Co je vlastně STÍN? To je asi pro každého něco zcela jiného. Pro někoho to může být strach, pro někoho to může být závislost, panika, úzkosti, nenávist dokonce to pro někoho může být samotné zhmotnění Ďábla, pekla, duchů, démonů a podobných věcí. Každopádně je to něco, co je nepříjemné, co nám nahání husí kůži. Když jsem ještě o tomhle nevěděla vůbec nic, respektive, věděla jsem jen to, co bylo známé – umřeš a už nebudeš, temnota je zlá, světlo je dobré. Pamatuji si, jak jsem v sobě řešila, jak to, že umřu a už nikdy nebudu, dostávalo mě to do divných stavů. Jako malá jsem se i bála všeho možného – brala jsem to všechno jako naprosté ohrožení mého života. Neměla jsem ani ponětí, že jednoho dne budu před něčím takovým stát a hledět tomu do tváře. Psát o stínu je velmi intimní, i když se to na první pohled nemusí zdát. Poprvé jsem se se svým stínem setkala tváří v tvář na jedné akci, kde se ukázalo několik minulých životů a kus mého já, co nebyl přijatý, byl viděn jako něco co je na mě přisáté. A od téhle doby jsem začala pracovat s temnotou, na každém kroku mě to potkávalo, začala jsem mít takové klienty, na akcích byla jedna temnota za druhou a tak jsem poznávala stín. STÍN je obávaný, ale je to jen kousek nás, je přehlížený, je odstrkovaný, protože je nepochopený. Umíte si sami sebe představit, jak by Vám bylo, kdyby Vás všichni odmítali? Kdyby s Vámi nikdo nechtěl nic mít, a vy se snažíte jen urputně získat pochopení? Jak se cítíte v téhle roli? A tak se cítí i ten kus Vašeho já. A proto roste, roste a buší na dveře – takže jednoho dne se sním, setkáme, ať chceme nebo ne. Jen si vzpomeňte, pokud na sobě pracujete, že nejdřív se musí prostě jít na dno, tam se v tom svém bahně pošťourat a ono Vás to samo vyzvedne do světla – světlo je taková odměna – jako když se potápíte – ponoříte se a hledáte, bádáte, užíváte života, a když už na něco narazíte v hloubce, musíte se prostě nadechnout, abyste načerpali sílu na další nádech a ponor. Stín je obávané místo, ale věřte mi, byla jsem tolikrát v tom místě, že jsem si uvědomila, jakmile přijde uvědomění, pochopení a rozbourání hranic, stín mizí a stává se světlem. Jak pracovat se stínem? Nejprve si musíme uvědomit, co odmítáme, čeho se bojíme, jaké představy nás děsí, jakým myšlenkám věříme a jaké si do svého života zhmotňujeme. Například: Co mi vadí? Vadí mi, když mi někdo lže – nesnáším lhaní. Proč mi to vadí? Připadám si v tu chvíli jako méněcenná, nejsem dobrá ani na to, aby mi řekl pravdu.Co je na tom nejhorší? Nejsem dost dobrá, cítím se špatně, že něco dělám špatně. Cílem toho je, dostat se k sobě, i když vyčítáme něco jiným, cíl je přijít na to, co se odehrává v nás, na tohle příkladu je jasné, že lhaní rozvíří naši nepřijatou část a tou je – vlastní sebe-hodnota. Tato osoba má problém s vlastní hodnotou. Pak je třeba si to dovolit – tady ta osoba, si musí dovolit, pustit tu kontrolu a nechat ať je klidně méněcenná, neschopná. Prostě vše co ji v tomhle příkladu vadí, vizualizovat v nejhorším scénáři, prožít ho až do morku kosti a nechat to být (všichni ji lžou a ona se cítí méněcenná a ponížená). Jde o to zažít a dovolit to čemu se bráníme, kvůli čemu se vztekáme. Pak se uvolní velká část energie, a pokud v nás přetrvává, musíme se zeptat zas a znovu podle příkladu. A pak se můžeme zaměřit třeba na práci s bytostí, kterou jsem psala zde ve článku EMOCE. Důležité je, nemít v odporu tu část, která nám vadí – může to znít divně, ale většinou naprosté odevzdání kontroly, naprosté přijetí situace tak jak je, je nejlepším krokem pohnout se dál. Nakonec není důležité JAK to udělat, důležité je se ROZHODNOUT už to nechtít žít a začít s tím pracovat jako se spojencem, jako s bytostí, která k Vám přišla s hlubokou láskou. Nemusíte souhlasit, ani to cítit, jen se pokuste umožnit i tuto možnost, jakmile totiž povolíme a dovolíme něčemu být, nějaké názoru, pak jste zase o krok blíž. Hranice a omezení jsou jen plotem, za kterým se schováváme.Přeji Vám všem, aby stín, byl pochopením a ne nepřítelem. Obrázky ve článku, jsou mé malby vytvořené pomocí tabletu, které je možné tisknout na plátno, dle Vašeho přání. Autorka článku: Lenka Vlášková Průvodce, zabývající se léčivými automatickými tarotovými texty a energetickou prací. Své klienty provází na cestě i v podobě energetických maleb a šperků. Miluje svou práci, je to pro ní velké naplnění. Je jí ctí růst s každým klientem. www.tarot-a-shamballa.cz Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. // )
Po třicátém pátém roku života, si myslím, že už je vhodné mít nastavené své hranice. Vědět, co chci a co určitě nechci. Život nám posílá neustálé zkoušky a výzvy, které nás učí být lepší a lepší. Jenže když jste vědomou ženou a chtěla byste partnera, je to sakra těžký oříšek. Někdo by řekl “ona je moc náročná.” Ona ale nemá na prvním místě hmotné statky, ale jasné lidské a duchovní hodnoty, přes které nejede vlak. Podívejme se, co bývá překážkou při navazování hlubších partnerských svazků. Nehádá se a nenasírá Vědomá ženská tohle nemá zapotřebí. Umí rozpoznat hru ega, které chce vyvolat hádku a nechytí se. Automaticky na tyto hry nereaguje. Navíc plně respektuje partnerův odlišný názor a nedotýká se jí to. Odlišný názor partnera není důvodem k hádce. Vede spíše k zamyšlení či dlouhým neagresivním hovorům u vína. Urážky se jí nedotýkají, protože je dostatečně sebevědomá, aby věděla, že tohle do jejího světa nepatří. A protože si o sobě myslí jen to nejlepší, okolí jí to vrací zpět. Tohle může být kámen úrazu pro protějšek, který je zvyklý sytit si programy tím, že vyvolá hádku a pak se usmiřuje a má pocit, že teď si lásku zasloužil. Dává svobodu a totéž chce pro sebe Svoboda jít, kam chce, aniž by se musela zpovídat nebo omlouvat je zásadní. Samozřejmě…každá žena je nejraději se svým mužem, ale někdy prostě potřebuje vypadnout na víkend s kámoškama. Ubírá jí to na vyzařování, když musí hlásit v kolik bude přesně doma, posílat esemesky s aktuálním programem a poslouchat výčitky, jak je neohleduplná, protože partner to má přece jinak. On by to tak neudělal.Ona není klaun a nebude se starat nikomu o zábavu. Pokud se nudíte, kupte si medvídka mývala. Dát partnerovi svobodu znamená, důvěřovat mu a respektovat, že i kdyby se už nikdy nevrátil, je to jeho rozhodnutí a je to tak správně. V posteli vyžaduje plnou integritu Šukání už si užila dost. A i když to má občas ráda narychlo a instantně, tak vyžaduje po partnerovi plnou přítomnost při milování. Samozřejmě je trpělivá a nikdo není zpočátku hvězda. Ona už vůbec ne. Svému muži se pomalu otvírá v důvěře a dovoluje si víc a víc. Ale vždy je tam. Neběhá myšlenkami jinde a partner je pro ni v posteli spojení s Bohem. Chce, aby cílem obou bylo společné splývání v jedno, ne uvolnění po těžkém pracovním dni. Odmítá být odkladištěm partnerových tlaků, které si nasbíral přes den. Chce být jeho rozpouštědlem. A to chce čas. Překážky Vědomá žena už má za sebou život plný facek, bolestí a failů, které z ní udělaly to, co je dnes. Má taky nějakou minulost a muž bude muset ve vztahu s ní tolerovat jisté závazky. Třeba děti, které ve svém věku pravděpodobně má. Nebo tatínka těch dětí. Nebo se možná stará o nemocného tátu, či splácí dluhy po bývalém partnerovi, nebo je jejím cílem cesta kolem světa. Rozhodně to nebude holčina po škole, která je nachystaná založit rodinu a najít si první práci. Nemanipuluje Protože nabyla svou vlastní svobodu, tak si automaticky váží i svobody druhého. Nezakazuje, nepřikazuje, ale otevřeně konverzuje a pokouší se nacházet řešení. Pokud je partner zvyklý na manipulaci, je to těžké, protože od vědomé ženy se jí nedočká, program hladoví a tak partner snadno zamění obyčejné vyznání lásky za manipulaci. Nepotřebuje, aby o ni partner bojoval Klasické namlouvací hry jsou jí cizí. Buď miluje a rozhodne se do vztahu dát vše, nebo nic. Neztrácí čas zbytečným uvažováním. Žije tady a teď a nechce čekat na vhodnou příležitost. Nabízí se s čistou láskou a náručí, kdykoliv je třeba. Muž, který byl zvyklý o ženy bojovat nebo si hledal nedostupné partnerky toto nedokáže pochopit. Necítí tam klasické napětí z lovu a usoudí, že ji nemiluje. Není zvyklý, že je tam pro něj někdo jen tak. Je proměnlivá Vyžaduje, aby partner znal její fáze, které mu moc ráda vysvětlí, protože je zná. A dělá to proto, aby jejich vztah byl harmoničtější a dynamičtější. Aby se oba cítili dobře a byla pro muže čitelnější. Výkyvy už u ní nejsou tolik markantní, ale milování s ní je v každé fázi jiné, proto je třeba mít alespoň hrubý odhad, nebo se nebát zeptat. Nežárlí a když tak jen zdravě Pokud partner považuje za výraz lásky žárlení, tak tato žena není ta nejvhodnější. Žárlení je pro ni namlouvací hra, ne prostředek k manipulaci. Chce se líbit Nebude chodit doma jak cuchta a rozhodně si nenechá zakazovat, co smí a co nesmí nosit. Má svůj styl a miluje, když se líbí. Puťku v sárí z ní neuděláte. Pokud je muž sebevědomý a věří ve vztah, bude se mít čím chlubit. Ostudu mu neudělá. Tahle žena udělá pro vtah hodně. Protože pro ni je vztah v životě naprosto zásadní věc. Rozmyslete si předem, než se necháte okouzlit, jestli jste ochoten se změnit, pustit se svých starých přesvědčení a modelů, překopat svůj život od základů a vkročit do života dynamiky, vzrušení, vášně a bezpodmínečné lásky. Navazující články: Vendula Kociánová: Desatero matky dceři pro výběr partnera Vendula Kociánová: Ženy uštvané zaživa Vendula Kociánová: Silná žena nebo raněná holčička? Vendula Kociánová: Až odpustíte svým rodičům, začnete konečně žít… Vendula Kociánová: Dokud nejsi milovanou holčičkou, nebudeš milovanou ženou Vendula Kociánová: Andělům a Guru už odzvonilo Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. )
Když jsem si jednoho dne uvědomila, že i přes některé rozdílné názory cítím bezpodmínečnou lásku ke svým rodičům, napadlo mě, že jsem konečně dospěla. Uvědomila jsem si, že jsem celý život měla tendence hodnotit samu sebe skrze to, jak mě vidí ostatní ve snaze zavděčit se vlastním rodičům, dokázat jim, že jsem dost dobrá.Proto jsem měla od malička dar vtělit se do druhé osoby a vnímat její způsob vnímání, abych se mohla přizpůsobit jejich očekávání a naplňovat jejich představy o tom, kým bych pro ně měla být. Tento dar byl dlouho mým prokletím, než jsem se naučila jej používat k tomu správnému účelu.Každé malé dítě potřebuje být viděno ve své esenciální podstatě a s láskou povzbuzováno k rozvíjení vlastní jedinečnosti. Pokud se toto neděje a vy jste prošli klasickou systémovou výukou, zaměřenou na výkon a naplňování potřeb druhých, pak se vaše osobnost nemůže plně rozvinout a vy i v dospělosti hledáte potvrzení o vlastní hodnotě skrze druhé lidi. Když vám chybí zpětná vazba od rodičů v dětství, hledáte svou identitu v chování ostatních vůči vám a snažíte se vytvořit o sobě dokonalý obraz, abyste nemuseli prožívat ty mučivé pocity méněcennosti, které tak dobře všichni známe. Skrze tuto manipulaci sama se sebou pak opouštíme svoji jedinečnou podstatu. Když si tento aspekt v sobě uvědomíte, můžete se rozhodnout tento zhoubný program překonat a postavit se do vlastní síly.To si ovšem žádá změny a skutečnou vnitřní práci a odvahu. V první řadě jde o to, zbavit se všech toxických vztahů ve svém životě a začít dělat to, co vám činí skutečnou radost.Pro mnohé lidi to může být zpočátku těžké, protože nejsou schopní rozlišit, které vztahy jim škodí a které ne, protože dlouhé roky znají jen toxické vztahy a manipulaci. Řada lidí také neví, co by chtěli dělat a co je naplňuje, protože vždy byli zvyklí řídit se očekáváním svého okolí.V tom případě je dobré se na čas stáhnout do samoty a přemítat, meditovat, zajít si do tmy, na vision quest, trávit čas v přírodě a čekat, až přijde nová vize. Když člověk opustí toxické vztahy, získá velké množství energie pro sebe, která mu pak poslouží k pozvednutí jeho vědomí na novou frekvenci. Čím více energie člověk má, tím více je napojený na své vyšší já, které mu dokáže zprostředkovat všechny potřebné informace v každém okamžiku jeho života. Jakmile člověk vykročí správným směrem, život se postará o to, aby dostal zpětnou vazbu, že je na dobré cestě.Proto, když opustíme nefunkční vztahy a činnosti a změníme způsob myšlení, začneme dostávat od života skutečné dary. Během tohoto procesu můžeme narážet na různé učitele, například lidi, kteří vás budou zkoušet v tom, jestli jste schopni zachovat si pocit vlastní hodnoty i přes urážky, pomluvy, manipulaci a křivá obvinění, nebo když vás okradou, pošpiní vaši pověst nebo vám budou lhát do očí. To jsou zkušební kameny vašeho růstu a odhodlání přestat sami sebe hodnotit očima druhých.Když vytrváte, budete svobodní. Když narovnáte své vztahy s rodiči, přestanete mít potřebu je hledat v každém člověku kolem vás, dospějete a přestanete se zaprodávat ke snaze, aby vás měl někdo rád. Díky těmto krokům totiž naleznete pravou sebehodnotu sami v sobě a budete vědět, že ať o vás druzí smýšlí jakkoliv, je to jejich obraz sebe sama a vy s nimi můžete maximálně soucítit. Vaše hodnota stojí na vaší schopnosti uvědomovat si sebe sama jako jedinečnou bytost, jejíž podstatou je laskavá přítomnost a živé spojení se vším, co existuje. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
Maska “hodného kluka a holky” - všichni ji známe…, všichni jsme si ji nějakou dobu nasazovali..., takhle jsme byli vychováni..., ale pojďme si nalít čistého vína… čeho je moc, toho je příliš! Pod touhle na první pohled nevinnou a společensky přijatelnou maskou se skrývá pěkná manipulace. Milí hodní kluci a holky, já vím, že jste se tak nenarodili, že vás to naučili, ale už je na čase z této role vyjít, protože v dospělém věku je to manipulace s velkým M převlečená do slušivého kabátku, který se společnosti stále ještě líbí a podporuje jej. Ostatně můžeme to teď vidět na každém kroku. Jak se poznají hodní kluci a holky? ● odpovídají ANO, i když myslí NE, ● říkají vždy to, co chce slyšet ten druhý, ● vždycky vyhoví - nikdy není s ničím problém, ● vždy odpoví “správně” - neutrálně tak, aby se nikoho nedotkli, ● za každou cenu drží své emoce a pocity pod pokličkou, ● nikdy neprojeví své pravé Já, ● zdá se, že jsou neustále dobře naladění a v pohodě, ● než by udělali “nepopulární” krok, raději se stáhnout a schovají, nezvednou telefon,sejdou vám z očí… apod. Problém hodných kluků a holek je v tom, že vlastně nikdy nevíte, na čem u nich doopravdy jste. Neznáte jejich skutečný názor. Nevíte, jak se ve skutečnosti cítí. Nepustí ven svou PRAVDIVOST a o to tady jde. Je to falešné. Je to neupřímné. Je to LEŽ. Bohužel si to velmi často neuvědomují, protože žijí v iluzi toho, že jsou tady pro druhé, že se takto chovají kvůli těm druhým a tím jim pomáhají, protože... když se jich nedotknou, když je nenaštvou atd., tak jim neublíží. Jenže... Milé hodné holky a kluci, tohle je ta manipulace. Tím, že nejste sami sebou, ubližujete sobě a ubližujete druhým. Neukazujete jim pravdu. Manipulujete se sebou a manipulujete s druhými. Vodíte je za nos, stejně jako sebe.Máte pocit, že jste tady pro druhé, že musíte udělat cokoliv, jen abyste se druhým zalíbili, aby vás druzí ocenili a že pokud byste ukázali to, jací ve skutečnosti jste, zůstanete sami. Neuvědomujete si, že sami už jste, protože nikdo nezná vaši pravou tvář. Je třeba si uvědomit, že CO DÁVÁME, TO TAKÉ DOSTÁVÁME. Jestliže nejsem sám(a) sebou, potlačuju se a vysílám ven lež, nemůžu se divit, že mi ostatní lžou. Tak už to pojďme zabalit! Cokoliv není pravdivé, stejně jednou vyleze na povrch.Není možné se schovávat donekonečna.Manipulací bylo více než dost! Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )
Jsme naprosto šílené! A to skoro všechny!A už toho mám dost. Přestávám hubnout a vyhovovat trendům.Před pár lety v nějakém zábavném pořadu dávali na ulici otázku mužům „Jak byste reagovali, kdyby vaše žena nebo přítelkyně měla celulitidu?” Odpovědi mě velmi překvapily. Většina mužů odpověděla, že tohle by teda nechtěli, že by se ji s tímto problémem snažili pomoct a jeden dokonce řekl, že v tom případě by se s ní okamžitě rozešel. Chudák, podle mě ani netušil, co to celulitida je.Několikrát týdně mi přijde zpráva, jestli nemám náhodou nějaké tipy na hubnutí. Já!! Která si sama připadám se svými třemi kily navíc jako vepř. No chápete to? Tři kila! Mysl je tvůrceZamyslela jsem se nad svou myslí a nad těmi všemi způsoby diet, pomocných preparátů a kosmetických kouzel a došla jsem k jedné důležité věci. Problém je ten, že chci zhubnout! Vysílám totiž do Všehomíra informaci „jsem tlustá a potřebuju zhubnout.” Můžu pak dostat jinou zpětnou vazbu, než že budu stále přibírat? Vždyť to sama chci! Něco spešl pro mě?Diety, sacharidy, tuky, veganská strava, šťávy…u každé speciální diety a stravy dávám tělu impuls, že je s ním něco v nepořádku a já to musím napravovat. Logicky pak dostanu do života takové situace, které budu muset napravovat. Začarovaný kruh a nikdy nekončící kolotoč! Změna začíná uvnitřJednoho dne jsem se skutečně začala poslouchat. Jak k sobě promlouvám, co si o sobě nejčastěji přes den myslím, jak na sebe koukám, když jdu kolem zrcadla, co říkám o své postavě před druhými? S jakým pocitem přijímám lichotky? Co si myslím, když si dávám dort?Zjistila jsem, že opravdu hluboce nenávidím své tělo. Tak pěkně nenápdně. A víte co? Ne já, ale to NĚCO ve mě! Ten přiblblý vnitřní kritik, který se naučil tímto způsobem ze mě sát energii. Hodí mi tam nenávist, já se hned chytnu, jdu běhat, skákat, nejíst, co chci a už jsem lapena. Pryč s ním!„Jo, slyším tě. Slyším, jak na mě neustále hulákáš, že je plavková sezona a nejsem dokonalá. A je mi to u prdele!” Jsme v ŽeněČím více jsem se za poslední rok dostala do ženské energie, tím více mé tělo změklo. Mám muže, o kterého se můžu opřít a přenechat mu skutečnou roli muže. Mé tělo přestalo vykazovat známky napětí a povolilo. Povolilo břicho. Napětí z něj odešlo. Svalová hmota změkla. Už nemusím být ten držák já! Testosteron se přestal snažit. Můj kritik však jel dál. No bodejť, když je úplně oddělený od těla a tělo ho vlastně vůbec nezajímá! Žije z toho, že mu namlouvá, jak je nyvyhovující. Začni už!Dívat se na sebe jako na krásné. To je ten základ. Vnímat na sobě ty hezké věci, ne ty špatné. Co živím, to roste a to prosím i zadek! Pakliže u každého dortíku řeknu „to bych neměla, protože přiberu.”, tak se to logicky stane! A víte co? I bez dortíku! Ten za to vůbec nemůže!Všímejte si svých myšlenek a zcela vědomě je přetvářejte v pozitivní pohled na sebe. Stanete se vlastním dílem. Vydrž zkoušku!Nezapomeň! Při každém rozhodnutí přijde zkouška, zda jsi se opravdu rozhodla nastoupit novou cestu myšlení. Možná přibereš ještě pár kilo. Když však nepolevíš v láskyplném pohledu na sebe, rozhodnutí bude odesláno jako platné a tvé tělo začne získávat takové tvary, jaké jsou pro něj přirozené. Zapomeň, že ho budeš znova cpát do svýh představ. Musíš být připravena (i pro chlapy to platí), přijmout ho takové, jaké je. Přestat jej trápit představami. Ulev mysli, přesuň pozornost na něco jiného. Dej si dortík. Protože pak už můžeš cokoliv. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 18 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Karma naprosto není principem trestu za špatný skutek. Karma je realizací energetického náboje, náboje životní síly. Když máme sami sebe rádi, vzniká uvnitř našeho těla energetický náboj vyzařující do našeho životního prostoru. Tato životní síla formuje situace, v nichž se vnitřní energetický náboj lásky k sobě samým realizuje prostřednictvím lidí a událostí, k prospěchu nás samých i našeho okolí. Budeme-li se mít doopravdy rádi, můžeme si napravit karmu. Když sami sebe rádi nemáme, vzniká uvnitř opět energetický náboj vyzařující do okolí. Realizuje však cíle opačné – vytváří pro nás situace, v nichž se uplatňuje naše neláska k sobě, rovněž prostřednictvím lidí a událostí. A zcela rozhodně se nedá mluvit o jakémkoli prospěchu pro kohokoli. Každý z nás by chtěl ve svém životě něco napravit, něco zdokonalit, vytvořit. Toto „něco“ může pocházet z jakékoli oblasti našeho života, může se to týkat lásky, vztahů, rodiny, práce, finanční situace… Naše přání jsou uskutečnitelná, dají se vyplnit. Problém může spočívat v tom, že přání je sice dobré, avšak energetický náboj, který vysíláme k jeho realizaci, je zaměřen na cíle úplně opačné. Karma nenásleduje naše fantazie, drží se naší energie. Výsledkem může být, že se za někým vydáme s těmi nejlepšími úmysly a dostaneme od něho pár přes ústa. Chtěli jsme to nejlepší – a dopadlo to jako vždycky… Načež si lámeme hlavu, co jsme udělali špatně, proč se nejlepší úmysly změnily v samé problémy a co to máme za karmu. Přitom odpověď je jednoduchá: jaký je náboj, taková je karma. Toužíme například v osobním životě po lásce a štěstí. To je krásné a zcela splnitelné přání. Když ho však prohlédneme ze všech stran a půjdeme do hloubky, zjistíme, že sami sebe rádi nemáme. Partnera hledáme, aby svojí láskou kompenzoval naši nelásku. Na energoinformační úrovni vzniká situace, kdy sen o lásce a štěstí v osobním životě nabíjíme neláskou k sobě samému. Jaký je výsledek ? Realizace náboje, tedy realizace nelásky k sobě samému, se nám dostává v nové podobě – v podobě nelásky člověka, o kterého jsme stáli. Karma udělala své – spojila příčinu s následkem. Další příklad: rádi bychom měli dobrou práci s dobrým platem. Co to je „dobrá práce“? To je práce, která nás zajímá a kde si nás váží. A „dobrý plat“? To jsou peníze, kterých je dost na to, abychom si mohli udělat radost užitečnými a příjemnými věcmi, jimiž sami sobě projevujeme lásku a péči. Takže dobrá práce nám dává možnost pocítit svou hodnotu a dobrý plat nám umožňuje projevit sami sobě lásku a péči.Jenomže pokud se nemáme rádi, nedokážeme přání dobré práce nabít odpovídající energií. Máme náboj, je to náboj naší nelásky k sobě samému. Ten nám s realizací cíle „pocítění vlastní hodnoty“ nepomůže. Problém se prohlubuje také tím, že i přání dobrého platu je nabíjeno neadekvátní energií. Nemáme se rádi, proto od sebe dobrý plat podvědomě odsunujeme. Vždyť když se nemilujeme, necítíme k sobě ani lásku ani péči a nevíme, jak s tím dobrým platem naložit. Co tedy získáme jako výsledek ? Práci, která nám nesedí a plat, o kterém je hanba mluvit. Karma udělala své – spojila příčinu s následkem. Karma připomíná fyzikální zákony: máme kladívko, můžeme jím udeřit na hřebík, ale také se můžeme praštit do prstu. Přitom v obou případech půjde o jedno a totéž kladívko a o stejné vynaložení sil. Rozhodujícím prvkem je vektor síly – jakým směrem je kladívko zaměřeno. V našem případě nasměrování kladívka znamená buď lásku k sobě samému, nebo nelásku. Vše, čemu se musíme naučit, je ovládat svůj silový vektor. Tedy vnitřně k sobě pociťovat stálou lásku. Právě stálost lásky je problémem… Nejčastěji se kladívkem uhodíme do prstu, v určitých chvílích se nám však přece jen podaří uhodit na hřebík. Jaké jsou to chvíle? A co je řídí? Zpravidla jsou to vnější podmínky. Je-li v našem životním prostoru všechno v pořádku, cítíme se uvolněně a nikdo na nás nedotírá, přecházíme podvědomě do stádia lásky k sobě samému a harmonie se světem, který nás obklopuje. Harmonie vnější formuje harmonii vnitřní. A vnitřní harmonie v nás odhaluje lásku k sobě samému, o níž jsme neměli ani potuchy. Život je však pohyb. Během půlroku se vnější okolnosti změní. Vnější harmonie se vytrácí, naši vnitřní lásku k sobě samým si při tom bere s sebou. A my se znovu svým kladívkem – karmou praštíme do prstu…To vypadá, jako když celý náš život plně závisí na rozmarných vnějších okolnostech. Jako bychom neměli stálé bydliště. Jako bychom žili na ulici: hned ve slunečním žáru, hned mokří deštěm nebo zasypáni sněhem. Ve skutečnosti však právě sebeláska je naším vnitřním bydlištěm, v němž je vždycky teplo a útulně. Máme-li svůj vnitřní dům lásky k sobě samému, nezávisíme víc na vnějších okolnostech. Sami si vybíráme, kdy vyjdeme z domu, abychom se setkali s vnějším světem. A jsou-li vnější okolnosti nepříznivé, zůstáváme doma, přebýváme v lásce k sobě samému a dál směrujeme kladívko na hřebík, ne na svůj prst. Láska k sobě samému nám dává svobodnou volbu – volbu vlastní karmy. Zákony karmy, stejně jako zákony fyzikální, jsou slepé. Prostě existují a platí. Oči k vidění máme sami. Když se na sebe díváme očima lásky, vidíme, kam směřujeme svou karmu, vidíme příčiny a následky a řídíme svůj život jako celek. Karmu je možné řídit. Karmu je třeba řídit. Karma nevznikla proto, aby nás trestala, ale proto, abychom sami vytvářeli příčiny a následky. Karma není něco mimo nás, žije uvnitř nás. Její kořeny jsou zapleteny do naší sebelásky. Jestliže svou vnitřní lásku k sobě učiníme pevnou a stabilní, bude taková také naše karma, budeme ji moci řídit. Řídit láskou k sobě samým. Potom se naše sny mohou plnit. Štěstí v osobním životě, harmonické vztahy s dětmi i rodiči, přátelství , spolupráce, zajištěnost, naplnění, to vše se může realizovat nabito nábojem naší lásky k sobě samým. To se týká i setrvačnosti karmy, která nás stále bije kladívkem do prstu … naprosto není třeba čekat, až se náboj vybije, až karma dojde. Vůbec není pravda, že svou karmu člověk nemůže opustit. Kdykoli můžeme změnit náboj, upravit karmu. Jestliže se nám zdá, že v osobním životě nikdy nebudeme šťastni a že nikdy neseženeme dobrou práci se slušným platem, pak se nám to opravdu jenom zdá. Kdykoli můžeme změnit běh událostí, změnit svůj vlastní osud. Protože kdykoli se můžeme začít mít rádi. To je velmi důležitý okamžik. Abychom se začali mít rádi, nepotřebujeme čekat na vhodné okolnosti. Ty nikdy nenastanou. Musíme si je sami vnitřně utvořit. ZDROJ: http://zdraviu4u.cz STUDIO zdraví HEDIS - Iva Hédlová Brno Přednáška Petra Nel Smolová: Karma a vývoj | Jak a kam se vyvíjí lidstvo? )
Internet je plný opravdu skvělých informací, které nám mohou pomoci rozklíčovat naše nefunkční mentální vzorce, ale bohužel někdy se jejich použití zvrhne :-) Lidé začnou hltat informace a nacházet na sobě všechny možné chyby a místo přijetí všech stránek, které takto objeví, se těmito nálezy lynčují. Ti průbojnější jimi případně ještě lynčují své okolí, ti ostýchavější si vedou pouze osobní sebedestrukci. Ale, přátelé, k tomu ta moudra neslouží :-) Mohou nám být pomocníky v odhalování pravdy, v jejím přijetí a jemném a postupném uvolnění se ze starých modelů a nalezení nových cest. A to je všechno. Když je začneme na sebe používat jako klacky, tak si jen ubližujeme a prohlubujeme nelásku k sobě. To není cesta, jak být sám sebou, ve své opravdovosti a ryzosti. To je cesta k prohloubení odmítnutí sebe sama, kterým to ale celé vlastně začalo. V dětství nám rodiče odmítnutím našeho přirozeného já ukázali, že takoví nejsme přijatelní a my, jako děti, které plně důvěřují svým rodičům, jsme svoji přirozenou podobu odmítli také. A pokračovali jsme vytvářením si masek a mnoha obranných strategií, kterými jsme se přijetí snažili získat. Když teď začneme tyto masky a strategie odhalovat, nemusíme se za ně začít odsuzovat. Můžeme je přijmout s pochopením, že tímto způsobem jsme jako děti našli určité řešení své situace. Byli jsme šikovní a nějak jsme to prostě zvládli. Neměli jsme jinou šanci, jak od svého okolí získat přijetí. Teď už se sebou můžeme zacházet jinak. Můžeme si dát přijetí kdykoliv a bez podmínek. Přesně tak, jak jsme to potřebovali v dětství. Být milovaní jen tak právě takoví, jací jsme. Když o sobě objevíte něco nepěkného. Nějaký program, kterým jste se třeba zneužívali, nebo ublížili druhým, zkuste to jen přijmout. Laskavě a s pochopením. Nic víc. Neznamená to, že můžete ubližovat nebo zneužívat dál. Ten program už znáte, už ho vidíte. Znamená to, že ho můžete vidět a přijmout v sobě tu část, která ho používala, protože chtěla něco získat - třeba trochu porozumění, pozornosti a lásky. I k této části a ke všem dalším, které objevíte a budete objevovat, můžete být laskaví a dovolit, aby už nemusela být odtržená. Můžete ten nalezený střípek svého já přidat k celku a tím ho činit živějším a celistvějším ❤ Tuto láskyplnost obsahuje lípa.https://www.slunecniesence.cz/lipa/ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy. )
Je to ve vzduchu: informace, informace,, ekonomická krize, virus, vláda, boj, konflikty, zmatek,hněv, strach, nervozita, stres. To vše je tam venku. Je to ale i v naší nervové soustavě, v emočním těle, v limbickém mozku. A protože to máme do určité míry všichni, dělá to vlny. Je tady obrovský tlak. Ten tlak ale vnímáme především v našem těle a roste tím víc, čím víc ignorujeme náš vnitřní prostor a čím víc reagujeme na vnější svět. Ten tlak je způsobený vyšší prozřetelností, která už se nemůže dívat na to, jak neustále bojujeme s vnějším světem. Ten tlak je dán mírou našeho LPĚNÍ na hmotě, na myšlenkových formách, konstruktech a programech, na majetku, na vnějším úspěchu, penězích, postavení, titulech, pocitu vlastní důležitosti, roli oběti a ignorování naší duchovní podstaty. Pokud budeme hledat řešení venku, nic se nezmění. Pokud si neuvědomíme, že svět tam venku je náš vlastní stín, který vrháme na své okolí, protože se nedokážeme vypořádat s vlastními pocity méněcennosti a frustrace, nic se nezmění. Ten tlak bolí, emoce bolí.Bolest nás má PROMĚNIT zevnitř, protože vede k soucitu. SOUCIT je to, co nám bytostně jako kolektivu chybí. Žijeme v iluzi velké oddělenosti, oddělujeme se od sebe navzájem svými postoji, předsudky, ignorací a nezájmem. Každá válka lidem sloužila jako nástroj ke znovunalezení hodnot sounáležitosti, soucitu a míru. Dnešní doba volá po změně. Ne změnou systému se změní společnost, ale ZMĚNOU HODNOT ve společnosti se změní systém. Je důležité najít vlastní sílu v tom, že poznáme, KÝM VE SKUTEČNOSTI JSME. Je důležité cítit všechny ty tlaky ve svém těle a převzít si za ně svou zodpovědnost. Je důležité vědět, že strach, který cítíme, přichází z našeho nitra, z našeho nevědomí, nikoliv zvenčí.Venku se zrcadlí odraz našeho nevědomí. Veškerá BOLEST, kterou jsme v životě zažili, nás má PROMĚNIT a POZVEDNOUT naše VĚDOMÍ. V PŘIJETÍ bolesti je síla SOUCITU. Teprve když se naučíme přijímat a prožívat pochody, které se odehrávají v našem těle, staneme se silnými a budeme moct jednat na základě vlastní síly, nikoliv na základě našich reakcí na vlastní strach. Je nevyhnutné utkat se s vlastními démony, pocítit vlastní strach a emoce, které vedou naši pozornost dovnitř. Je to jako kráčet temným lesem, plným podivných nástrah a vědět, že se nesmíme za žádnou cenu otočit. Kdo se otočí, ten zkamení. Stejně tak to je, když se chytíme do pasti vlastní mysli, která nám pouští napínavý film, kdy se hrdina ocitá v nebezpečí a my zapomeneme, že nejsme hrdinou, ale divákem. Ve skutečnosti jsme obojím. Jsme divákem, který natočil film sám o sobě a zapomněl na to, že ten film už je dávno hotový. Náš příběh se bude odvíjet od toho, nakolik si dokážeme rozpomenout na to, že jsme tady dobrovolně a máme mnohem více schopností, než je nám běžně přisuzováno. Máme možnost rozhodovat o tom, jestli si film užijeme a budeme důvěřovat našemu hrdinovi a vyšší prozřetelnosti, anebo raději napíšeme scénář o tom, jak se Honzovi nepodařilo zabít draka? Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
Už dlouhé roky je možné vnímat všude okolo nás, jak se společnost čím dál více zaměřuje na fyzický vzhled člověka a jeho takzvanou krásu. Nejvíce je tlak v tomto ohledu zaměřen na ženy, i když poslední léta se nevyhýbá ani mužům. Ženy však odjakživa byly považovány za symboly krásy, byly obdivovány muži a staly se inspiracemi pro vznik mnohých slavných děl nejrůznějších odvětví umění. V dnešní době ovšem tento kult vygradoval do extrémní podoby blížící se posedlosti. Televize, časopisy, knihy. Billboardy a reklamy na všechno, co vás jen napadne, se v hojné míře zabývají krásou a péčí o svůj vzhled. Firmy pak mnohdy přímo na atraktivním vzhledu stavějí svůj byznys. Zrovna před pár dny jsem hovořila se svou dobrou, duchovně zaměřenou, kamarádkou o tom, jak je vyzařování člověka nesmírně důležité a má obrovský vliv na jeho výsledný celkový vzhled. Kamarádka již léta pracuje s lidmi a vyprávěla mi o několika zajímavých případech svých klientů. Např. o jedné ženě, která je na první letmý pohled velmi dobře vypadající, ovšem bližší prozkoumání jejích očí vnímavému člověku o její povaze poví vše. Bude vypovídat o její zahořklosti, nenávisti, závisti a zlobě. Tatam je v tom okamžiku prvotní názor na ni, že je velice hezká. Je-li naše duše temná jako nejčernější hlubiny oceánu, nepomůže nám nic a nic nás neučiní v očích druhých lidí přitažlivými, ať už v jakémkoli smyslu. Naopak nemusíme být obecně fyzicky nejkrásnější, ovšem září-li naše duše světlem, láskou a božským klidem, i ten nejnevnímavější člověk něco z naší záře ucítí, zachytí. Pro ostatní se pak stáváme velmi příjemnými, sympatickými a právě i ve svém celku krásnými. Krása je především něco, co je výsostně individuální a subjektivní záležitost. Skutečnost, že společnost určuje, co je krásné a co již nikoli, je nejenže velice smutná, ale také zcela nesmyslná a opovážlivá. Co člověk, to jiný vkus, jiné vnímání reality, jiné nahlížení na to, co považuje za přitažlivé, nehledě na to, že v tomto směru nám nikdo nemusí pomáhat s vytvářením názoru. Je to věc, která je každému z nás přirozená. Víme sami nejlépe, co a jak se nám líbí. Tím, jak je nám neustále podsouváno, jak bychom měli vypadat, jak bychom se měli oblékat, jakým způsobem bychom o sebe měli pečovat, jsme vystaveni neustálému psychickému tlaku na sebe a nebezpečí toho, že nás tento tlak vnitřně zcela zdeformuje, ať už formou diagnostikované psychické choroby, nebo ,,pouze“ nezdravým a nesebevědomým smýšlením o nás samotných. Mnohokrát jsem se zamýšlela nad tím, proč se lidé neustále zaobírají svým zevnějškem a tak málo, často vůbec, se nevěnují tomu, co nosí uvnitř sebe. Jako by na tom, jací v hloubi sebe jsme, vůbec nezáleželo! Jako by snad atmosféra ve společnosti a vztahy mezi lidmi byly utvářeny naším vzhledem a nikoli naším charakterem a chováním jeden ke druhému! Lidé jsou ze své podstaty pohodlní a nejraději mají přímé, rychlé a co nejsnazší cesty k vytyčenému cíli. Dojít do obchodu a koupit si slušivé oblečení, upravit si nehty, oholit se, zajít do kadeřnictví či na kosmetiku, kde nejenže všechnu práci za člověka odvede někdo jiný, ale ještě si může odpočinout, je snadné, časově poměrně nenáročné a chybí-li dostatek financí, může si každý v mnoha případech poradit i sám doma. Existují ale i lidé s opačným přístupem k naplňování osobního cíle dobře vypadat. Jsou pro ně typické enormní snaha, pevné odhodlání, vytrvalost, někdy až zarputilost a ochota věnovat svému úsilí spoustu času. Tito lidé například cvičí v posilovně, běhají, s důkladnou pečlivostí se věnují přípravě zdravých jídel apod. Ovšem o co jde v první řadě, je věnovat se svým emocím, psychickým blokům, nezpracovaným záležitostem atd., neboť právě zdravá psychika je základem naší krásy, našeho vyzařování, celkového dojmu z naší osoby! Cest k této očistě je nám k dispozici nespočetně mnoho! Právě proto, abychom si každý měli možnost z nich vybrat tu nejlepší, která nám bude nejvíce vyhovovat. Jenže zaobírat se svým nitrem je nejenže velice psychicky (a tím pádem i fyzicky) náročné, ale vyžaduje to obrovskou vnitřní sílu, odhodlání, vytrvalost, trpělivost a časová náročnost je zde také s péčí o svůj zevnějšek neporovnatelná. Jedná se o skutečně dlouhodobou záležitost a ne každý ji vydrží ustát! Většinu lidí představa takovéhoto úsilí odrazuje, proto se do něj mnohdy raději ani nepouští. A není to jen otázkou pohodlnosti, ale také neuvědomování si důležitosti tohoto úkolu a velmi často také otázkou strachu. Bojíme se být v tichu a o samotě, přemýšlet o sobě do hloubky, mohli bychom totiž objevit něco, co by se nám vůbec nelíbilo a ještě bychom si tu skutečnost byli nuceni připustit. Je to příliš nebezpečná zóna pro naše ego. Nelze ale říci, že je to nepochopitelné, nelze to odsoudit, je přirozené, že hledáme příjemné, po všech stránkách komfortní a jednoduché cesty, jen je potřeba si neustále připomínat, o co v životě ve skutečnosti opravdu jde a co je doopravdy důležité. Vždyť položíme-li si otázku Kdo jsme? a budeme-li se jí zabývat pouze z omezeného hlediska toho, o čem zde mluvíme, pak můžeme snad dát na takovou otázku odpověď, že jsme naším obličejem, tělem, že jsme naší fyzickou podobou? Je tento aspekt nás samých opravdovou odpovědí na danou otázku? Do jisté míry samozřejmě ano, ale to, co nás tvoří, co nás činí těmi jedinými jedinečnými bytostmi je přece to, jací jsme uvnitř! Náš charakter, naše jednotlivé vlastnosti, naše chování, reagování, vnímání a prožívání. Můžeme být dvojčata a být si téměř zcela podobní, ale co nás odlišuje a dělá výjimečnými? Je to naše nitro, naše neopakovatelné, nezaměnitelné, kouzelné nitro! Je nesmírně důležité si uvědomovat a co nejčastěji mít na paměti, jaký význam v našem životě hraje právě naše nitro a péče o něj! Po světě chodí velké množství lidí, kterým stačí jejich perfektně upravená vizáž ke zdánlivé vnitřní spokojenosti, ale co se skrývá ve většině případů pod tou dokonale vypadající slupkou? Jen prázdnota. Bez barvy, bez chuti, bez vůně, bez tvaru, bez záře. Je to, jako když zajdete do obchodu a dostanete chuť na ovoce. Ve spoustě obchodů najdete nádherně vypadající a lákavá jablka, hrušky, meruňky a spousty dalších druhů ovoce, ale kolikrát se stane, že se zakousnete a jste velice zklamáni. Krásná vnější podoba neodpovídá vnitřku, chuti, tomu, co ovoce dělá ovocem. Naše tělo a naše duše jsou jedno! Jsou v tomto světě neoddělitelnou jednotou, proto starat se pouze o vnější, nebo pouze o vnitřní obal nemůže přinést úplnou harmonii do našeho života a nemůže nás přenést do vlastního středu našeho Bytí! Je určitě dobré, potřebné a prospěšné se starat i o své tělo (z hlediska pohybu, zdravé stravy atp.) a svou vizáž, je to koneckonců naše vizitka, kromě jiných otázka sebelásky, ale měli bychom se učit i přes všechny nástrahy současného světa více vidět srdcem a nepřikládat přílišnou váhu vjemům svých fyzických očí. Zajímá-li nás někdo, ať už je to kolega či kolegyně, kamarád či kamarádka, potenciální partner či partnerka, měli bychom se snažit nahlížet na onoho člověka očima srdce, očima bezpodmínečné lásky! Je to veliký úkol a veliká zkouška pro naše ego, pro naši mysl. Zkouška nepřipoutanosti k fyzickému vzhledu. Ovšem pravdou je, že odložíme-li vjemy našich fyzických očí stranou a začneme se dívat svým srdcem, spatříme mnohem více krásy, pravdy a kromě nich i spousty zázraků! Každého z nás stvořil Bůh s jinými přednostmi. V některých ohledech jsme dostali do vínku bohatě, v jiných zase poskrovnu a je jen na nás, jak se ve svém životě ke svým silným a slabým stránkám i k těmto stránkám jiných bytostí postavíme. Co je ale jisté, je, že každý jsme něčím výjimečný, každý máme nebo umíme něco, v čem vynikáme, v čem jsme obdivuhodní, co je na nás krásné a každý z nás si zaslouží, aby byly jeho poklady spatřeny, aby nebyl odmítnut a přehlížen jen proto, že zář jeho pokladů není viditelná navenek a na první pohled! Dívejme se na ostatní očima srdce! Věnujme jim náš čas a naši plnou pozornost! Nedopusťme, abychom přehlédli to, čím nás druzí mohou obohatit, co nám mohou ze sebe nabídnout, a propásnout tak třeba jedinou možnost v našem životě být skutečně šťastnými a naplněnými, inspirovanými a motivovanými příkladem jiných osob! Prvotní dojmy bývají mnohdy zkreslené! Dejme všem šanci ukázat nám, kolik krásy, lásky a ctností v sobě nosí! Neodmítejme jejich pomoc, přízeň, inspiraci a lásku jen proto, že třeba navenek nevypadají tak, jak si myslíme, že by vypadat měli! To, co si myslíme, je totiž velkou měrou utvářeno právě obrazem, který je nám předkládán jako vzor normálnosti, dokonalosti, vzor toho, co je žádoucí. Už si ani neuvědomujeme tento vliv, což zároveň neznamená, že zde není a nepůsobí na nás! Stal se běžnou součástí našich životů i bez našeho vědomého svolení. Ale jen naše Duše nejlépe ví, CÍTÍ, co a kdo je pro ni nejlepší! Duši neoklamete! Vnímejte hlavně to, jak se s daným člověkem cítíte, jak jste uvolnění po jeho boku, jak navzájem souzníte, jestli jste šťastní a dokážete se společně upřímně zasmát! Vnímejte, jestli vám ten druhý poskytuje vše, co potřebujete, jestli vás vyživuje a dává vám pocit bezpečí, je vám oporou a zahrnuje vás tou horoucí láskou vyvěrající pouze z hlubin srdce! Je podstatné říci, že ale ani nejde o to slevit ze svých požadavků, vzdát se svých představ a přání a nedostat to, po čem toužíme, ale jde o pochopení fungování zákonů světa, o pochopení pravé podstaty věcí, o uvědomění si, že ZMĚNOU NÁHLEDU NA OSTATNÍ NAOPAK DOSTANEME MNOHEM VÍCE! Získáme schopnost vidět krásu vnější i vnitřní, jejich vzájemný soulad a jednotu. Získáme obrovský dar v podobě umění vidět pomocí bezpodmínečné lásky bezpodmínečnou, skutečnou a celistvou lásku=krásu v druhých. NIKDY SE PAK NEMŮŽE STÁT, ŽE BYCHOM NEDOSTALI TO, CO CHCEME! Je to úplně naopak! Dostaneme přesně TO a ještě daleko více! Tak často se stává, že kdo se nám na první pohled nelíbí, se po čase pro nás stane tím nejkrásnějším a nejzajímavějším člověkem, jakého jsme kdy měli možnost potkat, a to jen proto, že ho začneme poznávat jako celek, v jeho hloubce, šířce, rozsáhlosti celé jeho bytosti, trávíme s ním více času a zjišťujeme, že je našemu srdci tak blízký, že se naše vnímání jeho osoby zcela změnilo. Ono se říká, že na vzhledu nezáleží a stoprocentně to pravda také není, prostě jsme jen lidé, kterým byly dány oči k vidění, mysl k upírání pozornosti na něco a ego k připoutanosti ke své domnělé identitě, ale z veliké části toto tvrzení pravdivé přece je, protože časem zjistíme, jak je náš vzhled v porovnání se skutečně hodnotnými stránkami lidské povahy nepodstatný. Milujeme-li, milujeme bez výhrad a s veškerou oddaností, čistotou a silou, nehledě na to, jak objekt naší lásky vypadá. Fyzická krása je pro nás většinou nejvíce důležitá v našem mládí, ale s postupujícím věkem krása postupně uvadá a významnými se pro nás stávají v partnerství úplně jiné hodnoty. Co je vnější, hmotné a projevené, časem zaniká, odchází, nezůstává. Co ale zůstává a je důležité, je důvěra, opora, pochopení, respekt, vzájemné souznění, respektive všechno, co pochází zevnitř nás samotných, co je právě očím neviditelné, co zůstává a přetrvává i v časech, kdy se naše tělesná schránka mění, co nikdy nemizí, nevzniká a nezaniká, co je tu stále, protože všechny tyto hodnoty jsou jen jinými podobami univerzální lásky, Boha v nás! Proto je tak podstatné a žádoucí nezapomínat na to, že bychom se měli především starat o své nitro! Vyživovat a poznávat sami sebe, obohacovat se o nové vědomosti a zkušenosti, rozvíjet v sobě lásku, pokoru a vděčnost. Podporovat to světlo, které každý z nás uvnitř sebe nosíme! Dovolit mu, aby rostlo, aby zářilo čím dál jasněji a osvětlovalo postupně více a více prostoru v našem okolí. Dovolit mu, aby osvítilo další bytosti, které každý den potkáváme na naší cestě životem a aby oslnilo svou jemností, krásou a čistotou i naše potenciální přátele a partnery. Umožněte ostatním, aby vaše světlo viděli! Dovolte si být tím, kým chcete, tím, kým opravdu jste! Nejste totiž jen vnější slupkou, jste i vaší Duší! JSTE VLASTNĚ JEN DUŠÍ! Nenechte se ovlivňovat zdánlivou (navíc často uměle vytvořenou) dokonalostí vykukující na nás odevšad, kam se podíváme! Skutečná, pravdivá krása a ten nejneodolatelnější zářivý náboj totiž vycházejí vždy zevnitř! A jsou tím jasnější, čím čistší uvnitř sebe jsme! Čím více jsme ve svém středu, čím více září naše Božství! Buďme božští a uzříme Božství i v ostatních! Přeji vám mnoho lásky a šťastných vztahů! Terka*AKY Autorka článku: Tereza Krylová Od dětství jsem se cítila jiná než ostatní, měla svůj vlastní vnitřní svět a hluboké propojení s Božstvím, které se tím více zintenzivnilo mými těžkými životními zkouškami. Zcela jsem se obrátila na duchovní cestu. Svůj život si neumím představit bez moudrosti knih. Mým cílem je duchovní růst, zdokonalování se ve všech aspektech života v nejlepší možnou verzi sebe samé, v naplnění svého Poslání, harmonizaci, dosažení trvalého štěstí, bezpodmínečné lásky a vnitřní svobody. Zajímám se o psychologii, filosofii, náboženství, esoteriku a cvičím Atma Kriya Yogu. )
Pociťujete v poslední době strachy, které jste nikdy neměli? Máte v sobě vztek, zlobu, závist a absolutně nevíte, kde se to vzalo, jelikož takoví nejste?Máte pocit, jako by se strhla lavina zloby a závisti všude kolem vás a vy aktéry tohoto chování a jejich spouštěče kritizujete, soudíte a hodnotíte uvnitř sebe či spolu s jinými?Žili jste si poklidným a rádoby spořádaným životem a náhle do vašeho života přišly situace, které vás nutí vyjít z té své komfortní zóny a dělat věci jinak, žít jinak?Možná si říkáte, že je s vámi něco špatně. Možná věříte, že ta zloba, nenávist, vztek a závist nejste vy, že je v těch okolo, kteří jsou dle vás tak špatní. A pokud v sobě zlobu, vztek a závist prožíváte, možná se domníváte, že za to můžou události a lidé, kteří vám vstoupili v poslední době do cesty.Milovaní, všechna ta zloba, zlost, závist, kterou cítíme v sobě a stejně tak ta, kterou odsuzujeme vně, jsme my! To jsou naše stinné stránky. A stinné jsou ne proto, že by byly horší než ty světlé. Negativní jsou proto, že my je jako ty špatné často vnímáme. A protože dostaly od nás nálepku nevyhovující, tak jsme je zatlačili hluboko dovnitř sebe. A jim nezbylo nic jiného, než na sebe upozorňovat, kdykoliv je příležitost. Tyto naše odvrhnuté části nechtějí nic jiného, než být námi přijaty.Vše v životě má rub a líc, má pozitivní a negativní stránku. Možná si mnozí ani neuvědomujeme, v kolika situacích v životě se nám daří vidět to pozitivní. A nenapadne nás, že to není samozřejmost. Jiní totiž v té samé situaci jsou zatím schopni vidět jen tu druhou, odvrácenou stranu. Všude, kde se nám daří vnímat pozitivní, kde prožíváme vděčnost, to jsou místa, která už jsme zvládli zaplnit láskou, přijetím.Vedle toho, každý z nás máme ještě stále uvnitř sebe místa, o kterých nechceme raději ani slyšet, natož je obejmout, obklopit naším pochopením, láskou a přijetím. A tyto části se nám to snaží z lásky k nám ulehčit. A tak se hlásí o slovo v různých situacích právě těmi nepříjemnými emocemi. Tím symbolicky říkají například: „Mami, tady jsem. Tady! Já tě mám moc rád, mami! Prosím, já bych chtěl, aby ses na mě taky usmála, pohladila mě, odpustila mi, tak jako bratříčkovi. Já jsem to nechtěl udělat, ale já jsem v ten čas nevěděl, co jiného dělat. Teď už jsem velkej (moudřejší), teď už bych to udělal jinak. Promiň. Odpustit mi, prosím.“Všechny ty potlačené bolesti potřebují vyjít na světlo, následně být projeveny, aby se mohly z těla uvolnit a my na nich nebyli závislí a stali se ve svém konání zase o něco svobodnějšími. Avšak, je třeba tu bolest projevit způsobem, který nebude na úkor nás samých, ani jiných.Když tu zlobu, vztek, závist cítíme, neděje se s námi nic špatně. To je nezbytná fáze uzdravování. Je to podobné jako s vředem. Hnis z něj také musí ven, aby se ranka zacelila. Jak touto fází uzdravování dalšího kousku naší sebeúcty procházíme jednotlivě každý z nás, stejně tak jí prochází společnost, kterou tvoříme my jako jednotlivci. A z toho hlubšího pohledu jsme ohromně požehnáni, že se to již děje, že ty bolesti se již dostávají napovrch. A všichni ti, kteří v nás tyto nepříjemné pocity aktivovali, kteří nám pomohli je projevit, ukázat na světle, všichni ti neskutečně pomáhají tomuto procesu uzdravování. Ať to navenek vypadá jakkoliv opačně a ať už si toho dotyční jsou vědomi či nikoliv. Všichni ti, kteří v nás spouští tyto emoce, hrají svoji velmi významnou roli, která zapadá přesně na své místo do toho velkého soukolí všech našich rolí. A je to role často velmi nevděčná, jelikož málokomu je příjemný někdo, kdo ho vyvedl z jeho pokoje a klidu. Znáte to známé: „Smrádeček, ale teploučko“. To už daný člověk musí být více uvědomělý, aby danou situaci již v jejím průběhu vnímal takto více ze široka a s vděčností. A věřte, dokud máme uvnitř sebe místa, která potřebují přijetí, každý z nás jsme adresátem nějakého spouštěče. A věřte, že každý jsme i spouštěčem pro nějakého adresáta.A víte, jak poznáme, že jsme danou odvrhnutou část ještě nepřijali? Zlobíme se a opovrhujeme tím, kdo v nás zlobu, vztek a závist aktivoval nebo je aktivoval v jiných lidech kolem nás, a odsuzujeme ty, kteří jsou zlostní a závistivý. Avšak, jaký je rozdíl mezi tím, kdo je zlostný a závistivý, a mezi tím, kdo takové lidi odsuzuje? Žádný! Obojí projevy, byť navenek zastupují dva protichůdné tábory, jsou o jednom a tom samém. O nepřijetí kusu nás samých, o nepřijetí té části, která je plná zloby, vzteku a závisti. Tuto naši část odmítáme, ať už přímo tím, že jiné viníme za náš vztek, zlobu a závist, nebo nepřímo tím, že tyto projevy odsuzujeme u jiných.Řešení? Emoce projevit, avšak ne na úkor sebe či jiných! Například, když „to na mě jde“, jdu si zaběhat, vykřičím se do polštáře, vytancuji se, bouchnu do boxovacího pytle, upeču buchtu, jdu se projít, namaluji obrázek, začnu víc tvořit ze sebe, atd. V neakutní fázi si zvyšuji úctu k sobě samému. Například, pečuji o sebe, jsem k sobě chápavý(á), podporuji se. A zlobu či závist jiných se snažím vnímat jen očima pozorovatele bez obviňování a osočování kohokoliv. Respekt a úctu ke všem! Všichni hrajeme své role a každá role je z toho hlubšího pohledu potřeba. Vše, co se nám děje, má zákonitě i pozitivní stránku, je pro nás darem. Jen někdy ho jsme schopni využít a ocenit o týdny, měsíce či roky později.S láskou Peťa Autorka: Petra Jelínková Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím. Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl. )
Ne nadarmo se říká, že být silný jako skála je synonymem neoblomného přístavu bezpečí, ve kterém hledáme berličku případných zakopnutí na klikaté cestičce životního poznání. V našem příběhu poznání podvědomě přijímáme znamení, které se častokrát, dokonce jakoby naschvál, projevují jako strach, či nedůvěra. Možná naši strážci mají zvláštní smysl pro humor, když nás vidí schoulených v klubíčku omezení, ukrytých pod stínem stromů, kde se chvíli cítíme v bezpečí. Jednou však musíme z toho stínu vystoupit a postavit se čelem našim démonům, kterým očividně chutnají naše nízké vibrace strachů a černých děr v našich srdcích. V síle skal se ukrývá neoblomná tvrdost a věčnost, avšak jemnost a samostatnost přizpůsobení v ní budeme hledat marně. Není připravena změknout a ani se poddat vyšším záměrům. Bude si stát a čekat, jak po miliony let před tím a poté. Možná právě od mužů se očekává, že budou těmi skalami. Pevnými, tvrdými a přitom tak křehkými v životech žen. Stát nehybně na pokraji útesů jako majáky naděje zbloudilých mořeplavců, objevitelů nových světů a poznání. Kouzlem vesmírných energií, kterými jsme my všichni, je známa formulka, neztrácející se energie. Nevznikající a ani nezanikající, věčné, a jen se měnící z jedné formy na jinou. Jako každý i skála má své poslání. Možná má být jen mapou minulosti, nebo okrasou zahrady, křesanou dlátem komfortu. Avšak právě křehkost je její největší slabinou. Živle vody, ohně, mrazů a nekonečných příbojů, často se projevujících v ženské podstatě, mohou být tou skrytou slabinou očekávané stability věčnosti.Vídáme padající skalní brala, které byly pilíři hradů, či bojových pevností a v nich často vězněných čarodějnic, vnímajících je, jako zhmotnění nekonečné jistoty. Buďme proto součástí všeho a ne jednoho, abychom v době měnících se principů života mohly být těmi, kterými máme být. Těmi, kteří jsou a budou energiemi všeho. Hlavně my muži, ..božskými lidskými bytostmi, ne bezemočnými kameny. Suny Autor článku: Suny Ze slovenského originálu do češtiny přeložil Suny. Články s podpisem © Suny lze volně šířit v jejich nezměněné formě, včetně tohoto odkazu, s vloženým aktivním propojením na: https://soulofsuny.wordpress.com )
Na základě článku o „silných ženách“ přicházím s dalším tématem, které by mohlo lépe osvětlit celou bublinu kolem silných žen. Mnoho z vás totiž tento, skoro už fenomén, chytilo za špatný konec. Naštěstí ne všechny. Vzaly jste si tento článek jako omluvu, proč máte špatné vztahy, odmítly odpovědnost za vlastní povahové vlastnosti a nesnesitelnost a hodily na smrdící hovno deku. Milé dámy, sama jsem žena a vidím do vás jako do oka na punčoše. Nejste dokonalé, jen proto, že jste ženy a porodily jste pár dětí. Nejste dokonalé jen proto, že si umíte všechno opravit, otevřít dveře, vyřídit hypotéku, splácet ji a chodit do dvou prací najednou. Umíte vyměnit odpad, řídit kamion, umíte skvěle vařit a opravit pračku. Umíte to možná mnohem rychleji než muži a někdy u toho ztropíte i daleko méně cavyků. Když váš drahý vrčí nad otevíráním lahve od okurek, tak přijdete a bez řečí ji otevřete. Když na vás chlápek na ulici houkne, jste schopné se postavit a jednu mu natáhnout. Tohle není silná žena Jojo, tohle všechno zvládnete. Tohle ale není SILNÁ ŽENA! Nejste silné tím, co všechno zvládnete. Vím, že vás do této chvíle stálo mnoho sil, než jste své pozice dosáhly. Vím, že je velmi těžké se ji vzdát a je tak jednoduché v ní setrvat. Je to vaše ochrana a ta není špatná. Byla a je tady proto, že jste potřebovaly ochránit. Možná před zlým tátou, který vás bil za všechno, co se mu nelíbilo. Možná vás prostě nikdy nepochválil, když jste se ze všech sil snažily, aby vás alespoň trošku miloval.Nebo máma. Byla na vás zlá a ten slaboch se svojí holčičky nezastal. Byl tak slabý, že se taky mámy bál a raději odešel do garáže nebo do hospody, aby měl od ní klid.Pak manžel. Zpočátku to byla pohádka a pak následovalo peklo ponižování, zákazů a omezování svobody. Je toho mnoho, proč jste si musely vybudovat silnou ochranu. To z vás ale nedělá silné ženy. Jste pořád malé holčičky, jen s tělem silačky. Většina takových žen má problémy s nadváhou. Ukládají si své tuky kolem bříška a nejsou schopny se pneumatiky zbavit. Nezbaví se jí, dokud budou potřebovat ochranu. Ty, co nemají problémy s nadváhou, jsou hubené a mají mnohem větší svalovou citlivost a stačí jim málo, aby se jim muskulatura vyrýsovala. Znaků je mnoho, ale tyto jsou nejčastější. Vracíte to vašim mužům Raněná holčička také velmi touží po lásce. Po čase však začne partnera provokovat a podvědomě potřebuje, aby ji potrestal. Podvědomě touží vyvolat scénu. Chce, aby na ni byl partner hrubý, aby na ni křičel, aby ji ignoroval, podváděl. Podvědomě totiž touží zažít stejnou bolest jako v dětství. Po takové scéně se cítíte stejně mizerně jako v dětství a program je nasycen. Nic hlubšího v tom nehledejte. Nakrmily jste program a ten získal větší sílu.Můžete se hlavou říkat, že to přece takhle nechcete, že se máte rády a pracujete na sobě, ale dokud se vám tohle děje, je vaše sebevědomí na bodě nula a muž se snaží vás z té nuly vykopat na číslo, které už jde násobit. Pro muže to také není příjemné Pro partnera je to velmi nepříjemné. Ve vaší nepřítomnosti se totiž chová normálně, ale sotva se přiblíží vašemu energetickému poli, něco ho nutí být agresivní a trestat vás. Samozřejmě, že ne vždy je muž bez viny a také si nese své programy z dětství a nezpracovanou mámu, ale kdyby chtěl být stokrát jiný, tak vaše nastavení mu to nedovolí. Proto odchází z nemocného prostředí uzdravit se jinam. Vždy je celé „divadlo“ pro oba partnery. Jak se z raněné holčičky stát silnou ženou? Není to snadné. Trvá to a dost to bolí. Nic jiného vám ale nezbývá. Přestaňte si myslet, že je partner středobodem vašeho života a že bez něj to nezvládnete. Důvěřujte, že je o vás v každou chvíli postaráno. Pracujte se svými strachy a vědomě sledujte své myšlenky. Jsou více radostné nebo si častěji na všechno stěžujete a vidíte svůj osud černě? Žijete v nefunkčním partnerství, které vás dusí, a myslíte si, že jiného muže neseženete? Nebo jste už dlouho samy? Koukněte se na své rány z dětství. Přijměte svého tátu a zkuste na něm vidět něco, za co by vám jako muž stál. Jaký máte vztah k tátovi, takový budete mít pravděpodobně vztah ke svému muži. Máma a táta Od těch dvou vše začíná, ať jste muž nebo žena. Ty dva musíte přijmout se všemi jejich chybami. Oni taky neměli lehké dětství a tak ho nemohli udělat šťastné ani vám. Nikdo se rodičem nenarodil. Školy na to nemáme. Jsme všichni jako rodiče i partneři hozeni do vody a plav. Opakujeme to, co už známe.Jedině tím, že se podíváme na tyhle dva jedince tak, že kritiku přeměníme v obdiv a lásku, se uzdraví naše partnerské vztahy. Jde to. I po velmi těžkých zážitcích tohle jde. Nenávist jde přeměnit v lásku pouze pochopením všech souvislostí. Ptejte se. Mluvte s těmi, kterým nemůžete odpustit. A pokud jsou mrtví, vykonejte s nimi rozhovor vnitřní. Pokud se chcete uzdravit. Pokud se příliš své nenávisti bojíte a nechcete ji opustit, pak už si na partnery nikdy nestěžujte. Je jen na vás, jak se budete cítit a jaké chcete do svého okolí přitahovat lidi. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )
Pokud máš to štěstí a nacházíš se v tzv. první linii transformační vlny této důležité epochy lidstva, pak jsi zde také proto, abys zastavil rodovou štafetu utrpení, která se předává z generace na generaci už po tisíce let. A protože lidé donedávna žili zcela pod nadvládou hmoty, bylo jejich chování určováno dříve instinkty a později racionálním kritickým myšlením. Toto schéma bylo kódováno určitým rodovým paternem, tedy každý potomek byl pouhým pokračovatelem svého rodu a musel dbát na to, aby morfické pole, nesoucí kódy, vypovídající o určité charakteristice a vlastnostech dané rodiny, nebylo narušeno. Proto dříve bylo nepřípustné, aby si aristokrat vzal za manželku chudou dívku, protože by v rodovém systému došlo k narušení jeho kódů bohatství. Stejně tak si v dnešní době intelektuálové zakládají na svém vzdělání, jiní lidé na své rase či národnosti, náboženském či jiném systému víry, atd. Zkrátka, po dlouhou dobu bylo lidstvo jakoby "udržováno v umělém spánku", aby se mohla rozvinout jedinečnost a charakteristika jednotlivých rodových linií, aby nedošlo k narušení jejich vlastností a kódů. Lidé tak budovali pevný systém hodnot, norem a kritického úsudku, který jim dával pocit bezpečí a opory, lidé uvažovali podle daných šablon, které aplikovali na životní situace a v podstatě naplňovali potřebu svého rodového systému, jak nejlépe přežít a rozvinout tu danou charakteristiku až do její plné formy. Když vezmeme jednoduchý příklad, tak třeba v rodině intelektuálů to může být tak, že je dáván velký důraz na vzdělání a společenské postavení, na morálku a materiální zabezpečení. Toto vše je bráno jako ideál, kterému celý rodový systém slouží a tento ideál je postaven nad skutečný smysl života, a tím je rozvíjení lásky. Proto člověk, který se narodí do takového rodového systému a nesplňuje jeho normu, čili jeho hodnoty se s daným systémem neslučují, bývá zpravidla systémem vyloučen. Je to z toho důvodu, že každý systém sám o sobě potřebuje přežít a udělá pro své přežití maximum. Stojíme na prahu velkého přerodu a způsob vnímání se u některých lidí za poslední dobu velice změnil.Aby k tak velkému vývojovému skoku mohlo dojít za poměrně krátký čas, je třeba, aby byly zbořeny staré systémy a kódy nahrazeny novými.Právě proto se v naší generaci nachází tolik černých ovcí. Je třeba, aby se duše, které nemají velkou karmickou zátěž, inkarnovaly do rodin, jejichž struktury jsou příliš pevné, tvrdé a dysfunkční. Tyto duše pak na sebe převezmou systém starých kódů, které přes svou světelnou podstatu transformují na vyšší energetický level.Tito lidé se často již během dětství projevují jako velice citlivé bytosti a jsou naprosto odlišní povahou i úrovní vědomí od ostatních členů rodu. Už jako děti mohou mít pocit, že jsou zde omylem, že je snad v porodnici museli vyměnit. Necítí se v rodinném prostředí komfortně, mají úplně jiný jazyk, než jejich rodiče, na určitých úrovních se s nimi úplně míjí. Bývají hloubaví, citliví, zajímá je smysl života a zpočátku vůbec nechápou, proč se ocitli v tak citově chladném, nehostinném prostředí, kde naprosto chybí láska a skutečné porozumění. To ještě netuší, že přesně to je jejich životním úkolem. Jejich rodiče je nepřijímají, nerozumějí jim a ani se o to nijak zvlášť nesnaží, protože jejich úkolem je držet staré kódy rodového pole v zajetých kolejích a předat je v plné míře duši dítěte, které je bude během svého života postupně zpracovávat a transformovat přes své světelné tělo. Úkolem černé ovce je nezapomenout na svůj úkol a neztratit se v balastu starých kódů, nezahořknout, nezavrhnout své předky, ale naopak, naučit se rozvinout velkou dávku soucitu a skrze tuto lásku transformovat staré vzorce nepřijetí, odmítání, nenávisti, zloby, atd.. právě tím, že je přijme do svého srdce jako součást sebe sama i všeho stvořeného. Pro mnohé lidi s tímto posláním je důležité si uvědomit, že slouží jako hromosvod pro nízké energie, které načerpávají ze svého okolí a pomáhají tak kolektivní vědomí čistit od negativních emocí a astrálních entit. Často se stává, že tito lidé bývají zmatení, protože nedokážou rozlišit, které emoce jim patří a které ne. Ztotožňují tak své já s nízkými energiemi, které čerpají a čistí ze svého okolí a z toho pak mívají deprese, negativní nálady, dokonce ztrácejí pocit smyslu života a jejich vědomí tak může na nějakou dobu ztratit orientaci a zapomenout tak na svůj úkol. Důležitým bodem pro tyto lidi může být setkání s někým, kdo vnímá jejich potenciál a připomene jim jejich životní úkol a pomůže jim rozlišit to, co k nim patří a co ne. Pro tyto lidi jsou velice důležité hranice a také čas strávený o samotě a v přírodě. Měli by vědět, že pokud jsou v tzv. první linii, mohou mít těžké dětství a dospívání, a jejich úkolem je vymanit se z dysfunkčních programů rodového pole, projít procesem individuace, a přitom neobrátit svoji zlost vůči svému okolí. Velmi důležité pro tyto lidi je naučit se soucítit sami se sebou. Aby k tomu mohlo dojít, musí si člověk uvědomit, že on sám není programem, který ho doposud ovládal. A také že bytosti, které má kolem sebe, které jsou pod nadvládou negativních emocí, také nejsou tímto programem, i když to tak na první pohled může vypadat. Dokud má člověk rodiče, kteří ho nepřijímají a vyvolávají v něm svým chováním a postojem bolest, může si být člověk jist, že to je klíč k jeho vlastnímu růstu a také naplnění životního poslání. Přijmout tuto bolest, ale neotočit ji proti sobě ani svým bližním. Naučit se mít soucit se sebou i s lidmi, kteří jsou ovládáni svými předsudky a nevědomým chováním. To jsou lekce černé ovce. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
Do otevřeného prostoru neznáma. Čím větší informační chaos vzniká ve vnějším světě, tím větší cítím potřebu zůstávat v tiché jednoduchosti ve svém vlastním středu. Informace zvenčí a zdravý rozum jsou už v takovém rozporu, že člověka to čím dál více vede k tomu, čerpat z vlastního poznání sebe sama, pouze na základě prožité zkušenosti. Čím víc člověk emočně reaguje na zprávy ze svého okolí, čím víc přebírá názory druhých a snaží se vytvářet stanoviska na základě vnějších aspektů, tím větší zmatek vzniká v jeho mysli. Existence nás vybízí k vlastní cestě a zodpovědnosti za svůj vnitřní stav. Není důležité, co se děje venku, je důležité, co se děje v našich hlavách, srdcích, v našem vědomí. Pokud bychom dávali průchod svým negativním emocím na základě reakcí na vnější svět, necháváme se unášet spodními proudy v domnění, že tam venku je nějaká obluda, nebezpečí, která nás může sežrat.Tuto obludu ve skutečnosti krmí náš strach a ona se pak projevuje jako naše realita. Nic jako objektivní realita neexistuje, všichni žijeme jen svůj příběh ve vlastní hlavě a podle toho, jak se k němu stavíme, podle toho jej dál tvarujeme. Člověk, který je dobrosrdečný a zůstává neutrální, nenaráží na překážky a nemusí bojovat. Ten, kdo má strach, se ve skutečnosti bojí o své tělo a ego, bojí se zániku své identity, kterou si stvořil během života, aby se cítil bezpečně. Přichází období, kdy naše obranné mechanismy padají a bezpečná zóna, ve které jsme doposud žili, odhalila svou iluzorní podstatu.Společnost, zatížená konzumem a materiálními hodnotami, se musí zhroutit, aby vývoj lidstva mohl pokračovat na nové úrovni.To si však žádá oběť od nás všech- oběť v podobě vzdání se dosavadních iluzorních jistot, vlastních masek, obranných mechanismů, strachu, boje, přetvářky a falešných hodnot. Ten, kdo se rozhodl následovat duši, necítí skutečné nebezpečí, protože ví, že strach je pouhým stavem našeho nitra.Strach je spojenec, který si žádá naši bdělou pozornost, strach můžeme prožít, poznat a vysvobodit se z jeho spárů, pokud se pro to skutečně rozhodneme. Nebojme se neznáma, protože jen tak se můžeme stát novými lidmi. Náš vývoj pokračuje v novém světle uvědomění a my jsme ti, kdo pokládají základní kameny pro novou zemi, pro další generace, které budou žít ve vyšších úrovních vědomí ve společnosti založené na spolupráci a skutečných morálních hodnotách. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. )
Nic v životě není „jen tak“ bezdůvodné a NIC není žádná náhoda. Vše má svůj důvod i příčnu. Spoustu žen za svůj život vystřídalo i několik „velikostí prsou“, což sám o sobě je fakt, ukazující na způsob našeho konkrétního myšlení a tím podvědomé zhmotnění – tedy měnění se prsou v konkrétně daném období. ŽENY, CO MAJÍ HODNĚ VELKÁ PRSA: Ukazují na ženy, jejíž prioritou jsou hlavně děti, rodina a mateřství. Rodinné zázemí a děti jsou pro ně na 1. místě, více než nějaká kariéra a práce. JEJICH PROBLÉMEM JE, že jsou to až přehnaně rodinné svázané modely žen, které do rodiny a dětí investují daleko více energie, času a hlavně sebe samých, více než je zdrávo. Jsou až extrémně nezdravě upnuté na své děti, partnera a rodinu. Samy si neuvědomují jak moc se upínají, ulpívají a jak druhé to může svazovat. Obětují vše rodině a dětem a sebe posouvají na úkor jich někam úplně dozadu. Jejich role partnerky je ale často stagnující, potlačná, vyhaslá, protože neplní často plně funkční partnerskou roli ve vztahu, tak jak mají, neboť i tuto energii vkládají do dětí a do tepla „rodinného krbu“. Často právě na úkor plnohodnotného partnerství. Někdy jsou to typy žen, které dávají v životě přednost porodit své vlastní dítě, než mít partnera. To jsou ty typy žen, které tvrdí, že: „hlavně chci mít své dítě, i když nebudu mít partnera a budu vychovávat sama, hlavně abych ho měla...“. U některých žen je to i skryté utíkání od špatného či nenaplněného manželství, že se podvědomě upnou na své děti. Jenže často i když už jsou děti dospělé, a už je nepotřebují. Špatně se smiřují s odchodem dětí z domova a s jejími vlastními životy. Těžko se jim žije bez nich, bez jejich častých návštěv, častého kontaktu s nimi. Tento fakt jim ukazuje na další jejich STRAŠÁK, věc, kterou psychicky špatně zvládají a to je že „neumí stárnout“. Bojí se samoty stáří a bojí se samoty domova. Bojí se zboření jejich „přece tak pracně“ vybudovaného rodinného hnízda. Jsou hodně upnuté na svou rodinu, často i partnera a nejbližší. Vyznávají usedlejší, konzervativnější, stabilnější styl života bez vzruchu, adrenalinu, akčnosti, zábavy, větší společnosti. Jsou to typicky „rodinné typy“, co nepotřebují být viděni veřejností, mají nejraději svůj malý soukromý okruh stálých lidí, které dobře znají. Mají rády svůj klid a v něm řád, pravidelnosti, žádné změny a novinky. Ne náhodou jsou PRSA principem mateřství, kojení, dětí. Duchovně se jim doslova tvoří stálé „duchovní mateřské mléko“, aby přece měly stále a kdykoliv výživu pro své byť i dospělé děti. To je jejich podvědomý program v hlavě. Prsa se duchovním mlékem zalévají a tím se zvětšují. ŽENY, CO MAJÍ HODNĚ MALÁ PRSA: Duchovně vypovídají o ženách, kterým v hlavě a mysli „uvízly“ v dětském či pubertálním věku. Mají tzv. „dětská prsa“. Mají pocit, že v tom věku se cítily lépe, než v současném „dospělém“. Byly bezstarostnější, svobodnější než nyní. Jejich mysl a vzpomínky často utíkají do nostalgických myšlenek typu: „Stejně když nám bylo -náct, byl život snažší a jednodušší, nemusely jsme nic řešit a jen si užívaly života, kéž by to tak šlo stále...“. Často opravdu mívají i štíhlou postavu „náctiletých“ slečn se 48 kg, s roztomilým „dívčím kukučem“ a skutečně vypadají o několik let mladší než ve skutečosti jsou. Potlačí v sobě roli matky, aby mohly být „dcerou“, dívkou, která stále touží mít svůj vlastní svobodný život bez okovů. Potřebují k životu dýchat, partnera, který jim dává hodně svobody k dýchání, nedokáží být svázané někým či něčím. Jsou to ženy, které si rády užívají života naplno, jsou často hodně akčí, vyhledávají adrenalin, aktivitu, mají hodně koníčků, známých, přátel, milují společnost, zábavu, potřebují k životu hodně lidí kolem sebe. Tyto ženy by naopak nemohly být domácí hospodyňkou na plný úvazek bez lidí. Nuda a samota je děsí a v samotě bez lidí by umřely. Lidi je nabíjejí. Problémem zde je, že je samota někdy až děsí. PROBLÉM TĚCHTO ŽEN JE, ŽE SE BOJÍ FYZICKÉHO STÁRNUTÍ a představy, že zestárnou do staré nemohoucí babičky, která nebude mít už ty možnosti žít život naplno tak, jako v mládí, když jsou plné síly, vitality, energie a zdraví. „Jak si mám užívat života ve stáří, když už nebudu mít takové možnosti, tak zdravé a mrštné tělo?“ „Tak si ho radši co nejdéle nechám fyzicky mladé, dyť se přece cítím na 20 let!“ Toto je jejich nastavený podvědomý model, program, podle kterého si naprogramují svá prsa, která tím přestanou růst, protože jim žena dala podvědomý povel, že je chce mít velká jako ve věku 14 let. Malá prsa mají mladé dospívající slečny. Myslí se cítí být stále dospívajícími dívkami, proto i dospívající malá prsa. Jejích strašákem je narůstající věk, který je děsí a stále se snaží zápasit s osudem a „vypadat mladě“. Často vypadají opravdu mladší než je jejich věk, oblékají se i jako mladší generace. Styl života i módy „mamin od dětí“ je děsí. Děsí se toho, že osud neobejdou a tak zápasí se svým zevnějškem jak mohou, aby stále vypadaly mladě, co to jen půjde. Mentálně se opravdu často mladší i cítí. Proto si růst prsou hlavou dokáží zastavit. Neznamená to však, že nemohou toužit po dětech, jen ne v takové extrémní nezdravé míře jako ženy s velkými prsy. Žádný extrém není správný, ale zároveň právě tímto extrémem nám vždy tělo podává zprávu o našem myšlení a životním nastavení. Hodně ženské síly a umět, co nejlépe rozpoznat náš vnitřní radarm nám všem ženám přeje Jitka B. lymfoterapeutka a Autorka knih O PSYCHOSOMATICE A LYMFĚ Zdroj: http://www.zahadnalymfa.wbs.cz Autor: Jitka Bičíková - masáže, čištění lymfy Navazující články: Jitka Bičíková: PROČ SE LYMFA NEMÁ ČISTIT JEN na JAŘE aneb lymfu máme čistit celý rok ! Jitka Bičíková: ZUBY, ZUBY, ZUBY, problémy se zuby a dásněmi - duchovní příčina Jitka Bičíková: DLOUHODOBÁ NESPAVOST - duchovní význam Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky Jitka Bičíková: BABIČČINY RECEPTY na ČIŠTĚNÍ LYMFY - 2. díl Jitka Bičíková: NEBEZPEČNÉ CVIČENÍ PŘI OBEZITĚ a ZAVODNĚNÍ TĚLA aneb hodně cvičíte a stále nehubnete? Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. )
Přiznám se rovnou, že tohle označení nemám moc ráda. Žena Bohyně. Vnímám ho jako neadekvátní a taky trochu nereálné, protože k Bohyni by patřil taky Bůh, ne? :-) Na druhou stranu cítím podstatu tohoto označení, která učí ženy, aby začaly prožívat svoji božskou částečku, kterou v sobě má každý člověk. Nejen žena. Problém vidím v tom, že často dochází k nepochopení a některé ženy tuto informaci vezmou tak, že si řeknou:"Jsem Bohyně, tak mám nárok." K tomu se přidá tvrzení, že jen šťastná žena je šťastnou matkou a už se se roztáčí kola domácího teroru. Ano, jen šťastná matka může mít šťastné děti. To je samozřejmě pravda. Jenže některé ženy si to vyloží tak, že mají být sobecké. Mají si vyhradit čas pro sebe stůj co stůj. Mají nárok odjet na odpočinkový víkend. Dělají to nejlepší pro sebe a tedy pro děti, když odchází na kosmetiku nebo ke kadeřnici. Ale jistě, proč ne, ale je potřeba rozlišovat, kdy to je možné a kdy ne. Konkrétní příklad, který mě šokoval, bylo podivení jedné ženy, že když odešla v šestinedělí na masáž, tak muž jí neustále volal a nezvládal to doma s miminkem.No, ani se moc nedivím. Tak malé miminko potřebuje být s mámou. Cítit její vůni, slyšet její hlas a hlavně moci se přisát k prsu, když potřebuje.Tatínek jaksi prsa nemá, takže minimálně to kojení prostě nemá šanci zastat a rozhodně to není jeho chyba. Ne, žena Bohyně si nedělá nároky. Žena Bohyně si dovoluje. Dovoluje si být tou, kterou skutečně je. Prožívat naplno všechny svoje části a dovoluje si žít život, který chce žít. Jde to zevnitř ven, ne naopak. Začíná u toho nejvnitřnějšího uvědomění, že skutečně může mít ráda všechny svoje stránky a jen ona sama je zodpovědná za to, jak se cítí a jak žije. Z tohoto uvědomění pak utváří svůj život. Má pro sebe pochopení a je k sobě laskavá, takže může být laskavá a chápající i ke svému okolí. Umí nabídnout pomoc, pokud ji nabídnout chce a umí také ostatním nechat zodpovědnost za jejich život, protože už ví, že tu není od toho, aby ostatní zachraňovala a nechává jim prostor prožít vlastní lekce.Je vnímavá a citlivá. Je zodpovědná za sebe i za svoje děti a nehází tu zodpovědnost na nikoho jiného. Svoji roli matky si nenechává vzít. Žije ji naplno, protože se pro ni rozhodla. Není matkou proto, aby naplnila něčí představy. Umí požádat o pomoc, když ji potřebuje a umí být za ni vděčná.Umí se radovat a umí ocenit sebe i ostatní. Z respektu, který má sama k sobě, se utváří i úcta a respekt, který k ní přirozeně chová její okolí. Umí si najít čas pro sebe a na činnosti, které má ráda a ví, kdy je to pro všechny možné a v pořádku.Má ráda svoji svobodu, takže ji umí dopřát i ostatním. Žena Bohyně si váží muže, protože umí ocenit svoji ženskost. Je to žena, která má ráda svůj život a není na muži závislá. Nemá potřebu ho spoutat a držet u sebe, protože ví, že je sama magnetem, který muže přitahuje.Je silná, takže si může dovolit být zranitelná a ty, které chce, tak si k sobě pustit opravdu blízko.Žena Bohyně odhodila svoje masky, protože už se nepotřebuje schovávat a je ochotná ukázat světu, kým je. Dovoluje si milovat naplno, protože je plná Lásky. Přeji Vám, abyste si dovolovali (muži i ženy) být těmi, kterými opravdu jste. Se všemi přešlapy, které Vás něco naučily a se všemy dary, které v sobě máte. Bára Zumotová Více zde: https://www.zumotova.cz/news/ezotericky-blud-c-2-jsem-bohyne-a-kdo-je-vic/?fbclid=IwAR1_ueSZ6zBmaGV_JAFXvFAunDNBZNJRvesVYIA3vRTY99Sm10FZwvQn4PE Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy. )
Vy duše spanilé, které cítíte, že jste na cestě bezpodmínečnosti, ctěte si toto vědomí. Vím, že je rozpoznáno. A vesmír to ví také. Všeobjímající láska nám poskytuje pochopení, či spíše akceptování konání druhého, nebo situace do momentu, než nám začne působit zmatek, bolest, či nepochopení. Tehdy, již mimo komfortnost situace nastupuje hlas sebelásky, obvykle zhmotněný odchodem ze situace. Zda je za tím nedůvěra, obavy, nebo jen tušení, je prozatím vedlejší. Zde se totiž bude řešit láska. Magická, nepochopitelně nekonečná a kupodivu, opět a zas a znovu, na první pohled rozum zastavující. Pokud se jednoho dne objevíte na cestě za hlasem své duše a budete mít pocit, že navzdory určité diskomfortnosti chcete zůstat, přijde něco, v čem objevíte vůli a obrovský pokrok. Tyto zkoušky nejsou určeny pro práci v zamilovanosti. V opojení zamilovanosti jsou téměř nepoužitelné. Ale ano, později budou použitelné na celé jsoucno poznání, avšak to už nebude třeba. Až se vnoříte lásce, určitě se jí nevyhnete. Tyto duše se nejprve rozpoznají tak, že si dovolí být vzájemně těmi, kterými jim neumožní být nikdo jiný, kde odpuštěno bývá ještě předtím, než bývá provedeno, protože při této zkoušce se zastavují všechny životní funkce. Jsme vším, ale jsme opravdu i projeveným? Určitě ano, protože jsme to chtěli. Toto nebude o fyzickém či emočním opakovaném násilí. K tomu slouží jiné prostředky. Takže co může způsobit poznání tyrana a oběti v sobě? Kdo bude tyran a kdo oběť? Kdo dal tyranovi mužskou složku a oběti ženskou? Vyberete si? Ne, tyto kostky byly vrženy už pradávno předtím. Proto dávám do pozornosti bezpodmínečnou lásku a chladnou hlavu. Určitě budete ve zvýšené míře registrovat andělské znamení, proto přijměte jejich projevy. Zde se totiž pozná, zda je ego v nadvládě a zda se znovu jen umně nezamaskovalo za nějaký facelift. V případě jeho projevení hrozí rozsáhlé následky, proto bacha. Přes tyto dveře projdete pouze pokud nebude ego převládající složkou poznání u obou zúčastněných. Až jsou dvě duše připraveny, přijde moment, kde se lámou skutečné ledy. Zde se, dámy a pánové, projevuje pravá esence poznání. Projevit se, oběť i tyran. Nárazová zóna duality a jednoty je však prosvětlená. Známe objevené zrcadlo života a jak s ním pracovat. Opatrně a s láskou. Suny Autor článku: Suny Ze slovenského originálu do češtiny přeložil Suny. Články s podpisem © Suny lze volně šířit v jejich nezměněné formě, včetně tohoto odkazu, s vloženým aktivním propojením na: https://soulofsuny.wordpress.com )
Práce na sobě nebo chcete-li osobní rozvoj je proces, který každý začíná z jiné startovací čáry, z jiné pozice, situace, stavu, podnětu. Každý má pro sebe svůj vlastní důvod nebo záměr, se kterým se na tuto cestu vydává, který se i v průběhu sebepoznávání přirozeně může měnit a vyvíjet. Každý do tohoto procesu vstupuje ze své úrovně vědomí, které se postupně rozšiřuje, a s tím jde i ruku v ruce navyšování jeho osobních vibrací, mění se vnitřní nastavení, přesvědčení, názory a celkově se mění osobnost daného jedince. To, co všechny spojuje je veliká touha po uzdravení, pochopení, životních změnách, zlepšení finanční situace, nalezení vhodného partnera, harmonický život v partnerství, nalezení vnitřní rovnováhy, štěstí, prožívání láskyplných vztahů v radosti, plynutí a tvoření. Při práci na sobě je velice důležitá přítomnost vašeho vědomí. Tzn., vašeho pozorovatele, který se v daném okamžiku při vnitřní retrospekci, v prostoru vašeho podvědomí může rozhodnout, jak s danou situací naloží, jaký postoj zaujme, jaké pocity nechá vstoupit do těla, jaký prostor si sobě dopřeje k tomu prožít danou situaci s přijetím a následným pochopením. Vědomí je schopno vést každého k prožití protipólu, čímž se narovnávají obě polarity, dochází k léčení. V tomto procesu pracujete se svatou trojcí - mysl, tělo a duch (emoce, pocity). Učíte se myslet jinak, dáváte pozornost svým pocitům, učíte se prožívat naplno své emoce, zde vnímáte své limity, hranice, pozorujete a vnímáte reakce svého těla v daných situacích, rozpoznáváte převzaté programy, se kterými jste se ztotožnili, umíte si od důsledku dojít k vlastní příčině, poznáváte své skryté odmítané části, tvoříte s nimi nový vztah, přenastavujete svoje základy, vnímáte sebe z vícero úhlů pohledu, jak funguje vaše ego, kdy jde s vámi a kdy nikoli, věci vám najednou začínají do sebe zapadat, dávat větší smysl, rozšiřujete schopnost pochopení nejen pro sebe, ale i pro druhé, pro situace, vnímáte různé synchronicity a znamení Vesmíru, uvědomujete si více sebe, vlastní hodnoty, sebelásku, toho, co pro sebe chcete, kým pro sebe jste, lépe se rozhodujete, stavíte se a učíte se zujímat jiný nový postoj k situacím, také uzavíráte nejen pro sebe, ale i celé rodové linie určité karmické cykly, otevíráte svůj potenciál, a určitě můžete objevit či rozvinout své doposud skryté schopnosti. Vyžaduje to značnou dávku odvahy a praxe podnikat vlastní výpravy do svého nitra, do svého podvědomí, které vždy v každém z nás ukrývá hluboko skryté, potlačené a odmítané části nás samých, ale díky kterým se nám v životě právě děje to, co se děje. Je to jako naučit se podnikat dobrodružné výpravy a doslova otevírat vlastní Pandořinu skříňku. Zde berte vždy v potaz, že čím silnější osobnost, tím velmi inteligentní a silnější obrané mechanismy, tím dobrodružnější výpravy. Tento proces bude zkoušet vaši vytrvalost, záměr, trpělivost a bude se dotýkat všech částí vašeho života, které nejsou s vámi v souladu. Ano, někteří z vás budete mít dny, kdy to budete chtít vzdát, kdy budete propadat z vašeho úhlu pohledu zpátky nebo ještě hlouběji, kdy budete cítit vnitřní tlak, někdy i bolest na srdci nebo jinde na těle, kdy vás to bude zasahovat až do morku kostí, kdy nebudete vidět východisko, kdy se budete chtít z těchto situací rychle vrátit zpět do normálu, probudit se ze zlého snu a budete se chytat každého stébla a ono to nepůjde. Někdy vám nepůjde se opíjet rohlíkem a afirmovat si pozitivně myšlenky, nepůjde vám si říct, jak je všechno láska a jen tak se rozhodnout, že od teď bude vše jen krásné, nebude vám fungovat to, co ostatním ano, budete se cítit hluboko osamoceni, bez jakýchkoli jistot, někdy i v zajetí svých závislostí, v depresích či úzkostech, panických atacích. Budete mít pocit, že pořád děláte něco špatně nebo, že s vámi není pořád něco v pořádku, protože se vám nedějí věci, tak jak chcete nebo potřebujete nebo jak o nich píšou ostatní. Tak prosím vás, VŠECHNO TOTO JE S VÁMI V POŘÁDKU A JSTE PŘESNĚ TAM, KDE MÁTE BÝT, PROŽÍVÁTE PŘESNĚ TAKOVOU SVOJI POLARITU, JAKOU V DANÝ MOMENT POTŘEBUJETE. NEJSTE V TOM SAMI! Takto se vám hlásí o pozornost vaše potlačené a odmítané části z vašeho podvědomí. Otevírají se a ukazují nenaplněné a nepochopené potřeby vašich zraněných částí vašeho vnitřního dítěte, které nechce nic jiného, než být plně viděno, slyšeno, pochopeno a přijato PŘESNĚ takové, jaké se uvnitř vašeho podvědomí nachází bez snahy ho napravovat či měnit. CHCE VÁS A JEDINĚ VÁS, NIKOHO JINÉHO, CHCE VAŠI POZORNOST, CHCE POUZE A JENOM S VÁMI, NĚKDY I V DOPLNĚNÍ PŘÍTOMNOSTI DALŠÍCH BYTOSTÍ ZAŽÍT ONEN PROTIPÓL, PROTOŽE VY JSTE TEN KLÍČ, OD NIKOHO JINÉHO TO PRO NĚJ NEBUDE DOSTAČUJÍCÍ A HODNOTNÉ. Proto tuto práci nemůže nikdo udělat za vás. Skrze váš vlastní prožitek, váš postoj a vztah k tomu dítěti uvnitř vás vždy tvoříte základ nového vztahu, svého vnitřního domova, který je ale nově postaven a obsahuje porozumění, úctu a lásku. Protože takto v sobě nastavujete nové hodnoty, již nebudete muset sami sebe (své dítě) zrazovat. Je důležité v tomto procesu prožívat, nořit se někdy velmi hluboko do emocí, a také uzavírat takto otevřené cykly prožitím protipólu. V tomto je Vesmír pro všechny spravedlivý a nelze ho obejít. Vždy vás bude umísťovat tak dlouho, dokud svá témata nezvládnete tak, jak potřebujete, jak je to nastavené v plánu vaší duše. Vždy každou novou výzvou budete sebe trénovat ve vlastním mistrovství. A touha duše je se neomezeně a dále rozvíjet, proto je to celoživotní proces. Zároveň ale jednoho dne ty hrubé a těžké či složité věci, které rozkryjete naplní svůj záměr, nebude třeba je znovu prožívat. A i když znovu přijdou, tak jen proto, že tam pro vás ještě za tím nesou další hlubší rovinu či informaci k pochopení sebe sama v širších souvislostech. Také se budete svojí vnitřní prací sami na sobě dostávat častěji a více do svého středu, do souladu se svojí duší a to vám nikdo nevezme. Rozvine se vaše schopnost tvořit vlastní život obohacený a posilněný o prožité situace. Vaše misky vah se budou vyrovnávat. Každý další propad nebudete vnímat jako tragédii, ale jako příležitost k růstu. A to se pak opravdu věci dějí jinak. Jakékoli procesy, které podstupujete, které můžete nazývat prací na sobě, avšak kde není přítomno vaše vědomí, tzn. nepracujete sami, nerozumíte, co se s vámi děje, neprožíváte vědomě, popř. nejste vedeni průvodcem zpracovávat sami, tak veškeré čištění a odbloky, odstřihávání od druhých lidí, situací, kde někdo něco dělá za vás, není práce na sobě. Nicméně i toto má ve vašem životě svoji nesmírnou důležitost, své místo, protože vám to může pomoci ulevit, nahlédnout na své záležitosti z jiné perspektivy, z nadhledu, připravit vás a otevřít vám váš systém k tomu podívat se, co se uvnitř vás skrývá, velice vám to pomáhá otevřít cestu do svého nitra, kde pak můžete uzavřít svůj cyklus daného tématu na své vlastní rovině, sami za sebe. Vy sami i tímto zjišťujete, co vám pomáhá otevřít a zvědomovat vaše záležitosti buď na mentální, emoční či tělesné rovině. Než přijde vaše načasování, dopřejte si alespoň ze začátku vámi zvoleného průvodce, který vás bude provázet těmito procesy, kdy pro vás může otevírat dveře, do kterých se však budete odvažovat vstupovat již sami. Spousta věcí se pak i dá zpracovávat za pochodu a velmi rychle. Také si občas dovolte, i pokud jste již sami sobě průvodcem a našli jste vlastní způsob, jak se sebou pracovat, požádat o pomoc kdykoli v případě, kdy na své záležitosti nevidíte nebo v případě, kdy se toho najednou otevře veliké množství a vy nevíte, kde začít. Všichni jsme v tomto procesu vzestupu vědomí společně a svými zkušenostmi se obohacujeme navzájem, každý ze své roviny, a z místa, kde se právě nachází. Jednou jste to vy, co táhnete za provaz, motivujete a obohacujete ostatní, a jindy táhnou jiní, kteří zase takto pomáhají vám. Tento článek a informace v něm obsažené lze šířit pouze v případě povolení autora a to nekomerčním způsobem v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.kodyvasiduse.cz FB: https://www.facebook.com/kodyvasiduse.cz/ a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky. VERONIKA BARKOCI "Jsem průvodcem transformací pro všechny, kdo touží po vnitřní rovnováze, klidu, harmonii, emoční stabilitě." Při sezeních svojí energií pro klienty vytvářím bezpečné prostředí, prostor, energii možné změny, pole, kdy je vedu a doprovázím do jejich vnitřního světa, do podvědomí, kde mohou pro sebe nacházet veškeré své odpovědi, věřit tak svému vedení a svojí intuici, mohou vnímat svoji vlastní identitu, osobní hranice a hodnotu, své napojení na Zdroj. https://www.kodyvasiduse.cz/o-mne/ )
Aniž jsem dříve uvedl jakoukoliv teoretickou předmluvu, začal jsem na Svobodném vysílači dělat meditace, jejímiž součástmi jsou snad vždy práce s čakrami a dost často jsou dokonce jejich hlavní náplní. Vyházel jsem z předpokladu, že velká většina lidí, sledující tyto pořady nějaké ponětí o čakrách již má. Pro jistotu upozorňuji, že mé meditace nejsou založené na nějakém posvátném systému, nemají žádný speciální název, nesdělil mi jej žádný nanebevzatý mistr, ani nejsou převzaté od veleznámého jogína, či andských šamanů. Marketingové praktiky a s nimi spojený placebo efekt fungují v každé oblasti a duchovno či esoterika nejsou žádnou výjimkou. Po skončení své podnikatelské činnosti pociťuji téměř ke všem marketingovým praktikám přirozený odpor, což je možná trochu na škodu věci. Vím, že představa, že věci se prosadí svojí kvalitou v dnešní době, je mírně naivní. Proto doporučuji: "Neřiďte se jmény a popularitou či marketingem, pracujte na sobě klidně sami a dělejte to, co vám nejvíce vyhovuje, co cítíte intuičně, i když přinejhorším je to třeba i zadarmo." Přitom je však nutné zachovávat určitou míru opatrnosti, protože lidí, kteří doplatili na svou důvěřivost, není málo a znám několik takových příběhů, a to se nemusí jednat jen o setkání s podvodníky. Dokonce bych řekl, že psychopati jsou i v této oblasti nebezpečnější než obyčejní podvodníci. Ostatně příběhy guruů, kteří přivedli lidi až do péče psychiatrů, nebo je připravili o majetek, jsou i obecně známé. Práce s čakrami je pro nás důležitá, protože čakry jsou pro nás energetická centra, kterými přijímáme energie, které nám umožňují bytí v této realitě a bytí v takové kvalitě, jaká odpovídá stavu našich čaker. O čakrách se toho dá najít na internetu skutečně mnoho a tak se popisu jednotlivých čaker a jejich funkcí budu věnovat opravdu jen velmi stručně pro ty, kteří v této oblasti mají minimální znalosti. Používat budu jako vždy pouze české názvy. Umím si představit, jak při meditaci budu používat názvy ze sanskrtu, a polovina lidí bude přemýšlet, o jakou čakru, že se to zrovna jedná. Byl jsem upozorněn, abych neříkal jen čísla čaker, ale i jejich označení či umístění, jako například čakra srdeční.Pro zajímavost uvádím, že jako obvykle jsem se podíval na čakry do Wikipedie a zaujalo mě , že se v názorech na barvy jednotlivých čaker poměrně dost odlišuje snad od všech webových stránek týkajících se čaker, protože zcela vynechává zelenou barvu. Srdeční čakra je nebesky modrá, krční modrofialová, šestá - třetí oko bílá a temenní průzračná. K barvám čaker jen krátkou poznámku - není nutno barvy chápat jako přesný barevný obraz čakry, ale spíše jako vyjádření určitého pásma frekvence vibrací dané čakry a modelem je tu frekvence elektromagnetického záření (světlo) ve viditelném spektru. Z tohoto pohledu se mi ve Wikipedii zdá nelogické vynechání zelené barvy jakožto určitého pásma frekvence vibrací. První čakra nazývaná kořenová nebo základní má barvu červenou a její základní funkcí je tvorba hmotného těla. Druhá čakra nazývaná sakrální nebo sexuální má barvu oranžovou a její základní funkcí je tvořivost a sexuální energie. Třetí čakra solární nebo žaludeční má barvu žlutou a její základní funkcí je vitální energie, vztah k materiálnímu světu. Čtvrtá čakra nazývaná srdeční má barvu zelenou a její základní funkcí je energie lásky a spojování dolních a horních čaker. Pátá čakra nazývaná krční má barvu světle modrou a její základní funkcí je komunikace v nejširším smyslu slova. Šestá čakra nazývaná třetí oko má barvu tmavě modrou a její základní funkcí je inteligence a intuice. Sedmá čakra nazývaná temenní nebo korunní má barvu fialově purpurovou a její základní funkcí je spojení s vyšším vědomím. Ještě se zmíním o osmé čakře, jejíž barva už v rámci modelu barev viditelného spektra je pro nás barvou ultrafialovou a je možné vnímat energii této čakry jako čirou. Otevřená osmá čakra již umožňuje mentální ovlivňování reality a přesahuje tak svými možnostmi schopnosti dané otevřenou pátou a šestou čakrou. Před prací s touto čakrou doporučuji vždy pracovat se srdeční čakrou a pokud možno si ji plně otevřít, protože zneužití schopností dané otevřenou osmou čakrou bývá většinou poměrně draze karmicky zaplaceno. Naštěstí pro velkou většinu lidí se osmá čakra nezačne otevírat, dokud není otevřená srdeční čakra. Osmá čakra již je mimo tělo nad naší hlavou 30 - 50 cm. I z toho důvodu jsou práce s touto čakrou a příjem energie do této čakry méně vnímatelné než je tomu u prvních sedmi čaker, které můžeme vnímat v těle. Rozdíl mezi intuicí šesté čakry a božským vedením sedmé čakry (napojení na vyšší vědomí) je poměrně obtížněji pochopitelný jinak než vhledem či vnorem, ale pokusím se to vysvětlit na příkladu a podobenství. Když jedu autem a před zatáčkou mi samočinně probleskne hlavou, že za zatáčkou by mohlo být něco nebezpečného a proto přibrzdím, tak se jedná o intuici díky otevřené šesté čakře - třetímu oku. Jestliže jedu autem a před zatáčkou bez jakékoliv myšlenky moje pravá noha automaticky přibrzdí, tak se jedná o božské vedení o napojení na vyšší vědomí díky otevřené sedmé čakře. Jako příklad jsem uvedl pokud možno nejjednodušší situaci, ale v běžném životě se jedná o situace podstatně složitější a také méně snadné k pochopení. Snad by se to dalo vyjádřit také tak, že v životě konáme vědomě, ale na základě intuice, nebo jednáme, aniž jsme si vědomi, proč tak konáme. V mnoha případech se ukázalo, že jednání vedené tímto vyšším vědomím je pro nás nejvhodnější a je doporučováno mnoha duchovními školami. Ale není to tak jednoduché. Je potřeba si ale uvědomit, že ne každé konání na základě božského vedení se může v ten konkrétní okamžik jevit jako pro nás prospěšné či vhodné. Jeho prospěšnost mnohokrát jsme schopni ocenit třeba až za dlouhou dobu. Třeba i v kategorii desítek let. Důležitá je pravidelná vědomá práce s čakrami, protože nejen otevřenost čaker, ale i aktivita má vliv na stav našich čaker a tím pádem i na náš celkový stav fyzický i psychický. Při nepoužívání se čakry přivírají. Pravidelná tvorba ochranného duhového vajíčka nám zajišťuje nejen ochranu, ale zároveň také používání všech čaker (protéká jimi energie), což neznamená, že tak musíme činit každý den. Jsou však prostředí jako například nemocnice nebo domovy důchodců, kde bych tvorbu ochranného vajíčka doporučoval téměř každý den, pokud konkrétní člověk nemá dostatečně silný jemněhmotný imunitní systém. Ale i tak je vhodné při vyšší míře vyčerpanosti, momentální indispozici nebo velkém stresu si vajíčko udělat. V této souvislosti upozorňuji, že jsem doplnil na svých stránkách článek "Příčiny životních a zdravotních potíží a jejich řešení" o detailní popis tvorby ochranného vajíčka pro sebe i druhé, protože jsem na toto téma dostával stále se opakující dotazy. V podstatě každý den můžeme posílat někomu energii minimálně ze srdeční čakry. Každý může během dne poslat alespoň třem lidem lásku ze srdeční čakry. Mohou to být klidně i lidé cizí. Ze začátku to bude vyžadovat určitou míru koncentrace, ale později už to budete dělat automaticky a nejen třem lidem. Zajímavé je při rozmluvě s přisedlíky, zejména o energii srdeční čakry a jejích účincích, jak často od nich slyším: "Ale proč mi to nikdo za života neřekl." To je charakteristické pro stav této společnosti. Neinformovanost či spíše desinformovanost. Podle mých informací je vhodné přijímat energii do všech čaker přes sedmou korunní čakru, protože tato energie je čirá ze zdroje. Pokud přijímáme energii přímo do jednotlivých čaker, může docházet k určitému znečištění vlivem energií okolního prostředí a bytostí se v něm nacházejících. Ale opět připomínám, dělejte věci tak, jak je nejlépe cítíte a tak, jak vám napovídá vaše intuice. To samé platí, i pokud posíláme energii jiné bytosti. V tomto případě je kromě čistoty energie velmi důležité neposílat energii vlastní(která je ve svém množství omezená), ale energii,která námi protéká. Tím, že se nejedná o naší vlastní energii, ale ze zdroje (z kosmu), tak můžeme posílat nekonečné množství energie, protože ve zdroji nekonečné množství energie je. A v neposlední řadě tím neodčerpáváme vlastní energii, protože odčerpávání vlastní energie nám může v mezních případech i poměrně nepříjemně ublížit. Opět připomínám jednu důležitou věc. Každou vaší prací s čakrami a energiemi ukládáte tuto informaci do morfogenetického pole, a pokud je takovýchto lidí větší množství, dochází ke změnám v morfogenetickém poli a dalším lidem tuto činnost usnadňujete. Mám trochu problém s používáním slova práce pro takovéto aktivity, protože to může v mnoha lidech podvědomě vzbuzovat negativní emoci, protože bohužel v tomto našem 3D matrixu je práce vnímána jako něco nepříjemného, něco k čemu se musíme nutit a raději bychom se tomu vyhnuli.To samé se týká meditací a dosahování stavu rozšířeného vědomí. Čím více lidí medituje a dosahuje stavu rozšířeného vědomí, tím více lidem se tato možnost otvírá a usnadňuje. Jestliže bylo k dosažení určitého pokroku v oblasti práce na sobě potřeba deseti let například před dvaceti či třiceti let, tak dnes k tomu postačí třeba jen rok a nemají na to pozitivní vliv pouze energie z kosmu, ale právě tak i změny v morfogenetickém poli lidstva, ale i obyvatel určitého území. Zprůtočňováním vlastních čaker pomáháte zprůtočňovat čakry i bytostem ve vašem okolí i lidem vám blízkým.Nikdy nepodceňujte prospěšnost své práce na sobě i pro ostatní bytosti. Samozřejmě, jak jsem o tom již mnohokráte mluvil, zvyšováním vlastní frekvence vibrací pomáháte zvýšit frekvenci vibrací i ostatním bytostem.Práce s čakrami je především práce s energiemi, ale je nutné si uvědomit, že vždy prvotní je informace. Když nevíme, že máme čakry, nemůžeme s nimi začít pracovat, když nevíme, jak s nimi pracovat, opět nemůžeme s nimi kvalitně pracovat. Když nevíme důvod zablokování konkrétní čakry, je těžké ji odblokovat. Když neznáme stav našich čaker, nevíme na kterou čakru se při práci zaměřit. Práce s čakrami není ale jen a pouze o práci s energiemi a meditacích. Například při práci se srdeční čakrou je kromě meditací na srdeční čakru základem pracovat také na lásce k sobě. Při práci s pátou komunikační čakrou je nutné se také učit naslouchat druhým bytostem, naučit se plně ztišit svojí mysl, zastavit myšlenky, abych mohl přijímat informace. Uvedl jsem pouze příklady, ale v tomto duchu by se dalo hovořit o všech čakrách. Stav čaker při vstupu do inkarnace je dán či minimálně velmi ovlivněn naším karmickým příběhem, naším osobním morfogenetickým polem, přesněji osobním morfogenetickým polem "naší" duše. Výraz naše duše jsem použil s plným vědomím, že je nepřesný, protože my nemáme duši, ale my jsme duše. Osobní morfogenetické pole duše při jejím vstupu do nové inkarnace obsahuje informaci o stavu našich čaker a tento stav je dán rozhodující mírou stavem našich čaker v minulých inkarnacích a zejména při konci inkarnace minulé. Podle mého názoru a i mých zkušeností není správná představa, že dítě se narodí s plně otevřenými čakrami a vlivem okolí si je zablokovává. Morfogenetické pole rodiny, rodu, společnosti a lidstva má vliv na čakry dítěte, ale výchozí stav je dán osobním morfogenetickým polem duše. Zřejmě by bylo zajímavé při analýze čaker kromě současného stavu čaker zjistit i stav výchozí, abychom doslali informaci, k jakým změnám v průběhu našeho života došlo. A nedělejme si iluze, pokud nezačneme vědomě na sobě pracovat a pracovat s čakrami, nemuselo se vždy jednat o změny pozitivní. Energetickou práci s čakrami nemusíme provádět jen v optimálním prostředí při meditaci. Ta se dá provádět kdykoliv a kdekoliv, zejména jestliže potřebujeme akutně doplnit energii sobě nebo druhé bytosti. Tato věc je většinou dost podceňována a nedostatek energie svojí, ale i druhých bytostí řešíme většinou jiným způsobem, než je čerpání energie ze zdroje. Obvyklými způsoby jsou například čerpání energie z jiných bytostí, nadměrný příjem potravy, alkoholu či jiných drog, mezi které patří i různé léky na psychické potíže. Tyto náhradní způsoby však způsobují další nepříjemné následky. Minimálně se jedná o energetickou půjčku, kterou budeme nuceni vrátit, a tak, jak je to obvyklé v ekonomii, i s určitým úrokem. Stav našich čaker ovlivňuje stav našeho fyzického a psychického zdraví. Nedostatek energie se projeví vždy, i když se nemusí projevit okamžitě, zejména jestliže se nejedná o radikální úbytek či nedostatek energie způsobený například energetickým upírem, přisedlíkem nebo nějakým parazitem. Dlouhodobý výraznější nedostatek energie působený přivřenou nebo zablokovanou čakrou má velmi často za následek psychické nebo fyzické onemocnění, nebo významné životní potíže. Energie vždy musí proudit. To znamená, že při naší práci s čakrami bychom měli vždy nechat energii čakrami protékat. Hromadění energie v čakře nemá žádoucí účinek, protože energie účinkuje (vykonává práci) jen když proudí. Tato informace je platná pro všechny oblasti a známe jí z fyziky. Důležité je nechat energii protékat a přijímat ji vždy ze zdroje a soustředit se na to, abychom byli průtoční. Zejména když posíláme energii jiným bytostem. Znovu připomínám a opakuji, protože k tomu dostávám mnoho dotazů, to, že si energie nejste schopni vizualizovat, popřípadě, že je necítíte, neznamená, že neproudí. Dlouhodobějším opakováním prací s energiemi se stanete citlivější a budete schopni energie a jejich protékání jednotlivými čakrami vnímat a případně si je i vizualizovat. Toto je i má osobní zkušenost. Také to, že někdy energie cítíte silněji a jindy slaběji, ještě nemusí znamenat, že energie proudí silněji či slaběji, ale může to znamenat jen to, že v daný okamžik jste vůči těmto energiím citlivější. Každý také může energie vnímat odlišně. Někdo je vnímá jako intenzivní teplo, někdo jako vibrace, někdo jako tlak, jiný zase různé kombinace.Tato proměnlivá citlivost může někdy ovlivňovat vaše pocity, když například někoho léčíte předáváním energie čakrami v dlaních. Intenzita nemoci či bolesti u toho, koho léčíte je do značné míry dána množstvím chybějící energie, což se pak projevuje zvýšeným tokem energie z dlaní. Takže pokud cítíte silně tok energie, svědčí to o vyšší intenzitě onemocnění, ale právě tak to může být ovlivněno vaší momentální vyšší citlivostí. Většinou je to však rozeznatelné a jednoznačné.Není důvod se bát práce s čakrami u dětí i relativně malých, tedy kolem tří let. Děti ještě nejsou zablokované různými předsudky a dogmaty a nové informace přijímají bez problémů. Při meditacích pracují s čakrami zcela spontánně a často podvědomě a výsledky jsou někdy překvapivě dobré a dostavují se poměrně rychle. Dle mých zkušeností je optimální jim meditace, ve kterých se pracuje s čakrami pouštět těsně před spaním a není vůbec na závadu, když při tom usínají. Důležité je dětem vysvětlit, co jsou čakry, kde jsou a jak se jmenují, aby s nimi mohly i vědomě pracovat. Informace o jménech čaker by samozřejmě měly být v souladu s označením čaker, které se v meditacích používají. Dalším přínosem meditací před spaním je , že pokud se při nich tvoří ochranné vajíčko, tak jsou i ve snech, v astrální realitě chráněny a astrální parazité jim neodčerpávají energii a děti tak lépe spí. Většinou také při meditacích bezproblémově usínají. Dospělí se většinou dostávají k práci na sobě až na základě zdravotních nebo životních problémů a dost často nejen napravují výchozí situaci při vstupu do inkarnace, ale ještě bývají nuceni čistit různé bloky, které si nevědomě a v krajním případě i vědomě vytvořili v průběhu života.V současné době mají osvícení rodiče vzhledem k přístupu k novým informacím možnost poskytnout svým dětem pomoc v oblasti práce s energií již od dětství. Je možné nechat udělat svým dětem analýzu čaker, která by se dala nazvat výchozí analýzou a podle ní také postupovat a na jednotlivých čakrách s dětmi pracovat. Z této výchozí analýzy rovněž lze orientačně zjistit výchozí stav morfogenetického pole dítěte a tím také do určité míry vlivy předchozích inkarnací. Zaměření na práci s čakrami u dětí již od útlého věku lze dosáhnout až překvapivě rychlých změn nejen stavu čaker, ale rovněž i jejich chování, zejména při práci se srdeční čakrou. Kladný vliv práce s čakrami může mít také na určité dovednosti a schopnosti, případně řešení některých potíží působených nízkým stavem otevřenosti čaker nebo bloky. Nelze si však představovat, že čakry jsou jakýsi uzavřený systém, který ovlivňuje jemněhmotná těla a fyzické tělo, ale sám není nijak ovlivňován. Je tomu právě naopak. Vše je vzájemně propojeno a vše se vzájemně ovlivňuje. Vše, co konáme, jak myslíme a jak žijeme, zpětně ovlivňuje naše čakry. Otevřenost našich čaker ovlivňuje naše osobní morfogenetické pole. Osobní morfogenetické pole ovlivňuje otevřenost našich čaker.Jako příklad uvádím, že můžeme denně mnoho hodin meditovat na příjem energie do srdeční čakry, ale když se budeme chovat hrubě vůči všem nebo i jen vůči některým bytostem, tak jen těžko můžeme očekávat zlepšení stavu srdeční čakry. To samé se týká například stravy, sexuality, komunikace apod. Když pracujeme energeticky s pátou čakrou, a při komunikaci nepustíme nikoho ke slovu nebo se vůbec nesnažíme vnímat, zda to, co někomu vyprávíme, ho zajímá, tak se krční čakra nebude otevírat a nebudeme schopni využívat plně pátou čakru pro telepatii a komunikaci s jinými než lidskými bytostmi. Pokud budeme stále ignorovat naši intuici a odmítat její sdělení, tak se rovněž začne přivírat třetí oko, šestá čakra. Není možné s úspěchem vnímat pouze jednu stranu jakékoliv věci či jevu a týká se to samozřejmě i práce s čakrami. Dle informace Coreyho Gooda byl cvičen ke stavům rozšířeného vědomí mimo jiné i pobytem v překysličeném prostředí, kdy byl umísťován do speciální tlakové komory s vysokým obsahem kyslíku, který fungoval jako podpůrný prostředek k navození různých mentálních stavů během hluboké meditace. V této souvislosti chci připomenout ještě jeden prostředek sloužící při meditaci a při práci s čakrami k přechodu do stavu rozšířeného vědomí, stavům alfa rytmů, případně i nižších. Dostávám často dotazy typu, co mám dělat, když se mi nedaří meditovat, dostatečně se uvolnit, prorazit blok na čakře apod.Jedním z prostředků, které doporučoval Petr Chobot je zrychlené dýchání. Je to něco podobného jako se praktikuje při holotropním dýchání. Na rozdíl od holotropního dýchání se však provádí krátkodobě, například pět minut či tak, jak komu vyhovuje. Přínosem jsou dle mého názoru dvě věci. Jedním z efektů je překysličení mozku, které napomáhá přechodu do stavu rozšířeného vědomí a druhým efektem je to, že vzhledem k předchozímu překysličení nemusíme po nějaký čas dýchat, popřípadě dýchat hodně zhluboka a pomalu a v době nedýchání a vyprázdněné mysli se dostáváme do hlubších stavů rozšířeného vědomí. Kdo poslouchá mé meditace, tak se jedná o stav, který označuji jako splývání. Toto urychlené dýchání - hyperventilaci mohu doporučit i v případech, kdy pracujeme s nějakým blokem (například na určité čakře) a nemáme sílu jej prorazit jen mentálně. Daří se tak nahromadit větší množství energie, které pomůže blok prorazit. Autor: Miroslav Zelenka Zdroj: http://www.miroslav-zelenka.cz Jsem normální člověk, kterého baví tenis, jízda na kole, plavání, lyžování a hudba. Velmi rád vařím i jím. Skládám si písničky či muziku k meditacím. K mým oblíbeným činnostem patří i konstruování (nástroje, stroje, ale dělal jsem si i konstrukci nábytku do celého bytu). Zjednodušeně řečeno zajímají mě činnosti, které obsahují tvůrčí prvek. Čím jsem starší, tím se zintenzivňuje můj vztah k přírodě a jsem rád, když mohu být každý den alespoň hodinu v lese. Miluji moře a hory, i když energie moře má na mne blahodárnější účinky. )
Jsme součástí vesmíru, ve kterém fungují zákony, které ovlivňují přírodu a také každého z nás lidí. To není nic nového. Mnoho lidí o nich ví a věří jim, ale myslí si, že jejich života, úspěchů a neúspěchů se to netýká. Od těchto lidí můžeme často slyšet řeči o osudu a náhodě…Nicméně fakt je, že všichni jsme součástí Vesmíru a váš i můj život řídí vesmírné zákony zcela bez výjimky.Proč je dobré je znát?Když je znáte, můžete s nimi ve svém životě počítat dopředu a tím být ve vnitřním klidu.Získáte nadhled a bude se vám žít lépe.Než jsem si tyto zákony uvědomila a dovolila si je přijmout do svého života, trvalo mi to hodně dlouho! Uběhlo mnoho let, během kterých jsem se životem bojovala. Nicméně díky tomu, že jsem krok za krokem vytrvale věnovala úsilí své osobní změně, postupně se mi vše, co jsem „zasela“ vrací.Proto mám dnes pro vás souhrn 3 přírodních zákonů, o kterých vím s jistotou, že fungují a má význam s nimi v životě počítat. Objevte 3 přírodní zákony, které by každý měl znát: 1/ Zákon změnyJeden z nejvýznamnějších zákonů je zákon změny. Tak jako se na Zemi střídá příliv a odliv, roční období přichází a odchází, tak kurzy měn rostou a klesají, lidé získávají a ztrácí práci, klienti v podnikání přichází a odchází…Snadná období střídají obtížná…Je to základní princip, který ovlivňuje naše životy, na který rádi zapomínáme a poté si způsobujeme bolesti a zklamání.Vše se neustále mění, život je v pohybu.Nemusíte být naštvaní. Změny nás nutí k činnosti.Když přestanete lpět na tom, aby vaše budoucnost byla pokračováním minulosti, zajistíte si doživotní vnitřní klid.Jediná konstanta ve Vesmíru a v našich životech je změna.Jak je nejlepší s tímto faktem naložit? Vyrovnat se s tím a přizpůsobit se.Když se jedny dveře zavřou, druhé se otevřou…můžete se vždy těšit, co nového vás čeká.Život je poté nekončící dobrodružství, které vás baví.Výhoda je, že věci v životě přicházejí jako shluk různých událostí. Život plyne ve vlnách. Když se vám něco nedaří, máte krizi doma, pokazí se vám auto, onemocní děti, můžete si být jisti, že je to jen dočasná vlna, která se už brzy změní. 2/ Zákon časuUž Einstein řekl, že čas je jen iluze. Příroda nic neuspěchává. Vše v životě má svůj čas pro svůj záměr… Velké stromy rostou dlouho a postupně. Vše cenné a krásné se vyvíjí pozvolna.Když se na sebe podíváte z tohoto úhlu pohledu, můžete svůj vlastní pokrok hodnotit pozitivněji.Ze své praxe kouče vím, že lidé až neuvěřitelně tlačí na to, aby se vše v životě realizovalo RYCHLE. Znervózňuje je kalendář. Ale neuvědomují si, že co se udělá rychle, dlouho nevydrží nebo nemá velkou hodnotu a kvalitu.Vše hodnotné nějakou dobu trvá. Ať už je to vybudování sebevědomí, pozitivní postoj k životu, naučení cizího jazyka, vybudování firmy či finanční nezávislosti…Bleskové úspěchy neexistují, jsou možné jen ve filmu…Kalendář je jen iluze – když si stanovíte datum, kdy chcete dosáhnout cíle a nepovede se to, stanovte si ho znovu a znovu…Jste jedineční a také váš čas pro to, kdy něčeho dosáhnete, je jedinečný. 3/ Zákon setby a sklizněVe Vesmíru velmi dobře funguje zákon příčiny a následku či setby a sklizně. Můžete se o něm poučit na zahradě nebo na farmě. Když zasejete, úroda není hned.Vždy to nějakou chvíli trvá. Dokonce některá semínka nevzejdou vůbec, některé plody sbíráte rychleji a na některé čekáte několik let!Na zahradě to lidem přijde normální, tak proč někteří lidé chtějí sklízet úrodu, když ani nezaseli?Proč očekáváme od podnikání, od manželství, od osobního rozvoje nebo studia cizího jazyka, že to bude hned a samo?Přírodní zákon zní: úsilí a trpělivost přináší výsledek.Je tak často zpochybňovaný v dnešní době, která je dobou instantní. Instantní káva, polévka,…To, co do života dáte, to dostanete nazpět.Uvědomit si tento základní jednoduchý fakt je klíčové. Přestanete se cítit jako oběť. Vždy dostanete to, co vložíte.Vesmír je spravedlivý a fér. A vy tohoto faktu můžete využít ve svůj prospěch!—————————-Vesmír nás učí trpělivosti a vytrvalosti.Buďte dobrým studentem těchto přírodních zákonů, aplikujte je do svého života a úspěch v jakékoliv oblasti vás nemine.Nemusíte všemu do detailu rozumět. Váš úkol je přijmout je a využít pozitivně ve svůj prospěch! Mějte odvahu vzít život do svých rukou.S úctou,Pavla Autorka: Pavla Heřmanovská Zdroj: http://pavlahermanovska.cz/clanky/ Baví mě pomáhat lidem, kteří mají chuť a odvahu zlepšit svůj život, najít své ztracené sebevědomí, získat vnitřní klid a vzít svůj život do svých rukou. Stejně tak mě baví lidi podporovat v tom, aby měli více sebedůvěry a více využívali svůj potenciál. Jitka Bičíková: Podceňovaná lymfa a pravda o lymfodrenážích - rozhovor o naší druhé "bílé" krvi )
Strana 4 z 19
Více videí