Transformace je v plném proudu. Neustále lidé odchází do Světla (už to prostě nezvládají nebo je jejich úkolem pomáhat lidem z duchovních dimenzí). Další lidé zase prožívají vnitřně velice silné a bouřlivé emoce. Vznikají i partnerské problémy, protože co má být spolu, to zůstává. Co nemá být spolu, to končí. Začíná se u lidí také objevovat ve větší míře psychospirituální krize. Nesvětlé strany se snaží držet moci a vlády (útočná, agresivní a parazitující energie). Záměrně jsem použil slovo „nesvětlé“ strany místo temné, protože jsou různé vibrační stupně – odstíny. I mezi nimi jsou totiž rozličné frakce, směry a cíle, kterých chtějí dosáhnout. Světlá strana posiluje obranu a ochranu (je to laskavá, pečující, a hlavně evoluční energie). A uprostřed toho všeho je člověk. Člověk s velkým srdcem, který si plně uvědomuje, že ho minulost (vzpomínání na negativní události i na podvědomé úrovni) a přítomnost (prožívání negativních emocí) stahuje dolů a současně se chce transformovat do 4D či 5D, protože ví na úrovni duše kam skutečně patří. Tím vzniká konflikt. Člověk začíná bojovat sám se sebou. V boji se dostává až do stavu paniky a negativní emoce posilují a u některých i vítězí. Ostatní prostě jenom na chvíli odpadnou, aby načerpali sílu. Psychospirituální krize při prožití negativní události člověka dohání až k beznaději a zoufalství. Záleží, zda to zvládne, nebo ne. Pokud ano, tak se vibračně posune vždy nahoru. Prosím uvědomte si, co je cílem transformace. Je to zvyšování vibrace až do Božských kvalit. Cílem v daleké budoucnosti je sjednocení. Jsme odděleni od Zdroje a je důležité, aby došlo k znovu spojení do souladu a harmonie. To si nesvětlé strany uvědomují a jejich heslem se proto stalo motto: „rozděluj a panuj,“ které v naší historii vždy fungovalo skvěle na podmanění, podrobení a ovládání. Vědí, že systém se dá spolehlivě rozložit jedině zevnitř, přes jedince. Jako v Matrixu, každý člověk se může stát agentem Smithem. A to je jedna ze základů technik a systému nesvětlých. Když člověk s velkým srdcem bude trpět a prožívat negativitu, tak se „odpojí“ od vyšších dimenzí, přestane dobíjet krystalickou mřížku, jeho vibrace klesne do hmoty, vibrace srdce se zmenší na minimum. A mají ho ve své hrsti. Poslušný otrok. Z toho důvodu oni posilují všechny tyto negativní energie v lidech. Proto se zvyšuje tlak, aby to pro lidi bylo neúnosné a nezvladatelné. Je totiž potřeba působit na každého jednotlivce všemi možnými způsoby, aby nedošlo k transformaci a sjednocení! Krystalická mřížka kolem planety Země je posilována ze dvou stran – energiemi lidí při meditacích a z druhé strany duchovními průvodci, anděly a dalšími bytostmi Světla. To je důležité pro ochranu lidí a transformaci. Každý z nás by měl aspoň 1x denně poslat krátkou vteřinovou myšlenku s energií a posílit ji. Z mnoha kapek energie se totiž stane moře. A ti, kdo mohou, tak meditují denně 30–60 minut na její posílení (to jsou potoky a řeky). Proč jsme my lidi proti jejich energiím a postupům bezmocní? Protože jenom mluvíme, hledáme, přeme se, co je lepší technika, kdo je moudřejší, ale hlavně nic neděláme. Jenom prožíváme ty negativní emoce a mluvíme. Tak proto. Pobíháme v panice a postupně ztrácíme naději, smysl a víru. Kdo je na tom lépe, tak se pokouší hledat pomoc zvenku u různých šarlatánů, slibovačů a iluzionistů. A to je opět práce nesvětlých. Zaměstnali naši mysl, abychom neměli čas ty věci v sobě opravovat a zpracovávat nebo nám dají falešnou naději krátkodobou změnou, což Vás ponoří později do hlubšího a horšího stavu. A to se děje právě teď v tomto týdnu a ta hrůza bude stále posilovat. Nedovolme jim to. Je čas na skutečnou změnu! Všechno máme uvnitř sebe. Všechny změny totiž musíme udělat sami uvnitř sebe. Nikdo za nás nic neudělá. Terapeut se může stát pouze a jenom Vaším průvodcem. Nikdy není zdrojem a silou té změny. Vzpomeňte si na nějaký typ léčení, když člověk nemusí dělat nic a vše za něj „udělá“ terapeut. A v tom je to jádro, proč se točíme v negativních emocích. Nikdy jste totiž neudělali vnitřní osobní změnu! Překrásná konejšivá iluze. To je důvod, proč změna není trvalá a negativní emoce se vrátí za měsíc, půl roku nebo rok. Je totiž nezpracovaná. Je to stejné, jako když se napijete vody. Malá část zůstane a zbytek vypotíte a vyčůráte. Nestává se totiž Vaší integrální součástí. Vnější energie nezmění Vaše přesvědčení, nezmění Vaši emoci, jenom ji uchlácholí. Vnější energie může pouze posílit fyzické tělo při fyzické nemoci (ruce Světla, bioenergie apod.). Změnu emocí či omezujících přesvědčení, které způsobují strachy, úzkosti a všechny ty stavy hněvu, smutku, nelásky apod. může učinit jenom Vaše vnitřní energie. Vezměte si, prosím, zpět svoji moc. Nebuďte bezmocní. Když se u Vás objeví negativní emoce. Nedovolte ji zesílit. Nedovolte si to prožívat. To však neznamená, že ji máte potlačovat. Jsme v období transformace. Tak ji transformujte, změňte její vibraci. Pokud potřebujete pomoc, hledejte terapeuta – průvodce, který nebude nic dělat za Vás, ale povede Vás k vnitřní změně (to např. dělá HAP regresní terapie na minulost, EFT na přítomnost a další skvělé techniky, kdy jako klient „pracujete Vy“ a terapeut Vás jenom danou technikou provádí). Lidi, transformujte se a neprožívejte ty negace. Pokud negativní emoce přijde, tak je to info, že to musíte zpracovat. Nikoli, že to máte prožívat. Negace brzdí transformaci. Vrací Vás zpět, zpomalují celý proces. Není jediný důvod proč to prožívat několik dnů či týdnů. To, co vyzařujete ovlivňuje i Vaše okolí. Vaše negace tedy posílí negaci v druhých lidech. A přitom změna je záležitost 15 minut, maximálně 30 minut. Jak na to – viz můj dřívější článek „Dárek chrámů Moudrosti a Změny z Atlantidy “. A mimochodem přestaňte lpět na hmotě a i emocích. Jedna z věcí je umět vyrovnat se se situací a pustit to. Nelpět. Hledejte, co je za oponou. Vztek či hněv bývá často zástupce lpěním na pocitu moci (reakce na bezmoc je použití síly). Posilujte toleranci a odpuštění. Strach bývá často lpěním na pocitu vlastní bezmoci nebo ztráty (bojím se, že to nedokážu, bojím se, že přijdu o přátele, když budu upřímný). Lítost bývá zase často zástupcem pro pocit viny (jsem vinen, tak lituji). Nelitujte se, odpusťte hlavně sami sobě a poděkujte za zkušenost. Najděte ponaučení. Tyto příklady neplatí plošně, ale vždy stojí za to zapřemýšlet, zda to tak není u vás. Každý člověk je jedinečný a jeho Matrioška pocitů může mít různé figurky. A nelpěte ani na svých partnerech. Láska je silou přitahující. Pokud mezi lidmi není, tak je to lpění čili patologická fixace a kompenzace za nevyřešené emoce (strach být sám, sociálně ekonomické výhody a dal.). Kdo může, vystupte ze systému nebo ho omezte na minimum. Používejme i my metodu nesvětlých „rozděluj a panuj“. Když vystoupí mnoho jedinců, systém přestane fungovat. To pravidlo platí oboustranně. Je to stejné jako použití nože, může zabíjet nebo Vám připravovat jídlo. Je jen na Vás, jak ten nástroj použijete. Autor článku: Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. )
Archetyp Vědma je čtvrtým archetypem ze 4, kterými jsme se zde zabývali. Pod jeho vlivem je lůno každé přirozeně menstruující ženy (nebere antikoncepci) většinou v období Novu a chvíli po něm. Je to čas, kdy menstruujeme. V tomto období, hlavně v první dny, je zásadně ovlivněn náš pracovní život, jsme unavené, vyčerpané, máme tendenci být o samotě a odpočívat, potřebujeme klid a spánek. Vědma souvisí s reflektivní fází našeho ženství. Sytí ji kontakt se zemí, s elementem ZEMĚ. Končí koncem menstruace nebo několik dní po ní. Během této lunární fáze máme potřebu se zastavit, schoulit se do bezpečného pelíšku a odkládáme své povinnosti na dobu, kdy na ně budeme mít dostatek sil. Sílí naše intuice, máme nejsilnější spojení s naším podvědomím. Je to jako období zimy, kdy vše spí a odpočívá, připravuje se na nové jaro (dynamickou Pannu). Jsme jako ve stavu hibernace, kdy nám připadá být namáhavé i myšlení, jakýkoliv pohyb, chůze a jednání s lidmi. Jsme netečné k potřebám a obavám druhých lidí. To ale neznamená, že nás druzí nezajímají. Jsme jen ze své přirozenosti zaměřené do sebe, svého vnitřního světa. Můžeme doma i v práci jednoduše vyhlásit tzv. Červený stan, do kterého nesmí nikdo jiný, pokud ho do něj samy nepozveme. Jde o to, abychom dokázaly vysvětlit důležitost respektování tohoto období svému okolí. V tomto období pro nás nejsou důležité ani naše vlastní cíle a ambice. Necháváme se jednoduše unášet proudem událostí. Pokládáme si otázky jako: Chci jít tam a tam? Chci dělat to a to? apod. Když si dovolíme se odevzdat, přestanou nás ovládat očekávání, strachy a názory druhých lidí. Výsledek událostí pro nás není středem našeho vesmíru. Jsme naplno tady a teď.Období menstruace je ideální příležitost ponořit se do hluboké meditace a nechat odejít všechny starosti a obavy. Můžeme očistit své lůno od energií, které do sebe nasálo během posledního měsíce. Můžeme požádat své lůno o odchod nejen fyzických bloků společně s krví, ale i všech našich emocionálních potíží. Pokud tuto příležitost k celkové regeneraci nicneděláním nevyužijeme, ale naopak proti ní bojujeme vůlí a kofeinem, stáváme se pak zlostné, frustrované a podrážděné. Reflektivní fáze je optimální doba pro přezkoumání a přehodnocení našeho života. Nepracujeme ale s myslí a logikou, ale s našimi pocity a intuicí. Jsme schopné rozpoznat své nejniternější potřeby a přijmout je bez posuzování a sebekritiky. Vědma je moudrá složka našeho pravého já, naplněná všemi předchozími fázemi, které dokáže transformovat pro svůj hluboký vývoj osobnosti. Léčení Vědmy je o sebelásce a přijetí sebe. Pokud se odevzdáme, můžeme začít zažívat hluboké spojení s Vesmírem, vnitřní vyrovnanost, klid a lásku. Reflektivní fáze nám umožňuje žít svůj život s nadhledem vnímat vše z vyšší perspektivy. Neznamená to ale jen odpočívat u televize, naše duše potřebuje aktivně přehodnocovat a reflektovat svou životní situaci. Můžeme se samy sebe zeptat: Co cítím, že potřebuji dělat jinak? Co cítím, že potřebuji změnit a jak? Jak by měl vypadat výsledek? Jsem opravdu odhodlaná tuto změnu uskutečnit? Je to ta pravá změna? Období Vědmy je ideální čas na práci s bdělým sněním. Můžeme si představovat scénáře toho, čeho chceme dosáhnout. Všímáme si při tom, jaké pocity se v nás při těchto fantaziích vynořují. Když budou naše vize jasnější a barvitější, bude je naše podvědomí vnímat jako reálnější. To umožní naše cíle snadněji materializovat. Můžeme si také vytvořit nové vzorce myšlení a nová přesvědčení. Často ženy v tomto období nemají vůbec náladu na intimnosti, ale některé naopak mají větší chuť, než jindy a užívají si vědomí, že dny nejsou v danou dobu plodné. Při styku ale musí brát v potaz, že jsou velmi citlivé a i k sexu přistupovat jako k meditaci a ne k „divočině". Ne každý partner ale zvládne kontakt s naší krví, proto je dobré s ním o tom nejdříve otevřeně hovořit a dělat jen to, co oběma vyhovuje. V období Vědmy jsme schopné odpustit a zapomenout minulé křivdy. Můžeme cítit silné odhodlání pro vytvoření změny, intuitivně cítíme správný krok a směr. Vnímáme celkový obraz a souvislosti. Meditace je naším přirozeným stavem bytí. Odkládáme ego. Přijímáme věci tak, jak jsou. Jsou pro nás důležité jen naše základní potřeby, které jsou naší prioritou. Jsme schopné být šťastné s tím, co máme a neusilujeme o úspěch. Jsme k sobě něžné a jemné. Nejsme dynamické a schopné se soustředit. Nejsme společenské a spolupracující. Nedokážeme pracovat přesčas a pracovat na nových projektech. Nejsme ochotné a schopné cestovat a rychle se pohybovat. Nedokážeme málo spát, cvičit a sportovat. Na pár dní se rozlučme s tělocvičnou. Dopřejme si krátký spánek i během dne. Pokud si můžeme dovolit strávit jeden celý den v posteli, tak to pro sebe udělejme. Meditujme a odpočívejme v přírodě. Zpomalme. Dodávejme svému tělku zdravá jídla v přirozeném stavu. Odevzdávejme svou krev matce zemi – buď venku na procházce, nebo jí vyživujme své rostliny v bytě. Vyhýbejme se emočně náročným situacím a závažným rozhodnutím. Rozhodujme se svým srdcem. Netrapme se pocity viny, že nepracujeme jako ostatní nebo jako v dny, kdy nemestruujeme. Důvěřujme svému vnitřnímu vedení. Do ničeho se nenuťme, zvyšovalo by to pouze náš stres. Všímejme si, jestli někde vnímáme nějaké napětí, zdráhání nebo odpor. Zkusme se podívat, odkud se berou a co by se s tím dalo udělat. Podpořit Vědmu v sobě můžeme na seminářích 4 archetypy, které pořádám v centru MAITASUNA od 31.3.2018. Více informací najdete na www.psychoterapeutka.eu. Autorka: Petra Yamuna Wolf http://www.psychoterapeutka.eu/ Petra Yamuna Wolf - rušení kleteb a odposednutí )
Díl první : Slovo Začnu otázkou. Patříte mezi ty, co znají zákon přitažlivosti, nebo mezi ty, kteří zákon přitažlivosti chápou a používají ho v každodenním životě? Zákon přitažlivosti zní: Co vysílám to se mi vrací. Jaké vytvářím myšlenky, takové události se mi pak dějí. Mám-li negativní myšlenky takové události se mi dějí. Smýšlím-li pozitivně poté i události v mém životě jsou pozitivní. A stejnou sílu a moc mají i naše slova. Neb na počátku bylo slovo. A nejde jen o to jaké správná slova používat, když vysíláme svá přání, ale jde o to zapojit pozitivní slova do každodenního života. Když si uvědomíte jakou sílu a moc má myšlenka dáte si velký pozor na své myšlenky a slova. Vše se zhmotňuje a někdy opravdu velmi rychle. Stává se a dosti často, že na cestě přeměny a snahou rychle najít správnou cestu zapomene člověk na základní krok. A to je uvědomovat si co říkám a jaká slova vypouštím z úst. Když stavíte dům, také je dobré nejdříve postavit pevné a stabilní základy, aby dům časem nepřestal držet formu a tvar, který jste pracně vytvořili.Hledáte-li sebevědomí pohrajte si s tímto slovem. Rozdělte ho na sebe vědomí. Jsem si vědom sebe, toho co říkám a o čem smýšlím.Naučili nás brát život příliš vážně. Zkuste se teď naučit, že život je hra a my si tu máme hrát. A první hra kterou se naučím je, budu si hrát se slovy. Slova utváří vibraci nebo-li chvění a zvuk. Na to tělo, vesmír i hmota reaguje. Ano i hmota. Nebudete-li se hezky chovat a byt vděční věcem za to, že vám slouží, přestanou fungovat. Slova mají také základ a kořen. Nejpoužívanější negativní slova jsou strašně, hrozně a děsně. Lidé si neuvědomují, že těmito slovy si přitahují do svého života strach, hrůzu a děs. Jsou naučeni a přijde jim normální tyto slova používat a nastrkat je úplně všude, protože to říká každý, tak to používá také. Ale nenapadne ho, že to souvisí se zákonem přitažlivosti. Co vysílám to se mi vrací. A pak se diví, že se mu takové situace dějí. A další častý velký omyl je, když mi klient řekne, že ve spojení hrozně se dobře se mi udělalo, děsně se mi tam líbilo nebo strašně moc tě miluji. Když se podíváte na kořen slova, tak neříkáte nic pěkného. V podstatě říkáte straš-mě, děs-mě, hroz-mě. Já si hraji s každým slovem. Tak třeba slovo slovo rozdělím na s-lov-o. Autorka článku: Rosala Kateřina Lebedová www.studio-rosala.cz E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloake5536d6cac012a88a362049c8585003e').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addye5536d6cac012a88a362049c8585003e = 'studio-rosala' + '@'; addye5536d6cac012a88a362049c8585003e = addye5536d6cac012a88a362049c8585003e + 'seznam' + '.' + 'cz'; var addy_texte5536d6cac012a88a362049c8585003e = 'studio-rosala' + '@' + 'seznam' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloake5536d6cac012a88a362049c8585003e').innerHTML += ''+addy_texte5536d6cac012a88a362049c8585003e+''; )
... která,přijme činy bojovníka auvidí v něm i milovníka.Věří v moudrost myslitele, co by svého spasitele.Bude mu sobě rovnou na věčný život a s upřímností ctí královu soudržnost.Obejme mužskou duši, jako volbu, jako možnost jako slza v koutku oka, žádající o pozornost.Porozumí nekonečné mužské cestě poznání, kde citem lásky ji muž zpětně obdaří.Pochopí, když muž ctí oltář jedné ženy, že není zoufalec a která ví, že on jím není.Nebude obviňovat muže, když ztratí z obzoru svůj cíl, která při východu slunce se bude radovat spolu s ním.Ujistí muže, že i on má nárok na temnotu,když tvoří prostor pro lásku k sobě a tím i pro jednotu.Tu, která najde most, co je spojí na věčnost. .......Výše uvedené řádky nejsou vodítkem ženám, které byli opuštěny nevědomými muži a ani ženám, které se pasují ze sebelítostí, které se teď možná cítí z těch řádků ukřivděně. Drazí Muži, nebudu vás dále napínat ať pochopíte trochu účelový nadpis.Hledá se totiž žena, která ...... která je v každém z nás, v mužích. Autor článku: Suny Jitka Chrtková – Massage in Schools Programme (masáže ve školách - děti dětem) )
Pokládám si dnes zároveň otázku: Když se tak mluví na krásné svatbě prince a jeho chotě o Bohu a lásce, vlastně zjistíte, jak to jsou jen prázdná slova, která jsou učená, protože, když si chci někoho vzít, musím konvertovat k jiné náboženské části. To je velice smutné a už teď podstata lásky a sounáležitosti lidí a lásky jsou ty tam. Člověk stvořil náboženství k manipulaci světské. Je plné obřadů a všichni mluví o lásce, ale ta zaniká okamžitě, protože člověk rozdělil a řekl toto náboženství je správné a toto nikoliv. Pokud chceš si vzít toho člověka, musíš změnit svou církev. Přátelé, je to tak pozemské a tak rozumové. Bez lásky a ještě to sleduje celý Svět a vlastně o to jde. Je to taková show plná luxusních věcí a umělého Světa. Je třeba však říci, že srdce se již dostává i na dvůr královský a dobročinnost a láska se projevuje již na tomto obřadu a to je skvělé. Vše, co se děje na královském dvoře, má velký hluboký význam a také vše má své kolo osudu a tady se právě řeší nedořešené. Nastal totiž čas zrození tohoto osudu. Teď to záleží na nich a také vztahy královské. Svět je o nás všech a je třeba si pomáhat a tak jim moc přeji a nám: Nechť láska je jejich cestou a celého Světa. Přeji jim vše krásné a zároveň zvládnutí všeho, co je čeká. Vše je o člověku a náboženství je lidské srdce, nikoliv církev. Přeji novomanželům a celému Světu probuzenost lidí v srdci. Jsou to mediálně známé osobnosti a je to na nich, jak krása jejich srdce bude otevřena Světu. Příkladem by měli být také právě ti, kteří mají určitou světskou dočasnou jakousi moc či mají dočasné postavení nebo majetek. Nechť láska je provází a jsou láskou naplněni a to přeji celému Světu. Je také důležité, aby Svět a media uměla zastavit Svět pro lásku a dobro nás všech. V rozjímání (A chápu, že všichni nemusí souhlasit, ale tak to je.) Autor článku: Mystik Tom Borl Zdroj: www.tomborl.cz V nás je hluboký a překrásný dar který léčí a přesahuje vše nadtělesné. Žijte svou krásnou pouť života. Každý jsme poutník. Já i vy jsme poutníci za poznáním života ,prostě jsme tady najednou všichni spolu ,prostě jste přišli na tento svět stejně jako já a tak je hezké se tady potkávat a dávat životu také tu hloubku poznání neboť zde je naplnění a poznání.V poznání života a jako poutník jsem se sklonil před svým životem ohnul jsem hřbet a vstoupil do hlubiny srdce a zde je krajina světla a lásky.V cestě život k Vám Tom )
Často se mě poslední dobou ptáte osobně i na konzultacích "Co je to ta hojnost? Čím se to mám naplnit, abych byl šťastný?" Z mé zkušenosti, pokud máte pocit, že v hojnosti nežijete, se neobejdete bez prožitku stavu extrémní sobeckosti. Nejste schopni vnímat hojnost kolem sebe, pakliže sami jste prázdní a dáváte všem kolem z toho, co ani nemáte. Je potřeba si začít všímat každodenních věcí, které zažíváte. Můžete se procházet v přírodě, pobývat s rodinou, dát si na snídani dobrou kávu, zajít si do kavárny, uvařit si dobrý oběd, máte teplou postel a zřejmě i počítač a čas na něj, možná jste byli i na dovolené, možná máte o víkendech volno a nemusíte do práce, máte hezké oblečení a půjdete si koupit nové zimní boty, máte polibek od milovaného člověka, máte přátele, se kterými rádi trávíte čas....té hojnosti je kolem nás mnoho. Pokud ji chcete i pocítit a nevnímat jen hlavou, začněte myslet víc na sebe než na druhé. To je ta fáze extrémní sobeckosti, kdy ani vaše děti nemají přednost, před vašim pohodlím. Nejprve se VY musíte dobře najíst. VY si musíte pořádně odpočinout, VY máte právo prvního, sníst domácí zásobu sladkostí, VY máte právo říct "Ne, k mamince tento víkend nepojedu, jsem unavený/á", VY máte právo říct si "No a co, že nejdu dnes plavat, kašlu na to!", VY máte povinnost, vzít si v práci volno, když už toho máte plné kecky, VY máte právo říct dětem "hele dneska máte na večeři párky, nevařím."....a až tohle bez výčitek dokážete a naplníte se vším tím, co jste si roky každodenně odpírali, začnete se cítit šťastnější, vyrovnanější, emočně klidnější a začnete mít nadbytek. A vesmír vás za ten nadbytek, který pociťujete, začne zahrnovat ještě větším nadbytkem. Pamatujte si tuto základní rovnici "TO, CO UŽ MÁM, TOHO DOSTANU JEŠTĚ VÍCE" I Ježíš kdysi řekl "Ti, co mají, těm bude dáno a ti, co nemají, těm bude odebráno i to málo, co mají." A tohle mi přesně pasuje na vnitřní hojnost a pocit z ní. Takže všímejte si všeho, co máte, bude vám přidáno ;-) Krásný a hojný den, přátelé. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Úplněk a Nov na nás mají svou moc, pokuď ještě cele nebo alespoň z části žijeme v zajetí svých programů. Měsíc je jako každoměsíční inventura. Přijde zkontrolovat, v čem máš bordel, to ti vytáhne na povrch a řekne "Makej, do příštího měsíce je uzávěrka, přijdu to zkontrolovat." Čím více máme své programy v latentním stavu, tzn. čím více jich máme zvědoměných a nemají už na nás tedy vliv, tím méně pociťujeme nepříjemné vlivy měsíce. Pokud na sobě pracujeme a stále více se oddáváme přirozenému toku života, nechceme nic měnit, bereme věci tak, jak jsou, důvěřujeme, že je o nás postaráno, neděláme si starosti o sebe ani o druhé, přijímáme i věci, které se nám nelíbí, protože jednoduše věříme, že mají svůj smysl, tím lépe se nám při fázích měsíce dýchá a prožíváme je příjemně. Ta osobnost, na kterou měsíc působí je pak totiž menší a menší a není nikdo, na koho by pak měsíc působil. Naše tělo je volné, není zatíženo myslí, přesvědčeními a představami, jak by co mělo vpadat a v jaké formě by co mělo přijít a magnetismus měsíce je pak s námi v souladu. Pokud na vás ještě fáze měsíce silně působí, buďte rádi. Uklízecí měsíční četa se s vaší vědomou spoluprácí postará o soulad těla i mysli. Hezký den přeje Vendy - Labužnice života Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
POZITIVNÍ MYŠLENÍ je moc krásné, úžasné, povznášející...ráno se skvěle naladíme, pozitivně promyslíme, zvizualizujeme si krásný, zdravý, prosperující a úspěšný den, dáme si jasný fokus, ale pak přijde okamžik, který vše zvrátí a pak se sami sebe ptáme, co to je? Proč to tak je? Proč se mi to děje? Je to jednoduché, situace nám přišla do cesty, abych si mohla z aury a z našeho podvědomí odstranit to, co si mám zpracovat- většinou je to něco negativního, je to pro nás nová příležitost k růstu, k pochopení situace, k posunu dál a překonání sám sebe. I negativní situace jsou pro nás velmi skvělou zkouškou a učením se. Lepší jako ve škole. Proto pozitivně myslet můžeme celý život, ale ve skutečnosti si budeme jen na něco hrát, nebudeme upřimní k sami sobě. Jak už jsem zmínila, jde především o naše nevědomí aneb PODVĚDOMÍ. Na to mějme jasný fokus a cíl čistit. Tam je vše, co nevnímáme, máme tam toho tolik za celý svůj život, že si to ani nedokážeme představit. Je to práce na celý život. Pro lepší pochopení- je to jako s odpadkovým košem, který pravidelně vynášíme. Tak je to i s naším podvědomím, které potřebujeme každý den, možná každým okamžikem čistit, čistit, čistit...Proto když se mi něco děje, zastavím se a čístím. Na to je výborná technika Ho'oponopono - Omlouvám se, prosím odpusť mi, děkuji Ti a miluji Tě, kterou můžu používat kdykoliv a kdekoliv. Ale někdy hold potřebujeme pomocnou ruku z venčí. To už si každý sám za sebe navnímá, kdy to zvládnu sám a kdy ne. Mezi další oblíbené techniky na čištění podvědomí, které ze své praxe doporučuji jsou Metamorfní technika - aneb Motýlí terapie - a pro silné jedince - CODEX MENTE. Přeji Vám lehkou hlavu. S láskou, Darmia Autorka článku: Libuše Jankůjová - http://www.libusejankujova.cz Tento článek není dovoleno kopírovat na jiné weby ani kopírovat části textu. Pokud chcete článek publikovat, získejte si osobní souhlas autorky. Budeme však velmi rádi, když jej budete sdílet na sociálních sítích. Ke snadnému sdílení na facebooku využijte tlačítko sdílet v horní části článku. Děkujeme, že dodržujete naše autorská práva. :-)) )
Komu by nepřipadala přitažlivá schopnost “vykouzlit si” to, co si právě přeji. Každý takový rituál, kdy si něco toužíme zhmotnit, míří k určitému cíli, kde nám naše přání někdo splní. A ten cíl může ležet ve velmi rozdílných úrovních a plnit jej mohou velmi různorodé bytosti, nutno říci, že jsou to většinou obyvatelé různých astrálních sfér.Pokud už jste si někdy vyzkoušeli, že určitým postupem si dokážeme přitáhnout náš cíl, je na čase začít vážně uvažovat o tom, s kým vlastně navazujeme kontakt, jaké naše jednání může nést následky a kam nás taková cesta vlastně vede. Odpovědnost za své konání neseme samozřejmě jen my sami. A také zkušenosti z minulých dob, kdy jsme tíhu vlastní odpovědnosti nezvládli a podlehli lákavosti rychlého, ale nečestného řešení, bývají často důvodem, proč jsme na cestě byli přibržděni nebo jsme si své schopnosti sami zavřeli. A to až do té doby, než dozrajeme k větší moudrosti.Prvotním, a zcela zásadním aspektem je záměr našeho konání. Pokud činíme kroky se záměrem uškodit jiné bytosti nebo si přilepšit na úkor druhého, hovoříme o magii černé. Je to nejnižší vývojový stupeň, mágové konající v takové oblasti jsou dušičky ještě dost málo vědomé. To, že někomu škodí, si zpravidla buď sami neuvědomují, nebo konají v silném emočním stavu - ze zklamání, z touhy po pomstě, ale někteří i z neodolatelné touhy po moci, slávě atd. Takové jednání je samozřejmě dosti krátkozraké, přinese jen krátký pocity uspokojení, ale jeho následky trvají dlouhou dobu. Až do té doby, než si mág svůj omyl uvědomí a upřímně se jej bude snažit napravit. Jiné duše praktikují magické zásahy se záměrem pomoci. To je jistě šlechetné přání, ale pokud se rozhodneme jednat, aniž by nás o to konkrétní duše požádala, jen jí tím komplikujeme její vývoj. Je to hezké, že jsme pomohli v konkrétní situaci, ale zároveň jsme jí tím vzali příležitost pochopit svou výzvu na cestě růstu.Stejně tak pokud požádáme mága o vykonání rituálu s cílem, jaký si přejeme sami pro sebe, v zásadě nám to nic moc nepřinese. Ano, v krátkodobém horizontu dostaneme, po čem toužíme, ale opět jsme promeškali příležitost něco se naučit. Cesty bílé magie mají různé úrovně vyspělosti a dozrálosti chápání, lásky a pomoci druhým. I když chceme prospět, z naší pozemské vtělené existence máme většinou jen krátkozraký přehled. Pokud sami netrénujeme schopnost našeho vnitřního vhledu a rozlišování duchovní čistoty, jsme velmi snadným cílem pro spoustu určitých skupin astrálních bytostí. Pro ně potom už často není vůbec žádný problém vsugerovat nám jejich pohled na věc a udělat si tak z nás jen nástroj ke svému působení.Mágové na cestě bílé magie mívají velmi rozdílné stezky k pochopení čistých duchovních principů. A co tedy dál?Černá i bílá magie jsou dvě protikladné výchylky od středu, či spíše odklánějí se od středu do přesahu. Je nezbytné jimi projít a tyto principy si osahat a vyzkoušet. Jen s takovou zkušeností totiž můžeme pokračovat v cestě k duchovní stezce - ke sjednocení a integraci protikladů.Nemá smysl rozepisovat se o stavu “za dualitou”. Je to stav sjednocení, který pozemskými slovy nelze vyjádřit. Každá bytost, která tento stav zažila byť na jedinou vteřinu, jej již nikdy nezapomene. Je to stav čistých duchovních bytostí.Napleťme si ale tuto světelnost se “světelností” astrálních bytostí. Čisté duchovní světy začínají až za astrální sférou, byť i astrální sféra je pro pozemšťany velmi líbivá.Abychom se ale vrátili k tématu… V těchto úrovních nemají magické praktiky už žádné místo. Bytosti zde komunikují na univerzálním principu světla = lásky. Také pro člověka je tento princip komunikace zcela přirozený, esenci světla totiž nosíme celý život v naší srdeční čakře. To je také základ přímé duchovní komunikace, tedy čisté komunikace s jakoukoliv bytostí.V čistých duchovních úrovních mizí potřeba, něco si “objednávat” pomocí magického úkonu. Tady funguje jiný princip, a tím je přání z úrovně srdce. Samozřejmostí je tu čistý záměr, bez něj se totiž žádná bytost v čisté duchovní úrovni nemůže udržet. Poznání čistých duchovních světů a splynutí s jeho principy je cíl putování každé živé duše. Je to stav, kde se i protiklady propojují v harmonický celek a vše do sebe přirozeně zapadá. Je to stav, kde je duše doma.Pojďme si tedy principy čisté duchovní komunikace a přání od srdce společně připomínat. Autorka: Mgr. Lenka Sobková terapeutkaalternativní zdravotníkwww.duchovnileceni.czwww.hlubinnaabreaktivnipsychoterapie.czwww.lecimeseprirodnicestou.czLenka Sobková, vzděláním farmaceutka, se od dob svých studií věnuje přirozeným cestám léčení. Vedle specializování se na léčbu léčivými rostlinami a homeopatii, se zaměřuje na směry uzdravující samotné příčiny obtíží a nemocí. Nejraději proto pracuje s metodami, které směřují přímo k příčinám a tyto zpracovávají. Jsou určeny pro klienty, kteří si přejí pronikat přímo k příčině, hlavně metodou regresní terapie HAP a přímé duchovní komunikace.Vedle těchto přímých směrů rozvíjím projekt Léčíme se přírodní cestou, který se seriózní a odborně erudovanou cestou věnuje léčbě zdravou stravou. Projekt je zároveň otevřenou platformou pro všechny, kteří se na šíření kvalitních informací chtějí společně podílet. )
K napsání tohoto článku mě vede nedávná osobní zkušenost. Můj dlouholetý kamarád měl v partnerském i profesním životě značné problémy a proto se rozhodl vyhledat terapeutku, se kterou by své problémy mohl řešit a vyřešit. Měl jsem z toho radost a říkal jsem si, jak je fajn, že v sobě našel odvahu vyhledat profesionální pomoc. Kamarád byl z terapií nadšený a horlivě vyprávěl, co mu terapeutka sdělila a poradila. Prý mu přesně dokázala říci, co cítí, co si myslí a co by cítit měl a také co má dělat. Dost mě to překvapilo, ale říkal jsem si, že každy terapeut pracuje jinak a nechtěl jsem to nijak zvlášť komentovat. Důležité je, že se při terapii klient posouvá ve svém vývoji a cítí se v konečném důsledku dobře. Problém byl v tom, že kamarád po třech letech terapie, která probíhala formou výkladu jeho snů, dokázal přesně pojmenovat a popsat, co jeho sny znamenají, ale primární důvod, proč na terapie začal chodit, bohužel nevyřešil. Jediné co věděl bylo to, že musí na doporučení terapeutky jít na další individuální i skupinovou terapii, aby lépe porozuměl dalším snům, a tim se posunul ve vývoji. Tento kamarád mě jednou pozval, abych se zúčastnil takového skupinového sezení a poznal práci jeho terapeutky, protože z ní byl dlouhá léta nadšený a provázela ho jeho životem. Říkal jsem si, že nebudu dělat rychlé závěry a udělám si vlastní názor, jak tato terapeutka funguje a jak svým klientům pomáhá na jejich cestě. Každá psychoterapeutická metoda má svá specifika a klient si vždy vybere tu, která mu vyhovuje nejvíce. Chtěl jsem se i sám něco přiučit a sdílet své zkušenosti, účastnit se prožívání daných příběhů a zkušeností, tak jak je to v terapeutických skupinách zvykem. Musím přiznat, že to, co jsem zažil, mě šokovalo. Paní terapeutka na začátku všem řekla, jak to bude probíhat a následně jedna mladá dívčina vyprávěla, co se jí zdálo. Očekával jsem že terapeutka bude pracovat s jejími emocemi z tohoto snu atd. Místo toho jsem slyšel z jejích úst cosi naprosto nepochopitelného : “říkáš, že miluješ rodinu, ale to je jen tvoje lživé ego, které z tebe mluví. V hloubi duše jsi se s nima nevyrovnala a musíš to v sobě ještě zpracovat na dalších terapích u mě” Dále klientce vyprávěla, co klientka doopravdy cítí a že to co říká, je jen lež jejího ega. Úplně mi spadla čelist a přemýšlel jsem, jak bych v této situaci měl zareagovat. Jedna moje část křičela, že bych paní terapeutku přetrhl jak hada za její neskutečnou manipulaci s klientkou a za umělé vytváření dalších problémů. Druhá část ve mě se prala s tím, že jsem chtěl dívčině pomoci, když už jsem byl součástí této terapeutické skupiny. Proto jsem se zeptal té dívky, jak se cítí, když slyší, že její pocity vůči rodině jsou dle její terapeutky nepravdivé a ona přesto vnitřně cítí, že rodinu miluje, jak sama říká. Tato dívka se nadechla a chtěla něco říct, načež ji milá terapeutka zastavila, že se má vrátit ke svému snu a popsat, "jak vypadá komín” Nebohá dívka neměla ani čas si uvědomit, co právě prožívá a co se v ní odehrává... Bylo pro mne velmi překvapivé, jak se všichni ve skupině na svoji terapeutku dívali jako na všeznalou bohyni, která jim ukáže, jak mají myslet a co cítit. V duchu jsem si říkal, že tohle možná dělali rodiče či učitelé ve škole a proto nyní sedí na této terapii…a znovu se jim děje to samé prostřednictvím terapeutky!!! Tento příběh vyprávím proto, abych ve Vás vzbudil kritické myšlení. Ověřujte, ptejte se a klidně na terapii i protestujte! Jsou to Vaše peníze a Váš čas! Pokud Vám něco nevyhovuje, řekněte to. Terapeut by měl být Vaším průvodcem, jít do temných koutů Vaší duše s Vámi, Vaším tempem, vedle Vás a měl by pro Vás být oporou. Měl by pro Vás vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se budete cítit dostatečně bezpečně na to, abyste si dovolili prožívat veškeré emoce bez masek a rolí, které zatím potřebujete ve vnějším světě (občas všichni použijeme nějakou masku, cílem je používat je co nejméně a být v souladu se svým prožíváním a chováním). Nikdo na světě Vás nemůže spasit ani říkat, co máte dělat. Proč? protože kromě Vás to nikdo nemůže vědět. Pokud se řídíte pokyny jiných lidí, žijete jejich představami a velmi rychle se vzdalujete od sebe samých. Spasit se můžete sami, a nepochybuji o tom, že v každém z Vás je obrovský potenciál, abyste pod vedením zkušeného terapeuta zvládli SAMI najít cestu z potíží, která vyhovuje VÁM a pro VÁS je nejlépe schůdná. Úkolem terapeuta je Vám pomoci, abyste tyto cesty v sobě objevovali a zbavili se obav po svých cestách kráčet. Terapeut vhodnými otázkami či intervencemi má podnítit Vaše přemýšlení o tom, co se ve Vás opravdu děje, abyste se mohli pustit i do oblastí, které Vás například děsí nebo si odžít pocity, které jste zákázali v rámci výchovy. To, zda je terapie úspěšná nehodnotí terapeut, ale VY na základě toho, jak se cítíte a jak se mění Váš život k lepšímu v průběhu terapie!!! Je to podobné, jako byste chtěli vylézt na vysokou horu a hledali vhodného parťáka, na kterého se můžete v krizi spolehnout. Dobrý parťák Vám nebude hodiny vykládat, co máte dělat a jak se nemáte ničeho bát. Dá Vám základní instruktáž, dá Vám do ruky lano, které si sami uvážete a on se jen ujistí, zda je vše v pořádku a bezpečné. Takto se postupně naučíte důvěřovat Vašim zkušenostem, dovednostem, svému vnímání a získáte potřebnou sebedůvěru k překonávání překážek. Parťáka již nebudete po delší době potřebovat, jen si občas dojdete ověřit své nové postupy či se ujistit, zda jdete správnou cestou. A správná terapie by měla probíhat podobně. Pokud si na terapeutovi vytvoříte závislost a bez jeho schválení či ubezpečení nejste schopni v životě konat, primárně selhal Váš terapeut. Místo ztracené sebedůvěry, kterou jste chtěli získat ve Vás vybudoval závislost na terapii! Pokud chodíte na různé terapie delší dobu a máte pocit, že se Vám nedaří tak, jak byste si představovali, že se Váš život pozitivně neproměňuje postupně k lepšímu (slovo lepší je zavádějící, může se jednat i otěžkou životní situaci, kdy se rozhodujete o něčem důležitém a v rámci terapie si v sobě ujasníte řešení a naleznete vnitřní odvahu se do tohoto řešení pustit) můžete zkusit psychoterapii s terapeutem, který z Vás nebude nesmyslně ždímat peníze. Já to mám například nastavené tak, že první hodina je u mě zdarma a zaplatíte ji pouze v případě, že Vám tato hodina byla k užitku a budete chtít přijít i příště. Máte tedy možnost svobodné volby, nejste k ničemu nuceni a sami si rozhodnete, jak to chcete, jak Vám to vyhovuje. Já Vás jen povedu Vaším procesem vývoje, abyste se ke svým cílům dostali co nejrychleji. Pokud chodíte na terapii a nedojde u Vás ani po osmém sezení k sebemenší pozitivní změně oproti stávajícímu stavu, je čas změnit terapeuta!!! A to mluvím samozřejmě i o sobě, pokud bychom se s klientem do této fáze dostali. Přeji Vám, abyste na Vašich cestách měli ty nejlepší průvodce a dosahovali Vašich cílů s radostí a odhodláním sobě vlastním. Autor článku: Mgr. Ivo Kotek, MBA - www.ivokotek.cz Od roku 2007 se věnuje terapeutické, konzultantské a lektorské činnosti. Zaměřuje se jak na psychosociální výcviky, koučování, tak i individuální terapie. Současně vede tréninky efektivní komunikace, leadershipu či time managementu v komerční sféře. V předchozích letech působil na různých manažerských a obchodních pozicích v nadnárodních společnostech. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem autora Ivo Kotkem. Portál Příznaky transformace má osobní souhlas autora k jeho uveřejnění. )
SLOVANSKÝ ODĚV A LENPro oděvy byly používány pouze přírodní materiály, které nesly informace (védy) člověku prospěšné. Ne každý přírodní materiál je však stejně prospěšný pro každého. Je to dáno místem, ve kterém žijeme, národem (tedy genetickou informací), k němuž náležíme, ale i osobním nastavením.Len byl velmi rozšířený. Pěstoval se u každé vesnice, zpracovával se v pazdernách, které kvůli velkému riziku požáru při sušení pazdeří často stávaly mimo obytné domy. Kolovrat a tkalcovský stav byl téměř v každé chalupě. Tkaly se různé druhy pláten za různým účelem – od hrubých a pevných po velmi jemná. Ta byla ceněna více než zlato. Plátna zůstávala buď v přírodní barvě, nebo se bělila, či se barvila přírodními barvivy podle místa a tradic, které se vyvíjely.Původně byl oděv převážně bílý. Bílá barva totiž odráží všechna energetická spektra, a tím chrání svého nositele. Černá barva naopak všechna spektra pohlcuje. Pokud člověk nosící černou barvu na oděvu ještě nedosahuje vysoké duchovní vyspělosti, pak síly, které přitahuje, mohou poškozovat jeho auru a přivodit mu při dlouhodobém nošení zdravotní či psychické potíže. Duchovní člověk již dokáže všechny tyto síly transformovat na čisté síly.Obecně je pro Slovany vhodný len či konopí.Len má jako materiál velmi dlouhou životnost a díky hladkému povrchu vlákna se málo špiní, dobře se pere i rychle schne. Dobře vstřebává vlhkost, a tudíž zabraňuje vzniku různých kožních a plísňových onemocnění. Pokud se dostane do otevřené rány, tělo jej velmi dobře vstřebává, a proto se z něj dříve vyráběly i obvazové materiály. Navíc zabraňuje růstu bakterií.Pro současnost len vyniká ještě dalšími skvělými vlastnostmi. Nevytváří statickou elektřinu, ale naopak ji z těla stahuje. Pohlcuje elektromagnetické záření z domácích spotřebičů, a tím chrání všechna naše těla (podle dr. Vasilčuka jich je 108 – více na www.vasilcuk.cz). Navíc umí dvojité vlákno lnu oslabit vliv gama záření. V zimě zahřívá a v létě příjemně chladí. Kdo již vyzkoušel nosit po dobu několika dnů lněné šaty či košili, hůř se navrací k bavlně, protože rozdíl je fyzicky citelný. A to proto, že len v sobě nese velmi silnou energii, nejsilnější ze všech textilií. Pokud jej člověk začne pravidelně nosit a spí v něm, probudí se v člověku pocit klidu, soustředění, moudrosti a rozvážnosti. Lněná vlákna totiž chrání před duševními poruchami, depresemi a neurózami, působí jako houba, která pohlcuje veškerou negativitu, jež nás obklopuje. Pro současného člověka je doslova darem z nebes, neboť chrání jeho nervový systém, který je prakticky neustále vystavený zátěžovým situacím. Len se vždy pěstoval na severní polokouli, a tudíž tato plodina byla určena lidem žijícím v těchto oblastech.Bavlna se pěstovala jižněji a byla určena lidem žijícím v oblastech pěstování. Slované ji využívali k ozdravným procesům, protože umí pohlcovat negativitu, tudíž pomáhala při očistných rituálech. Nemocný člověk se zabalil do bavlněné tkaniny s případnou výšivkou (funkce výšivky bude popsána v dalším článku), aby ta na sebe stáhla hrubá silová pole či parazity narušující silové pole jedince, a tím došlo k uzdravení. Tato tkanina se pak spálila, aby se zabránilo přenesení „infekce“ na jiného člověka. Spálením tak došlo k očištění – přeměně energií. Bavlna se však na výrobu oděvů nepoužívala. Hedvábí se občas používalo na výrobu spodního oděvu.Kopřivy a tkanina z kopřiv se využívala také. Opět měla hojivé a čisticí vlastnosti. Pro její hrubost se ale používala zejména na vnější oděv.Vlna se užívala pro vnější oděv v dobách ochlazení na severní polokouli.Vlastnosti, kterými vynikají ostatní materiály, však nemohou konkurovat vlastnostem, které v sobě nese právě len. A právě proto se hodně lidí touží vrátit k tomuto materiálu.Ať Vás nabídka našeho e-shopu inspiruje k Vaší vlastní zkušenosti se lněným oblečením. Autorka: Věra Ovečková www.roduslava.cz Věra Ovečková: Moudrost ukrytá ve slovech RNDr. et Mgr Hana Blochová: Slované a zaniklé vyspělé civilizace u nás )
Nedávno mi napsal, těsně po rozchodu, bývalý přítel mé kamarádky zprávu, ve které mě prosil, abych se o ní postarala, byla jí na blízku a krok po kroku jí vysvětlila, že je – jemně řečeno – lump. Koukala jsem na zprávu plnou sebelítosti a žadonění a došlo mi, za čím vším se může skrývat přenášení zodpovědnosti na druhé. Opačným příkladem je převzetí zodpovědností. V tom jsem si libovala kdysi já osobně. Mé blízké jsem tak moc chtěl ochraňovat od všeho a všech, co by jim jen malinko ublížilo, že jsem vybudovala kolem nich zeď a nenechala je, ať se učí a prochází životními zkouškami sami. Velmi často jsem pak zůstala sama a oni šli jak se říká dál. A ještě jsem se samozřejmě nakonec divila. Dlouhá léta mi trvalo pochopit, že přebírám za mé přátelé a přítele zodpovědnost, která nakonec však bolí pouze mě – ač už tím, že se energeticky vyčerpám kvůli všem problémům, které jim nesu v batůžku na svých zádech nebo tím, že mě opustí. ZODPOVĚDNOST V ROVNOVÁZE „Každý si nese své břímě, letními cestami v zimě. Každý si nese to své, jak tak životem jde.“ Tak nějak to zpívá můj oblíbený písničkář Jarek Nohavica. A má pravdu. Možná zdánlivě usnadníme někomu cestu, když mu od jeho břemene pomůžeme, ale popravdě, co se doopravdy naučí? Osobně jsem zastáncem cesty: naučit hladového chléb péci nežli ho nasytit. V opačném případě přebíráme nebo předáváme zodpovědnost za naše rozhodnutí a činy. A že se někdo rozhodnout nechce? Tak se právě tímto také rozhodl. Pak přichází naše zodpovědnost – jak na to zareagujeme. UKAŽ MI CESTU A JÁ SE ROZHODNU Každý má právo na svůj názor a zvolení si své cesty, ať už je jakákoli. Následek se vždy dostaví. Akce a reakce. Pokud tedy máme dojem, že se naši blízcí řítí do záhuby, můžeme jim maximálně ukázat cestu z pohledu třetí strany. Respektujme však jejich směr. Opačně to funguje stejně. Takové ty klasické otázky a věty: „A co mám dělat?“ „Poradíš mi?“ „Tak mi řekni jak se mám rozhodnout.“ znamenají, že nemáme sami k sobě důvěru a raději přeneseme zodpovědnost na druhého, abychom případně mohli ukázat prstem. Je v pořádku se zeptat, ale koncové rozhodnutí je na nás a to se vší zodpovědností. A tím způsobem je vhodné se k tomu stavět. POZNÁNÍ NA ZÁVĚR Když se vrátím k prvnímu příběhu – co mě na tom inspirovalo bylo, že expřítel mé kamarádky mě zprvu stavěl do role zachránce všech neboli vezmi si mou zodpovědnost z rozhodnutí (protože se z toho cítím špatně) a popasuj se se zodpovědností na reakci mého rozhodnutí své kamarádky, protože pravděpodobně se uchýlí k depresím a případně k nekonečným party. Když jsem ho na to upozornila a načapalo ho tak a švestkách, okamžitě se začal vymlouvat a zakončil to větou, že o ní má starost. A tím uhodil hřebíček na hlavičku. Jaký krásný příklad toho, jak si to komplikujeme a děláme si ze života labyrinty. Přece stačí sebrat svou zodpovědnost (a odvahu) a ve vší upřímnosti říci té oné osobě – mám o tebe starost, rád ti budou oporou, ač jsem příčinou tvé bolesti (což je také relativní, ale o tom někdy jindy). Rozchodem, neboli rozdělením se cest dvou či více lidí (názoru, pohledů apod.) přeci nekončí život, pouze určitá etapa. Autorka: Karla Kaja Czechová – lektorka, terapeutka, kouč, redaktorka a spisovatelka - www.zivotvrovnovaze.cz Jmenuji se Karla Czechová a skončila jsem třetí dekádu svého života. Dlouho jsem ve svém životě létala nahoru a dolů. V dubnu 2013 jsem se rozhodla z horské dráhy vystoupit a vytvořit si vlastní cestu, dle svých přání, dle svého srdce. Mým osobním záměrem, který rozvíjím každý den, je žít v každé chvíli svého života své sny. Záměrem mého srdce či duše je inspirovat, motivovat a provázet všechny bytosti k pochopení a uvědomění – ke spokojenému, láskyplnému životu. K životu v rovnováze! Pro naplnění mých záměrů jsem vytvořila projekt Život v rovnováze a jako metodu jsem si vybrala on-line kurzy, meditace, webináře, ale i osobní přednášky, semináře či individuální konzultace. A pro lásku ke knihám a k psaní publikuji články o osobním rozvoji na svém blogu, píši knihy a v neposlední řadě spolupracuji jako redaktorka s časopisem Šifra. )
Lidé často tvrdí, že nedostávají odpovědi na své otázky, ale základním problémem těchto lidí bude ve většině případů to, že neumějí naslouchat. Umějí jen mluvit. Je nutné se s pokorou učit naslouchat. To ale znamená nejen, aby slova prošla sluchem, ale znamená to vnímat informace, které jsou předávány. Kolem mnoha lidí procházejí pro ně i velmi důležité informace zcela bez povšimnutí. Získání informace z informačních polí - položení otázky a koncentrace na odpověď. Informační pole je rovněž součást vědomí, tj. také je to vědomí, takže můžeme, ostatně tak jako vše, chápat informační pole jako bytost. Pokud zacházíme s informačním polem jako s bytostí, tak se k nám informace dostávají snadněji. Informační pole se skládá z jednotlivých datových bodů a ten, kdo umí komunikovat s informačním polem, tak se mu rozzáří jeden z těch bodů, který se týká položené otázky. Pravděpodobně se rozzáří na základě rezonance, protože vyslaná otázka má vibrace určitého vzoru a frekvence. Je nutno to rozzáření datového bodu však chápat jako určité podobenství, ale ne zcela doslovně, a je možné si to rovněž takto vizualizovat a při meditaci je to možné používat jako formu získávání informací z informačních polí. V případě, že máme pochybnosti, zda nějaký pořad, text, vysílání, seminář či obecně nějaké působení je zjednodušeně řečeno světlé nebo temné či pozitivní nebo negativní a nemáme dostatečně vyvinutou intuici, tak to poznáme podle toho, zda po skončení cítíme příliv energie nebo její odliv. Je to obdobné, jako když jste v blízkosti pozitivní či negativní bytosti. Meditace je výborný prostředek harmonizace těla a jeho směřování do jakéhosi optimálního stavu. Například má kladný vliv i na snižování nebo udržení si váhy, pokud je to potřeba. Hlavní myšlenkou, která mě v poslední době stále více zajímá, je současná situace z pohledu našich možných aktivit. Stále více jsem nabádán, abych se snažil probudit k aktivitě co největší množství lidí, ale s významným důrazem na spojování a sjednocování.Když jsem po vysoké škole nastoupil do práce v Motorletu, tak tam byl ředitel, který byl skutečně velmi schopný, což v té době, tj. v roce 1973 nebylo zase tak běžné, protože mnoho schopných lidí bylo po 68. roce z vedoucích míst vyházeno. Ten měl jednu zásadu, která mě utkvěla v paměti. Třeba blbě, ale jednotně. Bylo to v souvislosti s výkazy na nadřízený orgán, když jednotlivé odbory podávaly hlášení na nadřízený orgán a dávaly různá čísla u stejných věcí.Nemusíme mít všichni noty té nejlepší písně, té nejlepší muziky, ale je potřeba, abychom měli noty stejné písně a případně i dirigenta, abychom udrželi stejný rytmus. A to ještě pokud toto podobenství převedu na současnou situaci, tak každá ta skupina tvrdí, že ta její píseň je ta nejlepší a mělo by se hrát jen podle jejích not. Co je to za kakofonii, když každá skupina hraje podle jiných not a s jiným rytmem. Ono stačí už jen to, když jsou noty stejné, ale každý drží jiný rytmus. Už to se nedá poslouchat. Nebo si představte, kdyby se konala meditace ve stejný čas, ale každý by měl meditaci jinou. Tak se vracím k tomu základnímu spojit se a sjednotit se. Je známé rčení, že Slovany nemůže nikdo porazit, pouze sami Slované. Myslím, že není velký problém tuto větu vztáhnout i na Čechy. Když sleduji pro mě zcela nepochopitelnou nevraživost mezi alternativními weby a alternativními hnutími, které však mají stejné či velmi podobné cíle a v podstatě stojí na stejné strany barikády, tak mě přepadají obavy. Obzvláště, když vidím stále další drobení politických hnutí a zakládání nových hnutí a straniček a každá se snaží sdělit: "Ale my jsme opravdu ti praví."Jedním z možných základů, na kterém se můžeme spojit, je naše Slovanství. Vím, že to zní jako určité klišé a snadno mohu být napaden z nacionalismu a dokonce šovinizmu, ale na tomto možném postoji se projeví neznalost skutečné historie Slovanů a jejich charakterů jako národa.Klasickou ukázkou je například 17. listopad, k jehož oslavám jsem dostal informaci o provedení meditace.17. listopad byl původně významný den vztahující s k násilí páchanému Němci na Slovanech. Podle všech indicií bude tento svátek motivován zejména snahou postavit Slovany proti Slovanům pod nálepkou různých jakoby protichůdných ismů. Je potřeba si stále uvědomovat, co se děje a proč se to děje. Někdy se mi zdá až neuvěřitelné vidět normální běžné lidi, kteří z toho nemají žádný prospěch, jak jsou na druhé straně uměle vytvořené barikády s lidmi, jako jsou Schwarzenberg anebo Herman. Tito lidé ztratili schopnost vnímat věci intuičně, ale je potřeba jim pomoct a ne proti nim bojovat.Pokud se to nedaří slovem, tak se mnohé dá dosáhnut vlastním vyzařováním. Můžeme ovlivnit Evropu i svět nejen tím, že budeme inspirací, ale i tím, že z našeho území bude vyzařovat pozitivní energie a láska. I v našem prostředí, pokud bude dostatečně prozářeno energií lásky, nebudou některé bytosti moci nadále žít. Každý z nás může neustále posílat energii ze srdeční čakry, do svého okolí, všem bytostem, Gaie. Tato práce se srdeční čakrou má vliv i na otvírání a odblokování srdeční čakry, takže i ten, kdo takto pracuje, se sám rozzáří, což bude mít pozitivní vliv i na jeho okolí a tím pádem i na vztah okolí k němu a v neposlední řadě i na vztah k sobě samému. Z pohledu vyšších úrovní funguje energie lásky jako jakýsi přírodní zákon a nejedná se jen o jakési naivní řeči sluníčkařů o lásce. Každý, kdo s tím začne cílevědomě a dlouhodobě pracovat se o tom sám přesvědčí. Musíme začít pracovat novým způsobem. Nenávist, války, nepřátelství nikdy nic dlouhodobě nevyřešily, ale naopak založily konflikty nové. Negativní síly nám mohou přerušit internet, zabránit hromadným meditacím, ale nemohou zabránit tomu, aby padesát nebo sto tisíc lidí pracovalo se srdeční čakrou a posílalo energii lásky. Na to nemají žádný prostředek. V této souvislosti považuji za velmi důležité upozornit na jednu okolnost, o které jsem již vícekrát mluvil. Pokud chceme zaujmout rozumné (možná bych řekl moudré) stanovisko ve věcech jako je například imigrace, NWO, globální elity, tak doporučuji opakovat si jednu afirmaci. Jsme láskyplné zářící bytosti, ale nejsme blbci. Obávám se, že někteří lidé z druhé strany pomyslné barikády se snaží naplňovat pouze druhou část afirmace. Považuji za velmi důležité informace týkající se našich možností ovlivňovat realitu. David Wilcock uvedl, že se konal experiment údajně dle klasických vědeckých měřítek. 7000 lidí meditovalo a celosvětově se snížila zločinnost a terorismus o 72%. Z toho plyne závěr, který odpovídá i mým informacím a informacím pozitivních mimozemšťanů, že i velmi malé množství lidí může mít výrazný vliv na kolektivní vědomí lidí. Velmi malé množství může být jako kormidlo, které změní směr našeho směřování. Jsme neustále manipulováni v tom smyslu, že nemáme tu moc změnit realitu. Proč mediace na egregor slovanství Čechů a Slováků. Protože je to obrana proti stálé manipulaci, která se nás snaží kromě dalších účinků neustále rozdělovat a odcizovat nás našemu slovanství a jeho charakteru. Stále je možno slyšet a číst úvahy (včetně rádoby vědeckých) typu - patříme na západ, jsme křesťansko-židovská civilizace, geneticky Germáni, Židi, Keltové, Libuše byla keltská kněžka a podobně. Vše jsou to manipulace k potlačení našeho základního charakteru Slovanství, protože Slované jsou největším nebezpečím pro prosazení NWO. Libuše byla slovanská kněžka. Vibrace řeči, mateřský jazyk silně ovlivňuje DNA, takže především jazyk tvoří naši slovanskou DNA.Pro jistotu znovu uvádím vysvětlení pojmu egregor. Egregor je pojem vyjadřující existenci zvláštních astrálních útvarů, které jsou vytvářeny skupinovými představami, idejemi a pocity jako jsou např. náboženské a politické ideje, ale i hromadné všeobecné sklony a názory. Egregor je tedy astrální reprezentace kolektivní mysli a funguje jako více méně silná astrální bytost, není jen pasivním odrazem toho, co je společné lidským myslím, ale též aktivním činitelem. V tomto smyslu každý jedinec vyznávající nějakou náboženskou, politickou či jinou ideu, je spojen s příslušným egregorem, přičemž toto spojení je oboustranné: jedinec posiluje svou vírou a svými činy tento egregor a naopak je egregorem posilován v této víře a činech. Posílení egregoru slovanství neznamená žádný nacionalismus, ale jedná se o sjednocení na základě určitých charakterových vlastností Slovanů a zejména starých Slovanů jako je láskyplnost, mírumilovnost, ale zároveň schopnost pozitivně mentálně ovlivňovat realitu vzhledem k síle svého ducha, své mysli. Zároveň toto posílení znamená skupinové očištění od určitého druhu negativního myšlení, egoismu, od podléhání matrixu konzumně tržní společnosti. Jedná se o získání určité kolektivní vnitřní síly k tomu, abychom byli nejen my schopni sami zvládnout transformaci, ale pomoci k tomu i ostatním. Součástí je i vědomý návrat k čistému způsobu a modelu života, který je v souladu s přírodou a ostatními bytostmi a v neposlední řadě ve vztahu sami k sobě, a to jak ve vztahu k sobě coby jednotlivci, tak i ve vztahu k sobě coby národu, tak abychom si sami sebe vážili. Návrat k posílení lásky v každém z nás, posílení sebevědomí a pokory. Autor: Miroslav Zelenka Zdroj: http://www.miroslav-zelenka.cz Jsem normální člověk, kterého baví tenis, jízda na kole, plavání, lyžování a hudba. Velmi rád vařím i jím. Skládám si písničky či muziku k meditacím. K mým oblíbeným činnostem patří i konstruování (nástroje, stroje, ale dělal jsem si i konstrukci nábytku do celého bytu). Zjednodušeně řečeno zajímají mě činnosti, které obsahují tvůrčí prvek. Čím jsem starší, tím se zintenzivňuje můj vztah k přírodě a jsem rád, když mohu být každý den alespoň hodinu v lese. Miluji moře a hory, i když energie moře má na mne blahodárnější účinky. )
V procesu transformace od nevědomého k vědomému životu se stane mnoho věcí, které mohou člověka zcela vyvézt z míry. Nejinak to bylo i u mne mnohokrát v mém životě. Mnohokrát jsem nepochopila proč se to či ono stalo. Postupným procesem práce na sobě a zejména nyní, po 28.9 2015, po krvavém úplňku, kdy na naši planetu začaly přicházet energie zcela jiného rázu a kdy se moje napojení zesílilo mnohonásobně, jsem začala opravdu vnímat, že všechno co se mi děje, má nějaký smysl a je pro mé dobro. Tento proces je fascinující, ale zároveň po nás chce velkou zodpovědnost. Jednou z věcí, které nyní prožívám a kterou se učím celý rok 2015 je absolutní eliminace energií a vibrací v mém okolí, které nejsou prospěšné mému úkolu, mé cestě duše. Proto jsem nyní vedena k další velké čistce svých vztahů a zejména k tomu, abych přehodnocovala každou vazbu s lidmi kolem sebe a také to, čemu věnuji svoji pozornost. Jsem plně ve službě vyššího záměru. Ač to zní možná pro mnohé “sektářsky”, ti, jež jsou na tom podobně, pochopí. Já jsem velice racionální člověk, býk v ascendentu Lva a jsem při Zemi. Takže moje mysl netěká ve sférách galaktické rady a podobně. Já konám ve hmotě. Tím však existenci nás přesahujících procesů neshazuji. Vím, že tyto věci jsou ale nesoustřeďuji se na tyto vzdálené energie. Krůček po krůčku uskutečňuji to, pro co jsem se zrodila. Přinášet informace a světlo v této silně transformační době, co největšímu počtu diváků. V příštím roce tuto práci ještě intenzivněji podpořím svým zpěvem. Zákonitou rezonancí této mé činnosti je ovšem také reakce protistrany, takže se občas stává, že mne někdo na internetu začne napadat v soukromých zprávách ale i veřejně, sprostě nadávat nebo vyhrožovat. Nejinak to bylo před pár dny, kdy jsem sdílela jeden článek z našeho serveru Příznaky transformace do skupiny pojednávající o tajemných místech Česka. Pro tento článek jsem použila materiály z několika informačních pramenů a jednalo se o téma upíři v Čechách. Oddychové téma, které ale přivede na náš web hodně návštěvníků, kteří si poté přečtou i další články o zdravém životním stylu a shlédnou naše videa. Část tohoto článku obsahovala i článek pána, který se proti tomuto použití ohradil právě u tohoto sdíleného příspěvku, ačkoliv byl uveden zdroj i název jeho webu. Chvíli jsme takto spolu veřejně debatovali a poté jsem příspěvek vymazala a jala se přepsat článek tak, abych vypustila jeho materiál. A tady se právě dostáváme k oné katarzní události, která měla následovat. Zahloubána do přepisování článku, najednou vidím, že mi přišla soukromá zpráva naprosto cizí paní jménem Zuzana, která neměla z celou kauzou naprosto nic společného a otevřela naší diskuzi slovy: JSTE UBOHÁ! Nevěřícně koukám, co tím myslí a pak mi začalo docházet, že je asi znechucena, že jsem vymazala onen příspěvek. Osvítil mne naštěstí duch Svatý a asi 20 minut jsem s ní komunikovala naprosto asertivně a vysvětlovala jí proč a jak se co stalo. Vyslechla jsem si nadávky, impertinence, odsudky, nevyžádané hodnocení docela nechutného stylu, ale vždy jsem komunikovala korektně a naprosto udržela emoční klid a pokoj. Sama jsem byla tomu překvapena, že se ve mne ani při nejtvrdším útoku nezvedla emoce. Nejsem žádný svatoušek a dokážu být velice agresivní, když je třeba. Důležité bylo ale sdělení oné pološílené ženy, kvůli kterému píši tento článek: POUŽÍVEJ VLASTNÍ MOZEK A NESDÍLEJ CIZÍ ČLÁNKY!! Pak mi ještě nadávala a vyhrožovala soudy a nejvtipnější pasáž byla, že prý je kartářka a vidí v kartách, že půjdu před soud a že mi jako tímto sprostým agresivním způsobem RADÍ. Nakonec když se jí nepodařilo mne vysát, ukončila slovy JSTE NESKUTEČNĚ TUPÁ A BEZCENNÁ A NEHODLÁM DÁLE S VÁMI ZTRÁCET ČAS. Ačkoliv mi sama psala a o čas připravila ona mne. :-) V pořádku, řekla jsem si, není o čem dále mluvit. Aktivovaného psychopata nemá smysl přesvědčovat. Napsala jsem omluvu pánovi z webu, opravila článek a brala jsem věc za vyřízenou. Jaké bylo ale moje překvapení, když aktivovaná paní v emoční katarzi, která si zjevně potřebovala odžít boj za bezpráví a nespravedlnost i když vykonstruovanou, udělala printscreeny našeho soukromého rozhovoru a všechny je nahrála na onu skupinu, kde je 7500 fanoušků, aby mne přede všemi zdiskreditovala. To už bylo silné kafe. A mne došlo, proč nade mnou celou dobu stál anděl a uklidnil moje emoce a velel, hovoř s ní asertivně a nenech se stáhnout k jejímu způsobu komunikace. V tu chvíli jsem také pochopila jak v praxi vypadá slogan: Ty po mně kamenem, já po tobě chlebem. V křesťanském pohledu na věc je to dost překroucené ale výše popsaný příběh je přesnou alegorií tohoto jak by to mělo být vykládáno. NESNÍŽIT SE NA ÚROVEŇ AGRESORA. To ale neznamená, že si nechám ubližovat, nebo nebudu hájit svůj postoj. Být silný, nekompromisní ale nikoliv agresivní či agresi vracet agresí. Jedině tak projdeme bez ztráty energie. Nezapojit se emočně. Jedině tak se dá fungovat s psychickými upíry. Byla to ale krásná lekce krizové komunikace a já jsem si stála za každým slovem v tom rozhovoru. Příběh má několik rovin. Nakonec admini oné stránky fotografie našeho rozhovoru smazali a pán, který vlastní onen krásný turistický web, kvůli kterému vznikl celý tento konflikt, si se mnou druhý den psal, dál to vůbec neřešil a dokonce i dal tipy na mnoho dalších tajemných míst v okolí, o kterých se dá psát. Tímto mu za jeho osvícený přístup děkuji, protože mi poradil i jak na internetu sdílet, aniž by to bylo na hraně autorského práva. Vše dobře dopadlo, já jsem udržela pole svého klidu, přijala jsem zodpovědnost a varování andělů, abych články vždy autorizovala s autorem a především mne andělé ústy té šílené ženy konečně dokopali k psaní vlastních článků a předávání vlastní zkušenosti s duchovní prací. Někdy je takováto krizová situace jedinou šancí andělů, aby vás důrazně upozornili, co máte dělat. A nejinak to platí ve všech oblastech našeho života. Vše, co se nám děje, má nějaký důvod a vše je plně v režii duchovního průvodce. Alespoň u mne to tak je. Také je pravdou, že i lidé, kteří vám ubližují a udělají moc špatné věci, jsou vašimi učiteli a vedou vás k síle a pochopení širších souvislostí, popřípadě ukážou ještě nepřijatá, nezpracovaná nebo nepochopená místa vaší osobnosti. Naučme se ve všech těchto, z běžného pohledu “negativních” zkušenostech, hledat výzvu pro náš osobní růst! Děkuji za vše co se mi kdy stalo, protože jinak bych nebyla nyní tam, kde jsem. Zbavit se podvědomých blokací a programů, které nedovolí žít vědomý spokojený život, to je cílem transformace a někdy k tomu cíli vede bolestivá cesta, ale je to tak potřeba. U mne to byly také velké lekce pokory, být spokojená a vděčná, za to co mám a jak žiji. Hezké bylo také zjištění, že jsem opravdu pod velkou ochranou, protože mnoho z lidí, mých přátel, na internetu působících, mi v tu chvíli řeklo, že na ně útočí lidé mnohonásobně více a denně a velice sprostě. Díky za tu ochranu a požehnání mému projektu. Ámen. Ava Brožová zpěvačka & moderátorka http://www.priznakytransformace.cz Související články: Ava Chrtková: Přestaňte už vzývat anděly a začněte žít! Staňte se vy sami Bohem pro svůj život! Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Ava Chrtková: 10 rad jak navázat láskyplný partnerský vztah a efektivně projít obdobím samoty Ava Chrtková: Milujte sami sebe Ava Chrtková: 9 vyzkoušených rad jak projít depkou a emočním propadem Tento článek může být volně šířen jen s aktivním uvedením autora a obou odkazů. )
1. Když se ti něco líbí – řekni to. 2. Když se ti něco nelíbí – řekni to. 3. Když se ti po někom stýská, zavolej mu. 4. Když něčemu nerozumíš, zeptej se. 5. Když se chceš s někým setkat, pozvi ho. 6. Když něco chceš, popros. 7. Nikdy se nehádej. 8. Chceš-li, aby ti porozuměli, vysvětluj. 9. Když ses provinil, řekni to rovnou a nehledej výmluvy. 10. Mysli vždy na to, že každý má svou pravdu – a ta se nemusí vždycky shodovat s tvou vlastní. 11. Nestýkej se se špatnými lidmi. 12. Nejdůležitější v životě je láska. Všechno ostatní jsou zbytečnosti. 13. Naše problémy jsou pouze v naší hlavě. 14. Okolní svět není ani dobrý ani špatný – je mu zcela lhostejné, jestli existuješ. 15. Z každé události se snaž získat pro sebe něco užitečného. 16. Nebuď suchar. 17. Pamatuj, že nikomu nejsi nic dlužen. 18. Nezapomeň, že nikdo není nic dlužen tobě. 19. Nelituj ani času ani peněz na štěstí z poznávání světa. 20. V životě vždycky spoléhej pouze sám na sebe. 21. Věř svým pocitům. 22. K ženám (ostatně i k mužům), stejně jako k dětem buď trpělivý a trochu shovívavý. 23. Pokud máš špatnou náladu, zamysli se nad tím, že až zemřeš, nebudeš mít ani tu 24. Žij dneska, protože včerejšek už není a zítřek být ani nemusí.Jaroslav Dušek ŽIVĚ: Antonín Baudyš - CO NÁS ČEKÁ V ROCE 2018? )
Řekněte mi upřímně, která žena má dnes dobrý vztah s otcem? Kolik nás je, které na své otce vzpomínáme s láskou, bez křivdy, bez slziček v očích, když o něm začne mluvit? Jsou takové, ale není jich mnoho. Při mých terapiích se setkávám hlavně s tím, že otec je slaboch. Slaboch, protože byl příliš submisivní nebo slaboch z pozice agresora. Nebo prostě utekl od rodiny. Ve všech případech tohle soudíme z pohledu malého ublíženého děcka. Malé dítě si v době, kdy takto na otce koukal, udělalo vlastní názor. Vlastní iluzi. A ženy si neuvědomují, že POKUD NEBUDOU MILOVANÉ HOLČIČKY, nebudou mít spokojené a harmonické vztahy s muži. Táta Otec je pro ženu nejdůležitější persona v jejím životě. Je to mužský princip, ze kterého se ona narodila. A pokud ho nepřijímá, tak nepřijímá a odmítá velký kus sebe. Roste v ní její část ženy, která se stává dominantní i na venek, všechno zvládne sama, nikoho nepotřebuje a stává se tak méně a méně citlivou. Vnitřně velmi touží, aby si našla muže, nechce být sama, ale po krátké době vztah ztroskotá. Proč? Protože partner musí hrát ženě nastavení, KTERÉ MÁ VŮČI SVÉMU OTCI. A v tom není dobře ani jí ani jemu. Když žena nemá záda Žena potřebuje mužská záda. Ale v prvé řadě musí mít za sebou energii svého otce. Ten, který jí ty záda dělá. Pokud tam otcova záda nemá, bude si do života přitahovat nezralé muže, takové, kteří ji oporou nebudou a nebudou tam pro ni. Aby to dovolila, aby svého otce k sobě připustila, musí si ho vážit a mít v něj důvěru.„Ale to nejde! On mě trápil, nechtěl mě, neměl mě rád, utekl, týral mě, bil mámu ….“ Jde to. Můj otec vůbec nebyl svatý. Zemřel velmi mlád. Nechci se zde rozepisovat, proč svatý nebyl, ale věřte mi, že jsem se na něj dívala jako na velkého slabocha, šaška, kašpara, sebevědomou nulu a mnohem hůře. Čím více jsem stárla a uměla se na věci dívat s nadhledem, bylo mi ho líto. Začala jsem se alespoň okrajově zajímat o jeho dětství a zjistila, že bylo hrozné. Došla jsem k tomu, že nemohl jinak. Neměl vzor. Hra musí být dohrána Ani toto uvědomění mi však nepomohlo k tomu, abych si ho dokázala představit jako energetickou oporu. Až jsem jednoho dne měla rozpravu se svou vnitřní holkou. A ta mi řekla „ podívej se, jaký máš vztah s muži a teď se podívej, jak nahlížíš na svého tátu.“ Brr to bylo nepříjemné. Ale byla jsem svým vnitřním vedením donucena, abych od toho neutíkala. Věděla jsem, že každý muž v mém životě mi po čase začne hrát tu hru, kterou jsem nedohrála s tátou. Snaž se najít něco, za co si ho můžeš vážit Žádný člověk není jenom špatný. Tak jak je pro nás špatný, stejně umí být i dobrý. Jen jsme to jako děti nemohli vidět, protože jsme příliš zahledění do sebe a do naplňování svých potřeb. Děti jsou velmi sobecky založené. Což je v pořádku, je to geneticky dané, ale v dospělosti už se tento sobecký styl netoleruje.V mysli jsem stále měla před sebou obraz svého táty a snažila se najít něco, za co by v mých očích vyrostl. A pak se to stalo.Byl přece skoro 20 let s mojí mámou! Když si ji našel, bylo mu 21 let. Ona už měla tři děti. Staral se o ně a ještě si udělali mě. Chodil do práce a makal, aby nás uživil. Doma pracoval, pomáhal a věnoval se nám tak, jak nejlíp uměl. Postavil barák a byl nejlepší, jaký uměl být. Najednou to šlo. Dovolila jsem si vidět i to pozitivní. Nedržela jsem svou křivdu jako poklad. Opustila jsem ji. Co se změnilo? Od té doby se jako žena cítím mnohem jistější. Netrpím úzkostmi, víc si věřím a cítím, jak je můj táta za mnou. Mám se o koho opřít, když je již 6 let po smrti. Jsem MILOVANOU HOLČIČKOU. Nemám tam žádnou křivdu a cítím, že jsme rovný s rovným, že jsem si tátu dobře vybrala. Pomohl mi splnit můj úkol, se kterým jsem zde šla. Role oběti a zranitelnost Od té doby se necítím v roli oběti, fňukám jen málokdy a můj syndrom strachu z opuštění také vymizel. Nešlo vše hned. Byla to práce na několik týdnů, ale stačilo si jen uvědomovat nově nabyté introspektivní zkušenosti. Cítím, že jsem pevnější, ale přitom zranitelnější. Má důvěra k mužům velmi stoupla a nebojím se tolik, že mi ublíží. Neberu je jako ohrožení. Jsem schopna milovat bez očekávání a bez pocitu, že bych za to měla něco mít. Pokud chceš změnu, udělej změnu Rozměr vaší práce na sobě, máte předem daný. Neutečete. Váš duševní plán vás stejně dožene. Dejte si do pořádku vztahy s rodiči, rodinou, se sebou. Vše ostatní už se od tohoto odvíjí samo.NIKDO TO NEUDĚLÁ ZA VÁS. Pokyn ke změně dáváme my sami a my sami jsme vykonavatelé. Věřte však, že každá odvaha ke změně bývá hojně odměněna! Pozn. Pro muže platí totéž, akorát v jiném postavení. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )
Jste muži. Jsme ... Ale! Nenechte se odradit tím, že kravata se nenosí, pokud vás samých naplňuje. Vy jste spojení se Zemí a víte, že pokud strčíte hlavu do písku a budete se tvářit, že tohle tady, kolem nás, neexistuje, tak to bude chyba. Můžete být v sakách a být manažery. Můžete být dělníky, můžete být zahradníky. Můžete být it-čkáři, neboť bez vás bychom nesdíleli, aneb neznali bychom krásu hlíny. Nevozili bychom se na kraj světa letadly. Chápete? Prostě můžete. Přímo musíte. Je to vaše království. Vy víte, že v něm nepanuje vztek a nenávist. Vy víte, že pokud se vám to nepodaří, tak jste to minimálně zkusili. Nemohli byste klidně spát, pokud byste to neudělali. Tak si to dovolte. Můžete. Nenechte se odradit tím, že jemnost, kvůli které jste byli obviněni ze slabosti, nám nepatří. Vy znáte pravý význam slova gentleman. Klidně si udělejte radost pěkným novým mečem. Vy víte, že se jím nechcete chlubit, abyste byli "in". Vám dělá radost ten meč. Nenechte se odradit, když ve vás žena nevidí to, co vy dávno víte. I když vás miluje a ona přesto odchází, neznamená, že jste udělali chybu. Ať vás nezraňují články, jak nám to v podstatě "žena natřela", neboť chtěla být se svým ženstvím sama. Ať vás nezraňuje, když si najdou nějakého chlapce, povoláním syn a zůstanou v iluzi při "úspěšném" muži. Vězte, že mnozí z nich, jakož i jejich otcové nás okradli, a to doslova, jen proto, že jsme věřili, stejně jako naši otcové, v chlapské slovo, údajného gentlemane. Nejste ti, kteří vyměňují svůj boj za pivo, či jinou ženu. Nepotřebujete se fintit a vypadat jako švédský dřevorubec jen abyste zakryli svou slabost. Ať vás nezraňuje, že jí nejste hodny. Že máte pochopit, jak vás, navzdory lásce, jménem sebelásky, musela opustit. Vám tyto články, kluci- nebo spíše muži, nepatří. Tyto články, patří těm mužům (pokud je tak mohu nazvat), kteří si tyto články v podstatě ani v životě nepřečtou. Kteří nemají šajn o tom, jaká hluboká mužská duše a její síla může být. Odpusťte ženám, kterým jste dali své srdce, přesto, že si přišli "jen" po váš lignam. Prošli mnoha zraněními a samy si namluvili, že o samotě (rozuměj bez lásky) je to tak lepší. Uvěřili zraněným duším, že když půjdou o samotě na trip do Indie, tak se z nich konečně stanou skutečné ženy. Ano, i lvice si umí chytit antilopu, aby se nasytili, jenže my nejsme lvi a ani opice. Jsme lidé. Prosím, drahé ženy, neobviňuji vás (klidne si užívejte za své), ale spíše vám všem děkuji. Neboť bez vás bych tenhle článek nepsal .. Ale .. neberte nám naše "povinnosti", neboť právě toto jsou naše radosti, o kterých si myslíte, že nás naše matky naučili dělat s povinnosti. Vy jste si svou práci oddělali, nyní nechte na nás to uzemnění, po kterém tak prahnete. A hlavně, dovolte nám přinést ten kus masa vám, k nohám. Vy víte, že nás k sobě přitáhla láska, nebo síla osudu, nebo jakkoli si to nazveme. Víme, že láska hory přenáší. A přenést hory, neznamená hodit dva-tři krát lopatou. Neboť prokopat takovou horu, pouze na šířku lopaty, zabere hodně času. Drazí muži, dokud ty hory přeneseme, neboť i tak to jiní za nás neudělají, stůjte pevně nohama na zemi, nelítejte v obláčcích, když vidíte, jak zrádný boj se zde odehrává. My se potřebujeme tady, na Zemi. Vneste pravdu na vaše pracoviště, dívejte neohroženě křivdě, manipulaci, strachu, nebo do nebe volající lži přímo do tváře a nedovolte, aby se, jak rakovina, množila ve vašich královstvích a nedej bože se opakovala. Tohle to je náš boj, jistě, že ve smyslu: na velkou díru je potřeba velká záplata. Tak proto vás prosím, neohýbejme hřbety a chyťme se raději lopaty. Nebo jehly a nitě J , jak chcete. A jak se vždy píše na konci článků - s láskou Suny. Autor: Suny )
To, čo som mohol poslednú dobu poznať, by sa dalo zhrnúť do tohoto výňatku z jednej prednášky: „Bohužiaľ nájsť ľudí, ktorí to myslia naozaj vážne je veľmi ťažké. Všetci hľadajú formu zábavy, takmer všetci z tých pseudo-vševedov lacného pseudo-ezoterizmu si naozaj len chcú krátiť čas, baviť sa. Ale keď naozaj položíme na stôl postuláty Sebarealizácie a vyzveme ich do práce, tak ujdú preč. Takže to, čo hľadajú, nie je Sebarealizácia, ale forma zábavy. To je všetko. Ego opovrhuje každým, kto zraní jeho samoľúbosť. Ego zbožňuje svoje teórie a predpojatosti. „ Mal by som ďakovať za psychologickú telocvičnu, ale skutočne, skutočne sa nestíham diviť. Čítam články o tom, ako muži nevedia, necítia, vlastne za všetko sú zodpovední, nevedia používať sexuálnu energiu, o tom, ako su riadení egom,. No moja skúsenosť hovorí, že ženy si nesú úplne rovnaký podiel ako muži. V skutku, píše sa o kundalíny, ako o nástroji, ktorého „náhradné hlavice“ sa dajú jednoducho vymeniť za niečo hotové.. Mnohí sa ale hrubo mýlia, že ich domnienka o používaní kundalíny energie je skutočná. Pričom ich myseľ je iba v zajatí sexuálneho ega- v sexuálnej žiadostivosti. Áno, psychologický agregát sexuálnej žiadostivosti sa dokáže umne maskovať. A zničit ho, je prácou tak na dlhú plejádu.. (z mojej skúsenosti som tento agregát zničil, spálil na popol nevedomky, mečom Kali, po čom neskôr následoval skutočný pocit oslobodenia. Čo som nevedel bolo, že sexuálne ego na druhej strane bolo príliš vžité vo svojej samoľúbosti a pýche, umne skryté za prebudeným vedomím Bohyne). Ako sa musela žena hrozne cítiť, keď zostala takto nahá? Takto pošramotené vedomie teda radšej utieklo niekam, kde jeho skrytá manipulácia nebude odhalená. Jediné, čo som z tej diaľky započul bolo iba tiché “ďakujem.” Nevedel som, ako moc som “bol” toho súčasťou. Ako veľmi sa ma (nás) táto lekcia týkala. Zaslepený chtíčom som nemohol poznať širšie vedomie poznania, ktoré už nervózne klopalo na dvere. Mnoho vzťahov končí neúspechom, napriek tomu si dotyční stihli vymenit sexuálne informácie. Áno, to karmické puto sa môže prejavovať ako sexuálna žiadostivosť, ale pravda, či informácia býva ukrytá často krát niekde inde.. Stačí počúvať, nesnívat, nekonať pudovo a informacia (nielen) od karmického partnera je zreteľná. V prípade, že je mozog ovládaný dokonale skrytým egom sexuálnej žiadostivosti, prekrytým egom pýchy a vlastnej dokonalosti, o energiách kundalíny nemôže byť ani reči.. Vtedy nastupuje zákon opakovania. Uspokojenie zvieracieho pudu je silnejšie ako pravé uvedomenie. Preto sa nestíham diviť, ako kráča po tomto svete toľko „prebudených“ bytostí, ktoré nehľadajú nič iné, iba ako nájsť nástroj na uspokojenie svojho sexuálneho ega, maskovaného (v silnej nevedomosti- za čo sa na nich nemôžeme hnevať) umelo vytvorenou svätožiarou,. Pritom iba skutočná láska je nástrojom, aby táto svätá hadia energia postúpila z druhej čakry vyššie. Áno, samé články, ako svätý Osho opisuje orgazmy (nie formy ejakulácie) ako nástroj umenia a magických síl. Áno, máme toho plné siete, kde podľa tohto osvietenca má žena vymenit chlapa ako ponožky, lebo orgazmus. V zapätí je od mužov očakávané, že svoju lásku “dajú” iba jednej žene. Pán Dejda to zaklincuje nadpisom " Buďte so ženou, ktorá má o Vás záujem" (nehľadiac na lásku, radšej to treba všetko potlačiť) a byť v zajatí umelo vytvoreného dobra, kde sa vlastne neúmyselne živí zlo. Áno, všetci máme právo na dokonalého partnera. Len či potlačiť lásku (nemyslím zamilovanosť) a chovať sa pudovo, je to pravé pre tento svet, je otázne. Máme tu plno fráz o láske, ako hľadať všade iba orgazmické spojenie na to, aby sme poznali komunikáciu s božstvom, ale povedzte, ako môže byť žobrák, odetý v starých handrách (handrami rozumej šat všetkých tých ég- pýcha, zlosť, žiarlivosť, stratená cudnosť, žiadostivosť, materializmus,…), prizvaný k božskému stolu Posvätnej večere a rozprávať s božstvom? A tu je jedna velká hranica, ktorú sa boja mnohí prekročiť. Pri tejto hranici sa zastavujú všetky články, miesto toho, aby pokračovali a pomenovali skutočnosť. So skutočnou čistou láskou, bez psychologických agregátov je sexuálna energia cestou hore. Bez lásky, opojený nielen egom žiadostivosti, je to len a len cesta nadol.. Čiže aj tu je odpoveď na skutočný význam slova celibát.. Moju úvahu ukončím otázkou pre všetkých, ktorým v hlave hrmí iba orgazmus a z neho prichádzajúce tantrické zisky, tým čo utekajú od odvrátenej strany práce s kundalíny. Tým čo ignorujú svoju psychologickú telocvičnu, bez ktorej sa začnú aj tak nudit a utekajú sa opäť pohrávať s citmi niekoho ďalšieho, ozaj to myslíte vážne? Autor: Suny )
Informací o kamenech je již napsáno dost. Potkávají se informace vyčtené, vlastní v současné době získané a také znovu obnovené informace získané v minulých životech. Kameny miluji již od dětství. Mám tu čest s nimi pracovat a pomalu jsem uváděna do jejich možností a tajemství. Musím však říci, že jdu svou zvláštní cestou. Popíšu vám cestu člověka ke kamenům, jak ji vnímám já. Přímo souvisí s karmou a rozvojem vědomí jedince. Jednotlivé fáze se mohou prolínat. První fáze: Člověk vnímá kameny jen jako neživou hmotu. Dobrý stavební či okrasný materiál. Je to vnímání člověka, který je energeticky uzavřený. Bohužel na této úrovni je dnes většina populace. Druhá fáze: Člověk vyhledává přítomnost kamenů a prostě se mu líbí. Nosí je po kapsách, vyhledává je v přírodě a sem tam nějaký kamínek postaví do místnosti, kde žije a pracuje. Postupem času si uvědomí, že je mu s kameny dobře a vnímá, že kameny mohou během času barvu a tvar. Komunikace v této fázi probíhá na podvědomé úrovni. Kameny vyrovnávají energii osob i místa a se svou vlastní moudrostí pomáhají k rozšiřování vědomí. Třetí fáze: Člověk vědomě vnímá energetický přínos kamenů. Je schopen si vybrat kámen pro pomoc při řešení situace ať už na fyzické, emocionální, či duchovní úrovni. Sbírá a studuje poznatky o kamenech. Pravidelně se o kameny stará. Chvílemi se komunikace s kamenem mění z já-to na já-ty. Začíná vnikat osobní vazba k jednotlivým kamenům. Je jedno, jestli je to kamínek z lesa a nebo kupovaný polodrahokam. Kameny jsou používány na řešení aktuálních současných situací. Čtvrtá fáze: Zde dochází k zásadnímu kroku. Vědomí člověka je již tak rozšířeno, že si uvědomuje širší souvislosti svého života. Začíná vnímat a má také chuť řešit rodové a karmické záležitosti, neboť si uvědomuje, že současné situace mají hlubší kořeny a sahají někdy mnoho tisíc let nazpět. Kameny jsou velmi schopnými průvodci a dokážou harmonizovat i nejtěžší karmické uzly. Způsoby práce jsou různé podle možností každého. Zde se také začíná jasně ukazovat karma vůči Matce Zemi a kamenům. Pokud člověk řeší problém se ženskou energií – u sebe, v rodině, dříve či později se někde objeví informace, která ukazuje na zneužití síly vzhledem k Matce zemi a kamenům. Zneužitím síly rozumějte i její nepoužití. Pod zneužitím si můžete představit mnoho z fáze pět a šest. Pátá fáze Po té co se uvolní část karmy a kameny dovolí může nastat zcela aktivní práce s kameny. Uchovávání a snímaní informací, meditace a využití energie kamenů jako výtahu do vyšších dimenzí. Zasahování do energetických sítí časoprostoru. Stavba kamenných kruhů, práce s energií míst a různých siločar. Komunikace se živlovými bytostmi. Komunikace s vyspělými bytostmi z vyšších dimenzí. Zde je naprosto nutné si uvědomit ohromnou zodpovědnost a pracovat s pokorou. Otevírají se dveře do oblastí, kde jsme my lidé samy za sebe jen velmi málo vybaveni a musíme se spoléhat na svou důvěru v Vyšší dobro a Lásku. Jsou zde zkoušky a mnohá pokušení, které však ukazují na naši karmu z těchto oblastí. Člověk, který takto pracuje nemůže být naivní sluníčkář. I zde je polarita dobra i zla. Mnoho předních kněží a šamanů starých civilizací právě zde bylo lapeno a právě přes ně byly potom jednotlivé kultury vedeny k záhubě. Energetické, morální a fyzické. Šestá fáze Já osobně ji nazývám Křišťálové nebe. Dveře se otevírají jen z druhé strany. Zde, po projití lekcemi předchozích fází, je možné spojení s duchovními mistry kamenů. Nejsou to duše jednotlivých kamenů, ale spíše duše jednotlivých druhů. Krystaloví mistři jsou velmi vysoké a staré duchovní bytosti. Dokáží pomoci i s nejtěžší karmou z duchovních úrovní. Poskytují multidimenzionální vnímání jednotlivých souvislosti dané situace. Přichází, když je potřeba. Předávají informace o vesmíru, Matce Zemi i jednotlivých kamenech. Zde již není polarita dobra a zla. Jen Světlo, Láska a Moudrost. Pokud Vás kameny přitahují, pracujte s nimi. A věřte, že vás povedou správným směrem. Dostanete se tak daleko, jak v současné inkarnaci potřebujete pro další vývoj Vaší duše. Autorka článku: Blanka Pallanová Více o mě a mojí práci najdete na: http://www.morionlight.com )
Ukázka z nové knihy paní Zděnky Blechové: "OSUD VE SVÝCH RUKÁCH" Ani si neuvědomujeme, že osud držíme ve svých rukách a jen my ho můžeme ovlivňovat. Osud existuje jako karma - učení. A kdy pochopíme naše učení, záleží jen na nás. Nikdo nás nebude soudit a nikdo se na na nás nebude zlobit, že se neučíme. Ale třeba se nám už nebude líbit, jak žijeme a budeme chtít změnit svůj život. A tam nastává chvíle, kdy můžeme změnit svůj osud. Kniha vás provede osudem. Co je karma? Karma je vlastně naše učení. Vše, co je duchovní, je učení. Je to cesta návratu k duši, proto se říká „duchovní“. Náš osud je zpečetěn naší karmou – učením. Učení je o pochopení naší cesty, o rozhodování na naší cestě a o cíli naší cesty. Kdy se naučíme tato kritéria v životě používat, záleží jen na nás. A proto ve Vesmíru neexistuje čas, existuje jen pochopení. A kdy pochopíme a budeme se chtít učit, záleží jen na nás. Nikdo nás nebude kárat, že se neučíme. Stejně učení na nás bude stále více dotírat, až se budeme chtít učit a pochopit. Protože situace se nám budou stále zveličovat, abychom je už mohli chápat. Karma vzniká závislostí jedné osoby na druhé a není možno zodpovědět, jak dlouho trvá. Je to stav bytí, kdy vyhledáváme druhého skrze pochopení toho, že on není povinen nám dopřát to, co od něho žádáme, ale že my se musíme smířit s tím, že nemusí být vše dle nás. Je dobré se stavět ke karmě jako k učení nás obou. Je důležité pochopit, že každý má svoji cestu a my jen kráčíme vedle toho druhého. Pokud toto nechápeme a pořád na něm lpíme, a to stále více, tím více si s ním tvoříme pouto pro další životy a toto pouto se bude muset trhat nějakými situacemi, které nás oba povedou k poznání, že nikdo tu pro nikoho není a že vše je jen od toho, abychom se naučili vnímat svět jako pospolitost, a ne jako svět jeden pro druhého. Karma vzniká tak, že necháme druhé o sobě rozhodovat, nebo o druhých rozhodujeme. Střed je v tom, naučit se rozhodovat každý sám za sebe, a to je právě pro člověka to nejtěžší. Proto dá raději svůj život do rukou druhých, než aby o něm rozhodoval sám, nebo se bojí být sám, a tak raději rozhoduje o druhých, aby nebyl sám. Jak naplnit své cíle? Silou vůle. Když má člověk cíl a trpělivě, cílevědomě, usilovně si jde za svým, dosáhne toho, co chce. Nesmí jít rychle, ale opravdu pomalu krůček po krůčku si může plnit své sny, má na to celý život. Nevíra v osud vzniká tak, že se bojíme zklamání, a tak se raději druhým neukazujeme takoví, jací ve skutečnosti jsme. Nevěříme si v ničem, a tak si nemůžeme tvořit svůj osud. Nadáváme na svůj osud, protože ho dáváme do rukou druhých. Ještě se bojíme převzít za něj odpovědnost. Proč opakujeme situace? Míříme kupředu, jen se učíme zpětným chodem vidět věci jinak. Stá- lým opakováním si přicházíme na další poznatky a informace a můžeme se naučit jednat v dané situaci jinak. Duše se nesmírně těší na svoji novou cestu a ráda přistupuje na nové podmínky bytí, protože ji nebaví přebývat v nehmotném stavu, a ráda by si zkusila jiné šaty – tělo. A tak se duše vydá na Zem a je jí nakázáno, že se nesmí ztratit v člověku, v bytosti jí blízké, ale že si musí být stále blízká, aby se mohla vrátit domů. Vesmírná rada ji vyprovodí na cestu a dá jí do vínku srdce, které je pro ni jedinou navigační jednotkou. „Skrze srdce budeš vědět, kudy vede cesta domů.“ Duše slíbí, že nezapomene, ale málokterá obstojí ve své zkoušce. Většinou se duše zamiluje, pomiluje, a tím ztratí ochranu a své srdce. Nepřipomíná vám to pohádku například o „Rusalce“? Proto na pohádkách je tolik pravdy a iluzí. Jakmile duše pro někoho ztratí srdce, nepatří již vesmírné radě, ale někomu na Zemi, kdo si s ní dělá, co chce. A tak to jde věky, než duše projde svoji cestu, aby vše v konečné fázi pochopila a mohla se vrátit domů. Celou dobu je bedlivě střežena a hlídána, ale ona o tom neví. A tak i já jsem se vydala na svoji pouť na Zem se svým záměrem, na který jsem skrze lásku zapomněla. Mnoho věků jsem pak mylně hledala spojení s někým, místo toho abych se spojila sama se sebou a našla tím znovu spojení s Vesmírem. Mé první uklouznutí začalo v Egyptě. Tehdy byl Egypt kolonií Atlantidy a já jsem byla vyslána z Atlantidy do Egypta, abych se podílela s faraónem na jeho vládě. Byla jsem faraónovi zcela oddaná a věrně mu sloužila do té doby, než jsem se zamilovala. V chrámu jsem se procházela v krásných dlouhých modrých šatech, vyšívaných tyrkysem, šněrovaných vzadu do uzlů. Měla jsem ty šaty moc ráda a i v tomto životě jsem nevědomky vyhledávala stejný styl šatů. Chrám byl krásný, barevný a dalo se v něm číst mnoho o dění v Egyptě, každý záznam opatrovali kněží a se svolením faraóna stále více popisovali události na zdi paláce. Ráda jsem si v těchto záznamech četla, už tehdy jsem milovala literaturu a vzdělávání. Mnoho času jsem také strávila s místními kněžími a diktovala jim, co je zapotřebí udělat pro dobrou úrodu. Byla jsem ráda, že se nám daří a že naše sýpky přetékají nejen bohatstvím v podobě zlata, ale také obživou. Již tenkrát vládla přísná pravidla pro rozdělování potravin, nebylo to tak, že by někdo měl, a někdo neměl, naopak se stanovilo, že každý musí mít dost. Lidé byli vlídní a rádi se podíleli na všem společně. Vládla zde pospolitost a lidé se často scházeli na velkých prostranstvích k veselí. Uznávaly se svátky jara, svátky osení, svátky zasévání úrody, svátky sklizně a také svátky, kdy se rozdávala moudrost. Tyto svát- ky byly velice oblíbené a každý Egypťan se snažil při nich vynikat ve své dovednosti. Mnohdy jsme viděli zázraky v podobě toho, co dokáží, protože se na tyto svátky připravovali celý rok. Prostě v Egyptě nebylo krušno, bylo tam milo do doby, než do země začali přicházet lidé z jiných provincií. Nejvíce narušily řád Egypta kmeny beduínů. Přišli a ničeho si nevážili, vše považo- vali za samozřejmost a to faraóna popudilo. Rozkázal, že se jim již nic dávat nebude, aby si začali vážit toho, čeho si váží ostatní. Toto jeho rozhodnutí vyvolalo odpor u lidí nižší třídy, ti se snažili beduí- nům pomoci a odsuzovali faraóna za jeho přísnost stejně jako já. Vždyť máme dost, proč by najednou měli někteří trpět nedostatkem, když je v zemi všeho dostatek? Vždyť jsme dosud nikdo žádnou nouzi neměl a vždy se urodilo, proč by tedy nemělo být dost i pro ně, zvláště když i kněží se obohacují více než ostatní a faraón to trpí skrze svoji víru v ně? Když nepokoje nepřestávaly, povolal faraón zástupce beduínů do svého chrámu, aby s ním vyjednával. Dodnes si pamatuji, jak po krásných zlatých, červeným dekórem posetých schodech, stoupal ve vysokém chrámu krásný mladý muž, svalnatý, ohleduplný, plný něhy a lásky ve tváři. Jeho tvář byla ošlehána větrem a bylo vidět, že mnoho prožil, a to mě na něm přitahovalo. Chrám byl vysoký, aby se v něm dobře udržoval vlhký vzduch a dobře se v něm dýchalo, a měl i mnoho sloupů. Trůn faraóna stál vysoko nad schodištěm, po kterém nyní vystupoval beduín nahoru. Ihned jsem k němu zahořela láskou, přitáhl mě k sobě očima, ve kterých bylo mnoho něhy, a já jsem tolik toužila, aby mě někdo hýčkal a zahrnoval láskou. Tento statný muž měl na sobě dlouhý zlatý plášť, který si beduíni berou na sebe při zvláštních příležitostech. Muž vstoupil do mého srdce a byl tam věky, až do dnešního dne, kdy píši tuto knihu. Faraón s ním vedl dlouhou řeč a žádal ho, aby odvedl svůj lid do země, odkud přišli. Beduín vysvětloval faraónovi, že to není možné, protože jiný národ vyplenil jejich zemi a oni se museli vy- dat na cestu hledat nový domov. Byl by rád, kdyby tu mohli zůstat a kdyby faraón k nim byl shovívavější. Stále nechápal, že faraón je shovívavý, ale nároky beduínů překročily míru faraónovy trpělivosti. Prostě ti dva se nemohli domluvit, protože faraón v rámci zachování míru v zemi nechtěl přistoupit na požadavky beduínů a beduíni nechápali, proč jim není vyhověno. Asi stejně jako dnes při migraci národů. Stále jsem snila o tomto muži, sledovala ho ještě dlouho z chrámu, když odcházel, dokud mi nezmizel z očí. Mé myšlenky se ubíraly stále jedním směrem, k němu. Jaký by byl asi život s ním? Postaral by se o mě? Žilo by se mi s ním hezky? Určitě, vůbec jsem si nechtěla připustit jinou myšlenku. A tak jsem začala vyzvídat od kněží, kde žijí, a snažila se je přimět, aby mi pomohli přesvědčit faraóna o pomoci jim. Ve skutečnosti jsem chtěla pomoci sobě, abych se mohla setkat s milovaným beduínem. Našla jsem spojence mezi kněžími a on mi pomohl z chrámu odnést dosti velký obnos peněz, abych mohla beduínům pomoci v jejich žití. Začala jsem docházet stále častěji do jejich tábora a oni mě vždy vítali jako někoho, kdo jim zachránil život. To mi dělalo náramně dobře. S milovaným jsme se dokonce pomilovali a já jsem ztratila úplně rozum, dokonce jsem začala s nimi pobývat a do chrámu se vracela zřídka. Když se faraón dozvěděl o mé zradě, chtěl mě nejdříve vyhostit ze země a nechat někde v poušti osamocenou umřít, ale beduíni se mě zastali a on dostal strach z nepokojů, proto mě odmítl již pustit do chrámu a nechal mě žít mezi beduíny. Zpočátku, dokud byl ještě obnos peněz, který stačil pokrývat jejich nároky, chovali se beduíni ke mně se zbožnou úctou, ale jakmile obnos došel, naléhali na mě, abych se vrátila do chrámu a opět vza- la další obnos. To jsem věděla, že už nesmím a ani nemůžu. (Je zajímavé, že i na moji maminku její rodina naléhala, aby jí otčím dal peníze pro ně. Můj otčím byl v tomto životě beduín, do kterého jsem se tehdy v Egyptě zamilovala. Vše je vzájemně provázáno.) Jakmile jsem se začala příčit jejich přání, začali na mě plivat, dokonce mě uhodili a nazvali mě hloupou děvkou. Žena, která byla již dříve ženou mého milovaného, mě začala nesnášet činit nebývalá příkoří. Začala mě ponižovat, nutit dělat práce, které jsem do té doby neznala a také nesnášela. Když se dozvěděl můj milovaný o tom, že mi dělá příkoří, zastal se mě a odnesl v náručí do svého stanu. Tam se se mou pomiloval a já jsem na chvíli utišila svoji hořkost. Říkala jsem si, to je snad vše zlý sen, to snad ani není skutečnost, co se děje, kam jsem se to dostala, vždyť jsem žila tak hezky, a nyní neznám nic jiného než zlost, žárlivost a nepokoj v duši. Za měsíc jsem zjistila, že jsem těhotná, bylo to nemilé překvapení pro mě, která jsem nevěděla, co se mnou a s dítětem bude, ale milé překvapení pro mého milého, který si hned plánoval hocha. Žena mého milého mě nesnášela a občas mně vynadala a zmlátila. Vůbec nebrala ohled na můj stav. Časem na mě nebral ohled ani můj milý, zvláště když jsem mu porodila děvče. Byl zklamaný, ale nedal to na sobě znát. Jen se mně vyhýbal a už se mnou nepobýval tak často jako dříve. Ujala se mě jedna žena, která se uměla starat o kuchyň, zajišťovala přípravu pokrmů a ráda to dělala. Byla jsem vděčná za to, že tu mám spojence, vždyť na koho se obrátit, když jsou všichni jedo- vatí a zlí? Tato jediná žena mě chápala a vždy mi pomohla, když mi bylo krušno, byla to má maminka z tohoto života. Proto jsem na ní měla tak velkou závislost, protože jsem se bála, že kdyby nebyla, neuměla bych se o sebe postarat. Byla jsem slabá, v chrámu jsem byla silná ve svém postavení, ale zde? Zde jsem se musela podřídit podmínkám této hierarchie, žádné změny kmen beduínů nepři- pouštěl. Zde se musely následovat kódy rodu. Rodové tradice byly silné a nesměly se porušovat, za jejich porušení vždy následoval trest. A tak jsem se zde postupně začala bát, abych něco neudělala špatně, aby mě zase někdo neosočil, že jsem něco porušila. Bylo pro mě těžké se zorientovat v jejich zásadách, když byly jiné než ty v chrámu v Egyptě. Nakonec mě můj milovaný prodal za lahev vína jinému beduínovi, kterému jsem musela sloužit za trochu obživy. Byla jsem během tohoto života prodána několikrát, už jsem ani nevěděla, zda mám ještě nějakou hodnotu, vždyť každý muž ode mne vyžadoval jinou poslušnost a také sex bral jako samozřejmost. Nedalo se protestovat, muselo se poslouchat, protože jinak hned následovalo bití. Nakonec jsem měla pět dětí, z nichž jedno mi umřelo při porodu. Děti byly má jediná radost. Byla jsem na ně pyšná a s láskou sledovala jejich růst. Skrze děti jsem mohla zapomenout na všechny smutky, které se hromadily uvnitř mě. Děti se zde cítily dobře, nepoznaly nic jiného, a tak braly svůj původ jako něco normálního. Žily zde spokojeně. Nakonec jsem umřela na souchotiny, písek ze Sahary občas způsobil to, že jsme se nemohli dost nadechnout a kdo byl slabý a neduživý, vždy to odnesl. Umírala jsem se slovy: „To jsem si snad nezasloužila.” A proto v tomto životě mi řekl osudový partner: „Ty si mě ani nezasloužíš.“ A duchovní partner: „Vždyť si to zasloužíš.“ Prostě vše se děje dle vašich zásluh a vždy dostanete to, co si zasloužíte. Skrze jednoho muže, kterým byl můj otčím z tohoto života, jsem se ztratila v karmickém kruhu osudu a musela se pracně z propasti dostávat mnoho životů ven. Všechny životy jsem vše dělala s myšlenkou na něho, tolik jsem toužila po setkání s ním. Proto v tomto životě, když jsem byla v bříšku maminky a ona se ve třetím měsíci těhotenství seznámila s mým otčímem, říkala jsem si: „Už se nebojím narodit, toho znám z Egypta.“ Celý život na mě trpěl více než na moji sestru, která byla jeho vlastním dítětem. Mami to bylo divné, říkala: „Ty kdybys udělala nevím co, tak to bude dobré, ale na Hanku stále nadává.“ Zase nosil dlouhý, tentokrát kožený kabát, opět byl svalnatý, přímý a zase pomáhal chudákům. Rád rozdával peníze, aby si mohli přilepšit. Když mě nevzali na školu, pomohl mi napsat odvolání a oni mě vzali. Když jsem provozovala hospodu, stále měl starost a zajímal se o to, jak mi podnikání jde. Často říkal: „Co by s tebou asi bylo, kdybych nepřišel?“ Tehdy jsem této jeho větě nerozuměla, ale dnes vím, že přišel za pět minut dvanáct, abych se mohla vrátit do Vesmíru a vymanit se z karmického kola osudu. Když jsem na sobě začala pracovat, koupila jsem si obrázek, na kterém je zleva sfinga a napravo se na ni dívá žena z profilu. Mezi nimi jsou hodiny, na kterých je za pět minut dvanáct. Často jsem si přemýšlela o tom, co to znamená, ale nyní vím, že je to čas, který neúprosně odměřuje naše kroky, a když se zpozdíme, zůstáváme opět na věky v dalším cyklu. V roce 2017 je to již dvanáct let, co otčím umřel, a já, když je mi smutno, mířím k jeho hrobu, kde vždy nacházím útěchu. Po Velikonocích 2016 jsem měla silné nutkání zajít opět na hřbitov. Když přijdu k hrobu, říkám si, kde je jeho porcelánová fotka? Odpadla a ležela v hlíně. Zvedla jsem jeho podobiznu a se slovy: „Ty se chceš podívat na mé lázně, viď?“, jsem si ji vzala s sebou. Od té doby se mnou jezdil v autě na palubní desce a já jsem cítila přítomnost otčíma. Jak jsem napsala, energie duší je všude. I jeho energie musí být nyní se mnou, aby se mohl okruh uzavřít. Když mi přišla nedávno informace z Vesmíru „jsi na začátku konce“, nechápala jsem. Pochopila jsem, když jsem podepisovala předávací protokol 29. 4. 2016. Přesně na den narozenin mého otčíma jsem se konečně zbavila hospody, kterou jsem provozovala dvacet let, a mohla přejít od beduínů (štamgasti v hospodě) do Egypta. Dokončovala jsem v té době egyptské lázně. Když jsem je začala stavět, nevěděla jsem, proč je musím postavit, ale vnitřní hlas byl tak silný, že jsem musela toto dílo ztvárnit. Nyní chápu, vracím se zpět do Egypta. Aby se náš karmický okruh mohl uzavřít, musíte si zpětně uzavřít všechny situace, aby došlo ke smíření a vděčnosti za cestu, kterou jste museli projít. Aby ve vás nezbyla žádná zášť, žádné touhy, žádné pochybnosti, jen láska, která pak může splynout s láskou vesmírnou. A tak děkuji všemu, co mě potkalo, bez toho bych nebyla tou, kterou jsem dnes. Také mi dochází, proč ze mě vypadla slova, když otčím naposledy vydechl v tomto životě a já jsem stála u jeho lůžka: „Tati, ničeho se neobávej, brzy se sejdeme jinde, je o tebe postaráno.“ Ano, energie je všude, a proto se můžeme opět spolu sejít. A čím náš příběh v tomto životě začínal, tím také končí. Začínal mou myšlenkou v bříšku: Znám ho, je o mě postaráno a končil mými slovy jemu: „Je o tebe postaráno.“ Vše se vždy vrací na začátek konce. Také mi dochází, že tento můj příběh je i příběhem mé maminky z její rodiny, také tam vládla přísnost a silné kódy rodu. Vše je obsaženo ve všem. Dochází mi, že vždy, když o něco šlo, jsem se bála, abych to udělala dobře – potrestání u beduínů. Ale jsem ráda, že už mě nebolí nic z toho, co jsem napsala. Zranění, která jsem utrpěla u beduínů, jsem si musela vyléčit nalezením cesty k sobě, abych pochopila, jakou příchuť má láska k druhému a co vše se může stát, když člověk zapomene na lásku k sobě. A tak když shrnu tento příběh, odehrával se stejně jako dnešní příběh s emigranty. I tehdy přišli emigranti – beduíni žádat faraóna o almužnu. Moudrý faraón odmítl pomoci beduínům, protože věděl, že by do země přišli další a další žádat o pomoc a že by to egyptský stát položilo. A na druhé straně tu byli nemoudří, například jako já, která jsem zastávala dobré postavení – područího faraóna – a chtěla beduínům pomoci. Říkala jsem si: „Kněží tady rozprodávají půdu a obohacují se, kradou za zády faraóna, a on dělá, že to nevidí, a co by měl vidět, pomoc potřebným, to nevidí.“ Už tenkrát se žilo jako dnes. A tak jsem jim za zády faraóna pomáhala. Vlastně jsem rozkrádala faraónovo jmění, které mi nepatřilo, ale moje zaslepe- nost v pomoci druhým mě vedla mimo zákon. A tak se stalo, že faraón přišel na moje nečestné jednání a vyhnal mě mezi beduíny. Najednou se z bohaté osoby stala chudá, která se stále potýkala se zklamáním. Vždyť jsem chtěla pomoci, a najednou jsem mezi lidmi, kteří mnou opovrhují a neváží si mě. Nemůžu ani velet, ani nadávat, musím jen poslouchat, abych obstála v komunitě beduínů. Mnoho životů mi trvalo, než jsem opět dosáhla svého původního postavení. A takto se učí každá duše, která chce zachránit druhé, aby časem pochopila, že se má vždy snažit zachránit sebe, a tím zachraňuje i druhé. Více popisuji ve své knize „Já + Ty = Ztráta, jak se znovu spojit“. Je třeba si uvědomit, že život je o tom, že mu důvěřujete a víte, že vše se děje pro vaše dobro. Pokud se budete bát v životě opírat o sebe a bude chtít někoho po svém boku, nedosáhnete úspěchů, které by vám přišly díky vaší samostatnosti. Egypt se mi stále vrací a připomíná různými symboly. Když se napojíte na symbol ze své minulosti, začne se vám postupně odvíjet celý příběh. Jdeme s partnerem na film X–Men a na mě z filmu nejvíce zapůsobí scéna, kdy se aktivuje pyramida a dva Egypťané se vzbouří proti zasvěcování. Ihned se mi tito dva muži propojí s mými sochami Egypťanů – Medžajů, kteří stojí v mých egyptských lázních ve výklencích a hlídají vchody. Když jsme tyto sochy s partnerem před časem vybalovali a stavěli do výklenků, partner dostal od jedné sochy Egypťana energetickou ránu, jako by se socha zaktivovala. A já dodnes cítím k jedné soše něco více než k druhé, přitom jsou obě stejné. Jako bych toho muže znala z minulosti. Když jsme sochy postavili do výklenků, povídám soše Egypťana, která je mi bližší: „Vidíš, už mám jiného.” Vůbec nevím, proč jsem to řekla, ale tak jsem to cítila. A najednou vidím tyto Egypťany ve filmu, který mi silně připomíná moji minulost. Ve lmu se v pyramidě odehrává zasvěcení boha. Ze špičky pyramidy stáhnou přehoz a pyramida začne svítit a napojovat se na světlo. Už vím, proč jsem tak lpěla na tom, že ve špičce pyramidy v mých lázních musí být zabudováno světlo, které bude osvětlovat prostor ve whirlpoolu. Voda je vodivý element a bude působit stejně dobře jako sarkofág v dávné minulosti pro spojování s nadvědomím člověka. Osvícení člověka je vlastně to, že mu najednou něco dojde, což je srozumitelné. Ale člověk nechápe, že na to přišel teprve nyní, jak to že mu to dosud nedošlo, když je to tak jasné? Tak působí Světlo na člověka, ve kterém se rodí nová bytost. V dávných dobách se odehrávaly v jádru pyramidy rituály, které sloužily posunu člověka. Člověk dostával nové vědomosti, které by dlouho nabýval v životě. Takto mohlo dojít k přetransformování během chvíle. To, co by se učil mnoho životů, se odehrálo v pár hodinách. Vesmír říká: „Aby se člověk nepatrně změnil, trvá mnoho životů.“ Protože se čas zrychluje, urychluje se i naše vědomí a Vesmír hledá cesty pro oživení naší paměti. Vzpomenout si, dokud je čas, a nemrhat jím. Čas je důležitý, aby se člověk mohl dostat blíže k srdci a nezapomněl se v druhých. Rozjímám o filmu a spínají se mi další souvislosti. Přichází mi informace, které jsem dosud nevěděla. Najednou s jistotou vím, že kobra se v Egyptě chovala téměř v každé domácnosti. Byla rituálně důležitá pro chod domácnosti, bez ní se cítili všichni ohroženi. S její silou v bezpečí. Děti se od malička učily zacházet s hady, a tudíž z nich neměly strach. Hadi jsou moudrá zvířata, která neuštknou, pokud se necítí v ohrožení. Uštknou většinou člověka, který v sobě nemá moudré myšlenky a stále si něco vymýšlí. Proto se říká: Lidský jed je horší než deset hadích. Kobry byly chovány v malých bazéncích, jasně je najednou vidím. Mohly odpočívat na jejich okraji, případně se zchladit ve vodě. Nevím, zda kobry umí plavat, ale najednou s jistotou vím, že to tenkrát v Egyptě uměly. Tento plaz vám tehdy hodně rozuměl, proto je had symbolem moudrosti a kdo se jí bojí, bojí se hadů. Hady už i tehdy oblékali do výsostných šatů při různých svátečních příležitostech. Domácí si jich považovali jako členů rodiny. Neuměli se nahněvat, brali od nich vše jako součást jejich domova. Děti je měly rády a často pobývaly v jejich společnosti. Už vím, proč jsem tolik trvala na tom, aby na dně bazénu v egyptských lázních byla mozaika kobry. Mnoho lidí mi sdělilo, že se budou bát jít do bazénu, protože se bojí hadů. Bude je to učit překonávat vlastní strach. Když překonáte strach, jako byste prošli zasvěcením. Na přednášce jsem slyšela, že pokud žák procházel zasvěcením v Egyptě, musel proplavat bazénem, v kterém byl krokodýl. Ano, dříve se zasvěcení odehrávalo v různých vodách a s různými zvířaty dle toho, jakým typem zasvěcení daný žák procházel. Jednalo se o místo, kde bylo přítomno mnoho lidí a tito všichni pozorovali daného zasvěcence, zda obstojí ve zkoušce. Žák musel projevit mnoho moudrosti, aby ho had neuštkl, hodně vnitřního klidu, aby ho krokodýl nesežral, a hodně spokojenosti, aby se spokojil se svými výsledky. Pokud se chtěl před ostatními ukázat ve své velikosti, neobstál, pokud šel do zkoušky s pokorou, obstál a dostal titul, který ho opravňoval učit další adepty. Vědomí člověka se nedá obelhat. Vše, co je uvnitř, se odehrává okolo něho. A zvířata, protože si v sobě nesou čistou energii a jsou napojena na vesmírná pásma, pečlivě zaznamenají vše o člověku. Proto se nesoudilo lidskou řečí, ale zvířecí, která byla spravedlivá. Dochází mi to i na reklamě, kterou jsem náhodou zahlédla z auta, když jsme se s přítelem přesouvali z přednášky na ubytování. Podřimuji, najednou otevřu oči a na plotě vidím připevněnou reklamu, která ukazuje zeměkouli v prstenci ostatních planet a u ní je nápis „Vše malé roztáčí velké”. I podobná věta zazněla i ve filmu X-Men. A co mi Vesmír poslal za poselství před dvaceti lety? Vše malé je obsažené ve velkém nebo jedna malá částečka nakazí velký celek. Je úžasné, jak se nám symboly spojují ve velký celek, kterému nakonec porozumíme. Zrovna tak vše, oč usilujeme, se nám časem splní. Každý malý krok může vytvořit velké kroky. Každá trpělivost a cílevědomost roztáčí velké věci. TOTO JE UKÁZKA Z NOVÉ KNIHY: Osud ve svých rukách paní Zděnky Blechové, kteoru si můžete zakoupit na eshopu: Zdeňka Blechová Autorka / Zdroj: http://www.zdenkablechova.cz/ - terapeutka, lektorka, spisovatelka )
Strana 15 z 19
Více videí