili choroba dítěte je odrazem problému matky nebo rodičů. Pokud matka začne řešit problém, dítěti se uleví a vyléčí se. Základem je vidět dítě vyléčené. Pokud však propukne vážná nemoc a matka se začne bát o život dítěte, tím říká vesmíru: Vzdávám to. Je známo, že emoce mění DNA. Pozitivní v dobrém slova smyslu a ty negativní emoce negativní. Proto je důležité, aby matka navzdory nemoci dítěte, začala mít pozitivní emoce. Dobré je tančit, zazpívat si, prohlédnout si komedii. Je dobré zapojit do toho dítě a komunikovat s nim. Děti až do 8 let vnímají svět jen přes emoce. Když má matka strach, tak to děti cítí a vnímají více než to, co jim řekne. Matka může správným myšlením předejít i autonehodě ... Jak? Když jde dítě na výlet autem například s dědečkem. Třeba si představit a říci: Přeji synovi šťastnou cestu a šťastný návrat. Představte si, že se už vrátil, že ho objímáte a on Vám říká, kde všude byli a jak se bavili. Dejte do toho emoci radosti. Procítit to je nutné. To je spouštěč. Nezapomeňte poděkovat. Jsem za to vděčný … A jak to funguje? Napíšu svůj příběh. Byla jsem těhotná s dvojčaty a na začátku 5. měsíce mi začala odtékat plodová voda. Děti mi už pohřbívali. To je potrat, když už jednou začne plodová voda odtékat. Nakonec dodali, ale stává se jedné z tisíce, že se plodový obal opět zalepí. Tak jsem si řekla. Já jsem ta jedna z tisíce. Stále jsem si představovala jako moje děti žijí a běhají jako živé střely. Po dvou dnech voda přestala odtékat a plodový obal se zalepil. A jak to dopadlo? Moji synové mají dnes 4 roky a jsou přesně takoví neposední jak jsem si představovala. Možná se to v dnešní době tak nezdá, ale jen my sami jsme tvůrci svého osudu. Svalit něco na osud není nic jiného, ​​jen alibismus. Jsme jen výsledkem toho jak myslíme a čemu věříme. Existují pouze dva stavy. Buď máte nad svým životem moc, čili jste zdravý nebo nemáte nad sebou moc. Češi to nazývají výstižně nemoc, jste nemocný. Autorka článku: Lubomíra Bartošová https://vesticalubomira.wixsite.com/oaza-pokoja Jedného dňa som sa zobudila a vnímala som svet inak ako pred tým. Niečo som videla a o pár dní na to sa to splnilo. Bol to šok. Badokonca som to brala ako trest. Ľudia si myslia, že vidieť budúcnosť je jednoduché a svet je gombička, ale opak je pravdou. Keď to začalo, mala som 15 rokov a mala som pocit, že sa topím. No a zistenie, že to nemôžem len tak ignorovať, či nemať, ma hnevalo. Brala som to tak, že nemám na výber. Tak kde je ta slobodná vôľa? Až neskôr som pochopila, že tá voľba je v tom ako s tým naložím. A tak som začala veštiť. )

Zdenka Blechová: Proč nemůže mít žena dítě, když po něm touží?

Zdenka Blechová: Proč nemůže mít žena dítě, když po něm touží?

Často se setkávám v poradně s ženami, které mají přesně určený plán pro partnerství. Už si představují, jak budou děti vypadat, jak bude vypadat jejich partnerství a jak budou šťastné. O to víc jsou nešťastné, protože se utápí v iluzích, a nechtějí přijmout realitu. Stále na něco čekají, že jim lásku přinese dítě, že jim odlehčí život partner, a tak jenom sní a sny se nestávají skutečností.  Naopak ženy, které berou život tak, jak přichází a netrápí se plány do budoucnosti, ale žijí teď a tady, mají vše, na co si vzpomenou, protože na ničem nelpí, je jim to jedno, zda to bude či nebude. Vesmír říká: "Ten, kdo bude mít plány v budoucnosti, budou se mu vzdalovat. Ten, kdo se naučí žít přítomností, bude žít blažený život." Bavila jsem se dnes s jednou známou, která moc po dětech netoužila. Už jí bylo 33 let a najednou otěhotněla. Řekla mi: „Rozhodla jsem se vysadit antikoncepci a řekla jsem partnerovi, hele zkusíme to a buď to půjde hned nebo za rok nebo nepůjde. Uvidíme. A ono to přišlo hned.” Ano, protože na tom nelpěla a neměla to v hlavě, ale nechala se vést Vesmírem a přijala to, co je pro ni nejlepší. A to mnoho žen neumí. Každá si myslí, že její plány jsou to nejlepší, co můžou v životě prožívat. Ale Vesmír jediný má pro nás ten nejlepší plán. Ten, kdo to chápe, se netrápí tím, že se mu nedaří naplnit své iluze, ale přijímá vše, co se děje s vděčností, a to více je odměněn z Vesmíru. Ten, kdo se pyšně staví Vesmíru, většinou stejně časem musí dojít k pokoře a přijmout vyšší síly. Vyšší síly ví, co je pro nás nejlepší a dávají nám to plnou měrou.  Většinou ženy, které touží po miminku, touží po své duši. Aby ji uměly nasytit a dopřát vše, po čem touží. Iluzorně si však myslí, když neumí naplnit svoji osobnost štěstím, že jim štěstí přinese dítě. Když pak přijde dítě, tyto ženy jsou nešťastné, že nic nemůžou dělat, protože se musí starat o dítě. Toužily se starat o sebe a vyměnily realitu za iluzi, a tam jsou nespokojené. Naopak ženy, které tvoří, nemají čas myslet na to, že jsou nešťastné, že nemají děti. Ony na to nemají čas myslet. A když přijde dítě, přiberou ho ke své tvořivosti a tvoří s ním. Už se umí starat o sebe, a tak se dokáží postarat i o dítě. Většinou žena, která touží po dítěti, touží po pozornosti a nakonec musí tuto pozornost věnovat dítěti, takže nenachází to, co vlastně hledala. Štastný ten, který to chápe. Nešťastný ten, který se utápí iluzí štěstí. Autorka článku: Zdeňka Blechová Zdroj: http://www.zdenkablechova.cz/ - terapeutka, lektorka, spisovatelka Přednáška: Zdenka Blechová - OSUD VE SVÝCH RUKÁCH )

Nikol Březinová: Jak podpořit správný vývoj plodu minerálními kameny?

Nikol Březinová: Jak podpořit správný vývoj plodu minerálními kameny?

Moji milí, vítám Vás u dalšího článku. Jak se máte v těchto velmi zvláštních dnech? Já doufám, že se Vám děje vše jen a jen dobré a pokud tomu tak není, tak za každými mraky svítí Slunce, tak nezoufejte a mějte stále naději. Dnes jsem se rozhodla, jelikož si to vyžaduje i moje profese, protože původně jsem porodní asistentka, se věnovat velmi choulostivému tématu. Kterým je správný vývoj plodu a jak ho podpořit minerálními kameny. Miluji minerální kameny a věřím, že mohou odvést velký kus práce. V jakékoli oblasti, protože to je náš skvost, který jsme od přírody dostali a se kterým se máme naučit pracovat a využívat jeho vlastnosti. Staré východní civilizace využívali převážně darů přírody, vždyť i u nás bylo velmi mnoho moudrých žen, které se nebály jít do přírody a sbírat zde bylinky…..nač se toho obávat, vždyť je to zázrak, který máme jen tak pod nosem. Na správný vývoj plodu je vynikající Červený korál. Červený korál, by měla nosit každá budoucí maminka, ať už na krku nebo na ruce ve formě náramku, protože červený korál je symbolem mateřství. Podporuje správný vývoj plodu a harmonizuje matku a plod v jedno, také podporuje lásku, kterou miminko vnímá a tím bude i lehčí jeho příchod na svět, protože bude podvědomě vědět, že je milováno. Tato láska a sounáležitost jim zůstane i po porodu, takže se ulehčí i sjednocení miminka s maminkou a naladění na stejnou notu v poporodním období. Což není lehký úkol, protože každé miminko je jiné. Červený korál je vynikající i po stránce léčebné, pomáhá při léčbě anémie, při tzv. chudokrevnosti, která se v těhotenství často projevuje, ale může se dostavit i po porodu. Dále je červený korál vynikající, pokud se jedná o ohrožené těhotenství. Takže všem budoucím maminkám nebo i ženám, které mají problém s plodností, nebo s nepravidelným menstruačním cyklem vřele doporučuji ČERVENÝ KORÁL. Je to alfa omega. Dalším úžasným kamenem, který je při těhotenství velmi vhodný, je Sluneční kámen. Tento kámen, jak již napovídá i název, je kamenem Slunce, díky kterému opadnou všechny obavy a strach. Kámen kromě toho, že je skvělým pomocníkem při udržení těhotenství a správném vývoji, je také pomocníkem i v životě. Pomáhá svému nositeli vidět ty světlé stránky jeho života. Pomáhá mu realizovat svá předsevzetí a objevovat v sobě kvality, které nevidí. Učí nositele pozitivně myslet, značně ovlivňuje psychiku, která je u žen zejména v období těhotenství jako na houpačce. Má velmi dobrý vliv na prokrvení končetin a na nízký krevní tlak. Kromě svých velmi užitečných vlastností je i nádherný na pohled, protože se třpytí, čímž je velmi fascinující. Jako další je velmi účinný i Jadeit. Tento krásný zelený kámen má širokospektré využití. Je vhodný pro správný vývoj plodu, ale i pro bolesti všeho typu, takže je vynikajícím pomocníkem i u porodu. Kromě těchto vlastností je také kamenem lásky. Vyskytuje se v mnoha barevných kombinacích, ale zelená je srdci neblíže. Jemné vibrace jadeitu uvádějí tělo do harmonického celku, pomáhá tišit nervový systém, ale zároveň posiluje i imunitní systém, který je zejména v těhotenství velmi důležitý. Je vynikající i při boji s neplodností, protože právě ženám pomáhá odstraňovat psychické blokády, které bývají velmi častou příčinou toho, že nemohou otěhotnět. Jadeit je velmi všestranný a jeden z mnoha úžasných kamenů. Takže budoucí maminky, které se připravujete na porod, nebo i Vy, ženy, muži, kteří máte problém s plodností…. Jadeit je velmi účinným pomocníkem na všech frontách. Všestranným kamenem je i Zoisit s rubínem. Tento nádherně zelený kámen, s vrostlicemi rubínu je vhodný pokud se jedná o těhotenství, plodnost a porod. Dále i celkově regeneruje oslabený organismus. Takže pro shrnutí Na plodnost, která v dnešní moderní době není na svém vrcholu, je vynikající Zoisit s rubínem, Karneol, zemský Červený jaspis, Měsíční kámen, Rodonit a Bílá perla. Při porodu Vám mé milé budoucí maminky, zajisté pomůže opět Zoisit s rubínem, Jadeit, Amazonit, Červený korál. A pro správný vývoj plodu je jedničkou Červený korál, Sluneční kámen, Jadeit a opět Zoisit s vrostlicemi rubínu. Doufám, že Vám můj dnešní článek přinesl nové informace, díky kterým se možná posunete zase o kousek dál. Přeji Vám, ať se Vám v těchto dnech daří a zažíváte samé krásné okamžiky. S láskou, Vaše Nicol. ♥♥ Autorka článku: Nikol Březinová - výrobce bižuterie se spirituálním rozměrem http://nb-jewelry.webnode.cz  ORGONITY S DRAHÝMI KAMENY A ŠUNGITEM - Kameny pro zdraví )

Petra Janoušková: Všechno bude fungovat, dokud…

Petra Janoušková: Všechno bude fungovat, dokud…

Dítě je bytost přirozená a emocionální. Čistá, nezkažená, nádherná. O tom se mnou, myslím, nikdo nebude polemizovat. Ale troufnu si tvrdit i víc. :) Dítě je tvor inteligentní, s vlastním pudem sebezáchovy, s přirozenými sklony zařadit se do skupiny a chová se tak, aby ho skupina přijala. Má vrozenou chuť vstřebávat život, učit se, zapojovat se do práce. Pořád se mnou souhlasíte? Tohle všechno samozřejmě platí, pokud má k tomu všechny podmínky. Pokud cítí bezpečí a lásku a necítí se ohrožován čímkoliv. Myšleno třeba nevhodné zacházení s ním. Pokud mu dáte příležitost se učit, dělat chyby beze strachu ze selhání, dáte mu důvěru, dáte mu hranice, všechno bude fungovat. Proč by to nemělo fungovat? Přidám však ještě jedno pokud…tedy pokud jej nenecháte utéct z reality. Život každého člověka, dokonce i Vašeho dítěte, je složen z velké řady překážek. Co překážka, to výzva. Nemůžete ho od nich ochránit. Každá překážka je nutná pro to, aby se člověk něco naučil, někam se posunul. V případě dítěte je nutné ho naopak podporovat v tom, aby se s překážkami úspěšně vypořádalo. Právě když má dítě pocit jistoty a bezpečí a nikdo ho nenutí se s překážkou vypořádat, rádo a s chutí to udělá, jakmile na to bude připravené. Je to život, je to jeho realita a ono se v ní učí žít. S překonáním každé překážky je o kousek šikovnější a dospělejší. Pokud mu však nabídneme “náhradní” realitu, která ho nenutí k překonání překážek, vezme ji za svou. Prostě uteče, je to pohodlnější. Tou náhradní realitou myslím realitu virtuální. Ať už je to počítač, tablet, telefon, cokoliv takového. Zavře se ve světě virtuální reality a zůstane v ní. Ta ho nenutí řešit žádné překážky, i když jsou minimální. Všechno vyřeší za něj. Nenutí ho vymýšlet si aktivitu, všechno vyřeší za něj. Pozorujte bedlivě své dítě, když se k těmto prostředkům dostane (a setrvá u nich delší dobu pochopitelně). Možná je vzteklejší, když ho chcete vytrhnout. Možná je apatičtější. Možná je roztržitější. V každém případě se však sázím, že se bude chovat naprosto jinak než bez přístupu k virtuální realitě. My, dnešní rodiče, jsme zažili ještě dětství s minimálním přístupem k těmto moderním technologiím. Víme, jak je fantastické běhat venku, lézt po stromech a spoustu jiných podobných, naprosto reálných činností. Přesto i velká část dospělých virtuální realitě propadla. Je pohodlnější i pro ně. Jenže každý z nás zná právě tu reálnou i tu virtuální realitu. A proto má dospělý na výběr. Hra s počítačem nebo hra s člověkem? Dnešní děti však vyrůstají obklopené moderními technologiemi. Virtuální realita se pro ně stává součástí té skutečné reality. A ta virtuální dítěti nikdy nedá to, co ta reálná. Když budete hrát pexeso s počítačem, tak se samozřejmě naučíte stejně (možná i lépe) zapamatovat obrázky. Ale ta druhá část, která je pro život podstatnější, tu Vám počítač nedá. Když totiž budete hrát to samé pexeso s živým člověkem, naučíte se i prohrávat proti někomu jinému. Naučíte se spolu komunikovat. Třeba se naučíte i číst protihráči v očích, kde že je správná kartička. A zcela určitě se spolu naučíte smát a tou malou hrou o kousek posunete váš vzájemný vztah. Vztahy a komunikace jsou to, na čem stojí život, o tom jsem přesvědčená. A o tenhle obrovský díl dítě přijde, když bude tu hru hrát s počítačem. A vůbec nevíme, jak se díky tomu bude dětský mozek vyvíjet. Co to udělá s celou další generací. Takže abych se dobrala toho, co jsem chtěla. Pokud Vám v článcích, ebookách a v seminářích píšu a povídám, že dětský pláč a vztek jde řešit, komunikace jde řešit, nemoci jdou řešit, všechno je to pravda. Stojím si za tím. Jen to prostě nepůjde, pokud u toho bude dítě držet v ruce mobil. Pak nemůžu dát ruku do ohně za to, že to bude fungovat. Nevím to. Ale tohle neví v současné době nikdo. Tu cestu jsme zkrátka ještě neušli. Petra Janoušková - autorka programu Štastné dítě, spokojený rodič Cesta ke spokojenému rodičovství vede podle mě tedy přesně na opačnou stranu. Až odložíme svojí bublinu. Až odložíme všechny gramodesky, které nám byly nahrány za celý život. Až zkusíme překonat své vlastní bolesti a strachy. Až přes tohle všechno otevřeme své srdce a začneme být se svými dětmi tady a teď a začneme se s nimi smát. Pak přijde pocit štěstí. Vždycky na tu krátkou chvíli zažijeme pocit absolutního štěstí. A tím, že to budeme dělat opakovaně, přidávat si tyhle šťastné chvíle, pak jsme na správné cestě ke spokojenému rodičovství. Článek je zakázáno kopírovat, server Příznaky transformace má exklusívní osobní souhlas autora se zveřejněním!!! // )

Monika Nisznanská: Miluju dělat děti šťastné

Monika Nisznanská: Miluju dělat děti šťastné

Naplňuje a baví mě dělat děti šťastné.  Mám pocit, že o nic moc víc ke svému pocitu štěstí nepotřebuju. A přitom to neznamená, že zapomínám na sebe. Opravdu. Může stačit tak málo k pocitu osobního štěstí? A může to být i vaše cesta ke štěstí? Může, koukejte. Je to celý balík všeho, co k tomu patří Dělám šťastné své dětské JÁ. Dělám teplo domova jemu, sobě i svému muži. Teplo domova v sobě přináším s sebou do svojí práce s dětmi. Probouzím vnitřní děti v dospělých na svých terapiích a kurzech a dávám jim své přijetí a lásku. Rozumím vnitřním dětem členů své blízké rodiny a tím pádem nesoudím jejich chování ať je jakékoliv a mám je ráda. Rozumím motivům chování cizích lidí i tomu, co se děje v dnešní společnosti. Vidím z toho cestu ven pro všechny, kdo chtějí. Je to obrovská svoboda a jen když to píšu, tak se mi ženou slzy do očí. Kolikrát jsem se sebe ptala, proč mě děti tak milují. A odpověď je vlastně úplně jednoduchá. Protože mé vnitřní dítě je přijaté a milované se vším, co je. Dál si může hrát, dál může objevovat. Může se vztekat, může plakat, může se na celé kolo smát. Když to dokážu dovolit svému dětskému já, tak jak bych to nemohla dovolit i jiným dětem? Podporuju ho v tom jít za vším, kam ho srdce volá. Vždycky u mě najde láskyplnou náruč, ať se chová, jak se chová. Jsme tu pro sebe. Nikdy jsem nikoho nemilovala tak, jako svoji malou Moničku. A až od té chvíle, kdy jsem ji objevila a začala přijímat se vším, co a kdo je, začala růst moje láska k sobě. Pláču dojetím a vděčností, když vám tahle slova píšu. Možná netušíte, co to vnitřní dítě je. Můžete to zjistit v mém e-booku ZDARMA. Je to opravdu hodně důležitá část vás, která potřebuje vaši pozornost a podporu. Je to tak prosté! Stačí jen tvořit domov pro sebe sama a pak ho budete chtít tvořit i pro všechny ostatní. Všichni potřebujeme jen přijetí a lásku, cítit, že se máme kam vrátit, vědět, že je tu někdo, kdo nám rozumí, kdo je tu pro nás, vědět, že můžeme dělat a cítit cokoliv a i tak nás bude mít rád. To vám nikdo jiný tak snadno nedá. Jste to vy sami, kdo to může sobě dát. Pojďte to dítě v sobě objevit a obejmout. Jednoduší cestu ke smíření a naplnění neznám. Ráda vám pomůžu vykročit na tu svoji a žít život, který vás bude naplňovat radostí, porozuměním, vděčností a láskou. Ač se to může zdát jakkoliv divné, to dítě v nás nás opravdu potřebuje a vy mu můžete dát všechno, co potřebuje, aby se mohlo stát svobodným a šťastným člověkem. Vím jak na to… S láskou a úctou k jedinečnosti každého z vás Vaše Monika Navazující články: Monika Nisznanská: Nová „pilulka“ na deprese Vendula Kociánová: Vyplakané děti a uplakaná partnerství aneb nenechávejte svá miminka plakat, zkazíte jim život! Eva Pitnerová: Strach v dětských postýlkách – maminko, já se bojím … Jitka Chrtková: Důležitost pečujícího doteku pro zdravý vývoj dítěte a rozvoj pozitivních vztahů mezi dětmi „Dnes vím, co je příčinou bolesti v mezilidských vztazích a jak ji účinně léčit. Vnímám jako své poslání učit lidi, jak léčit své dětské já a žít spokojenější a radostnější život.“ Už několik let pracuji i s dětmi. Právě na nich vidím, jak už v útlém věku začínáme být ve vleku nevědomých vzorců chování a bojíme se být sami sebou a to se mi daří měnit. Dnes jsem přesvědčená o tom, že uzdravení dětí v nás, výchova dětí ke svobodě a respekt jejich jedinečnosti, jsou cestou ke zdravým vztahům a tím i zdravé společnosti. http://monikanisznanska.cz )

Vymaňte se z rodinných vztahových vzorců

Vymaňte se z rodinných vztahových vzorců

Jakmile se člověk začne zajímat o širší rodinné souvislosti, nestačí žasnout, jak některé vzorce chování putují z jedné generace na druhou. V některých rodinách mají v každém pokolení minimálně jednoho alkoholika nebo jednu sebevraždu. Jindy zase v každé generaci najdete aspoň jednoho ze sourozenců, který se nikdy nevdá či neožení, a pak jsou také samozřejmě rodiny proslulé mimořádnou nadprodukcí významných a úspěšných lidí. Kromě toho ovšem také každá rodina přiděluje jednotlivým členům víceméně závazné role, které nebývá snadné překonat. Bývá tu rodinná oběť, nějaký ten hrdina (možná sestra, co vám tak leze na nervy tím, jak se jí daří, na co sáhne), zachránce, často také šašek a mnoho dalších rolí.  Další nešťastný vliv přichází, pokud někdo trpí těžkým osudem nebo předčasnou smrtí jiných členů rodiny. Velmi citlivé děti na sebe často z pomýlené lásky berou bolest ostatních. Je to, jako by říkaly: "Moje máma měla hrozné problémy se sexem, tak já s ní budu loajální a taky si sexu neužiju," nebo: "Jsem tady místo staršího bratra, který umřel jako dítě, proto na důkaz toho, že s ním cítím, nebudu žít naplno." Někteří lidé také zažívají obrovské pocity viny, dopracují-li se většího bohatství nebo štěstí než ostatní členové rodiny. A mnoho lidí se bohužel rozhodne zůstat v limitujících, ale bezpečných hranicích toho, co je v jejich rodině "normální".   Všechny tyto role, pnutí a "zděděné" rodinné vzorce chování se dají velmi účinně přirovnat ke kouzlu, které působí nepřekonatelně tak dlouho, dokud mu člověk věří. Je příšerné sledovat, jak hluboce se destruktivní typy chování přenášejí z generace na generaci, jak je každá další generace automaticky nevědomě opakuje. Naštěstí není tak obtížné kouzlo zlomit a z kruhu vystoupit. Člověk k tomu potřebuje jediné: Rozpoznat a uvědomit si "rodinné prokletí" a vědomě se rozhodnout vykročit za lepším životem. Opravdu je to takhle jednoduché.  Máte-li pocit, že vhodného partnera nemůžete nalézt právě kvůli rodinné pasti, prostudujte si síly a vzorce chování, které u vás v rodině působí. Promluvte si s co nejvíce příbuznými, hledejte lidi s osudem podobným svému vlastnímu. Neopakujete jen některý z rodinných vzorců? Neodpíráte si plnohodnotný život, protože jste na sebe vzali utrpení někoho, kdo byl nemocný, brzy umřel nebo ho rodina pro "špatné" chování zapudila? Byli jste vždy rodinný "problém", nebo třeba "zachránce", který svým sourozencům umožňuje hrát příjemnější role? Pokud vám něco z toho připadá blízké, stačí udělat jediné: Uvědomte si to a vědomě se rozhodněte zlomit prokletí a žít šťastněji. Rodinné pasti vás mohou držet jen tak dlouho, dokud jim to sami dovolíte. Rozhodněte se proto jinak, a hlavně se toho rozhodnutí za každou cenu držte. Život se vám nezmění přes noc a rodina se vás bude snažit přimět hrát vaši starou roli, o tom vás mohu ujistit. Odmítejte jemně, ale důsledně, a držte se své nové linie. Nic s tím nenadělají. Varování na závěr: Z rodinné pasti se můžete úspěšně vymanit jen tehdy, pokud při tom vůči nikomu neuzavřete své srdce a na nikoho se nenaštvete. Přivede-li vás průzkum rodiny jen k větší hořkosti, ničeho nedosáhnete. Nicméně každý problém, každá nesnáz a každé odmítnutí, které ustojíte s otevřeným srdcem, vás posílí a učiní vás moudřejšími a šťastnějšími, než byste byli, kdybyste těmi obtížemi nikdy neprošli. Žádná bolest nebude zbytečná. Zachováte-li si soucit, vstřícnost a pochopení, naleznete v jejím jádru vždy skrytou krásnou odměnu.- z knihy Vaše spřízněná duše, Tara Springett Zdroj: http://andelskydenik.blogspot.cz/ LÉČENÍ VNITŘNÍHO DÍTĚTE: Jak si zkrátit cestu k vnitřní spokojenosti Monika Nisznanská  )

Veronika Vojáčková: JAK ZVLÁDNU PORODNÍ BOLESTI?

Veronika Vojáčková: JAK ZVLÁDNU PORODNÍ BOLESTI?

Článek byl publikován v časopisu Těhule, 2/2015 Tato nevinná otázka pronásleduje každou z nás. Ať už se na těhotenství teprve chystáme, nebo už to své vytoužené rostoucí bříško máme. Když vám někdo bude chtít přiblížit, jak vlastně poznáte pravý porod, pravděpodobně řekne: "To poznáš, je to jako bolesti při menstruaci, jen horší a trvá několik hodin." Pro většinu z nás podobné rady nepřinášejí právě lákavou vyhlídku. Logicky dojdeme k závěru, že něco tak trýznivého rozhodně nemůžeme zvládnout. Zdá se, že nejlepším způsobem, jak se bolestem vyhnout, je císařský řez. Každým rokem jich přibývá i u nás. Ale ani ten se rozhodně bez bolesti neobejde a navíc zanechává na těle a často i psychice ženy trvalé následky. Pojďme se proto podívat porodním bolestem "na zoubek". Jak to s nimi vlastně je? Odkud se berou? Jak vznikají? Když pronikneme do tajů porodního procesu, zjistíme, že nemusí bolet vůbec. Stejně tak jako menstruace. Možná jste slyšely o ženách, které porod nebolel. A možná je považujete za šťastlivky, přírodní úkaz, výjimku… Ale bezbolestný porod rozhodně není záležitostí pro vyvolené. Je otázkou dobré přípravy, a to hlavně té psychické. Bolest kdekoliv na těle totiž vždy byla, je a bude projevem stresu, který prožíváme. A to je moc dobrá zpráva, protože se stresem se dá pracovat. Co se děje při porodu? Porod je automatickým, přirozeným procesem. Je to vylučovací proces jako kterýkoliv jiný, nemůžeme ho ovládnout vůlí. Stejně tak jako třeba trávení nebo dýchání. Naše tělo v příhodný okamžik prostě začne rodit. Ví, jak na to. Už po tisíciletí ví přesně, co má dělat. Nikdo mu nemusí v drtivé většině případů pomáhat, nikdo nemusí ženě radit. Ale stejně tak, jako s trávením nebo dýcháním, případně vylučováním, ho nemůžeme ani nijak popohnat, nemůžeme mu aktivně pomoci. To, co ale udělat můžeme a dnes velice často i děláme je, že díky velkému strachu a stresu, který prožíváme, svůj porod zpomalujeme, brzdíme. Dokonce ho umíme v kterémkoli okamžiku zastavit. Kdy? Vždy, když se necítíme dobře. Z běžného života to zná každá z nás, stres ze zkoušky, z vyšetření u zubaře nebo třeba z policejní kontroly v nás vyvolá tělesné reakce. Dělá se nám špatně od žaludku, potíme se, dokonce dostaneme průjem... a na nic z toho nemáme vliv, všechno se děje automaticky. Můžeme si stokrát říkat, že zkoušku zvládneme, můžeme se nutit do klidu, ale své tělo neoklameme. To samé se děje i při porodu. Lidské zrození je vysoce intimním procesem, při kterém se žena opravdu musí cítit dobře, bezpečně. Není v tom žádná velká věda. Celý porodní proces je prací dělohy, úžasného orgánu, který zabezpečí miminku vše potřebné pro to, aby z nicotné buňky dozrálo v plnohodnotného člověka se vším všudy. V okamžiku, kdy je miminko připravené, se začne stahovat tak, aby v místě, které nazýváme děložní hrdlo nebo děložní čípek vytvořila dostatečně velký otvor, kterým miminko následně vystrká ven. Žena tuto její činnost pociťuje tím, že se jí "stahuje" nebo "tvrdne" břicho. Když je děloha dostatečně otevřená, začne pracovat ve spolupráci s miminkem na tom, aby ho vystrkala do porodních cest. To není žádná velká vzdálenost, jen několik málo centimentrů. Proč porod bolí? Když se žena necítí dobře, stydí se, nebo je vystrašená, její tělo spustí stresovou reakci - ta nás už od pradávna připravuje na útěk nebo útok. Proto se krví i kyslíkem zásobí zejména ty části těla, které člověk potřebuje k tomu, aby se z nepříjemné situace dostal. Děloha je však v tomto případě nepotřebná, a tak se odkrví. A tehdy začnou stahy bolet. I celé tělo je stažené a porodní cesty, které jsou v běžné situaci (třeba teď, při čtení těchto řádek) krásně měkké a uvolněné, se stanou ztuhlými. Když už se tedy miminku podaří vycpat se z dělohy ven, jeho cesta porodními cestami je zrovna tak složitá a strastiplná. Musí se tlačit přes ztuhlé svaly a tím opět způsobuje bolest. Při porodu se často dostáváme do začarovaného kruhu. Bolest nemá nikdo rád, dostává nás jen do většího stresu. A když jsme napjaté, vnímáme kontrakce jako víc a víc bolestivé. Co můžete dělat vy? Nejlepší bude, když zůstanete v klidu. Dobrá příprava se vám v každém případě stonásobně vyplatí. Nejvíce se totiž bojíme toho, co neznáme. Porod je v životě dnešních žen výjimečnou událostí. Zkušeností, která se opakuje jednou, dvakrát za život. S rozením a péčí o miminka máme jen minimální zkušenost. Dříve se rodilo hodně dětí a tím, že rodiny žily více pospolu, věděly holčičky už od mala, co mateřství obnáší a neviděly v tom žádnou velkou vědu. Dnes máme informace hlavně z médií a od lékařů. Porod je líčen jako nebezpečná událost, která se musí léčit a my ženy se tak ocitáme na velmi tenkém ledě. Všichni nás jen straší a varují a tak se často nedokážeme uklidnit a nechat své tělo udělat to, co umí. Vlastně mu ani nedáme šanci. Nedávno jsem si vzpomněla na svoje první těhotenství. Chtěla jsem porodit přirozeně a vůbec jsem si nevěřila, že to zvládnu. Připadalo mi troufalé, myslet si, že dokážu porodit své dítě. Dnes mi to připadá legrační. My ženy jsme odevzdaly své výsostně ženské záležitosti do rukou lékařů a odborníků a přestaly si věřit. Ale jediným odborníkem na svůj porod je každá z nás.  V těhotenství aktivní při porodu pasivní Nebojte se být v těhotenství aktivní a při porodu "nedělat nic". Zjišťujte si informace, buďte zvědavá, na všechno se ptejte, osahejte si pro vás neznámou situaci tak, jak jen to půjde. Ideální je dostat se do stavu, že v okamžiku, kdy začne váš porod a vy pocítíte první stahy vaší úžasné dělohy, budete klidná, radostná a uvolněná. Protože budete přesně vědět, co vás čeká, kam pojedete, kdo tam bude a co se bude dít. A při porodu samotném dělejte to, co vám bude příjemné a milé. Nebojte se říct si o cokoliv, co vám udělá dobře, případně odmítnout všechno nebo všechny, co vám dobře neudělají. Buďte pro tuto chvíli královnou, bohyní, darujete život novému člověku, jste pro tuto jedinečnou chvíli nejdůležitější. Vaše miminko potřebuje klidnou a uvolněnou mámu, která se na něho těší. Tak, aby s důvěrou mohlo "vyplout" ven. A bolest? Nesoustřeďte se na ni, neočekávejte ji, ale ani si jí nezakazujte. A když přece jen přijde, zkuste vnímat, co se děje. Co vám vadí, co je vám nepříjemné? Co řešíte? Co na dané situaci můžete změnit? Bolest může zase klidně odejít, stačí se jen vrátit ke svému klidu a důvěře. A nechat tělo dělat to, co doopravdy umí - porodit miminko. Autorka: Veronika Vojáčková - dula, autorka programu Uvolněný porod a lektorka ve věcech mateřství a porod Zdroj: web Uvolněný porod // )

Jitka Chrtková: Jak pomoci dětem zmírnit stres a podpořit je, aby se lépe učily

Jitka Chrtková: Jak pomoci dětem zmírnit stres a podpořit je, aby se lépe učily

Massage in Schools Programme (MISP) je mezinárodní program, který pomáhá ve více než 38 zemích světa zlepšovat kvalitu života dětí ve školách a školkách. Je založen na základní lidské potřebě – pečujícím doteku. Dítě masíruje jiné dítě pod dohledem dospělé osoby, a tak se učí empatii a respektu. Děti jsou ve svém běžném oblečení, dospělý se dítěte nedotýká, nejde-li o vlastního rodiče nebo prarodiče. Program je určený pro děti ve věku od 4 do 12 let. Mezinárodní MISP Trenérka Jitka Chrtková bude hovořit v průběhu rozhovoru, proč je pečující dotek tak důležitý a jak můžete svému dítěti pomoci, aby ho/ji učení bavilo a snížil se stres z učení. Neurovědy a mnoho výzkumů prokázalo, že pečující dotek pomáhá dětskému mozku ve vývoji do jeho plného potenciálu, a jeho dostatek či nedostatek ovlivňuje chování jak v dětství, tak i v pozdějším životě.Děti se učí skrze své tělo, svým tělem a dokonce díky svému tělu. V dnešní době má však mnoho dětí problémy s pochopením nové výukové látky a děti zažívají stres, neboť ve výuce bývají ne vždy optimálně nastaveny cíle a didaktika.Zároveň jsou ve školství stále používány různé restriktivní metody, které jsou užitečné málokomu. Všechny děti jsou jedinečné a reagují na stresující události různě. Nicméně na všechny děti má stres negativní biologický vliv na jejich tělo. Jednou z možností, jak zkvalitnit život dětí ve školách, je, aby pedagogové zařadili do svých výukových metod více doteku a pohybu …. děti tak dokáží přirozeně vstřebávat informace a učit se mnohem efektivněji. Mají z učení větší potěšení a děti cítí, že je respektována jejich pravá přirozenost. Pokud je pečující dotek včleněn do výuky (např. prostřednictvím jednoduché masážní sestavy programu MISP – děti ji milují 😊 ), stává se dlouhodobě osvědčeným nástrojem k prevenci takových jevů jako je šikana a agresivita. Děti si pomáhají navzájem, dokáží spolupracovat jinak, než jak jsou zvyklé a celkově se mění pozitivně klima ve třídě a škole. Prostřednictvím pečujícího doteku můžete udělat mnoho, abyste pomohli zmírnit zbytečné strádání dětí a motivovali je hravou formou k dalšímu učení. Jitka Chrtková Vám poradí, co pro to můžete udělat jako milující rodič, pedagog nebo jako student jejího kurzu - budoucí MISP Instruktor, který získá mezinárodní certifikát a bude poté učit program  MISP děti ve školách, školkách a v rodinách.Kontakt:Jitka Chrtková – mezinárodní MISP TrenérkaEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak03ea2f66e914371b89197cdb4b5840cc').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy03ea2f66e914371b89197cdb4b5840cc = 'jchrtkova' + '@'; addy03ea2f66e914371b89197cdb4b5840cc = addy03ea2f66e914371b89197cdb4b5840cc + 'email' + '.' + 'cz'; var addy_text03ea2f66e914371b89197cdb4b5840cc = 'jchrtkova' + '@' + 'email' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak03ea2f66e914371b89197cdb4b5840cc').innerHTML += ''+addy_text03ea2f66e914371b89197cdb4b5840cc+''; SLEDUJTE 7.9.2017 OD 21 HODIN ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ S JITKOU: ROZHOVORY S JITKOU O METODĚ MISP: )

Jitka Chrtková: Důležitost pečujícího doteku pro zdravý vývoj dítěte a rozvoj pozitivních vztahů mezi dětmi

Jitka Chrtková: Důležitost pečujícího doteku pro zdravý vývoj dítěte a rozvoj pozitivních vztahů mezi dětmi

Dotek je základní lidskou potřebou. Lidská bytost – malé dítě – nemůže bez pečujícího doteku přežít. Jakkoli se toto tvrzení zdá být silné, je pravdou, že důsledky jeho nedostatku si s sebou nese mnoho dětí a dospělých.Příkladem, jak zničující může nedostatek pečujícího doteku být, jsou sirotčince a dětské domovy – mnoho lidí bylo svědky, kterak děti v nich touží po laskavém objetí. Dotek je prvním smyslem, který vnímáme již v děloze. Dle výzkumů dítě reaguje na dotek již v sedmém týdnu těhotenství. Dotek je naší základní zkušeností, je potřeba pro zdravý vývoj dětí – fyzický, emocionální a sociální. Miminka, stejně jako děti, objevují svět kolem sebe pomocí doteku a díky dotekům se učí nalézat své osobní hranice. Když pozorujeme děti v každodenním životě, je vidět, že děti zapojují dotek a pohyb přirozeně do většiny svých aktivit. Setkávají se se světem a učí se skrze své tělo a pomocí svého těla, končetin a smyslů. Díky dotekům se tak k dítěti dostává „obraz“ o tom, kdo je a „mapa“, kde je. Hmat je důležitým smyslem pro poznávání světa. Stačí si jen uvědomit, jak moc se snažíme dotknout všeho, co vidíme. Jsme-li na výstavě, kde na nás útočí velkými písmeny nápis „NEDOTÝKAT SE“, bytostně toužíme se vystavené věci dotknout. :-) Jako lidské bytosti často diskutujeme ve spojitosti s popisem světa kolem nás o tvarech, strukturách, formách, tvrdosti, měkkosti, teple, chladu, atd. Pokud se děti naučí rozvíjet svůj hmat, daleko lépe rozumí lidem a získají silnější pozitivní pouto s lidmi a se světem, ve kterém žijí.Ashley Montagu – významný filosof – ve své knize Doteky (Touching) uvádí, že společnosti, které mají dostatek doteku jako součást jejich kulturních zvyků, jsou daleko méně agresivní. Jinými slovy, dotek hraje důležitou roli při podpoře utváření pozitivních vztahů mezi dětmi. Bez ohledu na to, odkud, z jaké země, kultury či sociálních poměrů lidé pocházejí, máme my všichni stejné základní potřeby – dotek je jednou z nich. Pokud je pečující dotek včleněn do výukového systému, může se stát důležitým krokem k řešení aktuálních sociálních problémů a krize, které čelí vzdělávací systém.Ve školách je mezi dětmi mnoho agresivity, násilí a šikany. 47% škol v České republice muselo během posledních třech let řešit problém se šikanou (zdroj: Česká školní inspekce, září 2016). Tento negativní trend bohužel narůstá. Zmůže něco jednotlivec? Můžeme s tím vůbec něco udělat? Jak na to? Kde začít? Každá cesta začíná prvním krokem a část vývoje společnosti závisí na ochotě jednotlivců vystoupit z řady se svými nápady. Možnost prvního takového malého „dotekového“ kroku, který má svůj základ v lidské přirozenosti, je Massage in Schools Programme (MISP). Program „Masáže ve školách“, jak zní překlad názvu tohoto programu do češtiny, přináší pečující dotek do života dětí bezpečnou a hravou formou. Byl založen paní Sylvií Hétu z Kanady a paní Miou Elmsäter ze Švédska. Pomáhá dětem již ve více než 38 zemích světa a nyní také v ČR. Massage in Schools Programme je určený pro děti ve věku 4-12 let, má i variantu mini-MISP pro děti od 2 let. Děti se masírují navzájem pod dohledem dospělé osoby v oblasti hlavy, krku, ramen, paží a zad a učí se tak vzájemně respektu a empatii. Děti jsou oblečené ve svém běžném oblečení, jak přijdou do školy nebo školky. Důležitou zásadou programu MISP je, že dospělý se dětí nedotýká. Mezinárodně certifikovaný MISP instruktor dochází do škol, školek a jiných zařízení pro děti, kde děti postupně učí jednoduchou masážní sestavu - masážní tahy demonstruje ve vzduchu, na sobě nebo jiné dospělé osobě. Každé dítě má právo si před zahájením masáží zvolit, zda chce masáž přijmout nebo ne – dítě se vždy druhého dítěte předem zeptá, zda jej může namasírovat a na závěr masáží si děti poděkují. Názor dítěte je vždy respektován a dítě má tak možnost zažít si, že je individuálně vnímáno a respektováno. Dítě je do programu zařazeno na základě písemného souhlasu rodičů. Díky tomu, že je dětem umožněno se vzájemně masírovat, pomáhá jim program MISP, aby se v hloubi duše cítily v bezpečí. Když je dítě ve stresu, nedokáže se soustředit, ale když se cítí bezpečně, může se učit snadněji. Děti se díky masáži stávají klidnější, soustředí se delší dobu a celkově se zklidňují. Méně bojují a ve třídách se snižuje hladina hluku. Mezi další benefity pro děti, učitele a školu patří:Rozvoj respektu vůči vrstevníkům a vybavení ve tříděKlidnější klima ve tříděDlouhodobě osvědčený nástroj prevence proti šikaněKreativní, bezpečné a zábavné výukové prostředíInovativní způsob podání školního vzdělávacího programu skrze pečující dotekKvalitnější úroveň výuky během vyučovacího dneDěti s tendencí k vyčleňování se z kolektivu se do něj snadněji začleňují, vč. dětí s poruchami autistického spektra, ADHD, ….…. a mnoho dalšíchKdyž se děti masážní sestavu naučí, trvá její provedení cca 15minut. Zkušenosti ukázaly, že praktikování masáží MISP jako první činnosti v běžném školním dni je ten nejlepší start pro uvolnění dětí a delší udržení jejich pozornosti. Děti se do školy těší – přichází do ní s vědomím, že je čeká příjemná masáž. Děti přináší pečující dotek přirozeně domů, kde masírují své sourozence, rodiče a prarodiče. Rodiče mohou s dětmi praktikovat masážní sestavu před psaním domácích úkolů nebo před spaním (masáž dítě-rodič/prarodič je jediná výjimka, kdy se dítěte může dospělý dotýkat). Program MISP může ve školách, školkách a dalších zařízeních pro děti aplikovat pouze mezinárodně certifikovaný MISP instruktor. Jak se stát mezinárodně certifikovaným MISP instruktorem? Ve dnech 18.-19. února 2017 se bude v Praze konat kurz pro nové MISP instruktory. MISP trenérkou, která bude kurz vyučovat, je Jitka Chrtková, která má s výukou programu MISP bohaté zkušenosti jak v ČR tak i zahraničí, např. v Indii děti ze slumu. Program MISP je její životní vášní a posláním. Jitka Chrtková je členkou asociace MISA ČR a MISA International Board. Má mnoho zkušeností také s přípravou a realizací systémových projektů v oblasti vzdělávání a dětských skupin. Kurz pořádaný Jitkou Chrtkovou ve dnech 18.-19. února 2017 bude unikátní – jako významný host se jej mimořádně po celou dobu konání zúčastní paní Mia Elmsäter, jedna ze dvou zakladatelek tohoto celosvětového programu. Chcete-li získat více informací o programu MISP, objednat si výuku masáží dětí dětem ve Vaší škole, školce (i mimo Prahu) nebo se stát novým MISP instruktorem, pište na email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloakffa8e21a371150f665fe0a19cd155eeb').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addyffa8e21a371150f665fe0a19cd155eeb = 'jchrtkova' + '@'; addyffa8e21a371150f665fe0a19cd155eeb = addyffa8e21a371150f665fe0a19cd155eeb + 'email' + '.' + 'cz'; var addy_textffa8e21a371150f665fe0a19cd155eeb = 'jchrtkova' + '@' + 'email' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloakffa8e21a371150f665fe0a19cd155eeb').innerHTML += ''+addy_textffa8e21a371150f665fe0a19cd155eeb+''; Odkaz na kurz na Facebooku, kde naleznete bližší informace:https://www.facebook.com/events/748872801944827/ )

Reklama na spokojené rodičovství aneb velké reklamní oblbování

Reklama na spokojené rodičovství aneb velké reklamní oblbování

Petra Janoušková: Reklama na spokojené rodičovství Vánoce se blíží a začínají se na nás valit reklamy na různé výrobky. Pro výrobky zaměřené na děti je toto období terno. Kdo by svým dětem nechtěl dopřát to nejlepší? Já, jako typická cílová skupina (maminka s malými dětmi), jsem také často terčem těchto reklam. Zachytila jsem jich pár, které hovoří o spokojeném rodičovství. A protože je to myšlenka, kterou se snažím šířit i já, s radostí jsem propagované stránky otevřela a čekala, co se dozvím. A se smutkem jsem je zase zavřela. Zjistila jsem totiž, že spokojené rodičovství si autoři oněch reklam představují úplně jinak než já. V zájmu zachování svého duševního zdraví si budu myslet, že si to představují jen autoři reklam, nikoliv rodiče. Ale nedalo mi to, abych o tom nepouvažovala. Trh nás masíruje a tvrdí nám, že spokojené rodičovství znamená nakoupit co nejvíc věcí. Média a reklama jsou mocné spojení a je těžké prohlédnout jejich past. Vězí v ní totiž skoro všichni. A tak nás nenápadně učí, že spokojené rodičovství znamená koupit dítěti hračku. Zabavit dítě něčím (věcí), abychom měli klid. Ať už se jedná o chrastítka nebo samohrací ptákoviny pro malinké děti až po tablety a telefony pro větší. Zkrátka cílem tohohle “spokojeného rodičovství” je zbavit se dítěte, abychom my měli klid a čas si hrát se svými hračkami, telefony, tablety. Pokud na tohle přistoupíme, zjistíme, že se vlastně v jednom bytě izolujeme. Izolujeme se od sebe navzájem i od svých dětí. Pokud se na takovou situaci/rodinu dokážete podívat zvenku, co uvidíte? Několik spolu-bydlících lidí, kteří žijí každý zavřený ve svém světě, ve svojí bublině se svými hračkami a prakticky spolu nemluví. Připadají Vám takoví lidé šťastní? Kupují další a další věci, podléhají další a další reklamě, a čekají, kdy konečně přijde to štěstí.  Já tvrdím, že je to naopak. Kdy jste nejšťastnější? Klíčem ke štěstí a spokojenému životu jsou totiž vztahy. Žádné věci je nemohou nahradit. Já jsem nejšťastnější, když mám své blízké okolo sebe a když spolu dobře vycházíme. Když společně zpíváme a hrajeme si, když se společně smějeme. Klidně při nějaké práci, ale zkrátka když jsme spolu. Nepotřebujeme k tomu vůbec nic, žádné věci. Nebo jen minimum. Nejlepší chvíle v životě, na které si vzpomenu, byly vždy spojeny s lidmi nebo jen třeba s jedním člověkem. S maminkou, s tátou, se sourozenci, s kamarádkou, ale vždy s někým. Nikdy, opravdu nikdy se mi nestalo, že bych si řekla, že tohle s mým počítačem byl nejlepší zážitek mého života. Síla lidí je v jejich spojení. I nejlepší pracovní myšlenky vznikají v týmu. A moje rodina, to je ten nejlepší a nejdůležitější tým, který v životě mám. Můj nejvyšší zájem je, aby tenhle tým dobře šlapal a aby nám spolu bylo hezky. Abychom spolu dokázali příjemně žít a nebojovali spolu. Petra Janoušková - autorka programu Štastné dítě, spokojený rodič Cesta ke spokojenému rodičovství vede podle mě tedy přesně na opačnou stranu. Až odložíme svojí bublinu. Až odložíme všechny gramodesky, které nám byly nahrány za celý život. Až zkusíme překonat své vlastní bolesti a strachy. Až přes tohle všechno otevřeme své srdce a začneme být se svými dětmi tady a teď a začneme se s nimi smát. Pak přijde pocit štěstí. Vždycky na tu krátkou chvíli zažijeme pocit absolutního štěstí. A tím, že to budeme dělat opakovaně, přidávat si tyhle šťastné chvíle, pak jsme na správné cestě ke spokojenému rodičovství. Článek je zakázáno kopírovat, server Příznaky transformace má exklusívní osobní souhlas autora se zveřejněním!!! // )

Eva Pitnerová: Upalte tu ďáblici! Na oheň s ní s čarodějnicí.

Mladá dívka pozoruje rozběsněný dav Její hrdlo je sevřené strachem, který v ní vyvolalo nesmyslné rozhodnutí inkviziční komise. Je vinna. Odsouzená ke smrti na hranici. Jednou si spálila ruku a ještě nyní si pamatuje, jak moc ji to zranění bolí. Nyní má vystoupat nahoru a nechat se přivázat ke kůlu a pohltit plameny, které budou šlehat vysoko, až za nimi nebude pomalu vidět. Nechápala, jak někdo může být tak zaslepený mocí a strachem, že nevinnou dívku – ji, pošle na smrt. Nic přeci neudělala. Ano, sbírala jsem byliny, sušila a vyráběla tinktury, které si u mě za kus chleba nebo pár drobných kupovali ti, kteří mi nyní hrozí a křičí na mě. Léčila jsem jejich neduhy. Matička Země ke mně promlouvala skrze její květenu. Měsíc mi našeptával, kdy a jako bylinku utrhnout. Byla spojená s přírodou a jejími cykly. Když byla noc a padala rosa, cítila jsem volání vody, lesa, louky, a tak jak mě stvořila matka Země a otec Bůh – nahá, jsem běhala po lese.Cítila jsem spojení s větrem, zemí, vodou a ohněm. Od prabáby jsem se učila k nim promlouvat. Ukázala mi, kam a jak chodit na byliny a jak k nim promlouvat, než je utrhnu, aby svou léčivou moc neztratily. Vše bylo tak blízké mé duši, vše bylo tak jasné a přirozené. V přírodě, v matčině náručí jsem vždy cítila spojení a napojení. Byla tak laskavá, tak vroucí a milující. Zvěř, děti a dospělí se nechali ode mě ošetřit. Byli mi vděční a já jim vždy říkala, že poděkovat musí loukám, lesům, řekám, že to oni ke mně promlouvají a skrze mě léčí. Vidím oči jedné ženy, která svého muže drží pevnou rukou, a její srdce lásku nikdy nepoznalo. Je krutá. Chtěla po mě byliny, aby měla klidný spánek. Chtěla jsem jí pomoci a řekla jí, že dokud bude zlá a krutá, nikdy klidný spánek nepřijde a že její muž jinou náruč vyhledá. Měla jsem mlčet. V té chvíli jsem byla čarodějnice, která na oheň patří. Nevěřila jsem, že to vše zajde až sem. Všichni ve mně vidí čarodějnici, která si nezaslouží žít. Spředla pavučinu nenávistných lží a zasela strach do srdcí, která mě dříve měla ráda. Strach jim zaslepil oči a ovládl jejich myšlenky. Dnes vím, že zemřu. Zemřu, protože jedno kruté srdce neuneslo pravdu, která byla řečená z lásky. Loučím se s Tebou, větře, který jsi mi vždy ochladil mé tváře v parném dni. Loučím se s Tebou, vodo, která jsi uhasila vždy mou žízeň a nic jsi za to neočekávala. Loučím se s tebou, země, která jsi mě krmila svými plody a nechala mě na sobě odpočívat, když jsem byla znavená. Loučím se s Tebou, ohni, který nyní vezmeš můj život. Byl jsi mi přítelem, zahříval jsi mě a uvařil má jídla. Děkuji vám, přátelé, za život, který jsem s vámi prožila. A vám, vám, kteří na mě ukazujete a křičíte, ať chcípnu, vám snad jednou odpustím. Neboť to nejste vy, ale strach, který vám zatemnil oči a uzavřel srdce. Opět se potkáme, jindy a jinde, ale naše společná cesta zde nekončí. – vzpomínka na jedn z mých minulých životů V sobotu 30. 4. je Valpuržina noc Má být oslavou jara, vášně, lásky, ale také připomínkou pálení čarodějnic. Věřilo se, že se v tento významný den slétají na své Sabaty a nahé budou tančit s ďáblem. V tento den se zapalovaly ohně jako ochrana před démony a zmíněnými čarodějnicemi, a kdo čarodějnici viděl, měl ji do ohně vhodit. Byl to pohanský svátek a pohanské rituály. Až později se pálení čarodějnic spojilo s inkvizicí. V roce 2013 jsem se zúčastnila Beltainu, který je prodchnutý rituály a oslavou života. Od té chvíle už nemohu slavit pálení čarodějnic, protože se mi spojuje s utrpením žen, které díky inkvizici přišly o život. Oslava Beltainu v Anglii Dnes při probouzení mi připlula myšlenka, že je čas uctít sestry, které právě v době inkvizice přišly o život. Přišla mi i modlitba, která může být pronesena a vyslána k našim sestrám. Zaslouží si naše ztišení a láskyplnou myšlenku, prosbu za odpuštění a popřání jim klidné pouti. V každé z nás žije kus čarodějky, léčitelky, vědmy a právě i ten otisk, který zažehly naše předchůdkyně, si zaslouží modlitbu. Můžete to pojmout jako malý rituál, který bude očistný i pro vás, pokud cítíte, že ve vás téma inkvizice vyvolává nepříjemné pocity Budete potřebovat: Bílou svíci, papír a něco na psaní, misku, ve které papír necháte dohořet. Zapálíte bílou svíci, která je symbolem duchovní čistoty. Zklidněte svou mysl a napojte se na své duchovní srdce. Vaše srdce je propojeno s vaší duší, a ta si pamatuje prožitou bolest z minulosti. Vezměte do ruky pero a vypište se z ní. Vdechněte do slov i nepříjemné emoce, které tíží vaši duši. Emoce, které jsou ve vás uložené, nechte proudit ven. Dejte jim přesně takový průchod, jaký potřebujete. Dovolte si prožívat vše, jak to cítíte. Chcete plakat, plačte. Potřebujete uvolnit vztek? Pak to udělejte. Dovolte si vypustit veškerou bolest a emoce, které v sobě mnoho životů nosíte. Popsaný nebo počmáraný papír můžete spálit. Pak můžete pronést větu: PŘIJÍMÁM ZPĚT SVÉ SCHOPNOSTI A DARY. To udělejte jen tehdy, pokud vás to neděsí. Jste-li zatím ve fázi, kdy se bojíte přijmout své pocity, nevadí. Vše má svůj čas a své místo. Dopřejte si potom odpočinek a regeneraci. Vaše duše si pamatuje utrpení, které prožívala Vaše pocity, odpor, zloba, strach mohou pramenit z toho, že jste prožily inkvizici v minulém životě. Dnes možná cítíte nepochopitelný odpor k Církevním institucím. Kdo ve jménu Boha vraždí, nikdy božství nepochopil. V době inkvizice umírali nevinní lidé a zároveň se ukazovala povaha těch, kteří je na hranici dohnali. Temnota si našla prostředníky, aby skrze ně zakryla světlo. Můj osobní názor je ten, že ženy, které byly obětovány, by měly být uctěny. Samozřejmě se najdou mezi nimi i ženy, které opravdu páchaly černou magii, ale o těch nepíšu. Píšu o ženách, které na mučidlech a hraniciskončily jen proto, že se to církvi a lidem hodilo. Krásně o tom zpívá kapela ASONANCE v písni Čarodejnice z Amesbury.  Uctěte své sestry  V den Valpuržiny noci vyjádřete úctu svým mrtvým sestrám. Rozlučte se s nimi v úctě a s láskou. Vytvořte jim oltář a věnujte jim své myšlenky. To, co vyšlete do minulosti, nasytí i přítomnost a budoucnost. Moje milé, mám pro vás ještě jeden vzkaz. Nezapomínejte na to, že nenávist plodí jen nenávist. Lásku si zaslouží nejen naše sestry, ale i ti, kteří je obětovali. Vše je jen cyklus zrození a rolí, které si různě předáváme. Dnes jsi násilník, zítra oběť. Dnes jsi čarodějkou a zítra inkvizitorem. Vymanit se z kruhu bolesti a utrpení můžeme  láskou a odpuštěním. NAVAZUJÍCÍ ČLÁNKY: Eva Pitnerová: Strach v dětských postýlkách – maminko, já se bojím … Eva Pitnerová: Z žáby prince neuděláš! Bohužel… Eva Pitnerová: Přetížené kolektivní vědomí aneb kam kráčíme   AUTORKA ČLÁNKU: EVA PITNEROVÁ   Jsem VĚDMA, která předává LÉČIVÁ POSELSTVÍ pro ženskou duši. Důvěřuji své INTUICI a OBRAZŮM, které vidím svým vnitřním zrakem http://evapitnerova.cz "Intuice mě naučila mnoho věcí a jedna z nich je, že život je dar."   )

Nejnovější články na našem portálu

Původ a oslavy svátku Imbolc/Hromnice 31.1.-2.2.
leden 28, 2023 5727
Vedle Samhainu (spojeného s příchodem zimy) a Beltainu (začátek jara) slavili staří Keltové i...
Číst článek...
Astrální cestování – Výpravy za hranice reality
leden 27, 2023 156
„…Jde o stav, kdy se zcela reálně ocitnete mimo své vlastní tělo, a to při plném vědomí, kdy jste...
Číst článek...
Hanna Lapacho - Slunce ve Vodnáři - Přepojování je proudění a pohyb
leden 23, 2023 450
20.1. 2023 v 9:30 vstupuje Slunce do znamení Vodnáře, který nás učí vnímat energie, kterými jsme...
Číst článek...
Helen Stanku: Jak se odmilovat? Můžete na to jít klasicky a dát si čas, anebo to urychlit s pomocí magie
leden 20, 2023 440
Zlomené srdce máme, když nás někdo opustí a přestane milovat, ale možná i tehdy, když nám končí...
Číst článek...
Novoluní ve Vodnáři 21.1.2023 v 21:53 h a Duchovní portály z Plejád a Arcturusu.
leden 16, 2023 2406
Dne 21.1.2023 v 21.53 h nastane první letošní novoluní na 1.stupni vzdušného znamení Vodnáře. Jeho...
Číst článek...
Proč je pro staré duše tak těžké nalézt skutečnou lásku
leden 15, 2023 1829
Naše duše si musí urazit dlouhou cestu k osvícení. Procházejí si několikerými světlými i temnými...
Číst článek...
Veronika Barkoci: AKNÉ - PSYCHOSOMATICKÉ A EMOČNÍ PŘÍČINY
leden 14, 2023 666
EMOCE Můžete být bolestně plaší a nejistí si tím, kde ve světě stojíte. Dosáhli jste bodu, kdy...
Číst článek...
VERONIKA BARKOCI: úzkost - psychosomatické a emoční příčiny z pohledu metafyzické anatomie
leden 10, 2023 952
Úzkost je nepříjemný pocit související s obavami o budoucnost. Je jiný než strach, který je...
Číst článek...
Jitka Valentová: ČERNÁ LUNA vstupuje do znamení LVA 8.1.2023
leden 03, 2023 2401
Dne 7.1.2023 v 00:07 h nastane první letošní úplněk ve znamení Raka. Říká se mu také vlčí, protože...
Číst článek...
PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč

Tajemné dějiny a UFO na Zemi

Nejčtenější články na našem portálu osobního rozvoje

Význam čísel na hodinách, které se opakují
16 květen 2020 1669798
Věřím, že každý se někdy zarazil nad časem (čísla na hodinách, to ale není čas…), který na sebe...
Celý článek...
Co se stalo s pšenicí, že po ní všichni tloustneme?!
4 listopad 2019 511230
Taky jste si všimli, že stále více lidí hlásí různé formy intolerance nebo alergie na pšenici,...
Celý článek...
numerologická vibrace jména
16 leden 2016 441112
Naše jméno nás representuje na veřejnosti a je do jisté míry i naší vizitkou. Každé jednotlivé...
Celý článek...
Smrt přichází ze střev - vyčistěte je od plísní!
30 září 2020 350792
V České republice je to bohužel často pravda, jelikož patříme na první místa v evropském žebříčku...
Celý článek...
Vaše osudové číslo předurčuje Vaší životní cestu
1 prosinec 2020 281961
Nauka o číslech nebo-li numerologie je prastará opravdu zajímavá věda. Možná právě proto byla po...
Celý článek...
51 symptomů spirituálního probuzení
2 prosinec 2019 271955
1. Změna spánkových vzorců: nervozita, horká chodidla, přerušovaný spánek Pocit únavy po probuzení...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Ženy uštvané zaživa
27 říjen 2018 268440
Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká...
Celý článek...
Jitka Bičíková: ATOPICKÝ EKZÉM a jeho duchovní příčina
17 červenec 2020 247533
Proč tato nemoc rapidně mezi lidmi narůstá? Proč tomu tak je skrz naší duši?? DUCHOVNÍ PŘIČÍNA:...
Celý článek...
DUCHOVNÍ PŘÍČINA OBEZITY a celulitidy v naší mysli
12 prosinec 2020 238308
Obezita znamená z mluvy naší duše nejen POTŘEBU OCHRANY, OBAL STRACHU, ale také ÚTĚK PŘED -...
Celý článek...
Jak zjistit z numerologie kým jsme byli a jak jsme zemřeli v minulém životě?
3 srpen 2019 232429
Zajímá vás, zda jste byli v minulém životě mužem či ženou nebo příčina smrti, co nás čeká po...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Krevní tlak NÍZKÝ/VYSOKÝ - duchovní příčina
30 květen 2022 230702
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - Duchovní příčina Vysokým tlakem trpí lidé, kteří v sobě dusí VELKÝ TLAK....
Celý článek...
Význam andělských čísel 11, 111 a 1111
13 duben 2020 224481
Pokud opakovaně vídáte čísla 11, 111 nebo 1111, je pro to důvod. Nejčastějším způsobem, jakým...
Celý článek...
Jak zhmotňovat svá přání - Zákon přitažlivosti, nejmocnější zákon vesmíru
29 srpen 2021 210673
Každá myšlenka vibruje, každá myšlenka vyzařuje nějaký signál a současně přitahuje jí odpovídající...
Celý článek...
Vztah dvojplamenů - karmických duchovních dvojčat
7 leden 2018 200638
O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. Zdá se, že...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Proč ženy trpí na CYSTY, VÝTOKY A BOLESTIVOU MENSTRUACI? ~ psychospirituální příčina
17 září 2020 183852
V dnešní době snad už neexistuje jediná žena, která by neměla nějaké "ženské problémy". Čím je to...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce
27 srpen 2020 181778
Většinu mužů přitahují silné ženy. Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a...
Celý článek...
Jak číslo domu a bytu může ovlivňovat váš život
30 září 2019 177214
Mohlo by se zdát, že čísla na dveřích jsou abstraktní, kromě základní orientace nic neznamenající...
Celý článek...
Jitka Bičíková: VELKÉ A TLUSTÉ BŘICHO U HUBENÝCH ŽEN
6 prosinec 2018 173343
Jste štíhlá, cvičíte, držíte dietu, ale stále nemůžete zhubnout velké břicho ? KDE JE CHYBA? Náš...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Číslo dne narození
23 září 2019 162426
"To, čím jsi, záleží na třech faktorech:na tom, co jsi zdědil, co z tebe udělalo tvé okolí a co...
Celý článek...
Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
25 listopad 2020 160727
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně...
Celý článek...
Petra Jelínková: Všem matkám svých synů
13 srpen 2022 158667
Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na...
Celý článek...
Znáte svojí osobní roční vibraci? Víte v jakém karmickém roce se nacházíte?
24 květen 2018 139945
Každý z vás jistě ví, jaký se píše rok, nyní, když dávám dohromady tento článek, jsme na sklonku...
Celý článek...
MERLIN král čarodějů: Když muž skutečně miluje
20 červenec 2022 125548
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky
21 květen 2020 122358
OBKLAD Z JABLEČNÉHO OCTA: – Vezměte si bavlněný ručník nebo nějaký hadřík a namočte ho v...
Celý článek...